Ekologické Značky a Fair Trade: Průvodce pro Uvědomělé Spotřebitele

V dnešní moderní době můžete při nákupu zboží narazit na nepřeberné množství značek, symbolů nebo označení, až je pro laika velmi těžké se v tom vyznat. Ekoznačka, neboli ekologické značení či ekoznačení je symbol, který byl vyvinut pro lepší orientaci zákazníka. Slouží k označení produktů, které jsou ohleduplnější k životnímu prostředí.

Proto jsme vytvořili tento seznam používaných ekologických symbolů. Najdete zde seznam těch nejpoužívanějších s vysvětlením, co daný symbol označuje.

Co jsou Ekoznačky?

Certifikovány mohou být pouze ty výrobky, které splní stanovená kritéria a jsou tak šetrná k životnímu prostředí v průběhu celého svého životního cyklu (od výroby až po likvidaci). Tato kritéria jsou nejčastěji garantována státem, ale mohou být garantována také nevládní organizací či profesním cechem. Právě tato garance od nezávislé strany umožňuje daný symbol nebo značku uvést jako ekoznačku.

V České republice máme oficiálně pouze dva typy ekoznaček - Ekologicky šetrný výrobek a Produkt ekologického zemědělství. Oba jsou schválené Ministerstvem životního prostředí. To ale neznamená, že se nemůžete setkat s jinými značkami, které jsou globálně uznávány.

Kritéria pro Ekologicky Šetrné Produkty

Při výrobě ekologicky šetrných produktů se dodržují ty nejpřísnější normy na ochranu životního prostředí, kdy se kontroluje například spotřeba energie nebo emise vypouštěné do ovzduší. Dále je velmi důležité, z čeho je produkt vyroben, kolik materiálu a surovin je potřeba na jeho výrobu, jaký obal takový výrobek má a také jak se likviduje.

Čtěte také: Likvidace nebezpečných odpadů

Zároveň nemusíte mít strach, že by takový výrobek byl o něco horší ve své účinnosti a funkčnosti, než jiné výrobky bez tohoto označení. Všechny produkty s touto značkou musely projít stejnými kontrolami a jsou v souladu se stejnými zákony jako výrobky od jiných výrobců a bez tohoto značení.

BIO Produkty

Výrobky s tímto symbolem nám dávají záruku toho, že při výrobě nebyly použity žádné pesticidy, herbicidy, chemické postřiky a hnojiva, geneticky modifikované organismy a aditivní látky, které mohou vylepšovat barvu, vůni a chuť. Všechny takové výrobky mají označení BIO.

Pokud si kupujete výrobky živočišného původu, u zvířat se dbá na dostatek prostoru, venkovní výběhy a lidské zacházení se zvířaty. Produkce BIO výrobků musí dodržovat pravidla daná zákonem č.242/2000 Sb.

Eurokvětinka

Eurokvětinka je evropská ekologická značka, která platí pro celou EU. Tato značka zhodnocuje taktéž výrobní a životní cyklus produktů. Nevztahuje se na potraviny, léky a zbraně. Můžete ji však vidět například na elektrospotřebičích (lednice, myčky nádobí), barvách a lacích, textilu, pracích prostředcích apod.

Životní cyklus těchto typů výrobků je velice důležitý po odpadové stránce výroby.

Čtěte také: Příčiny klimatických změn

Jak jsme si řekli výše, v ČR vyprodukované biopotraviny nesou národní ekoznačku Produkt ekologického zemědělství. Protože jsme ale součástí EU a spousta potravin se k nám dováží z jiných členských států, velice často se setkáte také se symbolem zeleného listu složeného z hvězdiček.

Férová a Udržitelná Móda

Módní průmysl patří k největším znečišťovatelům životního prostředí, a proto není divu, že se stále více a více řeší férová a udržitelná výroba ohleduplná k životnímu prostředí i lidem, kteří se na výrobě podílejí.

Mezi nejznámější a nejpoužívanější jednoznačně patří certifikát od holandské organizace Fair Wear. Tato organizace se zaměřuje na to, aby produkt pocházel z udržitelných a ekologických surovin, ale zároveň, aby byly dodrženy pracovní normy při výrobě. Velmi podobným certifikátem jsou Soil Association a GOTS.

Certifikace pro Dřevo

Tento certifikát mohou využívat produkty ze dřeva, které bylo vytěženo legálně, zcela v zásadách šetrného, ekologicky a sociálně odpovědného lesního hospodářství. V Česku mají tuto zahraniční certifikaci některé z lesů, například Školní lesní podnik Masarykův les Křtiny.

Fair Trade

Některé produkty, které nelze získávat odjinud než z rozvojových zemí, jako jsou například čaj nebo káva, nesou označení Fair trade. Protože jsou tyto produkty často dováženy ze třetích zemí, je potřeba zajistit, aby se při jejich výrobě dodržovaly určité standardy - vyloučila se práce dětí, výrobci dostali řádnou odměnu (mzdu), a aby se při výrobě nepoužívaly žádné toxické látky.

Čtěte také: Vývoj Greenpeace v Česku

Fair Trade (česky "spravedlivý obchod") je obchodní model, jehož základní myšlenkou a cílem je větší spravedlnost v mezinárodním obchodě s rozvojovým světem. Nabízí zejména férové obchodní podmínky, které pěstitele nevykořisťují, ale berou v potaz jeho možnosti a výrobní náklady.

Logo Fairtrade, World Fair Trade Organization, Fair for Life, Naturland Fair a další je pak nezávislé označení výrobků, které garantuje, že se na jejich produkci nepodílela nucená ani dětská práce, že jejich pěstitelé za ně dostali spravedlivě zaplaceno a pěstování bylo šetrné k životnímu prostředí.

Fair Trade ale není charita či humanitární hnutí, je to obchod. Jednotliví drobní pěstitelé se sdružují do družstev a místo nevýhodných obchodů s podloudnými překupníky zpracovávají a exportují danou surovinu společně. Díky většímu objemu obchodu se tak dostanou i na mezinárodní trh. Systém Fair Trade pak tato sdružení podporuje v projektech, ze kterých má dlouhodobý prospěch celá komunita.

Není v naší moci zajistit spravedlnost na celém světě, můžeme k ní ale trochu přispět. Nakupujme férově!

Fair Trade nebo Fairtrade?

I když se zdá, že jde jen o drobnost ve stylu psaní, rozdíl je poměrně důležitý. „Fair Trade“ (velká písmena vychází z angličtiny, nebo v českém kontextu fair trade) psáno jako dvě slova, označuje myšlenku spravedlivého obchodu obecně. Pod termínem „Fair Trade“ si tak lze představit jakýkoli aspekt konceptu férového obchodu.

Naproti tomu „Fairtrade“, psáno jedním slovem s počátečním velkým písmenem, je již jeho konkrétní aplikace, kterou definovala Fairtrade Labelling Organization (FLO). Ta stanovila podmínky certifikace, systém kontroly a určila pravidla, za kterých může být na obalu daného výrobku její ochranné logo FAIRTRADE. Takových organizací je ale více a každá má svá pravidla a své certifikační logo - například Fair for Life nebo World Fair Trade Organization (WFTO).

Direct Trade, neboli přímý obchod, pak klade důraz na krátký dodavatelský řetězec v podobě přímého vztahu mezi producentem a odběratelem. Na rozdíl od Fair Trade zde není žádná nezávislá instituce, která by dodržování férovosti obchodu kontrolovala. Garantem férového přístupu je zde pouze daný obchodník a je na zákazníkovi, zda má v danou firmu důvěru.

Kritika Fair Trade

I myšlenka spravedlivého obchodu má své kritiky a stejně jako všechny certifikace, i ty fairtradové mají své nedostatky. Velmi často kritika vychází z neznalosti věci nebo z nereálných představ o tom „jak by to mělo být, aby to bylo hezké“. Je proto třeba jasně říci, že žádná z certifikací neurčuje, a ani nemůže a nemá, konečnou cenu výrobku v obchodě.

Fair Trade mluví jen o minimální ceně, za kterou producent své zboží prodává, nikoli o cenové politice obchodníků v Evropě a jinde. Oprávněnou výtkou k certifikaci Fairtrade je fakt, že obvykle pracuje s družstvy jako nejmenší jednotkou a nikoli jedním pěstitelem. Uvědomme si však, že obchodovat se zámořskými surovinami není v objemech jednotlivých pěstitelů ekonomicky možné. Právě proto se tito producenti sdružují.

Fairobchod se však na základě vlastních zkušeností připojuje ke kritice fungování samotné kanceláře FLO a Flocert. Jejich práci považuje za neefektivní a mnohdy i škodlivou, pro monstrózní objem byrokracie se zde ztrácí základní smysl organizace. To vyústilo i v představení tzv. Programů, které umožňují těm největším potravinářským firmám prezentovat svoji fairtradovou odpovědnost za nákup i jen nepatrného množství Fairtrade kakaa, třtinového cukru nebo bavlny.

Historie Fair Trade

Myšlenka spravedlivého obchodu a solidarity s obyvatelstvem třetího světa se objevila již koncem čtyřicátých let 20. století. Jako první ji přijaly za svou dvě protestantské organizace v USA (Ten Thousand Villages a SERRV). V Evropě se hnutí Fair Trade začíná rozvíjet až po druhé světové válce, kdy britský Oxfam a některé další organizace začaly dovážet výrobky ze svých rozvojových a humanitárních projektů.

Na konferenci Spojených národů o obchodu a rozvoji v roce 1964 byla přijata nová koncepce rozvojové pomoci pod heslem „Trade, not aid“ - „Obchod, ne pomoc“.

V roce 1988, na základě podnětu samotných zemědělců z mexického Chiapas, vzniká nizozemská značka Max Havelaar s logem garantujícím spotřebitelům, že jím označené produkty vznikly v souladu s principy Fair Trade.

Objem Fair Trade

Celosvětový prodej výrobků se známkou FAIRTRADE dosáhl v roce 2015 výše 7,3 miliardy Euro, což představuje meziroční nárůst o 16 %. Stále však představuje méně než 1 % celkového objemu obchodu. Evropa se na celkovém objemu podílí 70 %.

V roce 2008 mělo z účasti ve Fair Trade projektech prospěch zhruba 5 mil. Obchody Fair Trade jsou k nalezení ve všech starých členských zemích EU a zájem o ně roste i u členů nových či například v Srbsku.

Nárůst obratu se však v jednotlivých zemích značně liší. Například v České republice dosáhl v roce 2014 maloobchodní obrat 203 milionů Kč.

Proč podporovat Fair Trade?

Globální obchodní pravidla zatím pracují ve prospěch bohatých zemí a firem a omezují možnost důstojného života obyvatel těch méně šťastných koutů světa. Ani Fair Trade jistě nenapraví všechny chyby světa, není to jediná spásná myšlenka. Představuje ale jednu z nejefektivnějších metod snižování chudoby.

Na rozdíl od krátkodobé úlevy v podobě různých humanitárních akcí, nabízí chudým zemědělcům příležitost získávat za poctivou práci spravedlivou odměnu a být soběstačný.

Certifikace Fairtrade je označení fairtradového obchodního modelu, není to certifikace kvality. Kvalita zboží je přesto vyšší, protože pěstitel má podmínky pro lepší produkci, a přirozeně také zákazník žádá za vyšší cenu nejen přidanou hodnotu, ale také lepší kvalitu než u konvenčního zboží. Přesto nelze paušálně klást rovnítko mezi „Fairtrade“ a „nejvyšší kvalitu“.

Principy Fair Trade

Fair Trade stojí na dlouhodobých obchodních vztazích; kontrakty se obvykle uzavírají alespoň na rok dopředu a pěstitelé tak mají jistotu odběru zboží za předem dohodnutých podmínek a nejsou vystaveni cenovému tlaku a výkyvům mezinárodního trhu. Výrobci mají také přístup k úvěrům za rozumných podmínek a nejsou odkázáni jen na lichváře.

Běžné jsou také zálohy na sjednanou produkci, aby pěstitelé mohli včas zasít nebo investovat do nových sazenic, které přinesou první úrodu za několik let. V případě certifikace Fairtrade jsou také vedle samotné minimální výkupní ceny za produkt stanoveny příplatky za bio produkci a tzv. sociální či Fairtrade prémie (social fee či Fairtrade fee), která je určena na rozvoj komunity. Producenti jsou sami zodpovědní za to, jak s penězi naloží. Podmínkou je pouze demokratický proces rozhodování bez vyloučení žen.

Většina tradičních obchodníků nakupuje přes komoditní burzu a nikdy se s pěstiteli nepotká. Obchodníci ani neví, kdo danou surovinu vypěstoval, natož kolik za ni dostal zaplaceno. Zpracovatelské Fair Trade organizace však nakupují přímo od pěstitelských družstev, a dokáží jim tak spravedlivou odměnu poskytnout. Minimální výkupní ceny i výše prémií jsou veřejně přístupné na webových stránkách FLO.

Dlouhodobým problémem Evropy, a Západu vůbec, jsou nízké výkupní ceny zemědělských komodit. Dotace a dovozní cla ještě více znemožňují přístup afrických, jihoamerických a jihoasijských farmářů na náš trh. Právě to by přitom dokázalo omezit hladomor třetího světa. Místo toho jsme se ale jako spotřebitelé stali závislými na otrocké práci druhých.

Opravdu jsou naším evropským cílem jen nízké spotřebitelské ceny bez ohledu na to, co znamenají? Slovy férového obchodu: „Jak je možné, že ten čaj stojí jen 30 Kč? Je to spravedlivá cena? Může z toho ten, kdo ho vyrobil, žít?“

Příklad Kávy

Například cena kávy na burzách již od ledna 1999 prakticky neustále klesá a od poloviny roku 2000 už nepokrývá ani náklady na její pěstování. Zemědělci se proto snaží vypěstovat více, ač nekvalitní kávy. Tím, kdo má ale z nízkých cen kávy a její světové nadprodukce značný užitek, jsou velké zpracovatelské korporace.

Od konce 80. let kontroluje trh s kávou prakticky jen pět velkých firem: Sara Lee (Douwe Egberts), Nestlé (Nescafé), Kraft Foods (Jacobs, Dadák), Tchibo (Jihlavanka) a Procter & Gamble (Folgers).

Pohled do Rozvojových Zemí

Dle slov Věry Lukášové, která před 23 lety (v roce 1994) s konceptem Fair Trade v ČR začínala, si ani neuvědomujeme, jak bohatá země jsme: umíme číst, psát, počítat; když nás bolí hlava, jdeme do lékárny; když je hůř, voláme záchrannou službu; je úplně běžné chodit do školy a dále studovat. V rozvojových zemích nic z toho samozřejmé není.

Známka FAIRTRADE označuje zboží, které bylo vyrobeno v souladu se standardy Fairtrade International. Při jeho produkci tak byla v celém dodavatelském řetězci dodržena určitá sociální, environmentální i ekonomická kritéria, na což dohlíží nezávislá auditorská společnost FLOCERT. Známka má několik variant.

Za fairtradové výrobky považujeme kromě certifikovaných i takové, které nejsou označené známkou FAIRTRADE, ale jedná se o výrobky, které pochází od členů Světové fairtradové organizace, anglicky World Fair Trade Organization (WFTO). To je mezinárodní sdružení fairtradových subjektů zahrnující zhruba 330 členských organizací ve více než 70 zemích světa, od individuálních dodavatelů a malých producentských organizací až po velké nadnárodní firmy s milionovými obraty. Členské organizace musejí dodržovat deset základních principů (například transparentnost a odpovědnost, platba odpovídající fairtradové ceny, zákaz nucené a dětské práce) a to jim dává právo používat známku WFTO.

U výrobků, které z technických důvodů touto známkou označené být nemohou (např. drobné řemeslné výrobky), můžete členství výrobce ve WFTO ověřit zde.

Jak? V rámci obchodních vztahů pod záštitou Fairtrade asociace jsou producentům (farmářům, řemeslníkům a družstvům, které je sdružují) garantovány stabilní minimální výkupní ceny, které pokrývají nejen výrobní náklady, ale přináší i přiměřený zisk. Producentské organizace či družstva pak tyto zisky, tzv. V praxi to znamená, že pokud by (například vlivem burzovní spekulace) celosvětově klesla cena kakaových bobů, tak farmáři spolupracující v rámci organizace Fairtrade mají jistotu, že dostanou za svou úrodu vždy alespoň minimální garantovanou výkupní cenu a pokryjí tak své životní náklady.

Nebudou tak nuceni zvyšovat výnosnost kakaových plantáží nadměrným hnojením a škodlivými postřiky, nebudou muset zapojovat do těžké práce děti/těhotné ženy/starší obyvatele, nebudou devastovat přírodu za účelem navýšit množství sklizně a dohnat tak ztrátu...

Mezi principy, které jej odlišují Fairtrade od konvenčního obchodu, patří například udržitelné zemědělské postupy šetrné k životnímu prostředí, rovné příležitosti žen a mužů, důstojné a bezpečné pracovní podmínky.

"Svým nákupem dáváme hlas nějakému ekonomickému a sociálnímu modelu, určitému způsobu výroby zboží. Zajímáme se o kvalitu zboží i o uspokojení z něho plynoucí. Nemůžeme však ignorovat podmínky, za nichž zboží vzniká - environmentální dopady a pracovní podmínky.

Momentálně naše portfolio zahrnuje 7 značek především fair trade produktů s certifikací kvality BIO, Demeter, RAW, Vegan + oceněním Great Taste Award, jako jsou čokolády Green Dream a Chocolates From Heaven, čokolády Seed&Bean, káva Cafédirect, čaje The London tea Company a Hampstead Tea London a kokosové produkty Kulau. Většina obalů produktů je navíc vyráběna z přírodních materiálů a je plně ekologicky nezávadná/ recyklovatelná.

Známka FTO: organizace, které splňují všech 10 mezinárodních standardů Fairtrade, dosahují práva použití známky FTO. Toto členství jim dále umožňuje certifikovat veškeré produkty jako fairtradové. Umístění certifikátu Fairtrade na produkt je placené. Výrobci tak přispívají na chod organizace, která pak striktně dohlíží nad správným dodržováním podmínek zmíněných výše a stará se o celkovou osvětu v této oblasti.

tags: #ekologické #značky #fair #trade

Oblíbené příspěvky:

• Výroba malého kompostu
• Emisní limity v ČR
• Zkušenosti s Oázou Říčany
• Plýtvání pitnou vodou: Alarmující fakta
• Informace o poplatku za odpad