Citát "příroda je otevřená kniha moudrosti" v sobě skrývá hluboký význam. Skutečnost, že soustředění je nutným předpokladem pro zvládnutí některého umění, je sotva třeba dokazovat. Každý, kdo se nějakému umění učil, to poznal. Ale soustředěnost je v naší době ještě vzácnější než sebekázeň.
Naše kultura přímo vede k nesoustředěnému a rozptýlenému způsobu života, snad jako žádná jiná. Děláte mnoho věcí najednou: čtete, posloucháte rozhlas, mluvíte, kouříte, jíte, pijete. Jste spotřebitel s otevřenými ústy, dychtivý a ochotný polknout všechno - obrázky, lihoviny, vědomosti. Stroj, který vyrobí za poloviční dobu stejné množství, je dvakrát tak dobrý než starší a pomalejší. Jsou pro to ovšem důležité ekonomické důvody. Ale jako v tak mnoha jiných případech, i zde se lidské hodnoty určují hodnotami ekonomickými.
Moderní člověk se přeměnil ve zboží; prožívá svou životní energii jako investici, která je mu prostředkem k dosažení co největšího zisku se zřetelem k jeho postavení a k situaci na trhu osobností. Odcizil se sám sobě, ostatním lidem i přírodě. Jeho hlavním cílem je výhodná směna jeho dovedností, znalostí - jeho samého, jeho „osobnostního balíčku“ s jinými, kteří mají stejný záměr spravedlivé a výhodné směny. Život nemá jiný cíl než pohyb, jinou zásadu než zásadu spravedlivé směny, jiné uspokojení než konzumovat.
„Ideálem“ konzumní společnosti se stávají egocentrický muž a žena, jdoucí jen za svým prospěchem. K vybití „přebytečné!“ energie si občas pozvou sexy návštěvu. V průběhu několika let můžeme pozorovat, jak podobní „úspěšní“ ztrácejí vitalitu, nervy, zdraví. Na konci života se mění v depresivní trosky, obklopující se smečkou psů. Jejich zvrácené podvědomí najednou horuje pro „přírodu“! Chudáci ani neví, co to příroda je! Ve svém vysterilizovaném brlohu, odděleni od přírody klimatizací, bez prožitku skutečné lásky, bez poznání „souznění duší“ proklínají svět a tím jeho Stvořitele.
Knihy mají své osudy a své životy. A hynou nezájmem čtenářů. Nikdo by nevyslovil pochybnosti o Odysseji, ale jen málokdo ji ještě čte. Jestliže ještě nezahynula nezájmem čtenářů, je to zásluhou několika jedinců, kteří ji nesou dějinami, ve svých statečných srdcích a moudrých hlavách. Čeká!
Čtěte také: Článek o tom, proč příroda není sentimentální
Knihy jako největší přátelé rády s námi rozmlouvají, o čemkoli s námi upřímně a jasně a bez přetvářky hovoří, poučují nás, dávají nám návody, povzbuzují nás, utěšují a jako přítomné nám předvádějí věci našemu zraku velmi vzdálené. Knihy znamená nemilovat moudrost.
Manželství je plné starostí a trnů, ale nese ovoce, které se jinde nerodí. „Už se na nás nehněvejte, že jste při tom nebyli, když jsme se my s mojí milou ženili.“ „Ve víru života jsem Tě vyhledala a do rukou Ti dala život svůj, starej se o něj, lásko moje, vždyť to bude i život Tvůj.“
V okamžiku lásky vše trvá navždy a nic víc neexistuje. „Není již mým cílem hledat, co by se mi líbilo, nýbrž líbit se tomu, koho jsem si vybral.“ „Dávám Ti srdce a čistou lásku, Ty vrátíš mi vše, co dám Ti já, společně půjdem životní stezkou, Ty budeš můj, já budu Tvá.“
Čtěte také: Cesta k Sobě: Inspirace z Článku
Čtěte také: Inspirativní citáty o přírodě
tags: #citat #priroda #je #otevrena #kniha #moudrosti