Co ohrožuje vydry v české přírodě

V přírodě jsou vydry plaché a sledovat je během hry je obtížné. Skrz hraní poznávají mladá zvířata svět kolem sebe. Hra je energeticky náročná a do jisté míry i riskantní. Zvíře při ní ztrácí ostražitost a hrozí mu vyšší nebezpečí od predátorů. V dospělosti se proto ke hře přinutí jedině tehdy, když výhody hry převažují nad nevýhodami. Typickým příkladem jsou vydry.

Vědci se proto soustředili na vydry chované v zajetí. V zoologických zahradách nejčastěji našli dva druhy asijských vyder, vydru malou (Aonyx cinereus) a vydru hladkosrstou (Lutrogale perspicillata). Oba druhy jsou blízce příbuzné, a přesto se v mnohém liší. Pro vědce byly podstatné rozdíly v jejich potravních zvycích. Vydra malá se živí hlavně vodními korýši a měkkýši. Potravu hledá citlivými předními tlapkami, jimiž šmátrá v různých skulinách, prohmatává detrit na dně vod, hledá pod kameny. Vydra hladkosrstá je naopak hbitý lovec ryb.

Vydra malá je nejmenší druh vydry: Od čenichu po špičku ocásku měří 90 cm a váží kolem 4 kg. Lov jí usnadňuje neobvyklé přizpůsobení - na předních tlapkách má tak krátké drápky, že nepřesahují bříška prstů. Vydra hladkosrstá je naopak největší asijskou vydrou a jednou z největších na světě: Měří kolem 130 cm a váží až 11 kg.

Ohrožení vyder v české přírodě

Osmnáct vydřích mláďat skončilo během loňského roku v záchranných stanicích. Ošetřovatelé je teď připravují na návrat do přírody. Proti vydrám se však ozývá stále více námitek, zvláště ze strany rybářů.

„Vydra je rozšířena takřka celostátně, ale populace je stále zranitelná, vydry ohrožuje především doprava (často končí pod koly aut) a také pytláctví. Rybářům se škody proplácejí dle zákona o náhradách škod. Dospělá vydra dokáže za den spořádat až jedno kilo ryb a rybníky nebo uměle upravená koryta řek a potoků jsou pro ni takřka „švédským stolem“.

Čtěte také: Aktuální data o znečištění ovzduší

V hodnocení příčin úhynu vydry říční v České republice za roky 1993 - 2004 bylo z celkového počtu 101 uhynulých jedinců 58% způsobeno kolizemi s motorovými vozidly. Zvýšená urbanizace, výrazný nárůst infrastruktury a počtu aut jsou hlavní příčinou těchto úmrtí a mohou mít vážné důsledky v oblastech, kde je početnost populace vyder nízká.

Se zvýšením hospodářského využití vod se na vydry začíná opět nahlížet jako na konkurenty člověka. Ve střední Evropě má chov kaprů, ale i pronásledování vyder dlouhou historickou tradici. V roce 2002 byl proveden sociologický průzkum, který ukázal zvýšenou nespokojenost drobných chovatelů ryb, sportovních rybářů a rybářských společností s rostoucí populací vydry říční. Velká část dotazovaných požadovala regulaci nebo translokaci vyder, protože v náhradách škod podle zákona 115/2000 Sb. vidí jen částečné nebo žádné řešení. Někteří otevřeně přiznávali cílené pronásledování vyder nebo znali někoho, kdo už vydru zabil.

Například během období 1990-2005 bylo nalezeno téměř dvacet různých pastí jednoznačně určených k odchytu vydry a v jižních Čechách a na Vysočině byli při telemetrickém sledování 4 z 12 vyder opatřených vysílačkami prokazatelně zabity člověkem. Navíc byla získána informace o 15 vydrách zpracovaných jedním preparátorem z Třeboňska za jeden rok.

Snahy o záchranu vyder

Záchranná stanice Pavlov patří k těm, které mají pro odchov vydřích mláďat vhodné podmínky. „Některé vydry zůstanou v Pavlově, jiné se vrátí do přírody a dvě malá vydřata se dokonce přestěhovala do Německa, kde budou ve vzdělávacím středisku Wildpark Alte Fasanerie ve Weilburgu nedaleko Frankfurtu nad Mohanem přispívat k osvětě, propagaci a vzdělávání v oblasti přírody a životního prostředí,“ uvádí vedoucí stanice Zbyšek Karafiát.

Kromě Německa spolupracuje Karafiát i s organizací The Dutch Otterstation Foundation, která z pavlovské stanice mláďata vyder odebírá a vypouští do volné přírody v Holandsku, kde jsou vydry ohroženy vyhynutím. Aby se mohly vydry vrátit zpět do přírody, potřebují co nejmenší kontakt s člověkem. „Vloni jsme přijali jedno vydří mládě, ale v rámci stanic jsme vytvořili skupinky zhruba stejně starých mláďat, takže teď máme tři. Jsou zcela mimo dosah lidí a připravujeme je na vypuštění,“ popisuje vedoucí Záchranné stanice Huslík Luboš Vaněk.

Čtěte také: Čína a kvalita ovzduší

Odchov vydry není jednoduchý, což je jeden z faktorů, proč mají ošetřovatelé ve stanicích tendenci k mláďatům přilnout. „Při nálezu mláďat se řada stanic dostává do emočně vypjaté situace, zda si mládě neponechat, neboť právě ‚chlupatí‘ pacienti jsou velice atraktivní a snadno ochočitelní. Naštěstí jsme tomuto pokušení nepodlehli a dnes se mladá vydra připravuje ve společnosti s jinou vydrou na život v přírodě,“ popisuje vedoucí Záchranné stanice živočichů Rokycany Pavel Moulis.

Vypouštění chráněné vydry říční zpět do volné přírody nesou nelibě především rybáři, kteří tuto kunovitou šelmu vnímají jako velkou hrozbu. „Vydra je jednou z tradičních ukázek, jak se k původním divokým zvířatům chováme rozporuplně. Ano, chytá ryby, či hodně ryb, ale to proto, že jsme změnili poměry v přírodě a ryby jí ‚naservírovali‘ v uzavřených nádržích (rybnících atd.),“ říká zoolog a ekolog Miloš Anděra.

Podle Anděry má vydra v české přírodě nezpochybnitelné místo. To však neplatí o norkovi americkém, což je invazní druh, se kterým si lidé vydru často pletou. „Norek je vyslovený ‚potravní oportunista‘, tj. sežere vše, co se mu naskytne. Dovede sice na chovném rybníku příležitostně napáchat velké zlo, ale hlavně se zajímá o hlodavce do velikosti potkana až ondatry, vodní ptáky, užovky, obojživelníky a měkkýše i raky, ryby jsou spíše příležitostná kořist,“ popisuje Miloš Anděra.

Konflikty s rybáři a myslivci

Čeští myslivci i rybáři vítají záměr Ministerstva životního prostředí upravit plán péče o bobra tak, aby umožnil regulaci početních stavů těchto hlodavců. Zároveň však myslivecké a rybářské organizace zastupující téměř 400 000 členů a desítky firem na orgány ochrany přírody apelují: Chránit přírodu je třeba komplexně a systémově, nikoli izolovanou ochranou hrstky konkrétních druhů.

Na problémy s ochranou vybraných druhů - bobrů, vyder či vlků Českomoravská myslivecká jednota a rybářské organizace upozorňují dlouhodobě. Vydra říční je predátorem na vrcholu potravního řetězce, který je momentálně v ČR pod absolutní ochranou zákona. Evropská směrnice chránící tento druh však povoluje možnost se od zákazu odchýlit. Toho již využili naši sousedé v Polsku, Německu a nejnověji v rakouském Salzburku.

Čtěte také: Nejvíce zastoupený plyn v atmosféře

Reálnou výší škod na obsádkách ryb v rybnících, na sádkách či v rybářských revírech vydra se svými více než 130 miliony korun ročně zdatně sekunduje kormoránovi velkému. Meziroční srovnání ukazují na setrvalý růst populace vydry na území ČR, přičemž denně tato populace zkonzumuje 5-6 tun ryb.

„Jen na rybářských revírech Českého rybářského svazu způsobí vydry každoročně škodu přesahující 40 milionů korun, kterou pak musí členové našeho spolku uhradit ze svého. Zapomínat také nesmíme na značný stres a poranění přeživších ryb v lokalitách, kde vydra působí,“ přiblížil ztráty rybářů ichtyolog Pavel Vrána. Kvůli působení vyder přišli rybáři na řadě revírů o generační a remontní (nedospělé, určené pro chov) ryby, v důsledku čehož zkolabovala cenná původní rybí společenstva. Takovou škodu už nelze nahradit žádnými penězi.

tags: #co #ohrožuje #vydry #v #české #přírodě

Oblíbené příspěvky:

• Ohrožení ZPF vodní erozí
• Dvojité zapojení spotřebičů
• Metodika Euro Emise
• Seriál ze soudního prostředí
• Likvidace nebezpečného odpadu