Co se vám vybaví, když se řekne duben? Je to jen zlomek toho, co se v dubnu děje. Víte například, co dříve v dubnu dělali naši předci? Jaké další významné dny se v dubnu slaví? Co se v tomto jarním čase děje v přírodě?
V přírodě vše kvete, jsou první opravdu teplé dny a rodí se mláďata. Vše září jasnou, čerstvou zelení, stromy pučí a květy i louky jsou plné bzučících včel.
Mezi nejznámnější dubnové svátky a oslavy patří Apríl a pálení čarodějnic. Většila lidí už zná i Den Země a Den stromů.
Významných dnů je ale v dubnu mnohem víc:
Naši předci se oproti nám zajímali o přírodu daleko více. Už v dubnu se snažili odhadnout, jestli je čeká horké léto, nebo naopak mrazivá zima a jestli bude léto suché, nebo deštivé. Všechny své vědomosti si pak předávali v podobě pranostik.
Čtěte také: Svetový oceán a ekologie
Stejně jako u ostatních měsíců v roce má i pojmenování dubna svůj význam. Už z názvu je jasné, že se duben jmenuje podle stromu dubu. Proč zrovna podle dubu? Duby nejsou jen tak obyčejné stromy. Už na první pohled to jsou stromy silné a vznešené a vždy byly považovány za symbol síly, dlouhověkosti a odolnosti.
Zatímco dubu začínají teprve růst nové lístky, celá řada stromů, například smrky, modříny, buky, javory, břízy nebo jabloně už v měsíci dubnu kvete. Ani byliny nezůstávají pozadu a ukazují své barevné květy. V lesích můžete s dětmi v dubnu narazit na bílé, nazelenalé až narůžovělé květy borůvek nebo bíle kvetoucí medvědí česnek, který je čím dál víc oblíbený a používaný k vaření.
Ze zimního spánku se probouzejí ježci, netopýři, ještěrky a hadi. Za svítání a za soumraku je slyšet ptačí zpěv. To si samečci ptáků označují svá území. Z teplých krajů se k nám vrací vlaštovky, jiřičky, kukačky a rorýsi. Mnoho druhů ptáků, jako například sýkory, už dokonce sedí na vajíčkách, nebo si staví svá hnízda. I některým větším savcům se rodí mláďata.
Dubnem zpravidla nastává plné jaro i ve výše položených honitbách. Pokud to počasí dovolí, vydesinfikujeme okolí krmelců. Malé krmelce raději přeneseme. Okolí větších krmelců vydesinfikujeme některým z běžné dostupných prostředků. Veškeré zbytky krmiv spálíme, nebo zakopeme, či odvezeme.
Pokud přemisťujeme krmelec, měli bychom zvážit další umístění. Krmelec by měl být na místě, kde má zvěř přehled po okolí, měl by být na slunném místě a neměl by být v blízkosti lesních kultur, kde může soustředěná zvěř působit škody na lesních porostech. Zásadně se vyhýbáme zamokřeným místům.
Čtěte také: Příroda v březnu
Lesníci do konce dubna sbírají šišky modřínu, borovice a pokračují ve výsadbě stromků. Provádějí probírky, kdy se z lesa odstraňují nekvalitní stromy.
Čtěte také: Příroda v únoru
tags: #co #se #děje #v #přírodě #v