Stavby pro ochranu přírody a krajiny: Typy a legislativa

Účelem zákona je přispět k udržení a obnově přírodní rovnováhy v krajině, k ochraně rozmanitostí forem života, přírodních hodnot a krás, k šetrnému hospodaření s přírodními zdroji a vytvořit v souladu s právem Evropských společenství v České republice soustavu Natura 2000.

Základní Pojmy

Pro lepší pochopení problematiky je důležité definovat několik základních pojmů:

• Systém ekologické stability: Vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu.
• Významný krajinný prvek: Ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny, která utváří její typický vzhled nebo přispívá k udržení její stability. Jsou jimi lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy, mokřady, stepní trávníky, remízy, meze, trvalé travní plochy, naleziště nerostů a zkamenělin, umělé i přirozené skalní útvary, výchozy a odkryvy a území, na nichž probíhá přírodě blízká obnova těžbou narušeného území podle plánu nebo dokumentace.
• Planě rostoucí rostlina: Jedinec nebo kolonie rostlinných druhů včetně hub, jejichž populace se udržují v přírodě samovolně.
• Volně žijící živočich: Jedinec živočišného druhu, jehož populace se udržují v přírodě samovolně, a to včetně jedince odchovaného v lidské péči vypuštěného v souladu s právními předpisy do přírody. Živočichem se rozumí všechna vývojová stadia daného jedince.
• Biotop: Soubor veškerých neživých a živých činitelů, které ve vzájemném působení vytvářejí životní prostředí určitého jedince, druhu, populace, společenstva.
• Evropsky významná lokalita: Lokalita vyžadující zvláštní územní ochranu a splňující podmínky.
• Natura 2000: Celistvá evropská soustava území se stanoveným stupněm ochrany, která umožňuje zachovat typy evropských stanovišť a stanoviště evropsky významných druhů v jejich přirozeném areálu rozšíření ve stavu příznivém z hlediska ochrany nebo popřípadě umožní tento stav obnovit.

Ochrana Přírody a Krajiny

Ochrana přírody a krajiny je zajišťována několika mechanismy:

• Územní systém ekologické stability: Vymezení systému ekologické stability zajišťujícího uchování a reprodukci přírodního bohatství, příznivé působení na okolní méně stabilní části krajiny a vytvoření základů pro mnohostranné využívání krajiny stanoví a jeho hodnocení provádějí orgány územního plánování a ochrany přírody ve spolupráci s orgány vodohospodářskými, ochrany zemědělského půdního fondu a státní správy lesního hospodářství. Ochrana systému ekologické stability je povinností všech vlastníků a uživatelů pozemků tvořících jeho základ; jeho vytváření je veřejným zájmem, na kterém se podílejí vlastníci pozemků, obce i stát.
• Významné krajinné prvky: Významné krajinné prvky jsou chráněny před poškozováním a ničením. Využívají se pouze tak, aby nebyla narušena jejich obnova a nedošlo k ohrožení nebo oslabení jejich stabilizační funkce. K zásahům, které by mohly vést k poškození nebo zničení významného krajinného prvku nebo ohrožení nebo oslabení jeho ekologicko-stabilizační funkce, si musí ten, kdo takové zásahy zamýšlí, opatřit souhlas orgánu ochrany přírody.

Významné krajinné prvky „ze zákona“

• Les
• Rašeliniště
• Vodní tok
• Rybník
• Jezero
• Údolní niva

Regulace Nepůvodních Druhů

Záměrné rozšíření nepůvodního druhu do krajiny je možné jen s povolením orgánu ochrany přírody; to neplatí pro nepůvodní druhy rostlin, pokud se hospodaří podle schváleného lesního hospodářského plánu nebo vlastníkem lesa převzaté lesní hospodářské osnovy, pokud jsou vysazovány v zastavěném území obce a při využití vybraných nepůvodních druhů ryb stanovených nařízením vlády vydaným podle zákona o rybářství.

Orgán ochrany přírody může stanovit opatření k regulaci nepůvodního druhu nebo křížence, je-li to s ohledem na místní dopady na přírodu a krajinu nezbytné.

Čtěte také: Likvidace nebezpečných odpadů

Stavební Činnost a Ochrana Přírody

Základní ochranné podmínky zvláště chráněných území stanovují ve vztahu ke stavební činnosti řadu zákazů. Ze zákazů může příslušný orgán ochrany přírody na základě žádosti povolit výjimku při splnění důvodů stanovených v zákoně č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (ZOPK).

• Národní přírodní rezervace (NPR): Zákaz povolovat nebo provádět stavby, zákaz stavební činnosti je dle judikatury dále obsažen v zákazu intenzivních technologií, a to na celém území a dále také v zákazu měnit dochované přírodní prostředí.
• Přírodní rezervace (PR): Zákaz povolovat nebo provádět stavby, zákaz stavební činnosti je dále obsažen dle judikatury v zákazu intenzivních technologií, a to na celém území.
• Chráněná krajinná oblast (CHKO): Zákaz povolovat nebo provádět nové stavby na území I. zóny. Nadto stavební činnost je dle judikatury dále obsažena v zákazu intenzivních technologií (týká se I. a II. zóny).

Bližší ochranné podmínky zvláště chráněného území - obvykle je omezení stavební činnosti dáno rovněž v bližších ochranných podmínkách stanovených individuálně ve vyhlašovacím právním předpisu konkrétního zvláště chráněného území. Realizace stavební činnosti zde může být vázána na předchozí souhlas orgánu ochrany přírody dle § 44 odst. 4 ZOPK.

Společné Řízení

Pokud se stavební záměr, podléhající povolení dle zákona č. 283/2021 Sb., stavebního zákona, nebo jeho část nachází ve zvláště chráněném území, evropsky významné lokalitě nebo ptačí oblasti posoudí záměr na základě žádosti orgán ochrany přírody z hlediska všech zájmů chráněných ZOPK ve společném řízení (předmětem společného řízení budou všechny potřebné správní akty dle ZOPK) a vydá ve věci společné rozhodnutí dle § 83 odst. 9 ZOPK.

Jednotné Environmentální Stanovisko (JES)

Pokud se stavební záměr, který podléhá povolení dle stavebního zákona, nachází pouze v ochranném pásmu zvláště chráněného území (záměr nezasahuje ani zčásti na území žádného zvláště chráněného území, evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti), budou zájmy chráněné dle ZOPK posouzeny v rámci jednotného environmentálního stanoviska dle zákona č. 148/2023 Sb.

Ochrana Krajinného Rázu

Krajinný ráz, kterým je zejména přírodní, kulturní a historická charakteristika určitého místa či oblasti, je chráněn před činností snižující jeho estetickou a přírodní hodnotu. Ochrana krajinného rázu je zajišťována již na úrovni územně plánovací dokumentace (zásady územního rozvoje kraje, územní plán obce, územní plán s prvky regulačního plánu, regulační plán) včetně fáze územně plánovacích podkladů (např. územní studie) a územně analytických podkladů.

Čtěte také: Příčiny klimatických změn

Legislativní Změny a Novinky

• Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1991: Stanoví pravidla pro dlouhodobou obnovu biologicky rozmanitých a odolných ekosystémů.
• Zákon č. 182/2024 Sb.: Novela ZOPK zakotvuje vyvratitelnou domněnku převažujícího veřejného zájmu pro povolování zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů.
• Zákon č. 183/2024 Sb.: Posílení ochrany mimoprodukčních funkcí zemědělské půdy a krajinných prvků.

V České republice jsou dvě úrovně zvláště chráněných území. Jedná se o velkoplošná zvláště chráněná území a maloplošná zvláště chráněná území. I přes svou poměrně malou rozlohu se Česká republika vyznačuje velkým bohatstvím druhů rostlin a živočichů.

Krajinný ráz, kterým je zejména přírodní, kulturní a historická charakteristika určitého místa či oblasti, je podle § 12 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, chráněn před činností snižující jeho estetickou a přírodní hodnotu. Zásahy do krajinného rázu, zejména umisťování a povolování staveb, mohou být prováděny pouze s ohledem na zachování významných krajinných prvků, zvláště chráněných území, kulturních dominant krajiny, harmonické měřítko a vztahy v krajině. K umisťování a povolování staveb a k jiným činnostem, které by mohly snížit nebo změnit krajinný ráz, je nezbytný souhlas orgánu ochrany přírody.

Ochrana krajinného rázu je součástí obecné ochrany přírody a krajiny. Týká se tedy nejen území se zvláštními, koncentrovanými či vysoce hodnotnými chrakteristikami (kvalitami) krajiny, jako jsou zvláště chráněná území nebo přírodní parky, ale veškeré krajiny.

K ochraně krajinného rázu s významnými soustředěnými estetickými a přírodními hodnotami, který není zvláště chráněn podle části třetí zákona o ochraně přírody a krajiny (zvláště chráněná území), může orgán ochrany přírody podle § 12 odst. 3 zákona zřídit obecně závazným právním předpisem přírodní park a stanovit omezení takového využití území, které by znamenalo zničení, poškození nebo rušení stavu tohoto území. Přírodní parky zřizují krajské úřady formou nařízení kraje, resp. nařízením hlavního města Prahy.

Ochrana krajinného rázu vyplývá ze zákona o ochraně přírody a krajiny, za nástroj ochrany krajinného rázu lze ovšem považovat také územní plán, resp. ve smyslu ustanovení § 80 odst. 2 písm. e) zákona č. 283/2021 Sb., stavebného zákona, ve znění pozdějších předpisů, stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití s určením hlavního využití, pokud je možné jej stanovit, přípustného využití, nepřípustného využití, popřípadě stanovení podmíněně přípustného využití těchto ploch a podmínky prostorového uspořádání, včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu a charakteru území. Orgánům ochrany přírody tedy mimo jiné přísluší uplatňovat požadavky na stanovení základních podmínek ochrany krajinného rázu pořizovanými územními plány nebo jejich změnami.

Čtěte také: Vývoj Greenpeace v Česku

Podle § 12 odst. 4 zákona o ochraně přírody a krajiny se krajinný ráz neposuzuje v zastavěném území a v zastavitelných plochách, pro které je územním plánem nebo regulačním plánem stanoveno plošné a prostorové uspořádání a podmínky ochrany krajinného rázu dohodnuté s orgánem ochrany přírody. K uplatnění tohoto ustanovení zákona vydalo Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo pro místní rozvoj společný metodický pokyn zveřejněný ve Věstníku MŽP, září 2017, částka 9. Jeho cílem je standardizace a koordinace postupu orgánů ochrany přírody a orgánů územního plánování k ochraně krajinného rázu území při umisťování a povolování záměrů v souladu s platným územním plánem, resp. regulačním plánem (část A) a při pořizování územních plánů, resp. regulačních plánů (část B).

Základní ochranné podmínky zvláště chráněných území stanovují ve vztahu ke stavební činnosti řadu zákazů. Ze zákazů může příslušný orgán ochrany přírody na základě žádosti povolit výjimku při splnění důvodů stanovených v § 43 zákona č.

• Národní přírodní rezervace (NPR) - zákaz povolovat nebo provádět stavby, zákaz stavební činnosti je dle judikatury dále obsažen v zákazu intenzivních technologií, a to na celém území a dále také v zákazu měnit dochované přírodní prostředí.
• Přírodní rezervace (PR) - zákaz povolovat nebo provádět stavby, zákaz stavební činnosti je dále obsažen dle judikatury v zákazu intenzivních technologií, a to na celém území.
• Chráněná krajinná oblast (CHKO) - zákaz povolovat nebo provádět nové stavby na území I. zóny. Nadto stavební činnost je dle judikatury dále obsažena v zákazu intenzivních technologií (týká se I. a II.

Bližší ochranné podmínky zvláště chráněného území - obvykle je omezení stavební činnosti dáno rovněž v bližších ochranných podmínkách stanovených individuálně ve vyhlašovacím právním předpisu konkrétního zvláště chráněného území. Realizace stavební činnosti zde může být vázána na předchozí souhlas orgánu ochrany přírody dle § 44 odst. 4 ZOPK. Vyhlašovací dokumentaci daného území naleznete v digitálním registru Ústředního seznamu ochrany přírody.

Souhlas k některým činnostem v CHKO a NP dle § 44 odst. Souhlas k některým činnostem ve zvláště chráněném území dle § 44 odst. 2 ZOPK - bez souhlasu nelze ve zvláště chráněném území provádět stavby, terénní úpravy, výkopové práce, práce prováděné hornickým způsobem, změny vodního režimu pozemků nebo vodních toků; souhlas se vydává v případě, že záměr nepodléhá již souhlasu dle § 44 odst.

Souhlas dle § 44 odst. 1 a odst. 2 ZOPK se nevydává k záměrům podle stavebního zákona č. 283/2021 Sb. v zastavěném území obce ve IV.

• Ochranná pásma zvláště chráněných území - povolování nebo provádění staveb v ochranném pásmu je vázána na souhlas orgánu ochrany přírody dle § 37 odst. 2 ZOPK.
• Významné krajinné prvky - dotýká-li se stavební záměr některého z významných krajinných prvků, (tj. např. např. les, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy), je nutný souhlas orgánu ochrany přírody dle § 4 odst.
• Krajinný ráz - dále existují omezení z hlediska ochrany krajinného rázu (v CHKO půjde typicky o výšku budovy, sklon a vzhled střechy, barvu fasády apod.) a požadavku souhlasu orgánu ochrany dle § 12 odst.
• Kácení dřevin pro účely stavebního záměru - limitaci stavební činnosti představuje i ochrana dřevin rostoucích mimo les, pokud přesahují minimální rozměry (obvod kmene do 80 cm měřeného ve výšce 130 cm nad zemí; u zapojeného porostu pak rozloha nad 40 m2) a nenaplní jinou výjimku (ovocné dřeviny rostoucí na pozemcích v zastavěném území s druhem pozemku zahrada nebo zastavěná plocha a nádvoří) je nutné k jejich kácení povolení dle § 8 odst.

V případě, že se stavební záměr nachází v evropsky významné lokalitě či ptačí oblasti, budete nejdříve muset požádat příslušný orgán ochrany o stanovisko dle § 45i odst. 1 ZOPK (vzor žádosti najdete níže), kde bude posouzeno, zda záměr může mít významný vliv na předměty ochrany těchto území.

V závislosti na parametrech konkrétního stavebního záměru, jeho umístění a rozsahu dotčení zájmů chráněných dle ZOPK je nutné požádat příslušný orgán ochrany přírody o správní akty, potřebné k povolení stavebního záměru. Posouzení, co vše je pro povolení stavebního záměru z hlediska ochrany přírody a krajiny potřebné, může být často obtížné.

Pokud se stavební záměr, podléhající povolení dle zákona č. 283/2021 Sb., stavebního zákona, („stavební zákon“), nebo jeho část nachází ve zvláště chráněném území, evropsky významné lokalitě nebo ptačí oblasti posoudí záměr na základě žádosti orgán ochrany přírody z hlediska všech zájmů chráněných ZOPK ve společném řízení (předmětem společného řízení budou všechny potřebné správní akty dle ZOPK) a vydá ve věci společné rozhodnutí dle § 83 odst. 9 ZOPK. Pravomocné společné rozhodnutí je samostatným správním rozhodnutím, které se předkládá jako povinná součást žádosti o povolení záměru podle § 184 odst. 2 písm. e) stavebního zákona. Bez pravomocného společného rozhodnutí dle § 83 odst. 9 ZOPK nelze stavební záměr povolit. Režim společného rozhodnutí dle § 83 odst. 9 ZOPK pro posouzení zájmů chráněných dle ZOPK je speciální postup oproti zákonu č.

Pokud se stavební záměr, který podléhá povolení dle stavebního zákona, nachází pouze v ochranném pásmu zvláště chráněného území (záměr nezasahuje ani zčásti na území žádného zvláště chráněného území, evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti), budou zájmy chráněné dle ZOPK posouzeny v rámci jednotného environmentálního stanoviska dle zákona č. 148/2023 Sb. Příslušným orgánem k vydání jednotného environmentálního stanoviska je v závislosti na parametrech konkrétního záměru obecní úřad s rozšířenou působností, krajský úřad nebo MŽP. K problematice jednotného environmentálního stanoviska a společného rozhodnutí dle § 83 odst.

Pokud stavební záměr nepodléhá žádnému povolení dle stavebního zákona (drobné stavby v příloze č. 1 stavebního zákona) je nutné požádat příslušný orgán ochrany přírody o potřebné správní akty dle ZOPK, které budou zpravidla vydány ve formě správního rozhodnutí popř. společného rozhodnutí dle § 83 odst. Orgán ochrany přírody může postupem dle § 83 odst. 5 a 6 ZOPK vydat ke stavebnímu záměru rozhodnutí i jako první úkon v řízení. V případě, že máte zájem na tomto zrychleném správním řízení je nutné o tento postup výslovně požádat v žádosti a doložit souhlas všech účastníků řízení (minimálně vždy jím bude obec/obce dle § 71 odst. 3 ZOPK v jejímž obvodu je záměr situovaný). Souhlas musí být vyznačený v situačním výkresu projektové dokumentace. Souhlas spolku s podanou žádostí o informování dle § 70 odst. 2 ZOPK může být nahrazen vyjádřením spolku, že se řízení nebude účastnit. Informace o přihlášených spolcích, se kterými je nutné záměr projednat si vyžádejte u příslušného regionálního pracoviště AOPK ČR, případně mohou být informace zveřejněny na webu příslušného regionálního pracoviště AOPK ČR.

AOPK ČR je k této životní situaci na úseku ochrany přírody příslušná na území chráněných krajinných oblastí vyjma CHKO Labské pískovce a CHKO Šumava a dále kdekoliv na území národních kategorií maloplošných zvláště chráněných území (národní přírodní rezervace, národní přírodní památka) a jejich ochranných pásem, pokud neleží na území národního parku a vojenského újezdu. A dále také na území, které tvoří součást objektů důležitých pro obranu státu mimo vojenské újezdy a správní obvody správ národních parků.

V případě, že stavební záměr podléhající povolení dle stavebního zákona zasahuje pouze do ochranného pásma zvláště chráněného území (ani z části nezasahuje do žádného zvláště chráněného území nebo území evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti), je nutné se obrátit na příslušný orgán k vydání jednotného environmentálního stanoviska dle zákona č.

Správní akty potřebné k povolení stavebního záměru vydává AOPK ČR pouze na žádost. Žádost musí obsahovat obecné náležitosti žádosti dle § 37 odst. 2 a § 45 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, dále speciální obsahové náležitosti stanovené v § 83a ZOPK, v případě kácení dřevin rovněž náležitosti stanovené vyhláškou č. 189/2023 Sb. Jedná-li se o záměr na území evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti s potenciálním vlivem na předmět ochrany nebo celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti, je třeba si vždy přednostně zajistit stanovisko dle § 45i odst. 1 ZOPK.

Vaše úplná identifikace - jméno, příjmení, datum narození a místo trvalého pobytu, popřípadě jiná adresa pro doručování, resp. musí být dostatečně specifikován záměr - tzn. je třeba předložit projektovou dokumentaci záměru, kterou předkládáte v rámci povolovacího řízení podle jiných právních předpisů, nebo jinou obdobnou dokumentaci, která umožní posoudit předmět žádosti. Obsahové náležitosti této dokumentace určuje ust. dále je třeba uvést výčet a podrobné vysvětlení důvodů pro vydání souhlasu nebo povolení výjimky, jedná-li se o činnost zakázanou podle tohoto zákona, v souladu s tímto zákonem (typicky naplnění důvodů pro povolení druhové výjimky dle § 56 či územní výjimky dle § 43 ZOPK).

K žádosti o vydání společného rozhodnutí podle § 83 odst. pokud je nutné pro účely stavebního záměru žádat i o povolení kácení dřevin musí žádost obsahovat rovněž náležitosti dle vyhlášky č.

• Vzor žádosti dle zákona č. 114/1992 Sb.
• Vzor žádosti dle § 45i odst. 1 zákona č. stanovisko orgánu ochrany přírody podle § 45i odst. 1 nebo posouzení vlivů záměru na předmět ochrany nebo celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti podle § 45i odst. 2, nejedná-li se o žádost podle § 45i odst. 2
• Náležitosti žádosti o povolení kácení dřevin dle § 4 odst. 1 vyhlášky č.

Na území České republiky bylo dosud vyhlášeno 26 CHKO, které byly zřízeny za účelem ochrany krajiny, jejího typického charakteru a struktury krajinného pokryvu včetně stávající zástavby. CHKO jsou ale většinou velmi rozsáhlé a zahrnují různé typy osídlení včetně velkých měst, typický charakter oblasti hodný ochrany určují tedy spíše zachovalejší lokality ve venkovském prostředí. Proto je důležité rozlišovat, ve které části území by měl být realizován konkrétní stavební záměr, a podle toho k němu přistupovat.

CHKO jsou obvykle rozděleny do čtyř zón podle cennosti a zachovalosti přírodních hodnot. V I. ve II. Ve III. a IV. Územní plán ale nemusí odrážet všechny skutečnosti a aktuální situaci na konkrétním pozemku.

Pro stavění v CHKO je klíčové nejen umístění stavebního záměru určující je i charakter okolní zástavby. Ideální je zkonzultovat záměr na příslušné správě CHKO (respektive na regionálním pracovišti Agentury ochrany přírody a krajiny či správě přilehlého národního parku) ještě před zadáním projektu. Zmíněné orgány ochrany přírody vydávají závazná stanoviska podle ustanovení § 44 zákona č. Věcně se závazná stanoviska týkají právě především ochrany krajinného rázu ve smyslu ustanovení § 12 téhož zákona.

Každá CHKO má svá specifika, a tak nemohou platit stejné podmínky pro novostavby například v Českém lese a na Broumovsku. Zřizovací výnosy jednotlivých CHKO často obsahují formulaci, že krajinný ráz oblasti je dotvářen mimo jiné dochovanými soubory objektů lidové architektury nebo obecně strukturou osídlení. Pokud má například většina okolních staveb půdorys obdélníku, sedlovou střechu a štít orientovaný směrem ke komunikaci, podobná pravidla měl dodržet i nový objekt.

Některé části území CHKO navíc vůbec nevykazují znaky cenné a typické zástavby, která je předmětem ochrany (například běžná městská zástavba). Výše zmíněná „preventivní hodnocení krajinného rázu" obsahují rozčlenění území podle shodných znaků a stanovují odpovídající pásma ochrany pro jednotlivé části území.

Pro zachování charakteru území je důležité dodržování typických urbanistických zvyklostí. Roubený dům v severních Čechách (CHKO České středohoří) v uliční zástavbě.

Území některých CHKO se částečně překrývá s regiony lidové architektury. Pokud se stavebník rozhodne pro roubenku, je vhodné držet se místních, respektive regionálních zvyklostí. Obdobně tomu je i u srubových objektů z kulatiny, u kterých jde většinou o stavební typ nepůvodní, importovaný ze zahraničí.

Sruby z kulatiny představují spíše nepůvodní stavební typ, importovaný ze zahraničí. Jejich uplatnění v CHKO s sebou obvykle nese řadu otázek, vždy záleží na konkrétním umístění a charakteru okolní zástavby. Obecně platí, že stavby ve venkovském prostoru, které utvářejí typický charakter většiny CHKO, mají většinou spíše jednoduchý půdorys i hmotu střech. Moderní dřevostavby mohou obsahovat některé netradiční prvky, například velké prosklené plochy.

Roubené stavby dotvářejí charakter vesnické zástavby také na Broumovsku. Dům v CHKO stavěl David svépomocí.

tags: #stavby #pro #ochranu #prirody #a #krajiny

Oblíbené příspěvky:

• Bezdomovectví u mladých v ČR: Statistiky
• Spánek v přírodě bez hmyzu
• Jak vybrat správný odpadkový koš?
• Využití odpadkových košů při vaření
• Základy ekologie pro školy