Genetika a ekologické pojmy: Slovník základních termínů

Tento slovník vysvětluje odborné výrazy z genetiky a ekologie. Všechna hesla jsou řazena abecedně.

Základní pojmy

Abiotický - neživý, nemající souvislost se životem.

Abundance - udává početnost daného organismu v přepočtu na plochu (vzácněji objem) vody - např. počet jedinců na hektar nebo krychlový metr vody.

Aestivace - letní spánek; v příliš horké a málo kyslíkaté vodě upadají některé druhy ryb do zvláštní letargie spojené s omezením tělesných funkcí; lze se setkat i s počeštělým výrazem "estivace".

Adultní jedinec - dospělý jedinec; obvykle se myslí pohlavní dospělost - tedy schopnost účastnit se rozmnožování.

Čtěte také: Genetické a ekologické souvislosti

Adultní perioda - období života ryby, během něhož je pohlavně dospělá; je ukončeno příznaky stárnutí, které se v první řadě projeví snížením množství i kvality pohlavních produktů.

Aerobní - probíhající za přítomnosti kyslíku - např. dýchání člověka je aerobní proces.

Aklimatizace - přizpůsobení se druhu novým podmínkám - obvykle po zavlečení nebo vysazení. Můžeme hovořit o úplné aklimatizaci, kdy se druh v nových podmínkách bez problémů přirozenou cestou rozmnožuje (u nás např. střevlička východní) a o neúplné aklimatizaci, kdy druh sice v novém prostředí přežívá, ale není schopen přirozeně se rozmnožovat (u nás např. amur bílý).

Akvakultura - umělý chov živočichů ve vodním prostředí, obvykle vedený tak, aby bylo dosaženo podstatně vyšší produkce než v přírodních podmínkách.

Albinismus - barevná odchylka spojená s nedostatkem barviv (pigmentů) v těle; projevuje se abnormálně světlým (často úplně bílým) zbarvením a červenou barvou očí.

Čtěte také: Přežití v přírodě: Genetický pohled

Anadromní druhy - druhy táhnoucí ke tření proti proudu řek - typicky např. losos; používá se i výraz anadromní migrace.

Aloochtonní druhy - takové druhy, které jsou na daném místě nepůvodní - byly sem zavlečeny, vysazeny nebo sem pronikly v důsledku lidské činnosti (např. propojení dvou povodí průplavem).

Aluvium - zaplavované území podél řek, případně se tímto pojmem označují i říční nánosy (usazené horniny naplavené řekou).

Anaerobní - probíhající bez přítomnosti kyslíku - anaerobní proces je například kvašení; ve vodě mohou probíhat anaerobní procesy např.

Bentos - společenstvo organismů žijících na dně nebo v těsné blízkosti dna.

Čtěte také: Souvislosti ekologie a genetiky chování

Bentické druhy - žijící na dně nebo u dna (např. nítěnky).

Bentofág - živočich, v jehož potravě převládají bentické organismy (např. parma).

Bentopelagický druh - vyskytuje se u dna i ve vodním sloupci (např. rybniční forma kapra).

Biocenóza - společenstvo všech organismů obývajících určitý prostor (biotop).

Biocidy - látky používané k hubení organismů; podle cílené skupiny, proti níž mají účinkovat se dělí do více kategorií (herbicidy zabíjejí rostliny, fungicidy houby, insekticidy hmyz,…).

Biodiverzita - rozmanitost živých organismů - buď je dána počtem druhů na určité ploše, nebo i počtem různých forem či odlišných jedinců jediného druhu (genetická diverzita). V současnosti se biodiverzita na celé planetě výrazně snižuje. Pokles genetické diverzity se dá dobře ukázat např. na postupném mizení původních vzájemně se lišících populací pstruha obecného v našich tocích.

Bioindikační organismus - organismus vázaný na určité podmínky, který svým výskytem dokládá přítomnost takovýchto podmínek (vranka indikuje svou přítomností čistotu vody, vysoký obsah sinic ve vodě indikuje rozpuštěná hnojiva,…).

Biomasa - celkové množství organismů obývajících určitý prostor, často se udává jako hmotnost přepočtená na jednotku plochy nebo objemu (např. v kilogramech na hektar).

Biotický - živý, mající původ v živém.

Biotop - soubor všeho živého či neživého, co vytváří životní prostředí určitého organismu, druhu nebo společenstva organismů - např. biotopem vranky jsou čisté chladné tekoucí vody se vším živým i neživým, co obsahují.

Brakická voda - poloslaná voda vznikají mísením sladké a mořské vody např. v ústí řek nebo v odlehlých zálivech; výskyt brakické vody je typický pro okrajové části Baltského moře - v takových místech se pak můžeme setkat např.

Celková délka ryby - (latinsky „longitudo totalis“, anglicky „total lenght“) - délka od špičky tlamy po nejzazší paprsek natažené řitní ploutve - typicky je používána rybáři při měření délky úlovku.

Cykloidní šupiny - okrouhlé ploché šupiny s hladkým okrajem typické např.

Deficit - nedostatek čehokoli (např. kyslíkový deficit je nedostatek kyslíku).

Degenerace - zhoršování kvality, chátrání, vývoj k horšímu (hovoří se např. o degenerujících populacích ryb, které vykazují obecně horší vlastnosti než je běžné - jsou menší, méně životaschopné apod.).

Délka těla ryby - (latinsky „longitudo corporis“, anglicky „standard lenght“) - délka od špičky tlamy po nejzazší konec ošupení - tedy jen k bázi řitní ploutve - typicky je používána vědci během výzkumů - důvodem je to, že poškození ocasní ploutve nebo její abnormální rozměry nemají vliv na délku těla a celkové výsledky bývají při použití takto změřené délky přesnější.

Denní stupně - jednotka, v níž se udává doba líhnutí jiker (inkubační doba), která je do značné míry ovlivňována teplotou vody. V teplejší vodě probíhá vývoj jikry rychleji, takže vyjádření inkubační doby pomocí denních stupňů (násobí se počet dnů teplotou vody) je přesnější - např. 100 denních stupňů znamená, že jikra se bude vyvíjet při teplotě 20°C 5 dní, ale při teplotě 25 °C jen 4 dny. Samozřejmě teploty lze brát jen z toho rozmezí, v jakém se jikra vůbec bude vyvíjet.

Detrit - rozkládající se organická hmota obvykle ve formě malých kousků; může se vznášet ve sloupci (často jsou to částice viditelné ve sloupci na podvodních fotografiích) nebo se usazuje na povrchu dna; bývá součástí potravy některých druhů ryb.

Diploidní jedinec - mající ve svých buňkách úplný normální počet chromozómů skládající se ze dvou sad (jedna od otce, druhá od matky) - obvykle se značí 2n.(existují i organismy s jiným počtem chromozómů - haploidní, triploidní, tetraploidní,… - viz příslušná hesla).

DNA - deoxyribonukleová kyselina - látka obsažená v jádrech buněk a uchovávající dědičnou informaci; je ovinuta kolem molekul bílkovin a uložena v útvarech zvaných chromozómy.

Domestikace - zdomácňování; vybraný organismus je dlouhodbě chován v zajetí a během této doby dochází ke vzniku rozdílů oproti divokému předkovi - ty mohou být někdy velmi výrazné (např. všechna plemena psů pocházejí z jediného předka - vlka). Domestikací vznikla např.

Ekologie - věda o vztazích mezi organismy a jejich prostředím nebo organismy navzájem; zkoumá i koloběhy látek a energie v přírodě. Navzdory všeobecnému přesvědčení ale ekologie nemá téměř nic společného s tříděním odpadu a podobnými aktivitami. V podstatě jen poskytuje zdůvodnění, proč se takové věci vyplatí dělat.

Ekosystém - úplný soubor všech živých i neživých objektů vyskytujících se v určitém prostoru (tj. organismy i se svým neživým prostředím).

Elektrický agregát k lovu ryb - přístroj skládající se obvykle z benzínového motoru pohánějícícho generátor stejnosměrného elektrického proudu - vyrobený proud se vytváří ve vodě elektrického pole, které omračuje ryby. Agregát se používá nejčastěji ke slovování menších vodních toků buď za účelem výzkumu nebo hospodaření na těchto vodách.

Embryo - zárodek - organismus v rané fázi svého vývoje (u člověka jsou to asi první dva měsíce od oplození vaječné buňky).

Embryonální perioda - zárodečné období vývoje; u ryby je to od počátku vývoje zárodku uvnitř jikry až po strávení žloutkového váčku a přechod na vnější výživu.

Endemit - druh vyskytující se na malém, obvykle ostře vymezeném území.

Etologie - věda o chování zvířat - ať už vrozeném nebo získaném; z pohledu etologie je zajímavé napřílad rozmnožovací chování některých druhů ryb jako je koljuška tříostná.

Eutrofizace - nadměrné obohacování vody živinami (zejména látkami sloužícími jako hnojiva) - projevuje se mimořádným nárůstem řas a sinic v letním období, kdy má voda zelenou barvu a tzv. kvete.

Extenzivní chov - takový chov, při němž chované organismy využívají pouze přírodní zdroje (např.

Forma - jednotlivé druhy mohou vykazovat různé odchylky od standardního vzhledu; pokud se nějaká taková odchylka vyskytuje standardně, označuje se jako forma - různé formy pstruha obecného, zlatá forma jelce jesena apod.

Fotosyntéza - schopnost rostlin a sinic vyrábět (za pomoci energie ze slunečního záření) z vody a oxidu uhličitého cukry - odpadem je kyslík. Fotosyntéza je základní chemickou reakcí dovolující existenci života na Zemi v jeho současné podobě, protože, velmi hrubě řečeno, vkládá sluneční energii do potravních řetězců a umožňuje vznik organické hmoty z neživých složek.

Fragmentace - rozdělení celku na části (fragmenty); existuje např. fragmentace toků - jejich rozdělení vodními stavbami na jednotlivé úseky, což brání migraci ryb.

Fytofág - organismus živící se především rostlinami; mezi rybami lze za fytofága považovat např. amura.

Fytofilní ryby - druhy ryb, které ukládají své jikry na rostlinstvo.

Fytoplankton - rostlinný plankton (řasy volně se pohybující ve vodě); do fytoplanktonu patří i sinice, což jsou organismy jednodušší než rostliny (podobají se stavbou buněk baktériím), ale podobně jako rostliny provádějí fotosyntézu. Fytoplanktonem se živí některé ryby - převažuje např.

tags: #genetika #a #ekologické #pojmy #slovník

Oblíbené příspěvky:

• Udržitelná dovolená
• Kde koupit udržitelné oblečení
• Více o kriticky ohroženém nosorožci bílém
• Interaktivní výuka o přírodě pro děti
• Houpací kůň na kameni