V dnešním světě je mobilita klíčová, a proto je důležité si uvědomit, jaký dopad má cestování na životní prostředí. Každá cesta za sebou zanechává uhlíkovou stopu, která zatěžuje životní prostředí emisemi CO2 a přispívá ke globálnímu oteplování. Je proto klíčové porovnat ekologické dopady různých dopravních prostředků a hledat cesty k udržitelnější dopravě.
Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) zveřejnila dvě studie, které se zabývají dopravou a životním prostředím. Z nich vyplývá, že z hlediska emisí skleníkových plynů je jeden druh motorizované osobní dopravy v Evropě výrazně ekologičtější než ostatní. Dle zprávy EEA se v roce 2018 doprava na emisích skleníkových plynů v EU podílela 25 %. Emise z tohoto odvětví pocházejí především ze silniční dopravy (72 %), zatímco námořní doprava se na emisích z dopravy podílí 14 %, letecká doprava 13 % a železniční doprava 0,4 % (emise pouze z dieselových vlaků).
Cestování je nedílnou součástí našich životů, ať už jde o dojíždění do práce, do školy, na výlety nebo dovolenou. Při výběru dopravního prostředku ovšem často nebereme ohled na jeho ekologické dopady. Pojďme se proto podívat na srovnání emisí a uhlíkové stopy vlaku, autobusu, letadla a auta.
Než se pustíme do porovnávání jednotlivých dopravních prostředků, je důležité si ujasnit několik pojmů. Emise jsou látky, které se uvolňují do ovzduší při spalování fosilních paliv. Mezi nejznámější patří oxid uhličitý (CO2), oxidy dusíku (NOx) a pevné částice (PM). Uhlíková stopa pak představuje celkové množství emisí CO2, které jsou výsledkem lidských aktivit, a to včetně cestování.
Množství uvolněných emisí má přímý vliv na kvalitu ovzduší a zdraví lidí, zvířat a stav přírody jako takové. Zvýšené koncentrace CO2 přispívají ke globálnímu oteplování a změně klimatu. Proto je klíčové emise sledovat a snažit se je snižovat nejen u dopravních aktivit.
Čtěte také: Životní prostředí Petrohradu
Vlaky jsou v oblasti cestování, zvlášť toho dálkového, jednou z nejšetrnějších možností. Podle studie Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) produkují vlaky přibližně 14 gramů CO2 na kilometr a cestujícího, což je výrazně méně než u ostatních dopravních prostředků.
Jedním z důvodů nízkých emisí vlaků je jejich elektrifikace. Mnoho evropských zemí investuje do elektrických železnic, což znamená, že vlaky mohou být poháněny elektřinou z obnovitelných zdrojů. Dalším ekologickým aspektem je kapacita vlaků. Vlak může přepravit velký počet cestujících najednou, což snižuje emise na jednotlivé cestující. Moderní vlaky také využívají technologie, jako je rekuperace brzdné energie, která umožňuje vracet energii zpět do sítě a dále snižovat spotřebu energie.
Další příklady zvyšování efektivity vlakové dopravy zahrnují použití lehkých materiálů při stavbě vlakových souprav a zlepšení aerodynamiky, což snižuje spotřebu energie.
Autobusová doprava představuje další relativně ekologický způsob cestování, zejména pokud jde o městskou a příměstskou dopravu. Emise autobusů jsou vyšší než u vlaků, ale stále nižší než u osobních automobilů. Průměrné emise autobusu činí přibližně 68 gramů CO2 na kilometr a cestujícího.
Mnoho měst se snaží modernizovat své autobusové flotily a přecházet na ekologičtější technologie. Například Londýn plánuje do roku 2037 své autobusy kompletně elektrifikovat. Elektrické autobusy mají nulové emise výfukových plynů, což výrazně přispívá ke zlepšení kvality ovzduší ve městech.
Čtěte také: Ekologické aspekty vody v podniku
Dalším trendem je využívání hybridních autobusů, které kombinují spalovací motor s elektrickým pohonem. Tyto autobusy jsou schopny snižovat spotřebu paliva a emise až o 30 % ve srovnání s autobusy s tradičními dieselovými motory. Hezkým příkladem udržitelné městské dopravy je díky svému zaměření na ekologické inovace například Ostrava. Dopravní podnik Ostrava (DPO) postupně zavádí elektrobusy i hybridní autobusy. V plánu byly dokonce i autobusy vodíkové, ale tendr se v roce 2024 odložil. Kromě modernizace vozového parku město investuje i do infrastruktury pro nabíjení a plnění těchto ekologických autobusů.
Letecká doprava je z ekologického hlediska největší výzvou, protože produkují opravdu značné množství emisí, což z nich činí nejméně ekologický dopravní prostředek. Průměrné emise letadla dosahují přibližně 285 gramů CO2 na kilometr a cestujícího a i přes vysoké emise letecká doprava neustále roste. Letecké společnosti sice zavádějí novější, šetrnější modely letadel, ale i přes tento fakt je v provozu stále velké množství starší modelů.
Letecké společnosti a výrobci letadel se neustále snaží zlepšovat účinnost motorů, což vede k nižším emisím a snížení uhlíkové stopy. Například moderní letadla, jako je Airbus A320neo, mají oproti starším modelům, jako je Airbus A320ceo, výrazně lepší palivovou účinnost. A320neo využívá nové generace motorů a vylepšené aerodynamické vlastnosti, což umožňuje snížení spotřeby paliva až o 20 % ve srovnání s předchozím modelem. To vede ke snížení emisí CO2 na kilometr a cestujícího. Zatímco starší modely, jako je A320ceo, produkují přibližně 101 gramů CO2 na kilometr a cestujícího, A320neo snižuje tuto hodnotu na přibližně 85 gramů CO2 na kilometr a cestujícího.
Dalším trendem je vývoj elektrických letadel. Například společnost Airbus plánuje do roku 2035 představit první komerční letadlo s nulovými emisemi. I když je projekt stále ve fázi vývoje, elektrická letadla mají potenciál výrazně snížit ekologický dopad letecké dopravy.
Automobilová doprava je nejrozšířenějším způsobem cestování, avšak její ekologické dopady jsou značné. Emise automobilů se liší podle typu pohonu. Benzinové a naftové automobily produkují přibližně 192 gramů CO2 na kilometr a cestujícího, zatímco hybridní vozy produkují asi 110 gramů CO2 na kilometr. Elektromobily mají potenciál výrazně snížit emise, protože jejich provoz neprodukuje žádné výfukové plyny. Nicméně ekologický dopad elektrických aut závisí na zdroji energie, kterou se nabíjí. Pokud jde o elektřinu vyrobenou z fosilních paliv, je jejich uhlíková stopa stále značná. Naopak, pokud jde o elektřinu z obnovitelných zdrojů, mohou být elektrická auta velmi ekologická.
Čtěte také: Nerezová ocel a životní prostředí
Další ekologickou výhodou elektrických aut je jejich energetická účinnost. Elektrické motory jsou výrazně účinnější než spalovací motory, což znamená, že pro stejný výkon spotřebují méně energie. Například Tesly a další moderní elektromobily mají dojezd na jedno nabití až 600 km, což z nich činí velmi atraktivní volbu pro dlouhé cesty.
Elektromobily jsou v současnosti velmi diskutovaným tématem, zejména v kontextu Evropské unie a jejího ambiciózního Green Dealu, který se zaměřuje na dosažení klimatické neutrality do roku 2050. Přestože elektrická vozidla nabízejí řadu ekologických výhod, jejich pořizovací cena je pro mnoho občanů České republiky stále vysoká. Mezi další nevýhody patří omezená síť nabíjecích stanic, delší doba nabíjení ve srovnání s tankováním benzínu nebo nafty a omezený dojezd, který může být problémem pro delší cesty. Na druhou stranu, elektromobily nabízejí nižší provozní náklady, tišší provoz a možnost využití různých státních dotací a pobídek na podporu ekologické dopravy.
Důležité je ovšem také zvážit další faktory, jako je energetická náročnost výroby jednotlivých dopravních prostředků a jejich likvidace až doslouží. I přes čísla uvedená v tabulce mají letadla jako celek větší ekologický dopad než benzínová auta, zejména kvůli vysokým emisím na kratší vzdálenosti a při vzletu a přistání. Starší modely letadel, jako je Boeing 747-400, mají velmi vysoké emise CO2 na kilometr a cestujícího. Modernější letadla jako A320neo sice produkují méně emisí, ale stále jsou emise z letecké dopravy celkově vysoké kvůli frekvenci letů a spotřebě paliva. Benzínová auta mají naopak konstantní vysoké emise, ale jejich dopad se často rozděluje na kratší cesty s menší spotřebou na cestujícího.
Jak můžete vidět, volba, jakému dopravnímu prostředku dáme přednost, má velký vliv na naši uhlíkovou stopu. Pokud chceme cestovat s ohledem na životní prostředí, měli bychom ideálně upřednostnit vlak nebo autobus před letadlem a individuální automobilovou dopravou.
| Dopravní prostředek | Emise CO2 (g/km/cestující) |
|---|---|
| Vlak | 14 |
| Autobus | 68 |
| Letadlo | 285 |
| Benzínové/Naftové Auto | 192 |
| Hybridní Auto | 110 |
Železniční doprava, přestože má potenciál být klíčovým prvkem ekologické mobility, čelí značným výzvám, které brání dosažení ambiciózních cílů spojených s politickým závazkem na ekologickou a udržitelnou dopravu. V tomto ohledu stojí proti sobě politicky deklarované zájmy a dnešní realita. Silnice a železnice, dva hlavní přepravní módy, existovaly vždy, pouze v čase se měnil jejich poměr a ani v budoucnosti se toto uspořádání nezmění. Nicméně oproti dobám minulým, kdy o volbě druhu přepravy rozhodovaly hlavně pragmatické argumenty, cena a rychlost, do hry dnes vstupuje další, neméně důležitý faktor. Tím se stala politika, tlak na udržitelnost ve všech oblastech lidské činnosti.
Současná politická doktrína říká, že cestou k řešení bude mimo jiné zvýšení železniční nákladní dopravy o 50 procent do roku 2030. Udržitelná nákladní doprava musí být multimodální: měla by spojovat silné stránky jednotlivých druhů dopravy, jako je environmentální výhodnost a úspory energie na tkm železniční dopravy, s flexibilitou silniční dopravy. Tak proč to nevyužíváme?
Již dnes máme regiony, kde jsme za podporu veřejných zdrojů postavili několik terminálů. To, co je větší problém, je skutečnost, že dnes železniční dopravci bojují s nedostatečnou kapacitou železniční infrastruktury. Jaký smysl by za tohoto stavu mělo budovaní dalších terminálů, když železniční infrastruktura za současných podmínek není schopna absorbovat více vlaků?
Pro vznik terminálů kombinované dopravy je nutné vytvořit podmínky, jsou potřebné obě infrastruktury, silniční a železniční, obě dle možnosti v „přiměřené a kapacitní“ kvalitě. Proto nestačí jen politická proklamace. Je nutné co nejrychleji vyjasnit, jak budoucí dopravní infrastruktura bude vypadat a na tomto základu lze následně plánovat přepravní uzly. Opačný přístup, udělejme nejprve terminály, není logický a investor ze soukromého sektoru si takový krok bude patrně dlouho rozmýšlet.
V současné době se připravuje Vysokorychlostní železnice (VRT), což má být klíčový krok směrem k modernizaci a konkurenceschopnosti železniční dopravy. VRT bude vyžadovat významné investice, bude vázat jak finanční, tak stavební kapacity. Dnes přijatá rozhodnutí ovlivní železniční dopravu po mnoho let dopředu a chybná rozhodnutí budou mít dlouhodobé následky pro celou železniční infrastrukturu.
Konkurenceschopnost železnice - je to vůbec reálné? Bohužel, za současného stavu patrně ne, což je možné demonstrovat třeba na současném stavu objednávání tras a sestavování jízdních řádů pro železniční nákladní dopravu. Nákladní auto vyjede kdykoliv a kamkoliv, automaticky se předpokládá, že vždy je dostupná příslušná infrastruktura, o kterou se postará stát, respektive jím pověřené instituce. Opačně, železniční dopravce musí v dubnu oznámit, jaké vlaky a objemy plánuje vozit v následujícím roce, a když vše dobře dopadne, dostane tyto trasy také potvrzené.
Je tento systém skutečně vyvážený, když na jedné straně nemusí jeden druh dopravy žádnou infrastrukturu předem objednat, ale jiný druh to udělat musí, a navíc je vystaven případným sankcím? Problémy existují a my se snažíme je odstraňovat. Rozhodně to není jednoduchý úkol a naší snahou proto je na tyto nedostatky poukazovat na všech úrovních. Politika musí být konfrontována s reálným podnikatelským prostředím, zde se totiž odehrává reálný ekonomický život, který má dopad na celou společnost včetně zmiňovaných ekologických cílů.
Rychlovlaky jsou výrazně ekologičtějším dopravním prostředkem než letadlo při vysokém vytížení tratě. Uvádí to studie španělské státní společnosti Ineco, o které informoval deník El País. Studie se zaměřila na srovnání emisí mezi některými železničními a leteckými spoji ve Španělsku.
Snížit znečištění vytvářené dopravou podle studie vyžaduje zaměřit se na oblasti, které generují největší množství emisí. Vzestup letecké dopravy má podle badatelů z prestižního Massachusettského technologického institutu (MIT) dvakrát horší dopady na kvalitu ovzduší než na klima.
Analýza vědců z Massachusetts poukazuje na velké dilema, kterému čelí konstruktéři letadel, ale i aut a lodí. Jak vyrobit motor, aby produkoval co nejméně emisí, které ovlivňují klima, a způsobil přitom co nejmenší škody v ovzduší?
Autoři výzkumu dávají výrobcům motorů konkrétní návod ekologického postupu. „Analýza říká, že by se opravdu vyplatilo snížit v průběhu letu teplotu spalování v motorech. O malé procento by se zvýšily klimatické dopady - množství oxidu uhličitého - ale snížily by se výrazněji oxidy dusíku,” cituje ze studie Miroslav Šuta.
Variantou, kterou lidstvo zkouší jsou biopaliva. Letectvo Spojených států dokonce výzkum financuje. Šuta upozorňuje, že pokračují také zkoušky elektroletadel a existuje i možnost emise z dopravy alespoň částečně vyvažovat ekologičtějším životním stylem.
tags: #ekologie #vystavba #infrastruktury #letecka #vlakova #doprava