Investice na podporu energie z obnovitelných zdrojů: Příklady a analýzy

V době, kdy se klimatická krize a energetická nezávislost stávají každodenním tématem, nabývají obnovitelné zdroje energie na zásadním významu. Obnovitelné zdroje nejsou jen ekologickým řešením - přinášejí i větší energetickou soběstačnost a snižují závislost na dovozu fosilních paliv.

Obnovitelné zdroje energie: Základ moderní energetiky

Obnovitelné zdroje energie - slunce, vítr, voda, geotermální teplo a biomasa - představují přírodní síly, které se neustále obnovují. Jejich hlavní výhodou je schopnost nahradit fosilní paliva, která zatěžují životní prostředí. Přispívají ke snižování emisí skleníkových plynů a posilují energetickou nezávislost států.

Každý zdroj má své výhody i limity - od geografických omezení po technologické nároky. Moderní technologie mění způsob, jak energii vyrábíme, ukládáme i spotřebováváme.

Solární energie

Solární energie patří mezi nejrychleji rostoucí obnovitelné zdroje. Fotovoltaika je ideální pro domácnosti, firmy i veřejné budovy. Díky poklesu cen a vyšší účinnosti se solární technologie rychle rozšiřují.

Větrná energie

Větrná energie využívá sílu větru k výrobě elektřiny pomocí turbín. Offshore farmy, například v Severním moři, mají obrovský potenciál vyrábět elektřinu bez zásahu do krajiny. Výzvou zůstává jejich napojení na síť, dopad na přírodu a veřejné přijetí.

Čtěte také: Žádosti o dotace na obnovitelné zdroje

Vodní energie

Vodní energie je jedním z nejstarších a nejstabilnějších obnovitelných zdrojů. Výhodou vodních elektráren je schopnost rychle reagovat na změny v poptávce. Na druhou stranu mohou ovlivnit vodní ekosystémy a vyžadují pečlivé plánování.

Biomasa

Biomasa využívá organický materiál - dřevo, zemědělské zbytky nebo biologický odpad - k výrobě tepla, elektřiny a biopaliv. Díky moderním technologiím je spalování efektivní a s minimálními emisemi. Decentralizovaná výroba energie z biomasy je ideální pro menší obce.

Geotermální energie

Geotermální energie čerpá teplo z nitra Země a využívá ho k vytápění nebo výrobě elektřiny. I když má největší potenciál v oblastech s vyšší geotermální aktivitou, i v Česku existují vhodné lokality.

Financování a podpora obnovitelných zdrojů

Rozvoj obnovitelných zdrojů však není jen otázkou technologií. Politická rozhodnutí, legislativa a dotační programy hrají klíčovou roli. Například evropský plán REPowerEU má zásadní dopad i na českou energetiku.

V prosinci 2025 Evropská komise a Evropská investiční banka oznámily vyplacení 1,8 miliardy eur z Modernizačního fondu na podporu 45 investic souvisejících s čistou energií ve 12 různých členských státech. Tato platba, financovaná z příjmů ze systému EU pro obchodování s emisemi (EU ETS), zvyšuje celkovou podporu z Modernizačního fondu na 20,7 miliardy eur pro 294 investic od roku 2021. Fond podporuje modernizaci energetických systémů v EU, konkrétně projekty s vysokým dopadem, které sníží emise skleníkových plynů (GHG) v odvětví energetiky, průmyslu a dopravy a zlepší energetickou účinnost.

Čtěte také: Výzva k investicím v RES+

Modernizační fond, financovaný z příjmů z dražeb emisních povolenek v rámci systému EU ETS, má za cíl podpořit 13 zemí EU s nižšími příjmy (s hrubým domácím produktem na obyvatele pod 75 % průměru Unie v letech 2016 až 2018) v jejich přechodu na klimatickou neutralitu. Modernizační fond podporuje investice do výroby a využívání energie z obnovitelných zdrojů, energetické účinnosti, skladování energie, modernizace energetických sítí, včetně dálkového vytápění, rozvodných sítí a spravedlivé transformace v regionech závislých na uhlíku.

Nově spuštěný online nástroj Finermap umožňuje všem zájemcům najít příklady financování energetické obnovy budov prostřednictvím nedotačních finančních nástrojů. Cílem evropského projektu FINERPOL je podpora nových nebo zlepšení stávajících politik zaměřených na poskytování podpory prostřednictvím finančních nástrojů, jejichž cílem je financovat projekty s cílem zefektivnění energetické účinnosti a využitím obnovitelných zdrojů energie v budovách.

Příkladem úspěšného financování energetické obnovy metodou EPC je Národní divadlo v Praze.

Finanční analýza střešní fotovoltaiky

Prvním krokem při investiční analýze fotovoltaické elektrárny (FVE), je stanovení její předpokládané koncové produkce elektřiny v průběhu uvažované životnosti solárních panelů (nejčastěji 25 let). Zjednodušeně lze říct, že roční koncová produkce elektřiny (v kWh) bude dána součinem plochy solárních panelů (v m²), jejich účinností, globálním úhrnem slunečního záření a výkonnostním poměrem.

Výkonnostní poměr pak započítává ztráty systému (přibližně 20 % u nejlepších FVE), jakými jsou přeměna stejnosměrného na střídavý proud, tepelné ztráty, střídač, ztráty ve vodiči, atd.).

Čtěte také: Studie o využití obnovitelných zdrojů

FVE s panely o ploše 35 m², účinností 16 %, s ročním úhrnem dopadajícího záření 1300 kWh/m² s 20 % ztrátami tedy vyprodukuje přibližně 5824 kWh elektřiny za rok.

Kvalitní solární články budou totiž každý rok ztrácet okolo 0.7 % svého výkonu - v průměru za 25 let (tradiční záruka výrobce) tedy pracují přibližně na 90 % své udávané původní produkce. Užitný objem elektřiny produkovaný touto modelovou FVE tak bude 5241 kWh ročně, při uvažované životnosti 25 let.

V ČR od roku 2014 nefunguje pro nové zdroje státní podpora výkupu elektrické energie z FVE. Rovněž zde není uzákoněn ani tzv. net metering, který umožňuje nadprodukci prodat za cenu nákupu elektřiny ze sítě (neboli přetáčení elektroměru nazpátek). Návratnost investice u FVE tedy významně závisí na poměru elektřiny spotřebované přímo na místě a množství dodaném zpět do sítě.

Výpočet návratnosti investice

Prostá návratnost investice (NI) do FVE se dá vyjádřit jako:

NI = Počáteční investice / (Cena ušetřené elektřiny + Cena prodané elektřiny - Roční náklady na údržbu a provoz)

Dosazením parametrů výše uvedené modelové elektrárny, při uvažované pořizovací ceně 200 000 Kč, výkupu za 0,6 Kč/kWh a poměrem spotřeba/prodej 75:25, vychází návratnost na cirka 14 let.

Čistá současná hodnota (NPV)

NPV je nejčastěji používanou finanční metodou pro zjištění ekonomické opodstatněnosti projektu. Pokud po odečtení diskontovaných nákladů od diskontovaných výnosů vychází kladné číslo, finanční návratnost projektu je ekonomicky přijatelná. NPV je také možno omezit maximální dobou návratnosti investice, např. 10 let. Pokud tedy NPV v desátém roce není v černých číslech, projekt se v této časové periodě nevyplatí.

V tabulce níže jsou ukázány dva výpočty NPV pro uvedenou modelovou elektrárnu. Nalevo jsou budoucí výnosy a náklady snižované diskontní sazbou. V tabulce na pravé straně je pak zobrazeno, co se stane s kalkulací pokud je zahrnuta také eskalace cen elektřiny (tj. míra v procentech, o kterou se meziročně zvýší ceny elektřiny v koncovém prodeji).

Diskontní sazba a vnitřní výnosové procento

Diskontní sazba je úroková míra, jež místo zhodnocování finančních prostředků tyto prostředky v budoucnosti znehodnocuje. Tedy ukazuje rozdíl mezi hodnotou toho samého obnosu dnes a v budoucnosti. Správné nastavení diskontní sazby není jednoduché, protože je často závislé na mnoha faktorech.

Je-li známa míra výnosu srovnatelného záměru, či je-li FVE financovaná nějakou formou půjčky s úrokovou mírou, představuje takováto procentní sazba tzv. minimální přijatelnou míru výnosu (MARR). Pokud výnos z FVE nepřekročí MARR, investice se nevyplatí. Ke slovu tady přichází druhý důležitý investiční nástroj, tzv. vnitřní výnosové procento (IRR).

IRR je diskontní sazba, při níž se současná hodnota toku nákladů a výnosů (tj. cashflow v rámci NPV) rovná nule. Často se tedy porovnává IRR oproti MARR, je-li IRR vyšší, investice se vyplatí. Jinými slovy, pokud výnosy z FVE převýší náklady na kapitál, nebo výnosy ze srovnatelné bezrizikové investice, je FVE ekonomicky efektivní.

Modelová FVE v tomto článku vykazuje návratnost investice při jednoduchém započítávání okolo 14 let. Při nastavení diskontní sazby 5 % nicméně celková finanční výnosnost projektu za 25 let činí pouhých 4489 KČ. Toto číslo se několikanásobně zvýší, je-li uvažována také rostoucí cena elektřiny (3 % ročně), a to na 91969 KČ.

Zelené investice

Zelené investice se týkají finančních nástrojů, které podporují projekty šetrné k životnímu prostředí. Investoři tak mohou začít investovat do zelených investic prostřednictvím akcií společností, které se na tomto trendu podílejí. Společnosti zabývající se obnovitelnými zdroji energie (větrné, vodní a solární elektrárny) jsou skvělým příkladem ekologických investic. Přispívají k udržitelnému a ekologickému životnímu prostředí.

Investice do zelené energie lze v zásadě rozdělit do dvou kategorií: investice do společností a investice do ETF. ETF (Exchange-Traded Funds) mohou mít ve svém portfoliu několik, desítky nebo stovky společností z vybraného odvětví. Jejich cena je výsledkem váženého průměru akcií všech společností, které sledují. ETF pomáhají vytvářet diverzifikované portfolio a mohou potenciálně snížit investiční riziko.

Pro aktivní krátkodobé obchodování (trading) ale řada z nich využívá pákové nástroje CFD. Ty také umožňují vydělávat na poklesu ceny akcií nebo ETF prostřednictvím tzv. krátkého prodeje. CFD jsou rizikovější a mají zabudovanou páku. Používají se pouze ke spekulaci s cenou - investor, který s nimi obchoduje, nenakupuje akcie společnosti.

Ekonomické hodnocení a externí náklady

Standardní ekonomické posuzování investic spočívá v porovnání jejich současné hodnoty a vychází z předpokladu, že budoucí hodnota příjmů (peněz) je v současnosti nižší a je vyjádřena diskontem této hodnoty.

Externí náklad, neboli externalita může být definována jako náklad v případě, když někdo nenese sám plné náklady své činnosti, nýbrž část těchto nákladů (často obtížně vyčíslitelných) vzniká jinému subjektu. V současnosti je však stále intenzivněji vyvíjena snaha o tzv. internalizaci externalit, tj. jejich zahrnutí do standardních tržních operací.

Pro využívání neobnovitelných přírodních zdrojů je typické, že nejprve jsou ve většině případů těžena ložiska s nižšími náklady. V okamžiku, kdy je toto ložisko vyčerpáno, je zahájena těžba ložiska s vyššími náklady. Je zřejmé, že jak cena omezeného zdroje roste, objevují se také substituty tohoto zdroje.

Bez jakékoli podpory je ekonomický prostor pro obnovitelné zdroje energie (OZE) dán čistě jejich schopnosti konkurovat běžným konvenčním technologiím. Celý proces vyrovnávání nákladů na výrobu energie závisí na mnoha dalších faktorech. Jedním z klíčových faktorů obecně potenciál daného druhu obnovitelné energie.

Pokud se majitel vhodného pozemku rozhodne postavit malou větrnou elektrárnu především z tohoto důvodu, nebude uvažovat o době návratnosti, míře zisku a dalších ekonomických parametrech. Vyrobenou energii pravděpodobně použije pouze pro vlastní potřebu a ekonomicky bude hodnotit pouze, zda velikost provozních, resp.

tags: #investice #na #podporu #energie #z #obnovitelných

Oblíbené příspěvky:

• Měrná Hmotnost Odpadu
• Vliv větrné energie na klima
• Zjistěte více o Středisku ekologické výchovy
• Význam stvořený přírodou
• Co dělat, když voda vytéká z odtoku zpět do vany?