Tajga Ekosystém v České Republice: Ostrov Severské Přírody na Dokesku

Tento článek se zaměřuje na ochranářskou aplikaci, a to v souvislosti s rozšířením CHKO Kokořínsko o dokeskou část, přičemž problematika má význam i za hranicí této oblasti. Dokesko, zhruba vymezené městy Česká Lípa, Bakov nad Jizerou a Hamr na Jezeře, je jedním z největších území souvislého výskytu původních borů v České republice.

Bory a lesy s velkou převahou borovice tvoří cca 80 % rozlohy budoucí CHKO, i když přes polovinu z toho chápe celostátní mapování biotopů jako lesní kultury nebo kulturou silně degradované porosty.

Ostrov Nížinné Tajgy

Při pohledu na jednotvárné stejnověké borové lesy může nastat pochybnost, zda je na Dokesku vůbec co chránit. Skutečně, přírodovědná hodnota zdejších borů není dosud v odborné veřejnosti jednoznačně zakotvena.

Stále přežívá dříve paušálně uplatňované geobotanické mínění, podle něhož jsou přirozené borové lesy omezeny na skalnaté terény a rašeliny. Ostatní bory na hlubokých středně vlhkých půdách se dosud pokládaly jen za kulturní degradaci listnatých nebo smíšených lesů, např. borových doubrav. Na většině území ČR je to oprávněné, ne však na Dokesku.

Paleobotanický, geobotanický a biogeografický výzkum však zde prokázal něco neočekávaného. Ukázalo se, že Dokesko není součástí biomu temperátního opadavého lesa, který pokrývá většinu střední Evropy, ale je ostrovem tajgy, přesněji nížinného hemiboreálního jehličnatého lesa. Zdejší bory, borové doubravy, podmáčené smrčiny a většina mokřadní vegetace jsou plošně vyvinutým reliktem časně holocenní tajgy. Zároveň jsou obdobou současných tajgových ekosystémů na evropském severu a severovýchodě.

Čtěte také: Vlastnosti ekosystému louka

Toto zjištění samo o sobě představuje zásadní ochranářský argument: Dokesko je třeba chránit z obdobných důvodů, jako chráníme stejně unikátní arkto-alpinskou tundru Krkonoš. Zároveň je nasnadě, že v těchto ekosystémech platí svébytná pravidla, a tak péče o ně nemůže být jednoduše přejata z jiných území.

Hlavní Antropogenní Vlivy v Borech na Dokesku

Lesnictví

Od vrcholného středověku, kdy vznikla na okrajích dokeských lesů města, se datuje intenzivnější využívání zdejších lesních porostů. Dlouho převažující dřevorubectví a výběrová těžba se během 19. a 20. století měnily v intenzivní formy lesnického hospodaření, založené na holosečích, disturbancích půdy a destrukci podrostu.

V současnosti jsou zdejší paseky a plochy mladého lesa často rozsáhlé, protože na sebe navazují. Zcela převládá tzv. celoplošná příprava půdy, kdy je z pasek odstraněno, případně naštěpkováno dřevo a půda je do hloubky cca 50 cm rozorána, aby se ochuzený horizont arenických podzolů promíchal s obohaceným horizontem a svrchním humusem. Tím je zároveň dosaženo potlačení původního lesního podrostu. Do takto připravené půdy je pak sázena nebo někdy i přiseta borovice.

V dalších desetiletích je pak mladý les vychováván převážně probírkami s cílem vytvořit stejnověký porost, v podstatě lesní plantáž. Bylinné patro na pasekách a v nejmladších porostech téměř mizí, později se v různém rozsahu pokryvnosti a skladby obnovuje, citlivější druhy tím v naprosté většině případů mizí.

Myslivost

Na Dokesku existovaly už od 18. století velké obory, dnes jsou zde tři: Židlov, Velký Dub a Klokočka. Mimo obory je výskyt zvěře poměrně malý, což je způsobeno převahou neúživných typů lesa. Zvěř se proto stahuje do bohatších porostů a méně přehledných terénů a ničí jejich podrost pastvou. Divoká prasata působí rytím v borech rozsáhlé disturbance (až tisíce metrů čtverečních).

Čtěte také: Lesní ekosystém pro studenty

Turistika, Sport a Rekreace

Tento typ zásahů má velké důsledky jen na některých plochách a v některých typech porostů, tam však může působit velmi negativně. Ve srovnání s vlivem lesního hospodaření však zatím turistika, horolezectví a tramping působí jen malou škodu.

Přirozené Bory na Skalách, Hřebenech a Strmých Svazích

Vápnité lesostepní bory (kód L8.2) a kyselé boreokontinentální bory (L8.1B) mají na Dokesku značnou ochranářskou hodnotu, která vyniká i v rámci ostatních pískovcových oblastí. Lesostepní bory jsou vzácným typem vegetace a obsahují množství ohrožených druhů včetně kontinentálních druhů, jako jsou ostřice velkonohá (Carex macroura), kozinec písečný (Astragalus arenarius) a koniklec otevřený (Pulsatilla patens).

Kyselé bory jsou floristicky mnohem jednotvárnější, ale vyskytuje se v nich např. zimozelen okolíkatý (Chimaphila umbellata) a všude zde hojný tajgový druh sedmikvítek evropský (Trientalis europaea). Druhová diverzita těchto biotopů má zvláštní ráz. Např. ve skalních borech na Hradčanských stěnách spadá do červeného seznamu 71 druhů, tj. 27 % místní flóry. To je zřejmý rekord přinejmenším v Česku. Jeho příčinou je nejen vysoké zastoupení druhů ohrožených, ale i absence mnoha běžných druhů vázaných zejména na synantropní a polopřirozené biotopy.

Zvláštní ochranářskou hodnotu má i struktura těchto porostů. Časté jsou jak skalní řídkolesy, tak i vysokokmenné porosty blízké klimaxovým, na hlubokých půdách a mírných terénech obklopených skalami, kde pro nedostupnost dosud nebyl velký zájem o těžbu. Tyto různověké bory se smrkem a břízou, periodicky zmlazované drobnými požáry, mají ryze přírodní ráz a prakticky bezzásahový režim - jak ukázaly letokruhové analýzy, borovice z nejstarší generace zde mají kolem 230 let, což hladce přesahuje počátky intenzifikace lesnictví na Dokesku.

Součástí ochranářské hodnoty těchto biotopů je i geomorfologická diverzita pískovcového pseudokrasu, zahrnující např. izolované skalní věže, skalní stěny, rokle, škrapy a voštiny, skalní okna a dutiny, převisy a osypy stěn. Takové porosty jsou většinou vedeny jako ochranný les a lesnicky se v nich příliš nezasahuje. Přesto velkoplošným lesnickým hospodařením trpí, protože je zásadně ohrožuje dokonce i zacházení s porosty v okolí.

Čtěte také: Zahrady v Láhvi

Pokud v borech nebo v kontaktu s nimi vznikne paseka, zcela se změní mikroklima. Mělká půda prosychá a během několika let eroduje až na skalní podklad, což vede k zániku celých lesních porostů na skalních terénech. Stejně zhoubný je vliv již zmíněné obnovy lesa s celoplošnou přípravou půdy orbou, který postihuje porosty lesostepních borů na méně strmých svazích. S výjimkou několika nejhojnějších druhů pak původní bylinné patro zaniká.

Lesostepní bory jsou navíc ohroženy i turistikou a zvěří. Uvedené vlivy ničí celý biotop včetně půdy a v konečné fázi vede odlesnění až ke vzniku holých skal. Případná pozdější sukcese už vápnitost půdy neobnoví a vzniká běžný kyselý bor.

Lišejníkové Bory

Boreokontinentální lišejníkové bory na pískách (L8.1A) se na Dokesku vyskytují na písčitých rovinách na mnoha místech od Strážova po úpatí vrchu Borného. Tyto biotopy jsou v Česku krajně vzácným společenstvem a ze vzácných druhů hostí na Dokesku hojně např. dutohlávku horskou (Cladonia stellaris). Floristicky jsou dosti chudé, ale jevem hodným ochrany je právě absence většiny druhů a výrazná porostní struktura (borovice nižšího vzrůstu, s tenkým kmenem a krátkými jehlicemi).

Méně nápadná, ale stejně ochranářsky hodnotná, je geodiverzita těchto biotopů. Pod Borným jsou tyto bory vázány na arenické podzoly, v nichž hloubka vyluhovaného horizontu, tedy téměř čistého křemenného písku, dosahuje 100-200 cm namísto obvyklých cca 5-10 cm. Tento svérázný záznam glaciální a holocenní historie biotopu bere dnes za své i s celou vegetací, a to opět vlivem celoplošné přípravy půdy a obnovy lesa.

Mokřadní Bory

Tyto porosty mají převahu borovice, ale hojný je i smrk a někdy také olše. Vyskytují se na rašelinách a vzácnějších rašelinných podzolech. Zahrnují brusnicové rašelinné bory (L10.2), suchopýrové bory kontinentálních rašelinišť (L10.3) a borové přechody mokřadních olšin (L1) k borům a podmáčeným smrčinám. V této vegetaci je ochranářský stav nejlepší, většina porostů je v NPR Břehyně-Pecopala.

Lokálním odlesněním kyselých borů vznikají krásná, ovšem druhově velmi chudá vřesoviště.

Kulturní Bory na Rovinách a Mírných Svazích

Většinu těchto lesů tvoří kulturně založené stejnověké kmenoviny borovice lesní, v nichž je hojně přimíšen smrk, který se uchycuje v odrůstajících borových porostech a v přirozených podmínkách se patrně s borovicí střídá v cyklické sukcesi.

Je důležité, že z tajgového statusu dokeských lesů nutně neplyne ani jejich snížená odolnost vůči lidským zásahům, ani nutnost bezzásahovosti. Je to téměř naopak - tyto bory na arenických podzolech a dystrických kambizemích jsou při své druhové chudobě ekologicky velmi stabilní, takže ani následkem intenzivních forem lesního managementu se jejich druhová skladba již téměř nemění.

Doporučení pro Ochranu Přírody

Území je aktuálně kriticky ohroženo nevhodným lesnickým hospodařením, zčásti i turistikou a nadměrnými stavy zvěře. Populace mnoha ohrožených druhů jsou omezené na několik jedinců, protože jejich biotopy zanikají.

K záchraně dokeských borů a celého ostrova tajgových lesů je nezbytné provést tato opatření:

• Oddělit vzájemné kompetence ochrany přírody a lesnického managementu na základě důsledné zonace.
• Kolem dosud netěžených lokalit skalních a svahových, zejména lesostepních borů, je třeba ponechat ochranný pás lesa v šíři cca 20 m.
• V borových hustnících v okolí lesostepních borů provést probírku a od počátku zapěstovat světlý les bez ohledu na kvalitu dřeva.
• Na lokalitách podporovat jak zmlazené, tak vysazené listnaté dřeviny (zejména buk a dub zimní a letní). Listnáče však nesmějí převládnout ani tvořit skupiny.
• Část ploch, zejména osypů, je třeba oplotit do doby, než se na nich sukcesí obnoví vegetace se vzácnými druhy.

V současnosti spadá území pod správu Vojenských lesů a statků a dostává se jí ochrany pouze přes systém Natura 2000 (evropsky významná lokalita Jestřebsko-Dokesko a ptačí oblast Českolipsko-Dokeské pískovce a mokřady). Systém této evropské ochrany u nás ještě nemá dostatečnou oporu v legislativě a újmy jsou zatím obtížně vymahatelné, ale připravuje se rozšíření CHKO Kokořínsko, kterým by bylo možné řadu navržených opatření realizovat.

V mokřadních borech je třeba respektovat přirozenou cyklickou sukcesi této vegetace, tj. neudržovat existující skladbu porostů přes zjevné tendence k sukcesní změně.

tags: #tajga #ekosystem #český

Oblíbené příspěvky:

• Metody ochrany biodiverzity
• Sázení sazenic z Vone Prirody
• Má recyklace plastů smysl?
• Vliv vlhčených ubrousků na přírodu
• Nakládání s odpady