Podstata Udržitelného Rozvoje Ekologie v České Republice

Český termín udržitelný rozvoj je nejčastěji užívaným překladem anglického "sustainable development". Spojení obou částí termínu, totiž udržitelnosti a rozvoje, je velmi důležité. Jedno bez druhého ztrácí smysl.

Nesmíme totiž zapomenout, že myšlenka udržitelného rozvoje je odpovědí na základní rozpor, který se zdál být nepřekonatelný, totiž rozpor mezi hospodářským rozvojem určitého typu a ochranou životního prostředí.

Termín udržitelný život znamená něco poněkud jiného. Klade důraz na život jako takový, nejen na život lidský, ale i na život ostatních organismů, k němuž je třeba mít úctu. Zdůrazňuje biocentrické hledisko na rozdíl od hlediska antropocentrického, které je podkladem myšlenky udržitelného rozvoje.

U nás byl termín definován přímo zákonem. Paragraf 6 zákona č. 17/Sb. z roku 1992 o životním prostředí zní: "Trvale udržitelný rozvoj společnosti je takový rozvoj, který současným i budoucím generacím zachovává možnost uspokojovat jejich základní životní potřeby a přitom nesnižuje rozmanitost přírody a zachovává přirozené funkce ekosystémů."

Pojem udržitelný rozvoj nemá plně objektivní základ daný nezávislým vědeckým poznáním. Nejde o žádnou "pravdu" typu přírodovědeckých faktů nebo zákonů. Naopak, je to pojem normativní, má úzký vztah k lidským hodnotám.

Čtěte také: Co je ekologicky udržitelný cestovní ruch?

Rozhodující roli tu hraje několik významných faktorů. Především záleží na kulturních a historických tradicích. Stejně významné jsou základní přírodní podmínky dané společnosti.

Obyvatelé malých ostrovních států v tropickém moři mají jiný systém hodnot než lidé z Himálaje a opět zcela jiný mají obyvatelé deštných pralesů nebo arktických ledových pustin. Nezanedbatelná je i hustota obyvatelstva.

Důležité je také, jak je která země bohatá (vyjádřeno například úrovní příjmů na obyvatele) a jak je bohatství rozloženo. Bohaté země mají tendenci přikládat větší důležitost takzvaným postmateriálním hodnotám, které neříkají skoro nic obyvatelům nejchudších států nebo i chudým obyvatelům států bohatých. Myšlenka trvale udržitelného rozvoje patří právě do kategorie postmateriálních hodnot.

Významným faktorem je dále sociální a politické uspořádání společnosti. Moderní demokratické státy se v tomto směru naprosto zásadně liší od tradičních společností uspořádaných hierarchicky. Klíčový význam má rovněž ekonomický systém dané země a celková ekonomická situace.

V této souvislosti je především důležité, jak významný podíl v ekonomice země má zemědělský sektor a jak je tento sektor organizován. Jinými slovy, zásadní je, jakými pravidly se řídí využívání půdy.

Čtěte také: Ekologické a udržitelné zemědělství

Přes všechny tyto rozdíly se světovému společenství podařilo shodnout se na určitém minimálním obsahu termínu trvale udržitelný rozvoj. Jeho vymezení není ani stručné, ani jednoduché, je v podstatě dáno celým obsáhlým tisícistránkovým textem Agendy 21.

Na konferenci v Riu byla rovněž přijata Deklarace, která je jakýmsi nejstručnějším vyjádřením shody o tom, co obsahuje termín trvale udržitelný rozvoj. Jestliže analyzujeme Deklaraci z Ria de Janeiro, můžeme dospět k závěru, že základními prvky lidské dimenze trvalé udržitelnosti jsou: lidský rozvoj, starost o lidské zdraví, odstranění chudoby, rozumná demografická politika.

Ekonomický rozměr má tyto hlavní elementy: integrace ochrany životního prostředí do procesu ekonomického rozvoje, změna neudržitelných vzorců spotřeby, nové technologie, otevřený ekonomický systém, spravedlivé podmínky mezinárodního obchodu, zvláštní situace rozvojových zemí, internalizace nákladů spojených s ochranou životního prostředí a užívání ekonomických nástrojů, princip znečišťovatel platí.

Ekologická dimenze zahrnuje: život v harmonii s přírodou, šetrné a správné využívání přírodních zdrojů, odpovědnost vůči jiným společnostem, odpovědnost vůči příštím generacím, společná, ale rozdílná odpovědnost jednotlivých zemí, princip předběžné opatrnosti.

Podstatou koncepce trvale udržitelného rozvoje je tedy integrace několika základních dimenzí civilizačního rozvoje. Udržitelnost rozvoje znamená, že musí být splněno několik základních podmínek.

Čtěte také: ISO 14001 a životní prostředí

Každý rozvojový záměr musí být především průchodný ekonomicky, musí zaručovat trvalý ekonomický přínos. Druhou podmínkou je přijatelnost po stránce lidského a sociálního rozvoje. Záměr musí přispět k rozvoji lidské osobnosti, nesmí znamenat zátěž pro sociálně slabší vrstvy nebo přinést jakékoliv společenské napětí.

Rozvoj musí být také ekologicky únosný, tzn. nesmí být významně snížena schopnost ekosféry poskytovat lidské společnosti potřebné služby a statky.

Vznikající koncept udržitelného rozvoje vychází z představy dosažení dynamické rovnováhy v mnoha ohledech. Například uvažování v globálním měřítku má být ve vztahu dynamické rovnováhy s lokální kulturou (viz známé heslo „Mysli globálně, jednej lokálně“).

Slovem ekologie (z řeckého: οἶκος „obydlí“ A -λογία, „nauka“) je označována věda, jež se zabývá popisem, analýzou a studiem vztahů mezi organismy a jejich prostředím zejména na naší planetě. Jedná se o interdisciplinární obor, který využívá poznatků mnoha vědních disciplín.

Poznatky z vědeckých analýz ekologie nás přivedly k poznání, že pokud naše lidská společnost nebude respektovat ekologické souvislosti a zákonitosti, zničí si touto ignorancí svoje životní prostředí, což povede k jejímu zániku.

Takové zjištění vedlo v konci v minulém století ke světové iniciativě, která je označována pojmem „udržitelný rozvoj“. Tím je označován takový způsob rozvoje lidské společnosti, který uvádí v soulad hospodářský a společenský pokrok s plnohodnotným zachováním životního prostředí.

Mezi hlavní cíle trvale udržitelného rozvoje patří zachování životního prostředí dalším generacím v co nejméně pozměněné podobě. Proto mnoho států (včetně ČR) zřídilo pro řešení současných ekologických problémů a pro koordinaci činností, které podporují udržitelný rozvoj, samostatná ministerstva životního prostředí.

Každá firma by měla v rámci svých možností a působnosti respektovat ekologické zásady udržitelného rozvoje. Je to její povinnost s ohledem na požadavek společenské zodpovědnosti, který by měla respektovat a připojit se dobrovolně integrovat celospolečenská sociální a ekologická hlediska do každodenních firemních činností.

V souvislosti s realizací Průmyslu 4.0 je potřeba se vyvarovat situace příslovečného tunelového pohledu a v důsledku zaměření na digitalizaci a robotizaci, ignorovat zásady ekologicky udržitelného vývoje. Znamená to v plném rozsahu plnit všechna nařízení a respektovat všechny předpisy, které se týkají problematiky, např.:

• Nakládání s odpadem, protože polovodičové prvky, které obsahují arzén a kvalitní elektrosoučástky, které mají pokovené kontakty kadmiem, představují nebezpečný odpad
• Vypouštění různých chladících emisí, mazacích olejů a jiných technických kapalin z automatů a robotů do speciálně označených nádob, určených k ekologické likvidaci
• Preferování ve výběru ekologických materiálů při konstrukci chytrých výrobku
• Volit ekologické formy podnikové dopravy využíváním dopravních prostředků na elektrický pohon.
• Využívat principy recyklace zařízení digitální výroby při jejich návrhu a využívání a totéž uplatňovat pro používané suroviny.
• Navrhovat a používat chytré, které mají minimální spotřebu elektrické energie a zamezit plýtvání při jejich provozu s elektrickou energií, protože snížením spotřeby elektrické energie má za následek možné snížení její výroby, což je jedna z cest udržitelnému vývoji.

Tento přístup je dnes označován také termínem cirkulární princip fungování ekonomiky, které vystihuje slogan: Svět, kde odpad je zdrojem! Pro Průmysl 4.0 nejsou zatím aplikovatelné běžně uváděné příklady, kdy se z nějakého vytříděného platu vyrobí specifickým postupem nějaká surovina, vhodná a pro určité výrobky.

Spíš je nutno se zaměřit na řešení otázky, jak při rychlých sledech inovací zařízení digitalizované výbory, tyto funkční výrobky, nebo jejich části nevyužít v jiných výrobních zařízení resp. v zařízeních školní nebo mimoškolní výuky. V současnosti firma ABB zahájila výkup starých robotů, ale i specializované firmy již zahájily podobný výkup výrobních zařízení.

Jako příklad firmy, která vyrábí ekologické výrobky a také své výrobní prostory důsledně realizuje s využitím principů udržitelného rozvoje, je možno z našeho regionu uvést výrobce montovaných staveb a vnitřních interiérů se Slavkova u Brna LIKO-S.

Důležité Dokumenty a Iniciativy

• Stockholmská deklarace (1972): První dokument mezinárodního významu, který přiznává lidstvu právo na zdravé životní prostředí.
• Zpráva Brundtlandové (1987): Stěžejní dokument pro další vývoj mezinárodních aktivit v oblasti životního prostředí.
• Agenda 21 (1992): Komplexní dokument schválený OSN na konferenci v Rio de Janeiru.
• Johannesburgský plán implementace (2002): Navázal na dokumenty z Ria de Janeira.
• Dokument z Rio+20 (2012): Přijat na Konferenci OSN o udržitelném rozvoji v Riu de Janeiru.

Cíle Udržitelného Rozvoje (SDGs)

Cíle udržitelného rozvoje (Sustainable Development Goals, SDGs) představují globální rámec pro dosažení udržitelného rozvoje ve všech jeho dimenzích - ekonomické, sociální a environmentální. Byly přijaty v roce 2015 všemi členskými státy OSN jako součást Agenda 2030 pro udržitelný rozvoj, s cílem řešit globální výzvy, které se týkají chudoby, nerovnosti, životního prostředí a klimatických změn.

Mezi klíčové oblasti, na které se SDGs zaměřují, patří vymýcení chudoby, zajištění kvalitního vzdělání, zdraví a pohoda obyvatel, rovnost pohlaví, udržitelná výroba a spotřeba, čistá voda a hygiena, dostupná a čistá energie a klimatická akce.

Pro každý stát, včetně České republiky, znamená implementace těchto cílů nejen podporu globálního rozvoje, ale i konkrétní národní akce, které pomáhají zajistit lepší budoucnost pro všechny obyvatele a zajištění rovnováhy mezi ekonomickým růstem, ochranou životního prostředí a sociálními právy.

Cíle udržitelného rozvoje mají zásadní význam nejen pro globální spolupráci, ale i pro jednotlivce a organizace, které mohou přispět k jejich dosažení prostřednictvím inovativních technologií, udržitelných obchodních praktik nebo ochrany životního prostředí.

Význam SDGs pro Českou Republiku

Pokud jde o význam SDGs pro Českou republiku, cíle udržitelného rozvoje napomáhají zajištění udržitelného rozvoje i na národní úrovni. Česká republika se aktivně podílí na plnění těchto cílů, přičemž se zaměřuje na podporu obnovitelných zdrojů energie, ochranu přírody, zvýšení dostupnosti kvalitního vzdělání a inovace v průmyslu.

Výzvy a Příležitosti

Dosažení cílů SDGs není bez výzev. Patří sem například nerovnosti mezi regiony nebo výzvy spojené s klimatickými změnami, které si vyžadují rychlé a účinné globální řešení. I přesto se však nabízí řada příležitostí pro zlepšení situace na globální úrovni.

Implementace SDGs nabízí příležitost pro nové technologie, spolupráci mezi státy a podnikatelský sektor. Cíle udržitelného rozvoje jsou tak nejen výzvou pro vlády a mezinárodní organizace, ale také pro jednotlivce a společnosti, které mohou svými činnostmi přispět k jejich dosažení a podpořit tak udržitelnou budoucnost pro všechny.

Aktivity v České Republice

Česká republika se probojovala mezi deset nejúspěšnějších zemí světa v plnění Cílů udržitelného rozvoje OSN. Podle nejnovějšího SDG Indexu pro rok 2025 si polepšila o dvě příčky a obsadila 10. místo ze 167 hodnocených států.

Česko se také dlouhodobě pohybuje na vysokých příčkách v žebříčku, který měří pokroky jednotlivých zemí v dosahování SDGs. Světová studie SDG Index je každoročně prezentována v rámci High-level Political Forum on Sustainable Development (Politické fórum na vysoké úrovni o udržitelném rozvoji) v sídle OSN v New Yorku.

Principy udržitelnosti se lidé snaží dodržovat také v různých oblastech svého každodenního života. O pojmu „udržitelný rozvoj“ již někdy slyšela více než polovina české populace (51 %). „Češi myslí na principy udržitelnosti při nákupech (55 %), při volbě způsobu dopravy (45 %) nebo i při stravování (43 %)."

Evropský Týden Udržitelného Rozvoje (ETUR)

Evropský týden udržitelného rozvoje (ETUR) přináší více než 120 akcí po celé České republice. Patří mezi ně desítky přednášek a debat na vysokých školách, pub kvízy, výměna rostlin nebo oblíbená Noc vědců.

To je jen výběr z akcí, které přináší celoevropský festival rozšiřující povědomí o udržitelném rozvoji. Probíhá každoročně od 18. září do 8. října a jeho hlavní část se koná v týdnu od 20. do 26. září, kdy si připomínáme výročí přijetí Agendy 2030 - Cílů udržitelném rozvoje (SDGs).

„Evropský týden udržitelného rozvoje každoročně ukazuje, jak pestré a živé může být téma udržitelnosti. Od debat na univerzitách přes komunitní výměnu rostlin až po Noc vědců - všechny tyto akce dokazují, že udržitelnost není jen o velkých strategiích, ale hlavně o každodenních krocích, které může udělat každý z nás.

Mám radost, že se do týdne zapojuje tolik lidí a organizací napříč Českem a že festival přináší nová témata a příklady, jak přispět k udržitelnosti. To jen dokládá, že se Česká republika právem řadí do první desítky leaderů v naplňování Cílů udržitelného rozvoje,” říká ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Role Rady Vlády pro Udržitelný Rozvoj

Rada vlády pro udržitelný rozvoj je poradním orgánem vlády České republiky ve věcech strategického plánování a udržitelného rozvoje. Ve své činnosti pak: ,,iniciuje, koncipuje, koordinuje, sleduje, vyhodnocuje a podporuje strategické dimenze v řízení státu."[1]

Scénáře Vývoje Zemědělství dle Elzakkera

Cesty vývoje zemědělství se mohou v závislosti na trendech české společnosti ubírat různými směry. Elzakker publikoval své vize v roce 1994 a rozdělil je do několika scénářů:

1. Volný trh: V popředí je vývoj průmyslu, v menší míře dopravy. Hospodářství je zaměřeno na zásobování zahraničních trhů a domácího trhu. Životní prostředí je zanedbáváno.
2. Regulovaná ekonomika: Ekonomika se soustřeďuje na soběstačnost. Mzdy a příjmy jsou nízké stejně jako ceny životních potřeb. Korupce je nezbytná. O stavu ŽP je společnost udržována v nevědomosti.
3. Ekologická restrukturalizace: Důležitější než vydělávání peněz je vyčištění prostředí, vývoj moderních technologií přátelských k ŽP, účelné využívání přírodních zdrojů. Dochází k celkové popularizaci ŽP. Ceny potravin jsou vysoké.
4. Regionální obnova: Společnost si uvědomí zvláštní význam venkova a volá po jeho obrodě. Podporují se střední vrstva rodinných podnikatelů. Každá nově budovaná výroba využívá čistší technologii.

Závěr

Udržitelný rozvoj je komplexní a dynamický koncept, který vyžaduje integraci ekonomických, sociálních a environmentálních aspektů. Česká republika se aktivně podílí na plnění cílů udržitelného rozvoje a snaží se o harmonické soužití člověka s přírodou a mezi sebou navzájem.

tags: #podstata #udržitelného #rozvoje #ekologie

Oblíbené příspěvky:

• Příroda, Vesmír, Umění a Člověk
• Neobnovitelné zdroje energie
• Ekologie Ústeckého Kraje
• Střelské Hoštice a východní praktiky
• Vše o zákoně č. 185/2001 Sb.