Vztah člověka, přírody a vědy: Hledání harmonie a pravdy

Milá dámo, neexistuje problém typu víra vs. věda, ačkoliv si to příslušnící obou komunit mohou myslet. Problém víry je v tom, že si přivlastňuje více kompetencí, než je korektní. Věda se nepokouší vysvětlit boha, ale víra se pokouší "bohem" vysvětlit všechno. Je to nefér, protože vědci konstruují své teorie tak, aby byly ověřitelné, aby nezáleželo na vnějších okolnostech, např. na osobě, která názor předkládá, době kdy vznikla, náboženství nebo jiné ideologii.

Naproti tomu kreacionisti nedělají vědu, pouze sní a dohadují konsenzus, je to čistě tvorba beletrie, která je vysoce antropocentrická, nepopisuje objektivně přírodu, ale prohlašuje přání za skutečnost. To co jsi popsal je rozdíl mezi vědou a pavědou. Každý se snaží jít cestou nejmenšího odporu. Pokud není náš mozek shopen něco pojmout, tak se tomu logicky brání a příjme vysvětlení toho onoho, které je pro něho stravitelné.

Věda versus pavěda

Pavěda nenamáhá mozek, pouze poskytuje stravitelné vysvětlení. Věda nutí se dívat pod povrch, pokud chceme odhalit pravou podstatu. Stále sa pýtam, načo sú potrebné také umelé a protirečivé konštrukcie, ktoré ponúkajú náboženstvá, okrem poskytnutia tej barličky potláčajúcej strach zo smrti. Boha nič neriešim, lebo tie isté otázky vyvstávajú vo vzťahu k nemu.

Jenom ukazuju na to, že myšlenka Stvořitele je zcela v souladu s vědou, alespoň tomu tak dřív bylo. Věda se samozřejmě musí vyvíjet, jinak by přestala být vědou. Ale není v její kompetenci vyslovovat závěry o neexistenci Boha. Bůh přesahuje přirozený svět, proto (jak už určitě víte) ho věděckými metodami nemůžeme dokázat ani vyvrátit. Otázka existence Boha by měla zůstat otevřená, jinak to ani nejde, vždycky to bude do jisté míry o víře a osobním rozhodnutí.

Ale, jak už jsem psala, dnes je ve vědeckých kruzích dogma, že Bůh neexistuje a veškeré bádání musí ukazovat na to, že dokážeme věci vysvětlit i bez Boha (i když s Bohem mnohem lépe) a pokud by se snad došlo k jiným závěrům, je to předem odsouzeno k posměchu. To je ale velmi neobjektivní a do seriózní vědy by to vůbec nemělo patřit. Asi vždycky budou existovat dva póly: ti co věří ve Stvořitele a ti ostatní.

Čtěte také: Proč je příroda největší luxus?

Bylo by moc hezké, kdyby se navzájem trochu víc respektovali a přestali se dětinsky urážet. Nic nenaděláme s tím, že všichni, kteří se rozhodnou věnovat nějakému výzkumu, do toho jdou i s určitými osobními zaujetími a postoji, tomu se nikdo z nás nevyhne. Ale každopádně se můžeme svých předsudků vzdát, pokud fakta ukazují něco jiného.

Jde vidět, že co se týče Stvořitele, je málo vědců ochotno svůj názor dokonce na základě faktů změnit, chápu, že se toho můžou bát (protože sami dobře ví, jak se zachází s těmi „fanatickými pánbíčkáři“). Ať prostě každý vědec dělá tak, jak nejlíp to umí a je u toho čestný. A pokud někomu připadá, že přírodu nejlíp vysvětlí tím, že ji někdo naplánoval a ne souhrou náhod a přírodního výběru, nemělo by se stát, že bude hned napadena jeho vědecká věrohodnost.

Nemám problém po přečtení tohoto článku stále zastávat ID. A nemusím si pro sebe ani měnit filosofii vědy (kromě onoho irelevantního předpokladu, že Bůh není). Pro mě osobně věřit ve Stvořitele vyžaduje méně víry, než věřit v evoluci :-) Zajímalo by mě, jak si autor článku představuje, že zastánci ID provádějí své výzkumy.

Víra a věda: Dvě strany téže mince?

Tak nějak jsem předpokládal, že chápete, že zde jde jen a pouze o opačnou polaritu. Jiná stránka věci je ta, zda a jak moc máte své přesvědčení podložené argumenty. Vůbec jsem nemluvil o nějakých nepodložených představách. Z vašich slov vyvozuji, že jste přesvědčena o tom, že jsme se vyvinuli, že není žádného stvořitele. Takové přesvědčení ale určitým způsobem ovlivňuje vaše chování, rozhodování, váš žebříček hodnot.

Pro takový postoj je typické zaměření na vlastní názory, na vlastní úvahu. Obecně despekt k jakékoliv autoritě. Prostě budete se chovat jak vy uznáte za vhodné se všemi důsledky které to přináší. Na druhou stranu já, jako věřící se musím nějak vypořádat se skutečností určité autority nademnou. Jednak rozum mi velí akceptovat existenci Boha. A druhak jsem jej přijal jako autoritu a tudíž se chci řídít jeho vůlí.

Čtěte také: Dopady lidské činnosti na vodní zdroje

Jde o to staré známé, že když někdo nechce je to horší než když nemůže. A někdy věřit něčemu příjemnému je tak pohodlné. Proto ve středověku lidé v evropě nechtěli opustit Ptolemajovskou a přijmout Koperníkovu představu o vesmíru. Jenomže vy si nemůžete myslet, že ta vaše je právě ta správná. Přesněji, myslet si to můžete. Evoluce je (pro vás bohužel) zatím stále jenom teorie. Stvoření můžete brát jako konkurenční teorii.

Její největší slabinou není nedostatek důkazů, nebo argumentů. Mě třeba přijde férové, abych dal Evolucní teorii příležitost se prosadit. Proto se o ní zajímám, jak mi mé znalosti a inteligence dovolují. A žel, většinou narážím nikoliv na své hranice, ale na nedostatek oponentů, kteří jsou schopni logicky argumentovat. Samozřejmě vy takovíto přístup nemusíte zaujmout. Je zajímavé, že právě ta věda, kterou se autor tohoto článku snaží definovat a do které mu Bůh nějak nesedí, vznikla díky víře v inteligentního Stvořitele.

Křesťanské učení posloužilo jako zdroj předpokladů pro vědeckou činnost. Dalo vědě souhlas k její činnosti, např. ke zmírnění utrpení a ulehčení námahy. Křesťanské učení poskytlo motivy pro vědeckou práci - poznávat moudrost Stvořitele. Do vědy se ale dostalo dogma, které v ní přetrvává dodnes- Bůh neexistuje. A v biologii převládá dogma, že všechno má smysl pouze ve světle evoluce. To už však není věda a hledání pravdy, je to pouze dogmatismus.

A nemělo by vědcům jít především o nalezení pravdy? Chci tím poukázat na to, že víra ve stvořitele rozhodně není v rozporu s vědou, ale dokonce byla její přirozenou součástí. Fakt, že dnes už to tak není a argumenty pro Stvořitele jsou často bezmyšlenkovitě označeny za náboženské a nevědecké, je spíše politováníhodný, než že by byl znakem pokroku. Neříkám, že všichni musí věřit v Boha, popř.patřit k nějaké náboženské skupině (to je osobní věc každého z nás), ale pokud výsledky výzkumy ukazují např.na plán (tedy Stvořitele), tak bychom je neměli odmítat jenom proto, že se nám myšlenka existence bytosti, která nás přesahuje, nelíbí.

Osobní předsudky do vědy nepatří. Ale chápu, že my lidé neradi měníme názor (a to platí i pro vědce) a bojujeme se setrvačností myšlení. Není důvodem tak častého napadání ID třeba to, že si ateisti uvědomují váhu tohoto argumentu, ale raději ho označí za nevědecký, než aby se jím museli zabývat? Přitom např.jóga se začíná běžně praktikovat na školách a její zastánci řeknou, že je to čistě „věda“ a většinu lidí tato odpověď uspokojí.

Čtěte také: Více o vztahu člověka a přírody

Je smutné, když někdo tvrdí, že jím splozené dítě (dle vás křesťanství zplodilo vědu) mu musí zústat věrné až za hrob. Zamyslete se nad všemi důsledky. Copak dítě také nemá právo kritizovat své rodiče? A to jsme ve světě morálky. Feudálové také zřídili povinnou školní docházku. Snažili se, aby lid byl vzdělán a ulehčilo se mu, a měl se lépe a mohl jim více pomoci ... a lidi tu šlechtu svrhli. To jsou ale lumpové. Měli vyjít ze škol a dál jim osvíceně sloužit. Když narazili na problém, který by mohl šlechtě ublížit, měli rozbít fabriky a nahnat lidi zpět na pole. Toto je správné myšlení?

Magie a věda: Dva odlišné modely reality

Pokud bych to měl vzít vědecky, pak mohu Magii považovat za model systému, který je podobný realitě množinou svých stavů, ale má rozdílnou množinu relací mezi stavy. Přírodní věda, jakým je například i Fyzika, je spoluutvářený model na základě pozorování reality, na kterém se dohodla většina lidí. To, že model Magie má výrazně menší validitu než model Fyzika je vedlejší.

Možná narážíš na teologii, nicméně právě teologie, tak jak je postavena, je skutečně vědou. Je to model systému, má axiomy(dogmata) na nichž je postaven celý logický celek. Dokonce ať už Bůh existuje či nikoliv, teologie je věda pořád. Důležité totiž je u vědy, předmět jejího zkoumání. U teologie je to Bůh a jeho vztah s člověkem. To samo o sobě nezávisí na ničem hmotném a je to zcela abstraktní.

Pokud se vrátíme k modelu Fyzika, pak ten nemá a ani nemůže mít definovaný abstraktní vztah a ani bytost, která není podstatou hmoty ať už v jakékoli fázi. Např. "Binární relace" nemá žádný parametr patřící do Fyziky a tudíž je pro ni neviditelná. Protože předmětem Fyziky je popis hmotného světa, nelze jí popsat věci nehmotné čili abstraktní. Z toho, co pises, (pochopitelne) vyplyva, ze model Fyzika nemuze vstoupit do interakce s modelem Magie.

Jak se ale - pokud budes tuto konstrukci dal rozvijet - divas na fakt, ze Magie tvrdi, ze je schopna vstoupit do interakce s Fyzikou, ba co vice, ma schopnost Fyziku refaktorovat (parcialne nebo dokonce celou jako system)? Protoze tohle nektere submodely sMagie skutecne tvrdi (ze magik dokaze ovlivnit a menit objektivni realitu). Me totiz propada v tomto pripade Fyzika v podstate bezbranna, protoze nema aparat vhodny k dukazu neplatnosti tvrzeni, ze konkretni zmena stavu je vysledkem interakce mezi Magii a Fyzikou - pokud nedokaze zmenu stavu zduvodnit prostredky vlastniho systemu, musi predpokladat, ze jde o projev (dosud) neznameho subsystemu Fyziky a deklarovat ho axiomaticky. Ale NIKDY nemuze dolozit neplatnost (a koneckoncu ani platnost) toho tvrzeni, zatimco Magie vystaci s tvrzenim dusledku bez dukazu, protoze takova je povaha systemu Magie.

Je magie věda?

Řekněme, že nějaký obor lidské činnosti pro mě za mě třeba magie se za vědu ani mezi svými ctiteli moc nepovažuje. Je pro vás, skalní zastánce vědy, takový obor nesmysl, protože se snaží něco vysvětlovat/používat nevědecky nebo proto, že nefunguje?

ad1) magie, astrologie a podobne obory nesplnuji kriteria vedeckeho poznavani sveta (tj. hypoteza->overovani->teorie->overovani). - jmenovane pseudovedy jsou spise unikem pred slozitosti sveta. Nevím, jestli na magii, astrologii apod. něco je. Spíš se přikláním k tomu, že ano, ale to je můj "problém :)

Když budu brát astrologii jako statistické vyhodnocení určitých společných znaků, jistá "platnost" by tu být mohla. Samozřejmě astrologie není věda jako taková a nedokáže narozdíl od ní vysvětlit to, co ovlivňuje, že lidé spadají do určité kategorie/znamení. Taky s tím mám problém, ale nechci to šmahem zatracovat jako výmysl. Na to se jí podle mě věnovalo mnoho inteligentních a vzdělaných lidí, než abych ji takhle jednoduše odsoudil. Podobné je to s alchymií, které moderní chemie vděčí za mnohé a nezdá se mi, že by si to jen tak někdo vycucal z prstu.

Pokud jde o magii, dovolím si tři zmínky o těchhle věcech od mých známých. Žena - Jamajčanka, hluboce věřící, momentálně studující teologii na vysoké škole, má snahu mě vehementně přesvědčovat o dobrotě Ježíše Krista atd., druhým dechcem s naprostou vážností tvrdí, že woodoo funguje a duchové existují. Jestli za to může země jejího původu, tradice komunity nebo něco jiného, nevím. Na druhou stranu mám dojem, že hluboce věřící lidé spíš nějakou víru v duchy apod. odsuzují.

Muž - spolužák z gymnázia, mi kdysi vyprávěl, jak jeho sestra s kamarádkou "vyvolávaly duchy". Něco se prý objevilo, proneslo pár vět výhružného charakteru, načež se sestře známého objevily na dlani desítky třísek. Pikantní na tom je, že s tím údajně byla u lékařky, která nevěřícně kroutila hlavou. Matka mého švagra prý zase v ložnici zahlédla ducha svojí matky.

Aby bylo jasno, nehodlám tu propagovat okultismus nebo víru v duchy. Jenom mi připadá, že takových "případů" se odehrává až moc a nelze je odbývat konstatováním, že jde jen o podvod, halucinace nebo virtuální projekce vlastního podvědomí. Koneckonců si vezměte i několikrát "zdokumentované" reakce zvířat na podobné jevy.

Sumasumárum si říkám, jestli čistě vědecký přístup ke vnímání a popisu okolního světa při své verifikovatelnosti, síle argumentů, racionalitě a sázení na jistotu příliš neoklešťuje mnohem rozmanitější a nepochopitelnější skutečnost. V protikladu s vaší zkušeností jsem se (například) setkal s člověkem, který nevěří v Boha. Osobně považuji Evoluci za teorii sice pěknou a vnitřně relativně konzistentní, ale stále vůči ní mám výhrady vzhledem k realitě ve které žijeme. Na druhou stranu, Inteligentní Desing jsem nestudoval, mnoho o tom nevím. Ale argumenty, které tu byly vzneseny (ač jich mnoho nebylo, spíše jen plky), tak mi přišly vcelku oprávněné.

I když je otázka, nakolik se jedná pouze o vytrženost z kontextu. Ledaže by ti američtí kreacionisté byly úplně blbí. Každopádně na inteligenci vědců skutečnost netrvá, že. Pokora, nepatří jenom k náboženství.To že jsou agresivní lidé chycení do pasti ideologie, pro mě není nic nového. To že arogancí a pocitem nadřazenosti jsou postiženi i takzvaní "vědci" sem si dlouho nepřipouštěl. Vždyť vědí o ovšech těch momentech kdy bylo nutné odvrhnout Ptolemaia a smířit se z Koperníkem. A znovu a znovu zvedají noc víš než ostatní. Jestli věřící - věří a odtud "vědí" a Vy jenom "doufáte vědět" je nepodstatný rozdíl. Pokora!

Vážení přátelé chodím na stránky "osla" velice rád. Našel jsem tady hodně seriózních informací. Mezi základní vlastnosti vědce patří položit si ke zkoumanému jevu dostatek otázek aby výsledná teorie byla seriózní. Nedostatek otázek a špatné otázky nemohou napomoci serióznímu vysvětlení. Jsem rád za zopakování co je věda co věda není. To stačí. Vůbec kreacionizmus nehájím. Hájím jenom právo na seriózní vědu ! Že je ten článek nejhorší jaky kdy tady byl, svědčí i diskuse, když se autoři jiných názorů přirovnávají k teroristům.

Ok necham toho, ale na nazoru, ze kreacionistum jde o cokoli jineho, jen ne o viru ci stvoreni, trvam. Podle mne matematika je tak extrémně úspěšná protože svět je symetrický. to ovšem znamená, že vše se vyrovnává. Že tzv. chudák objektivně nemá horší osud než boháč atd. Dřívější názory alchymistů...co je nahoře, to je dole; neustálé střídání štěstí a smutku často bez viditelného ohledu k vnějším okolnostem atd. Ještě k té harmoni a symetrii, kterou někteří citlivější lidé pociťují víc než ostatní. V kvantové fyzice prý platí, že nějaká částice na jednom konci vesmíru jakoby "ví" co dělá nějaká částice na druhém konci vesmíru..bez ohledu na rychlost světla atd. Nepaci sa ti termin Bozske vedomie. Pozri, fyzika, ktora ma ambiciu najst "teoriu vsetkeho" vysvetluje svet ako matematicku strukturu. Matematika nie je len abstrakcia, ona je skutocne podstatou sveta. Dirac ke...

tags: #clovek #priroda #cita #co #to #je

Oblíbené příspěvky:

• Budík JVD s přírodními zvuky – recenze
• Srovnání EIA a ochrany ovzduší
• Zlatý koš do koupelny
• Tužkové baterie a recyklace
• Křeček džungarský: Kompletní průvodce