Co je v Norsku pro ekologii ovzduší

Norsko, známé svou nádhernou přírodou a fjordy, si také získalo pověst země, která se aktivně snaží o ochranu životního prostředí a zlepšení kvality ovzduší. Severní země, jako je Norsko, mají pověst čistého ovzduší a malebných přírodních scenérií. To je částečně způsobeno menší průmyslovou aktivitou a nižší hustotou obyvatelstva v porovnání s jinými regiony.

Obě země, Norsko i Česko, se potýkají v oblasti ochrany životního prostředí s řadou výzev, které lze řešit ve vzájemné spolupráci. Ať je to klimatická změna, znečištění ovzduší, zatížení vodstva mikropolutanty či úbytek biodiverzity, vzájemná výměna a sdílení zkušeností v těchto oblastech jsou pro obě strany přínosné a již v předchozích obdobích byly velmi oceňovány.

Podpora mezinárodní spolupráce

Výzva čerpá prostředky z tzv. Bilaterálního fondu, který se zaměřuje na podporu mezinárodní spolupráce mezi Českem a Norskem. Na bilaterální iniciativy je vyčleněno v rámci první výzvy programu Životní prostředí 2,6 milionu korun (100 000 EUR). Cílem tohoto podpůrného nástroje, jež vznikl v rámci Fondů EHP a Norska 2014-2021, je podpořit rozvoj nových pracovních kontaktů, prohlubování stávající spolupráce či vytváření sítě pro sdílení zkušeností a příkladů dobré praxe v oblasti životního prostředí.

„Na tyto úspěchy chceme jako nový zprostředkovatel Norských fondů navázat a s pomocí prostředků z Bilaterálního fondu partnerství norských a českých institucí v oblasti ochrany životního prostředí účelně rozvíjet,“ říká Petr Valdman, ředitel Státního fondu životního prostředí ČR.

Finanční prostředky pomohou například uhradit vzdělávací stáže, aktivní spolupráci na přípravě mezinárodních konferencí či organizaci přípravných setkání českých a norských partnerů pro realizaci budoucích projektů v rámci Norských fondů. Prostředky je možné využít i ke sběru dat a zpracování zpráv, studií a publikací včetně jejich prezentace, dále na propagační kampaně, výstavy a materiály se společnými tématy obou zemí.

Čtěte také: Pracovní Náplň Asistenta v Poradenství Ekologie

„Výše podpory se pohybuje od 26 do 390 tisíc korun podle zaměření a rozsahu aktivity. Výhodou je, že dotace pomůže žadateli pokrýt veškeré náklady na iniciativu, tedy 100 procent způsobilých výdajů. Podmínkou pro získání podpory z Bilaterálního fondu je existence norského partnera a vazba iniciativy na ochranu životního prostředí,“ upřesňuje Petr Valdman s odkazem na specifikaci podmínek v textu dotační výzvy. Dalším specifikem Bilaterálního fondu je kromě výše grantu také jednodušší systém pro podávání a vyhodnocování žádostí o podporu.

Tepelná čerpadla jako efektivní alternativa

Po mnoho let vytápěli Norové a jejich sousedé své domy fosilními palivy. Během ropné krize v roce 1973, kdy ceny ropy prudce vzrostly, se však političtí představitelé země vědomě rozhodli podporovat alternativní zdroje a na rozdíl od svých kolegů jinde od tohoto rozhodnutí po odeznění krize neustoupili. Norsko také vyškolilo pracovní sílu pro jejich instalaci. Zatímco samotná zařízení lze masově vyrábět v továrnách, jejich montáž do domů může být složitá a snadno se pokazí.

„Norsko včas zajistilo, aby vytápění fosilními palivy bylo nejdražší variantou, čímž se tepelná čerpadla stala cenově konkurenceschopnými," uvedl Dr. Jan Rosenow z Regulatory Assistance Project, thinktanku, který se zabývá dekarbonizací budov. "Udělali to tak, že zdanili emise uhlíku z fosilních paliv. To bylo klíčem k motivaci zavádění tepelných čerpadel."

Účinnost tepelných čerpadel se v průběhu desetiletí zvýšila, částečně díky prvním osvojitelům v severských zemích, kteří se s nimi vypořádali do té míry, že moderní verze dokáže dodat tři až pět jednotek tepla na každou jednotku elektřiny, která se použije k jejich napájení. Účinný plynový kotel naproti tomu dokáže vyrobit pouze tolik tepla, kolik energie je obsaženo ve spalovaném palivu. Jinými slovy, tepelné čerpadlo má menší uhlíkovou stopu než plynový kotel, i když je připojeno k elektrické síti závislé na dodavatelích s vysokými emisemi.

Kent Eilertsen je technikem údržby v norské poštovní službě Posten Bring a stará se o dvě tepelná čerpadla v třídicím terminálu v Tromsø, 220 km severně od polárního kruhu. "V mrazu fungují velmi dobře," řekl Eilertsen. Dodal, že zařízení mohou být méně účinná, když teploty klesnou pod -15 °C, ale nové verze stále pracují při -20 °C nebo -25 °C.

Čtěte také: Česká republika a ekologie

Využití větrné energie

Výroba elektřiny z větrné energie je v evropském měřítku stále více populární. I když tento způsob asi jen těžko pokryje větší procento celkové výroby elektřiny, jako ekologicky čistý doplněk je jistě zajímavý. Utsira je proto rájem větrné energie.

Celý vtip spočívá v tom, že přebytek elektřiny, který se vyrobí ve větrných elektrárnách, se přemění na vodík. K tomu je nápomocna elektrolýza, při které z elektrického proudu vznikne kyslík a právě vodík, který se poté dá použít jako palivo. Nejlehčí plyn je poté „odchycen“ a uzavřen ve speciálních nádržích. Každá z nich v sobě skrývá tolik energie, kolik spotřebuje deset domácností po dva dny.

Ač si norský ostrov Utsira nemůže stěžovat na nedostatek větru, jsou dny, kdy prostě nezafouká. Může však nastat i opačný problém. Vítr může být tak silný, že turbíny větrných elektráren nejsou sto jej pojmout a prostě se zastaví. Pokud se však vrtule zastaví, 210 obyvatel ostrova nemusí zoufat. Na pomoc jim přijde zmíněná elektrolýza. Celý ostrov je nyní energeticky naprosto soběstačný.

O větrné energii se mluví čím dál častěji. Především proto, že vítr patří mezi tzv. obnovitelné zdroje. Větrné elektrárny využívají síly větru k roztočení větrné turbíny v podobě vrtule. K ní je připojen elektrický generátor. Vítr se využíval i v minulosti, ovšem ne k výrobě elektrické, nýbrž k získání kinetické energie.

Nárůst využití větrné energie v Evropě (MW)

Hybridní lodě a udržitelná doprava

Velké lodě jsou často popisovány jako jedny z největších ničitelů životního prostředí kvůli látkám a prachu, které do atmosféry vypouštějí. Platí to, ale nikoliv pro oxid uhličitý - z hlediska emisí skleníkových plynů je lodní doprava při spočtení přepraveného nákladu na množství vyprodukovaných klima oteplujících plynů skutečně nejšetrnější. Důvodem pro to je lodní palivo, které je mnohem méně rafinované („čisté“) než benzin nebo nafta do aut a při jeho spalování tedy vzniká velký objem prachových částic, sazí a oxidů síry.

Čtěte také: Živa a Jarmila Kubíková

Oxidy síry, které tvoří hlavní část emisí lodních spalovacích motorů, přispívají k okyselování moří a oceánů. Mezinárodní námořní organizace (IMO) proto od příštího roku výrazně sníží povolený vypouštěný objem těchto plynů. Norský lodní dopravce Hurtigruten má v plánu v následujících letech svoji flotilu rozšířit ještě o druhou loď s hybridním pohonem, jež by měla z hlediska svého dopadu na životní prostředí plnit stejná kritéria jako MS Roald Amundsen. Ta má díky přepínání mezi dieselovým a elektrickým pohonem snížit emise až o 20 procent.

Stejně jako je tomu u aut, elektrický pohon kromě ekologičtějšího provozu znamená i minimalizaci hluku. Ten může být v moři větším problémem než na pevnině, protože se zvukové vlny mohou šířit až desítky kilometrů daleko. Mnoho mořských tvorů, zejména velcí kytovci, přitom zvuky vysokých frekvencí využívá ke komunikaci a navigaci. Hurtigruten tak učinil jeden z prvních kroků k pravděpodobně nutné výrazné změně pohánění nejen výletních, ale také nákladních lodí.

tags: #co #je #v #norsku #pro #ekologii

Oblíbené příspěvky:

• Tipy pro přírodu na decku
• Využití Kompostu, Cukru a Kvasnic
• Česká legislativa o odpadech
• Nezdolné rostliny
• Efektivní třídění bioodpadu