Představujete si skládku odpadu jako jeden velký chaos odpadků, kde se mísí papír s kuchyňskými zbytky a zrezivělé konzervy se starým linoleem? Ano, třídit by se mělo. Přesto ale končí na skládkách stále velké množství odpadu, který by bylo možné recyklovat. A co se děje s odpadem tam? Je vše na jedné hromadě?
Skládky a sběrné dvory musí odpad rozdělovat podle legislativy. Zákon pamatuje na tyto kategorie odpadu:
Některé sběrné dvory jsou určené pro příjem různých druhů odpadů. Jsou to třeba skupiny O (ostatní odpady) nebo skupiny N (nebezpečné odpady). Vše probíhá na základě platné legislativy, která říká, že nebezpečný odpad se nesmí mísit s ostatním odpadem, takže jednotlivé složky nebezpečných odpadů nelze ukládat do kontejnerů s ostatním odpadem. Odpady do podobných specializovaných dvorů a skládek mohou přivážet jak firmy, tak živnostníci i občané.
Pravdou je, že není sběrný dvůr jako sběrný dvůr. Důležitá je jeho dostupnost i vybavení.
Výhodou určitě je, pokud můžete na sběrném dvoru jezdit po zpevněné ploše, takže nehrozí poškození podvozku vozidla nebo pneumatik.
Čtěte také: Zimní spánek ještěrek
Příjem přivezeného odpadu na skládku usnadňují technologie, jako je například mostová váha s řízeným provozem. Zde je vozidlo zváženo, zaevidováno a po vyložení odpadu je následně vystaven lístek o váze odpadu, stejně jako potvrzení o likvidaci odpadu, pokud je vyžadováno.
Výhodou určitě je, pokud je skládka vybavena prostornou halou, kde jste při výkladu odpadu chráněni před deštěm nebo povětrnostními vlivy. V zimě, kdy se brzy smráká, zase oceníte osvětlení areálu.
Podle evropské směrnice musí Češi do roku 2025 zvýšit objem recyklovaného odpadu téměř o polovinu.
V plánu odpadového hospodářství se píše, že ČR je na přechodu od odpadového hospodářství k oběhovému. Co to znamená?
V oběhovém hospodářství jde především o to, aby odpadů vznikalo co nejméně, a když už vzniknou, tak je využívat, ne je ukládat na skládky. Tam odpad leží bez jakéhokoliv využití, jednou provždy zahrabán.
Čtěte také: Péče o zdraví andulek
A co si představit pod využitím odpadu? Recyklaci?
Ano. Odpad, který není možné materiálově využít, chceme využít aspoň energeticky - v bioplynových stanicích nebo v zařízeních pro energetické využívání odpadů, lidově spalovnách. Naše prognóza v roce 2035 počítá s energetickým využitím čtvrtiny všech odpadů - komunálního, živnostenského i průmyslového.
Uplatňuje se princip „znečišťovatel platí“. Nejlevnější způsob, jak se zbavit odpadu v Česku, je dnes zaskládkovat ho. To je bohužel dané nízkým poplatkem za skládkování v zákoně o odpadech.
Tento poplatek je klíčovým ekonomickým nástrojem každého státu. Zkušenosti z evropských zemí, jako Nizozemsko a Dánsko říkají, že v momentě, kdy se zvýšil skládkovací poplatek, došlo k poklesu skládkovaného odpadu. Firmy byly přinuceny přemýšlet, co s odpadem, a začaly více recyklovat. Nízkým skládkovacím poplatkem nepřímo podporujeme skládkování.
K prvnímu zvýšení poplatku za skládkování dojde nejdříve v roce 2021.
Čtěte také: Prozkoumávání a Ochrana Přírody
Podle posledních zpracovaných čísel Češi ukládali na skládky víc komunálního odpadu, než zrecyklovali. Za rok 2016 ho šlo na skládky 45 procent, jen 38 procent se materiálově využilo, zbytek se spálil. Podle nové evropské legislativy musíme v roce 2025 dosáhnout 55 procent recyklace a o deset let později 65 procent a zároveň maximálně desetina z celkové produkce komunálních odpadů smí jít na skládky. Na to se musíme začít připravovat už dnes. V blízké budoucnosti se proto chystáme začít plošně sbírat prostřednictvím speciálních kontejnerů také odpadní oleje a tuky.
Například popel - s obcemi se bavíme o tom, že v topné sezoně by lidem dávaly kontejnery jen na popel, který by se separovaně sbíral. Také firmy ve výrobě budou muset hledat možnosti, jak více třídit. Průmyslové svazy si v minulosti do znění zákonů protlačily, že využívat se budou odpady, jen pokud je to technologicko-ekonomicky možné. Sem spadá například PVC, na jehož třídění a zpracování v Česku nejsou technologie a odpad by se musel vozit do zahraničí. Takže ho bude možné na skládky ukládat. Jednotlivé kategorie odpadů, u nichž je skládkování zakázáno, budou ve vyhlášce.
Naše prognóza v roce 2035 počítá s energetickým využitím čtvrtiny všech odpadů - komunálního, živnostenského i průmyslového. To je zhruba dvojnásobek oproti dnešku, takže budeme potřebovat dvojnásobnou kapacitu spaloven než dnes, na 1,4 milionu tun. Nebude to ale jen o spalovnách, předpokládali jsme nárůst kapacit bioplynových stanic - podpořili jsme jejich výstavbu z Operačního programu Životní prostředí.
Všichni vyčkávají, jak bude vypadat zákon o odpadech a hlavně výše skládkovacího poplatku. Ten určí cenu odpadu na trhu a kapacity na zpracování odpadů, kapacitu třídíren. Skládkování cenově dorovná na stejnou úroveň jako spalování a recyklace. Některé ze stávajících čtyř spaloven budou chtít navyšovat kapacity, například malešická spalovna a SAKO Brno. Také by měla vzniknout spalovna v areálu elektrárny a teplárny Mělník a firma EPH (Daniel Křetínský, pozn. red.) chce údajně vystavět spalovnu v Komořanech u Mostu.
Existuje seskupení firem „plastový klastr“ neboli Plastr, které zastupují asi 52 firem v ČR, které jsou schopné materiálově využít vše, co je ve žluté popelnici. Ale vyžadují od třídíren určitou kvalitu, aby to nebylo znečištěné a s příměsemi. Recyklovatelnost plastů nicméně není nekonečná a ne všechen plast je vhodný k dalšímu zpracování. Takže je možnost využít plasty energeticky, spálit je.
To se děje jen za předpokladu, že svozová firma zjistí, že kontejner je něčím kontaminovaný a mohl by znečistit třídičku. Z neukázněnosti, z vandalství nebo úmyslně tam lidé něco hodí, například stavební suť. Často se stane, že se do žlutých kontejnerů i do papíru dostane sádrokarton. Svozové auto si nemůže dovolit kontaminovat celý náklad, a tak se bohužel vytříděný odpad musí svážet se směsákem.
Ano a v mnoha případech se stává, že popelnice, které máte doma na směsák, vám nevyvezou, protože tam máte trávu, ale přitom máte možnost třídit BRKO, biologicky rozložitelný komunální odpad. Nebo vidí na vrchu popelnice skleněné lahve a v obci je přitom systém třídění, tak vám na popelnici nalepí papír, že vám to nevyvezou, dokud to nepřetřídíte.
Občané se musí řídit vyhláškou obce. Musíte odpady třídit a dávat je do barevných popelnic, protože vám k tomu obec nabízí třídicí systém. Jeho provoz ji stojí spousty peněz. Svozová firma vám nemusí vyvézt popelnici, pokud tam bude něco, co tam být nemá.
S kompozitními obaly je problém, například papírové sáčky s plastovým okýnkem na pečivo, to je peklo. To byste musela ručně oddělit. Novela zákona umožní zpoplatnit takové obaly, které se nedají vůbec recyklovat nebo těžko, vyšší sazbou.
Dnes každý výrobce, který uvádí obal na trh, má povinnost ho z trhu zpátky stáhnout a zajistit jeho využití. Dělá se to kolektivně prostřednictvím firmy EKO-KOM, která zajišťuje ve spolupráci s obcemi provoz barevných kontejnerů a propojuje obce, třídírny a odpadové firmy. Vybírá poplatky od výrobců obalů a z nich platí sběr, svoz, třídění a využití obalů. Výrobci budou muset začít využívat jiné materiály, zmenšovat obaly, jinak za ně budou platit víc.
Někteří výrobci už se snaží, začíná to u obalů a přesouvá se to k výrobkům. Adidas nedávno deklaroval, že budou vyrábět boty ze 100% recyklovatelných materiálů. Nebo například výrobce vysavačů Philips deklaruje, že všechny černé plastové součásti na vysavačích jsou 100% z recyklovaných plastů.
U některých výrobků budeme podporovat zákaz na území EU, totiž jednorázové nádoby na jídlo, nápojové kelímky, plastové nádobí, příbory, míchátka, brčka a tyčky k balonkům. U vybraných hygienických prostředků budeme flexibilní. Čeká se, jak průmysl zareaguje, jaké obaly bude schopen nahradit něčím recyklovatelným. Například tyčinky do uší jdou vyrábět i z tvrdého srolovaného papíru a čisté bavlny. Diskuse je o vlhčených ubrouscích, hygienických vložkách, tamponech a tamponových aplikátorech. Zřejmě bude stačit povinné označení „neházet do záchodu, ale do odpadkového koše“.
Poslední zpřísnění u výkupu kovů zafungovalo dobře. Významně se tím omezily například krádeže zabezpečovacích prvků v rámci železniční a silniční dopravy.
„Je vhodné, aby se na odpady nahlíželo především jako na zdroje surovin pro další výrobu,“ říká Petr Havelka, šéf ČAOH, která má na našem trhu dominantní pozici, sdružuje zhruba stovku společností působících v oboru.
Nejlépe recyklovatelným plastem je polyethylentereflatát, tedy hlavně dobře známé PET lahve. Ty umí systém žlutých kontejnerů a třídicích linek vysbírat dokonale - pro další použití jich zachrání osm z deseti uvedených na trh. Jsme v tom jedni z nejlepších v Evropě. Už od roku 2020 plníme cíle sběru stanovené v EU až pro rok 2025, připomíná Havelka.
PET lahve ze žlutých kontejnerů se standardně recyklují například na nové lahve, na plastové díly aut nebo v textilním průmyslu, třeba na bundy, mikiny či spacáky.
Skončila šichta. Do Pražských služeb, třídící linky na papír, se sjíždějí auta z celé Prahy. Pražáci třídí téměř bezchybně, v nákladu je maximálně 10 procent nečistot. Podobná je situace s papírem. Ten třídičky rozdělují nejčastěji na tři hromady - kartony, noviny s časopisy a směs. A záleží pak na papírnách, o jakou komoditu mají největší zájem. To se, stejně jako u PETu, mění v čase. Obecně platí, že vytříděný papír lze recyklovat pětkrát až sedmkrát.
„Maximálně deset procent odpadu, který denně navezeme, jsou nečistoty. Devadesát procent lidí už třídí dobře. Záleží ale na lokalitě. Třeba na Žižkově nebo v centru je hodně hostelů a cizinci si nelámou hlavu s tím, jestli do papíru nehodí plast.
Třídička potom třídí to, o co je na trhu recyklace zájem. Tedy materiály, které lze reálně využít do nových výrobků. Nerecyklovatelné složky, o které zájem není, se využijí například energeticky v podobě paliva z odpadů. Určitě by nikdo dlouhodobě netřídil na sklad něco, co od vás nikdo nekoupí. Taková třídička by dlouho nepřežila,“ říká Petr Havelka. Mezi nejlépe recyklovatelné odpady patří papír a sklo.
Univerzální rada zní: všechno, co je plastové, házejte do žlutého kontejneru, všechno, co je papírové do modrého, sklo do skla, kovy do kovů.
V řadě obcí také postupně zavádějí multikomoditní sběr, takže například do žluté nádoby je možné kromě plastů dávat i nápojové kartony nebo kovy, to se dočtete na informační nálepce na nádobě. Na třídičce, kam odpad míří, si to následně už přeberou a zhodnotí. Vědí, co prodají i co má hodnotu jako palivo.
Největší chyba je házet věci, u kterých si nejsme jisti, kam patří, do černé popelnice.
Pokud jde o energetické využití odpadů, ve spalovnách končí netříděný směsný odpad z černých popelnic. Nerecyklovatelné a spalitelné zbytky z třídiček ale můžou nahradit fosilní paliva v městských teplárnách. Účinnost proměny na teplo je u paliv vyrobených z výmětů asi dvakrát větší než u spaloven zpracovávajících komunální odpad.
Výměty z třídiček se na skládky ani ukládat nesmí. Nejlepší proto je upravit je do formy paliva z odpadu neboli TAP (tuhé alternativní palivo). To je na rozdíl od odpadu z černých popelnic homogenní surovina, která má stále stejné vlastnosti, což je pro technologie proměňující odpad v energii klíčové.
TAP je standardní a na trhu obchodovaná komodita s pohyblivou cenou. Paliva z odpadů mají i vlastní evropskou ISO normu. V Česku je teď ve využívání paliv z odpadu nejpříkladnější severní Morava. Nově vybavená teplárna v Přerově přešla z uhlí na takzvaný multipalivový kotel, který využívá TAP vyrobený v Ostravě, paliva z odpadů sem ale budou dodávat i jiné třídírny.
Severní Morava tak zabila dvě mouchy jednou ranou. Snížila spotřebu ne zrovna ekologického uhlí a ušetřila peníze za deponaci odpadu skládkách či poplatky za spalovnu.
Zjednodušeně můžeme komunální odpady rozdělit na směsný komunální odpad a tříděný odpad. Směsný komunální odpad (SKO) nelze dále vytřídit a končí na skládce nebo v zařízení pro energetické využití odpadů (ZEVO). S ohledem na ochranu životního prostředí a šetření primárních zdrojů je nevyhnutelné se snažit o minimalizaci produkce všech druhů odpadů bez ohledu na to, zda je lze recyklovat.
Podle ČSÚ je průměrná produkce komunálních odpadů z obcí cca 350 kg na jednoho obyvatele za jeden rok. Aby průměrná obec v roce 2025 vytřídila 60 % odpadů, musí k materiálovému využití předat 210 kg surovin, odstranit může pouze 140 kg (směsný odpad, objemný odpad, část nebezpečného odpadu).
Z pohledu třídění je v současnosti největším problémem bioodpad, který stále tvoří přibližně 40 % z celkového množství komunálních odpadů, a přitom ho lze jednoduše zpracovat jak v průmyslové kompostárně či bioplynové stanici anebo v domácím kompostéru.
Důsledné informování o stavu třídění a z nich vyplývajících ekonomických otázek je účinným nástrojem zpětné vazby pro obyvatele. Zapojení principů třídění do jednotlivých akcí (např. třídění na akcích pro veřejnost, pravidelné osvětové aktivity s přímým i nepřímým zapojením tématu třídění a odpadového hospodářství) je další účinný nástroj osvěty.
V Česku je systém sběrných míst tříděného odpadu přístupný pro 99 % obyvatel zhruba 130 kroků od domova a aktivně třídí téměř tři čtvrtiny lidí. Ačkoliv se daří různé materiály vytřídit, ne vždy to automaticky znamená, že dojde k jejich následné recyklaci.
Česko patří mezi nejlépe třídící země v rámci Evropské unie. Díky autorizované obalové společnosti EKO-KOM, která zde provozuje systém sběru a recyklace obalových odpadů, je do třídění zapojeno 21 223 firem a 6160 obcí.
| Ukazatel | Hodnota |
|---|---|
| Množství vytříděného odpadu na obyvatele za rok | 67 kilogramů |
| Celkové množství shromážděného vytříděného odpadu | Více než 713 tisíc tun |
| Podíl aktivně třídících obyvatel | 73 % |
Uváděná 70% míra vytřídění plastových obalů je někdy označována za míru jejich recyklace. Třídění však neznamená automaticky recyklaci.
Od roku 2021 mění definici recyklace evropské směrnice z balíčku podporující cirkulární ekonomiku.
„Výpočet je nově na místě, kde materiály odpadů z obalů vstupují do konečné fáze procesu recyklace, v níž je odpad přepracován na finální výrobky, materiály nebo látky.
Data shromážděná v letech 2008 - 2016 ukazují vývoj skladby tříděného plastu v Česku. K nejlépe recyklovatelným plastovým materiálům patří PET.
tags: #co #se #děje #s #odpadky #na