Co se děje v přírodě na podzim

Nadešel snad nejpestřejší čas v zahradě. Listí už se barví do všech podzimních odstínů a vás čekají přípravné práce na zimu.

Podzimní zahrada a její ekosystém

Zahrada je kousek zeleně, o kterou pečujeme dle svých představ, vytváříme takové prostředí, které odráží nás samotné. Ti, kteří se ve své zahradě snaží podporovat přirozené přírodní děje, omezují rozsah zásahů a svoji zahradu chápou jako samostatný ekosystém s širokou paletou rostlin a živočichů, mohou nazývat svoji zahradu jako přírodní. Takový způsob péče vnímáme pozitivně, ale není nutné zahradu hned dělit na přírodní a nepřírodní. To může být základem pro vybudování zdravého, rozmanitého a vzájemně se podporujícího ekosystému.

V souvislosti s podzimní prací je dobré v zahradě nechat co nejvíce organické hmoty, tedy listí ze stromů dát na hromádky, bylinky a trvalky ostříhat až na jaře. Čím různorodější a divočejší vaše zahrada bude, tím více živočichů v ní najde místo.

Abyste kalamitě mšic nemuseli čelit, je potřeba připravit dostatečný prostor pro přezimování slunéček - ideálně spadané listí a jeho hromady. Na zametené a vyčištěné zahradě nemají berušky kde přezimovat, ovšem mšice vás na jaře pravděpodobně navštíví a dovedou nevratně poškodit celou řadu rostlin.

Bylinky a rostliny se středomořským původem (například oblíbené šalvěje, levandule, tymián a další) by mohly po podzimním sestřihu přes zimu poměrně utrpět. Zejména v oblastech, kde nesněží, jim hrozí vymrznutí. Přirozený příkrov jim může vytvořit sněhová peřina, jehličnaté chvojí, kterým přikryjete záhony, nebo hutná dávka listí, které na trvalkové záhony nahrabete. Pokud zůstanou záhony holé, mohou rostliny vymrznout. Z tohoto důvodu, ale i kvůli možnému úkrytu hmyzu doporučujeme stříhat je až po zimě.

Čtěte také: Život odpadu na skládce

Některé jednoleté a dvouleté rostliny se mohou během posledních podzimních měsíců vysemenit a přichystat vám spoustu překvapení pro další rok v zahradě. Zejména měsíček zahradní, svazenka vratičolistá, lebeda zahradní, koriandr setý a šalvěj muškátová by měly na záhonech zůstat bez zastřižení až do zimy, aby jejich semena mohla postupně vypadávat. Během zimy se na vzrostlých květinách vytvoří nádherné ornamenty z jinovatky, pavučin a rosy. Jako návštěvníci i pozorovatelé za oknem můžete každý den sledovat jejich proměny.

Užiteční živočichové v zahradě

Z nějakého nepochopitelného důvodu jsme si zvykli rozdělovat živočichy na užitečné a neužitečné podle toho, jaký bezprostřední užitek máme z jejich přítomnosti. Bohužel v přírodě to takhle nefunguje a vše je mnohem složitější. Každý živý organismus je nezastupitelný a má ve vaší zahradě své místo a svůj význam. I když se pavouků a jejich sítí mezi trvalkami někdy vyděsíte, měli byste se naopak radovat, protože přítomnost pavouka je známkou zdravé zahrady. V každé zahradě byste měli ponechat místo, které bude úplně bez vašich zásahů. Pravděpodobně se stane úkrytem pro užitečný hmyz, ptáky, ježky, ještěrky, žáby nebo rejsky.

Vítanými společníky v zahradách bývají ježci, kterých bohužel rok od roku ubývá. Na zahradě si poradí s řadou škodlivého hmyzu a plžů. Úkryt jim poskytnou husté keře, hromada listí nebo dříví. Pod dřívím můžete vytvořit prohlubeň o hloubce několik desítek centimetrů, aby se jim tam lépe bydlelo. Mnozí ježci vezmou zavděk i kompostem. Hromada větví připravená pro ježka nebo hromada kamení poskytne zimní úkryt i dalším živočichům. Ještěrky ocení suché zídky nebo štěrbiny mezi kameny ve skalce. Na jídelníčku ještěrek se objevuje hmyz, pavouci, žížaly a v neposlední řadě slimáci. Na slimácích se pochutnávají i další zvířata, například krtek nebo slepýši. Střevlíci a pavouci se ubytují ve ztrouchnivělém dřevě.

Včely samotářky nám na zahrádce pomáhají s opylováním, larvy zlatooček, berušky a škvoři se živí mšicemi a sviluškami, pestřenky také pojídají mšice a další škodlivý hmyz, který saje rostliny.

Podzimní práce v zahradě

S tím souvisí oblíbená zahradnická otázka týkající se podzimního rytí. Zahrádkář, který se řídí principy přírodní zahrady, může být v jedné neoblíbené činnosti opravdu lenivý - a to v rytí. Dělá se to vcelku jednoduše: zapíchnete vidle do země a kývavým pohybem od sebe a k sobě postupně nakypříte půdu. Následně vidle přepíchnete o 10 centimetrů dál a opět jimi kývete. Zbyla-li vám například po zelenině volná plocha zeminy, můžete místo rytí vysadit tzv. zelené hnojení, například ozimé žito. Žito prokoření půdu ještě na podzim a poskytne zemině pokrývku po dobu celé zimy.

Čtěte také: Zimní spánek ještěrek

Naši zahradu koncipovanou pro včely a motýly zazimováváme postupně a snažíme si ji užívat do posledních podzimních dnů. Listí pod ovocnými stromy hrabeme a dáváme na kompost. Podél zahrady máme velké stromy - lípy, ořechy a lísky - a husté keře, jejich listí necháváme pod stromy, aby tvořilo úkryt pro hmyz a zvířata. V odlehlejším koutu zahrady máme speciální prostor pro ořezané větve, který celoročně slouží jako úkryt pro zvířata - návštěvy se nad větvovištěm nepohoršují a zvířata mají klid, protože je neruší nechtění návštěvníci.

Po sklizni švestek, třešní, višní a mirabelek děláme podle potřeby prořez poškozených nebo překážejících větví. Ostatní stromy a keře prořezáváme až v zimě nebo na jaře. Pokud máme opravdu velké množství prořezaných větví, které už se nevejdou na větvoviště, proženeme je štěpkovačem. Štěpku můžete využít jako skvělý mulč pro zahradu. Udržuje vláhu v půdě, poskytuje potravu a ochranu mikroorganismům, brání semenům plevele v klíčení, a tak se na zahradě nemusíme tolik namáhat. Na mulčování se hodí nejen zpracované větve, ale i další materiál ze zahrady, například tráva, nebo piliny. Nanášejte ho ale jenom ve vrstvě několika centimetrů, jinak se slepí.

Podzim ovšem není jenom období úklidu a přípravy na zimní spánek. Každoročně během něj dosazujeme nové stromky a keře. Na podzim stříháme levandule, u této skvělé medonosné květiny se nám osvědčilo stříhání již na podzim, i když je doporučován střih až na jaře kvůli vymrznutí. Mladé rostliny do tří let můžeme stříhat poměrně nízko, u starších je třeba nechat rostliny delší, aby jim zůstaly očka, která mohou vyrašit příští rok. I růže sestřihujeme na podzim jenom zlehka, asi na půl metru. Teprve na jaře zastřihujeme na dvě očka, proto aby přes tuhou zimu nezmrzla. Pokud jsou vaše růže náchylné na mráz, omotejte je geotextilií nebo na ně položte smrkové větve.

Jednoduché plevele vytrháme ze záhonů a zkompostujeme. Vytrvalé plevele obvykle pálíme. Z květinových záhonů odstraníme uschlé zbytky květin a vytrháváme také letničky. Záhon trvalek obvykle sestřihujeme až na jaře, jelikož mnoho živočichů přezimuje v suchých stvolech rostlin. Ptáci zase mohou sklízet jejich zralá semena. Během září se dají vysazovat trvalky.

Vypustíme veškerou vodu z hadic a vedení, které není chráněné proti zmrznutí - jinak by mohlo v potrubí zamrznout a popraskat. Dále uklízíme čerpadla na vodu a do rybníčku dáme prázdné PET lahve, aby nám celý nezamrznul. Také schováváme pítka pro včely a ptáky, která máme rozmístěna po zahradě.

Čtěte také: Péče o zdraví andulek

Podzim v přírodě

Víte, že příroda na rozdíl od nás rozlišuje šest ročních období? Kromě jara, léta, podzimu a zimy, ještě předjaří a podletí - neboli babí léto. Pro zvířata je podzim období, kdy toho musejí stihnout nejvíc, aby se připravila na zimu. A co pro ně můžeme udělat my? Nechat jim na stromech část úrody a nachystat krmítka. Pokud to zjistíme včas, rozhodně zvířata ještě honem vrátíme do přírody.

Podzim (zastarale jeseň) je jedno ze čtyř ročních období, je to přechod mezi létem a zimou. V klimatických podmínkách mírného pásu se právě na podzim sklízí většina úrody a opadavé listnaté stromy ztrácejí listí. Listí má různé barvy a opadává. Dny se krátí, ochlazuje se, více prší a je mnohem horší počasí.

Astronomický podzim začíná podzimní rovnodenností - na severní polokouli kolem 23. září, a končí zimním slunovratem - 21. prosince. Podzim často vytváří v přírodě úchvatné barevné scenérie. Tyto barevné krajinné scenérie nezůstávají stranou zájmu lidí a vzbuzují čilý sezónní turistický ruch. Listy se barví do oranžova, červena i žluta.

Září je měsícem babího léta, času sklizně a prvních příprav na zimu. Listy stromů se začínají vybarvovat, kvete vřes a panuje čas hojnosti. V den podzimní rovnodennosti (22. září) vstupuje Slunce do znamení Vah a začíná astronomický podzim. Slunce přitom přechází nebeský rovník v souhvězdí Panny a den za dnem klesá níž na jižní polokouli. Noci se rychle prodlužují.

Říjen v přírodě

Co se vám vybaví, když se řekne říjen? Je to jen zlomek toho, co se v říjnu děje. Po létě plném dřiny a práce na polích mohli konečně začít odpočívat a bavit se. Oproti nám se naši předci daleko více zajímali o přírodu. Všímali si i drobností a podle toho, jak příroda právě vypadala a co se v ní dělo, předpovídali počasí. K měsíci říjnu se vztahuje mnoho pranostik.

• Čím déle vlaštovky u nás v říjnu prodlévají, tím déle pěkné a jasné dny potrvají.
• Divoké husy na odletu - konec i babímu létu.
• Když křížový pavouk se v říjnu ukrývá a nevylézá, není daleko do sněhu.
• Je-li říjen velmi zelený, bude zato leden hodně studený.
• V říjnu mráz a větry - leden, únor teplý.
• V říjnu hodně žaludů a bukvic oznamuje zimy víc.
• Září víno vaří, a co nedovaří, říjen dopeče.

Říjen je pojmenovaný podle jelení říje, o které nás v lese informuje hlasité troubení jelenů. Ti mezi sebou v tuto dobu soupeří a snaží se svými mohutnými parohy zaujmout co nejvíce laní. Paroží je totiž nejen ukazatelem jelenova stáří, ale také jeho zdraví a síly. Sluníčko v tomto měsíci už slábne, dny se stále více zkracují a noci se naopak prodlužují. Už více než sto let posouváme hodinovou ručičku o jednu hodinu zpět na zimní čas.

Listy stromů mění barvu na červenou, žlutou a oranžovou a pomalinku začínají opadávat. Některým rostlinám, například jírovcům, bukům a dubům, dozrávají poslední plody, ve kterých jsou schovaná semena. Zvířata se v říjnu připravují na zimu. Některá se snaží pořádně najíst, ztloustnout a tím si vytvořit tukové zásoby, které jim pomohou zimu přečkat. Mnoho zvířat si také vyhledává vhodné úkryty, do kterých se budou moct za chladného počasí schovat. Druhy, jako jsou například hadi, ježci, sysli, jezevci, netopýři a další, se chystají k dlouhému zimnímu spánku. Ani ptáci nezahálí. V říjnu mají spoustu práce také lesníci a myslivci. Lesníci připravují plochy pro výsadbu stromů, dokončují a opravují oplocenky.

I když nebudeme mít v zahradě vše dle svých představ, je dobré si uvědomit, že zapomenutá hromádka listí může poskytnout úkryt ježkovi nebo beruškám, popadané kamení zase ještěrkám či hadům. Spoléhejte na dokonalost a krásu samotné přírody. Ze zahrady byste se měli především radovat, těšit, chodit si do ní odpočinout a pečovat o vše živé.

tags: #co #se #děje #v #přírodě #na

Oblíbené příspěvky:

• Pracujte jako manažer odpadů
• Problémy likvidace odpadu v Polsku
• Ochrana přírody v ČR - zkratky
• Zdíkov – informace o skládkování
• Nezávadná likvidace odpadu