Produkce a konzumace v ekosystému: Definice a souvislosti

Ekosystém je definován jako soubor živých organismů (z většího či menšího počtu populací) a jejich prostředím. Její název je odvozen z řeckého oikos = dům, obydlí.

Základní složky ekosystému

Ekosystémem je např. živý organismus, který obsazuje v ekosystému určitý prostor a současně je do něho zapojen. Tím je také ovlivňují biotické faktory.

Biotické faktory

Biotické faktory jsou vlivy živých organismů na sebe navzájem a na neživé prostředí.

Abiotické faktory

Vlastnosti abiotického prostředí jsou ekologické indikátory, které mohou sloužit k bioindikaci. Rozhodující ekologické faktory jsou ty, které mají největší vliv na organismy.

Ekologická valence a limitující faktory

Ekologická valence druhu označuje schopnost živočichů snášet určité rozpětí libovolného faktoru. Druh s velkou ekologickou valencí je euryvalentní a má obrovský areál. Druhy jsou rovněž různě citliví na celkový charakter stanoviště a obývaného prostředí, a proto obývají různá stanoviště specifických typů prostředí velmi těsně vázány.

Čtěte také: Normy EU pro kamiony

Pro existenci druhu je nezbytné, aby se hodnoty naprosto všech faktorů nacházely v rozmezí ekologické valence pro příslušný druh. Faktory, které omezují rozšíření organismů, se nazývají limitující faktory.

Potravní vztahy v ekosystému

Organismy v ekosystému konzumují živá těla organismů nebo jejich části. Podle zdroje výživy rozlišujeme:

• Producenty: Vyrábějí organickou hmotu z anorganických látek (fotosyntézou).
• Konzumenty: Spotřebovávají organickou hmotu vytvořenou producenty nebo jinými konzumenty.
• Dekompozitory: Rozkládají organickou hmotu na anorganické látky (bakterie).

Potravní řetězec je lineární posloupnost organismů, kde každý organismus slouží jako potrava pro následující organismus. Producent (P) je základem potravního řetězce, následují konzumenty 1. řádu, 2. řádu atd. (tj. predátoři). Konzument se stává zdrojem pro dalšího konzumenta.

Potravní pyramida znázorňuje vztahy mezi producenty, konzumenty a dekompozitory. Na každé úrovni pyramidy bývá biomasa menší než na předešlé úrovni a jedinců je často více. Energie se uvolňuje ve formě tepla.

Populace v ekosystému

Populace je definována jako soubor jedinců téhož druhu na určitém území. Populace se vyznačuje svojí velikostí, která je dána počtem jedinců na jednotku plochy či prostoru, což se označuje jako abundance (početnost). Celkový počet jedinců se zjišťuje spíše ve výjimečných případech, kdy je potřeba jedince počítat nebo odlovit. Hustota populace je počet jedinců v prostoru.

Čtěte také: Trh s biopotravinami v ČR

Dynamika populace zahrnuje změny početnosti populace, ke kterému dochází v různých časových intervalech, natalitu (porodnost) - počet nových jedinců za jednotku času a mortalitu (úmrtnost).Během delších časových období dochází k pravidelným nebo nepravidelným výkyvům populační hustoty (fluktuace). Gradace je situace, při které dochází k extrémnímu vzestupu početnosti populace.

Migrace je přesun živočichů z jednoho místa na jiné. Příčinami těchto přesunů jsou klima, potrava, rozmnožování a prostor. Migrace jsou patrně nejlépe prostudovány u ptáků. Velmi známé jsou také tahy ryb, plazů (mořské želvy) i obojživelníků. Pasivní formy migrality znamenají, že organismy jsou přenášeny větrem nebo prostřednictvím jiných živočichů.

Soužití organismů

V přírodě dochází k rozmanitým formám soužití organismů. Žádný organismus není schopen existovat samostatně, izolovaně od ostatních. Vzájemné ovlivňování populací vede k procesu vývoje, který nazýváme koevoluce.

Formy soužití:

• Neutralismus: Dvě populace obývají tentýž biotop, ale vůbec do interakce nevstupují, tzn. nedochází k jakémukoli vzájemnému působení (mají zcela odlišné ekologické niky).
• Amentalismus: Jedna populace se negativně ovlivňuje, pro druhou je interakce neutrální.
• Konkurence: populace se vzájemně negativně ovlivňují, což snižuje reprodukce soutěžících jedinců (populací).
• Parazitismus: Parazit sice hostitele poškozuje, ale obvykle nelikviduje.
• Mutualismus (symbióza): oboustranně kladného ovlivňování dvou populací jsou velmi časté.

Parazitismus

Parazitismus vytváří těsné spojení mezi dvěma organismy. Parazit sice hostitele poškozuje, ale obvykle nelikviduje. Parazité produkují stadia infekční pro další hostitele (helminti, členovci). Dělíme je na jednohostitelské (monoxenní) nebo vícehostitelské (heteroxenní). Parazité jsou obecně specializovanější než predátoři a herbivoři.

Čtěte také: Česká energetika a emise

Strategie organismů

Organismy se dělí na r-stratégy a K-stratégy. r-stratégové se vyznačují rychlým rozmnožováním a velkou populační dynamikou. K-stratégové jsou dlouhověcí a udržují stabilní populaci. Existuje řada přechodných strategií. C-stratégové (z angl. competition) jsou tolerantní k nedostatku a snášejí ostrou konkurenci mezi množstvím druhů.

Ekologická sukcese

Ekologická sukcese je proces vývoje biocenózy, kterému říkáme klimax. Klimax představuje homeostatický systém. Rozlišujeme sukcesi původní (primární) a umělé (druhotné). Sekundární sukcese se blíží přírodnímu stavu v dané oblasti.

tags: #produkce #a #konzumace #v #ekosystemu #definice

Oblíbené příspěvky:

• Vše o měření emisí
• Vnímání přírody v postmoderním světě
• Služby pro Eko-vědomé v Rychalticích
• Označování ekologických produktů
• Biologie a ekologie pro učiliště