Čistota ovzduší: Strahovský tunel a měření znečištění

07.03.2026

Znečištění vzduchu v tunelech městského silničního okruhu v Praze přesahuje povolené limity. Krátkodobá koncentrace polétavého prachu místy dosahuje až patnáctinásobku hygienických norem.

Nejhorší je situace ve Strahovském tunelu. Při měření to zjistil Ústřední automotoklub. Strahovský tunel má v Praze jedno smutné prvenství.

Jak ukázala měření ovzduší, která zpracoval Ústřední automotoklub (ÚAMK), hodnoty prachových částic tam dosahují až 784 tisíc jednotek polétavého prachu na centimetr krychlový. Denní imisní limity jsou přitom 50 tisíc. Ty nejhorší výsledky ovzduší ve Strahovském tunelu vykazovalo měření odpoledne.

„Hlavní důvod je, že se částice nemají kam rozptýlit, tudíž se tam koncentrují o to více,“ řekl mluvčí Ústředního automotoklubu Igor Sirota. Ani tunel Blanka si nevedl výrazně lépe. Tam odborníci naměřili při dopravní špičce 412 tisíc jednotek polétavého prachu na centimetr krychlový.

Pražský zastupitel a místostarosta Prahy 7 Ondřej Mirovský (Zelení), který měření ovzduší v pražských tunelech inicioval, reagoval na výsledky:

Čtěte také: Data o kvalitě ovzduší v Ústí

„Blanka musí řidičům pomáhat, a ne je dusit. Praha musí tento stav neprodleně řešit. Výrazné zlepšení může přinést častější čištění tunelů. Obratem požádám magistrát a Technickou správu komunikací o zvýšení četnosti úklidů v tunelech.“

Podle něj by řešením bylo, kdyby monitoring probíhal častěji a mohla ho dělat policie. Zvažovány také budou investice do nové vzduchotechniky Strahovského tunelu.

Imisní hodnoty zvyšují především auta s nefunkčním filtrem pevných částic, který z výfukových plynů odstraňuje karcinogenní látky. A to ohrožuje hlavně řidiče z povolání.

„Filtr pevných částic zachytává částice, které jsou mikroskopické, a my je poté nedýcháme a nedostávají se do našeho krevního řečiště,“ řekl mluvčí Ústředního automotoklubu Sirota. Lidskému organismu nevadí hodnoty do dvaceti tisíc nanočástic poletavého prachu na kubický centimetr.

Hodnoty přes tuto hranici jsou nebezpečné především pro řidiče, kteří tunely jezdí pravidelně.

Čtěte také: Životní prostředí za socialismu

„Například řidiči taxislužby, nebo profesionální řidiči a ti samozřejmě pokud si nejsou vědomi, že ty koncentrace jsou vysoké, tak to mohou odnášet na svém zdraví,“ dodal místostarosta Prahy 7 Mirovský.

Odborníci zkoumali také ovzduší v podzemních garážích pražských nákupních center. Hladinu sto tisíc jednotek polétavého prachu překročilo jen parkoviště obchodního centra Nový Smíchov.

Podobné měření provedl letos v březnu ÚAMK také pro magistrátní odbor životního prostředí. Tehdy zjištěné hodnoty rovněž překročily normy. Například v Blance to bylo zhruba trojnásobně. Špatná byla situace i na povrchu, například na křižovatce Evropské a Horoměřické ulice nebo ve Svatovítské ulici v Praze 6.

Automobilová doprava je největším znečišťovatelem ovzduší v hlavním městě. V současné době trápí Prahu zejména prachové částice označované jako PM10. Kromě motorů znečišťují ovzduší také oděrky brzdových destiček nebo tření pneumatik o asfalt.

Magistrát proto chystá návrh opatření, kterými chce omezit v Praze dopravu v době zhoršené kvality ovzduší.

Čtěte také: Hodnocení kvality ovzduší Kroměříž

Vliv stavby na životní prostředí je monitorován v souladu s dokumentací a podmínkami rozhodnutí o povolení zkušebního provozu. Na základě výsledků jednání s Městskou hygienickou stanicí a Odborem ochrany prostředí Magistrátu hlavního města Prahy (OOP MHMP) je z hlediska hluku monitorováno celkem 33 míst (noční a denní měření), z hlediska imisí 8 míst.

V případě imisních měření znečišťujících látek v ovzduší se aktuálně zpracovává numerický model, na jehož základě bude možné doložit plnění příslušných limitů.

Na místech, kde došlo ke zvýšení hlukové zátěže se ve většině případů (16 míst) nárůst hladiny hluku projevil změnou do 0,9 dB včetně. Toto je považováno za nehodnotitelnou změnu v souladu s Nařízením vlády č. 272/2011 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

TSK hlavního města Prahy průběžně monitoruje počty projíždějících vozidel na vybraných významných charakteristických profilech komunikací v Praze (místa vybavená automatickými zařízeními pro trvalé sčítání projíždějících automobilů). V místech s většími kongescemi dopravy jsou na základě výsledků dopravních průzkumů prověřovány změny dopravního řešení.

Provoz v tunelech je neustále monitorován pomocí zejména automatického dohledu (přímo vyhodnocováno řídicím systémem tunelu) a kamerového dohledu pod kontrolou dispečera dopravy a operátora technologie.

Z hlediska stavební a technologické části lze konstatovat, že všechny stavební objekty a provozní soubory fungují správně podle předpokladů projektu a stav v tunelech umožňuje bezpečný provoz.

Doprava v tunelech je plynulá a bezpečná.

Denně překročí maximální povolenou rychlost přibližně 2000 řidičů, z toho většina ve směru Troja (vliv klesání).