ČR se zavázala k 13 % z obnovitelných zdrojů

Česká republika se v rámci podpory obnovitelných zdrojů energie Evropské unie zavázala do roku 2020 pokrývat z těchto zdrojů 13 % výroby elektrické energie. Jelikož obnovitelné zdroje nejsou bez finanční podpory rentabilní, bylo nutno vytvořit systém dotací.

Nevhodně nastavená legislativa

Pro fotovoltaické elektrárny byl ovšem tento systém nastaven velmi nešťastně a celá situace vedla k enormnímu rozšíření solárních elektráren v zemi, která neoplývá nějak výraznou intenzitou slunečního záření. Solární boom v Česku nastartovalo v roce 2008 stanovení příliš vysokých výkupních cen elektřiny z fotovoltaických elektráren a nemožnost jejich výraznějšího snížení v následujících letech, jež by bylo nezbytnou reakcí na klesající náklady.

Stanovení výkupních cen

Fotovoltaické elektrárny (FVE) jsou v České republice podporovány od roku 2002 formou garantované výkupní ceny elektřiny, ta byla tehdy nastavena na 6 Kč/kWh. S investičními náklady pohybujícími se okolo 200 Kč/Wp to znamenalo, že v té době byly hluboko pod hranicí rentability. Pokud chtělo Česko dostát závazku výroby 13 % energie z obnovitelných zdrojů do roku 2020, byla nutná změna.

V roce 2006 vstoupil v platnost zákon č. 180/2005 Sb. o podpoře využívání obnovitelných zdrojů, kterým Energetický regulační úřad (ERÚ) stanovil výši výkupní ceny vyplácené po 20 let od výstavby elektrárny na 15 Kč/kWh. Cílem bylo garantovat návratnost investice do 15 let.

Limit meziročního poklesu výkupní ceny

Součástí zákona č. 180/2005 Sb. bylo mimo stanovené výše výkupní ceny a doby jejího vyplacení také limit meziročního poklesu výkupní ceny. Tento limit byl součástí pozměňovacího návrhu, jehož autorem byla poslankyně ČSSD Iva Šedivá, která navrhovala, že výkupní cena nesmí klesnout pod 95, resp. 98 % ceny předchozího roku. Schválena byla nakonec varianta s 95 %.

Čtěte také: Vývoj solární energie

Výše zmíněné znemožnilo reakci na razantní pokles nákladů na FVE v letech 2009 a 2010, který souvisel zejména s masovou produkcí fotovoltaických panelů v Číně. To způsobilo nekontrolovatelný nárůst počtu FVE - v roce 2008 byl instalovaný výkon 40 MW, v roce 2010 to bylo už 1959 MW. V té době to znamenalo 4. největší instalovaný výkon v Evropě za Německem, Itálií a Španělskem a téměř splnění závazku vůči EU o 9 let dříve.

Reakcí ERÚ na nastalou situaci bylo snížení výkupní ceny v letech 2008 a 2009 o zákonem maximálních povolených 5 %. Novela zákona upravující možnost meziročního snížení výkupní ceny o více než 5 % přišla až v roce 2011.

Další novela zákona o podpoře obnovitelných zdrojů ze září 2013 úplně zastavila podporu pro FVE, bioplynové, biometanové elektrárny a elektrárny na biomasu uvedené do provozu od 1. 1. 2014 a větrné, vodní a geotermální elektrárny uvedené do provozu po 31. 12. 2014.

Solární daň

Dalším opatřením ERÚ byla dodatečná 26% solární daň, která pro roky 2011-2013 zpětně zdanila výnosy elektráren o instalovaném výkonu nad 30 kW postavených v letech 2009 a 2010. Vyvolala velkou vlnu protestů provozovatelů FVE, mnohými byla považována za podvod ze strany státu a vyústila v podání trestního oznámení na ERÚ. Tu podala Česká fotovoltaická asociace a Aliance pro energetickou soběstačnost, kvůli údajně zkresleným materiálům poskytnutým ze strany ERÚ Ústavnímu soudu, který o solární dani rozhodoval. Soud ovšem provozovatelům FVE nevyhověl. Po roce 2013 je výše této daně pro elektrárny uvedené do provozu v roce 2010 stanovena na 10 %.

Hlavním problémem nevhodně nastavené legislativy bylo především přehlížení FVE do roku 2008 a do jisté míry i v roce 2009. Největší pozornost byla v té době, co se týče obnovitelných zdrojů, věnována především větrným elektrárnám, jejichž podpora byla v Poslanecké sněmovně mnohem více diskutována. Fotovoltaika nebyla v té době považována za dostatečně konkurenceschopnou a ani největší optimisté nepředpokládali její větší rozmach v České Republice.

Čtěte také: Udržitelná Budoucnost

Důsledky solárního boomu

Rapidní rozšíření FVE mělo za následek navýšení ceny elektřiny pro odběratele skrze příspěvek na podporu OZE, v roce 2006 činil příspěvek na podporované zdroj energie 28 Kč/MWh, v roce 2013 dosáhl nejvyšší hodnoty 583 Kč/MWh. V následujících letech byl zastropován na hodnotu 495 Kč/MWh s tím, že zbytek bude hrazen ze státní pokladny z financí získaných ze solární daně, v roce 2013 bylo touto formou uhrazeno 11,7 mld Kč. Energie pro průmysl se stala v Česku nejdražší v Evropě, čímž se snížila konkurenceschopnost českých podniků.

V roce 2012 66 % veškeré podpory obnovitelných zdrojů připadlo na FVE, ty přitom vyrobily pouze čtvrtinu energie všech obnovitelných zdrojů v ČR a pokryly 3 % celkové spotřeby.

Odborné asociace výrobců energie z obnovitelných zdrojů odmítají současnou podobu návrhu zákona o podporovaných zdrojích energie, který je před druhým čtením v Poslanecké sněmovně. Podle vlády má zákon nastavit dlouhodobě stabilní a udržitelné podmínky podpory výroby energie z obnovitelných zdrojů s co nejmenšími dopady na ceny energie pro konečné spotřebitele. Je spojen s Národním akčním plánem pro obnovitelné zdroje, který stanovuje roční limity pro jejich rozvoj.

Limity na obnovitelné zdroje zástupci tohoto sektoru odmítají s tím, že brání rozvoji nových projektů. "Zákon jde na ruku velkým energetickým hráčům... Zástupcům sektoru obnovitelných zdrojů vadí, že návrh zákona obsahuje několik ustanovení, která mohou vést k problémům na trhu se zelenou energií. Tvrdí také, že návrh zákona špatně nastavuje podmínky pro výrobu elektřiny a tepla z biomasy. Počítá například se zrušením podpory spoluspalování uhlí s biomasou v roce 2015. "Navrhujeme, aby podpora spoluspalování biomasy byla nastavena pouze pro využívání účelově pěstované biomasy," uvedl Bursík. Podle něj nyní probíhá boj o přízeň poslanců mezi zástupci sektoru obnovitelných zdrojů a velkými energetickými firmami. "Máme již podporu některých poslanců," dodal Bursík.

Ještě v roce 2009 však nebylo jasné, zda se cíl podaří splnit. Tehdy schválený Národní akční plán ČR pro energii z obnovitelných zdrojů počítal s tím, že v roce 2010 bude dosaženo jen sedmi procentního podílu a do splnění cíle bude chybět 647 GWh. V roce 2009 zároveň ministerstvo průmyslu a obchodu na základě stoupajícího trendu ve výrobě elektřiny z obnovitelných zdrojů předpokládalo, že se osmi procentní cíl splnit podaří. Důležitou roli na splnění cíle měly hrát vodní elektrárny, které na výrobě elektřiny z obnovitelných zdrojů mají největší podíl, respektive vývoj hydrologické situace.

Čtěte také: VŠCHT a obnovitelné zdroje

Směrnice Evropské unie stanovila cíl dosáhnout 20% podílu energie z obnovitelných zdrojů (OZE) na konečné spotřebě do roku 2020, přičemž se Česká republika zavázala dosáhnout 13% podílu na národní úrovni, v dalších letech se má podíl ještě navyšovat. Tyto skutečnosti mají za následek zvýšenou poptávku po OZE a podporu budování a provozu OZE ze strany státu.

Cenový strop pro elektřinu z obnovitelných zdrojů a poplatek za odchylky v distribuční soustavě zavede další návrh zákona k omezení vlivu obnovitelných zdrojů energie na růst cen elektřiny. Na Žofínském fóru o energetice to řekl šéf Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Josef Fiřt. Počítá se také se vznikem fondu, do kterého budou provozovatelé solárních elektráren přispívat pro budoucí likvidaci vyřazených solárních panelů.

"Podle zákona nebude podporován žádný zdroj, jehož elektřina bude dražší než 6000 Kč za megawatthodinu," uvedl Fiřt. Týkalo by se to však zdrojů připojených až po začátku platnosti nového zákona. Zákon bude souviset s Národním akčním plánem o obnovitelných zdrojích, který stanovuje limity pro rozvoj obnovitelných zdrojů. "Podpora obnovitelných zdrojů už nebude neohraničená," uvedl Fiřt. Obnovitelné zdroje se podle něj budou moci rozvíjet jen do té míry, která dovolí státu v roce 2020 vyrábět 13 procent energie z těchto zdrojů, jak se ČR zavázala v rámci EU.

Česko by se mělo v rámci své energetické politiky více zaměřit na efektivní využívání energií. Země by se měla zejména soustředit na snižování vysoké energetické náročnosti budov a dopravy.

Občanská demokratická strana (ODS) chce připravit takové kroky proti zdražení elektrické energie kvůli podpoře solárních elektráren, aby nárůst ceny v příštím roce nebyl dvouciferný. Novinářům to řekl premiér a předseda ODS Petr Nečas s tím, že konkrétní opatření oznámí příští týden. Cena elektřiny je podle šéfa ODS jedním z klíčových faktorů pro konkurenceschopnost českých firem. Připustit razantní zdražení elektrického proudu by znamenalo zasadit české ekonomice fatální ránu, uvedl Nečas.

Energetický regulační úřad odhaduje, že se příští rok v důsledku podpory solárních zdrojů zvýší konečná cena elektřiny pro domácnosti o zhruba 12 procent a pro podniky o asi 17 procent.

Elektřinu z obnovitelných zdrojů zřejmě budou od příštího roku vykupovat dva nebo tři obchodníci vybraní ministerstvem průmyslu a obchodu. Nahradí distribuční firmy, které proud vykupují nyní. Finanční vypořádání za elektřinu pak půjde přes zvláštní účet vedený u Operátora trhu s elektřinou. Vyplývá to z návrhu zákona o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů, který na svém dnešním zasedání schválila vláda.

"Bude platit pravidlo, že regulované subjekty, tedy provozovatelé soustavy a operátor trhu nesmí obchodovat s elektřinou. Zákon má podle MPO nastavit dlouhodobě stabilní a udržitelné podmínky podpory výroby energie z obnovitelných zdrojů s co nejmenšími dopady na ceny energie pro konečné spotřebitele. Je spojen s Národním akčním plánem pro obnovitelné zdroje, který stanovuje roční limity pro rozvoj obnovitelných zdrojů energie. Nový zákon také navazuje na některé zákony schválené v loňském roce. V příštích dvou letech nadále počítá s 26procentní daní z vyrobené energie z fotovoltaických elektráren. Další změny se týkají biomasy. Má být ukončena například podpora společného spalování biomasy s uhlím pro výrobu elektřiny ve velkých zdrojích. Nová pravidla požadují zvyšování účinnosti výroby energie z biomasy.

Podle nového zákona již také nebude dotacemi podporován žádný zdroj energie, jehož elektřina bude dražší než 6000 Kč za megawatthodinu. Podle MPO má nový zákon odstranit nerovnosti v podpoře obnovitelných zdrojů a například zdrojů kombinované výroby elektřiny a tepla.

tags: #cr #se #zavazala #13 #z #obnovitelných

Oblíbené příspěvky:

• Využití plechových nádob
• Analýza klimatu Štěpánovice
• Jak vybrat odpadkový koš
• Co je nesamostatný výboj?
• Aktuální stav třídění odpadu v ČR