Co je nejvíce zastoupeno v atmosféře Země?

Atmosféra je plynný obal Země, který sahá od zemského povrchu do výšek několika desítek tisíc km. Podle průběhu teploty vzduchu s výškou dělíme atmosféru na troposféru, stratosféru, mezosféru, termosféru a exosféru. Atmosféra je tvořená směsí různých plynů, vodní páry a obsahuje také pevné a kapalné částice.

Mezi atmosférickými plyny má nejvyšší zastoupení dusík (78 %) a kyslík (21 %). Ostatní plyny (argon, oxid uhličitý, neon, hélium, metan, krypton, vodík, oxid dusný, xenon, oxid siřičitý, ozón, oxid dusičitý) mají jen malé zastoupení. Chemické složení atmosféry je zhruba konstantní asi do výšky 100 km. Výjimku tvoří oxid uhličitý, jehož množství se mění v čase a místě, a ozón, který má nejvyšší koncentrace zhruba ve výšce 22 km.

Atmosféra je plynný obal Země.Tvoří ji směs plynů označována jako vzduch, dále směs tuhých a tekutých částic. Atmosféra se účastní rotačního i evolučního pohybu Země. Je důležitá pro život na Zemi, protože ovlivňuje další fyzickogeografické sféry.

V průběhu dne zmenšuje intenzitu slunečního záření rozptylem a pohlcováním slunečních paprsků, v noci zabraňuje unikání tepla do ovzduší a udržuje vyrovnanější teploty na povrchu Země. Hustota atmosféry směrem vzhůru klesá.

Atmosféra je nejvíce zastoupena dusíkem (přibližně 78% objemu), kyslíkem (přibližně 21%) a 1% objemu tvoří argon, neon, helium, krypton, xenon a pouze 0,03% oxid uhličitý. Důležitou součásti vzduchu je ozon.

Čtěte také: Aktuální data o znečištění ovzduší

Podívejme se na zastoupení jednotlivých plynů v atmosféře podrobněji:

• Dusík (N₂): Je v ovzduší zastoupen největším množstvím. Vzniká např: při bouřkové činosti, rozkladem organických látek, s rozvojem dopravy výfukovými plyny, z chemické výroby používáním umělých hnojiv.
• Kyslík (O₂): Je nezbytný pro existenci života na Zemi. Je produkován při fotosyntéza z 2/3 suchozemskými rostlinami především v oblastech tropických deštných lesů a z 1/3 mořskými rostlinami, především mořskými řasami.
• Oxid uhličitý (CO₂): Je množstvím zastoupení ve vzduchu jeho nepatrnou složkou ale velice významnou. Oxid uhličitý se do vzduchu dostává např: při sopečné činnosti, při zvětrávání nerostů a hornin, při dýchání, je vázán v horninách, je využíván při fotosyntéze. Oxid uhličitý propouští sluneční záření ale pohlcuje infračervené-dlouhovlnné záření vyzařované zemským povrchem. Tím zabraňuje unikání tepla do kosmického prostoru a tak dochází k nárustu teploty ovzduší. Mluvíme o tzv. skleníkovém účinku oxidu uhličitého.
• Vodní pára (H₂O): Je zastoupena ve formě vodních par, jejichž množství kolísá od 0,2% až na 4% objemového množství atmosféry. Do ovzduší se vodní páry dostávají vypařováním z vodních ploch, půdy i rostlin.

V tabulce je shrnuto chemické složení čistého suchého vzduchu:

Dnes má kyslík 21% zastoupení v našem ovzduší, ale v minulosti tomu tak nebylo. V prvních 2 miliardách let historie Země se kyslík v naší atmosféře téměř vůbec nevyskytoval. Vědci z MIT uvádějí, že první významný a nevratný příliv kyslíku do zemské atmosféry nastal již před 2,33 miliardami let. Toto období označují jako počátek velkého okysličování. A podle vzorků sedimentace tuto dobu mohou určit poměrně přesně - plus minus 7 milionů let.

Změny v koncentracích plynů v atmosféře, zejména oxidu uhličitého, mají významný vliv na klima Země. Zvyšující se koncentrace skleníkových plynů vedou k silnějšímu skleníkovému efektu, což způsobuje oteplování planety. Od průmyslové revoluce narostly teploty vzduchu v průměru o 1,2 °C, většinu tepla pohltila voda v oceánech.

Koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře vzrostla na rekordních 419 ppm (částic z milionu). Jde o průměr hodnot naměřených v dubnu a v květnu na havajské observatoři Mauna Loa. Ta díky poloze uprostřed Tichého oceánu a ve výšce přes tři tisíce metrů nad mořem nabízí pro vědce mimořádně cenná data.

Čtěte také: Čína a kvalita ovzduší

Ke zvyšování koncentrace CO₂ v atmosféře přispívá zejména spalování fosilních paliv. Viditelný nárůst emisí způsobený lidskou činností pozorujeme od devatenáctého století a průmyslové revoluce.

Zatímco dříve klimatologové odhadovali, že by se změny projevily v horizontu 30 až 50 let, nové studie naznačují, že má klima setrvačnost kratší, zhruba deset let.

Čtěte také: Ropné plošiny a emise

tags: #co #je #nejvíce #zastoupeno #v #atmosféře

Oblíbené příspěvky:

• Evoluční biologie a ekologie: Propojení
• Objevte sílu čiroku
• Více o recyklaci plastů ve Stráži pod Ralskem
• Význam zajíce
• Klimatická změna a společnost