Cyklus zlata v přírodě

Zlato je kov, který se v přírodě vyskytuje nejčastěji v osamělé čisté podobě. Existuje však i ve sloučeninách s jinými kovy, především stříbrem, mědí nebo platanoidovými kovy - elektrum (Ag), porpetzit (Pd), rhodit (Rh), zlatý amalgán (Hg). Vědci napočítali celkem přes dvacet stabilních přírodních sloučenin, v nichž je obsaženo zlato.

Zlato je prvek, který se v přírodě vyskytuje velmi vzácně - obsahuje pouhé 0,3g v tuně váhy Země, počítajíc v to kovové jádro, v němž je koncentrace zlata proti průměrné alespoň pětinásobná. V zemské kůře světadílů, jež tvoří různé horniny, je zlata jak šafránu, méně než 0,005g v tuně.

Vznik zlata je úzce spojen s astrofyzikálními procesy, zejména s vývojem hvězd. Většina zlata ve vesmíru vzniká v jádrech velkých hvězd během jejich životního cyklu. Hvězdy, které mají mnohem větší hmotnost než naše Slunce, mají silnější gravitační sílu, která umožňuje, aby se v jejich jádrech konaly jaderné reakce na mnohem vyšší úrovni.

Na konci života velkých hvězd, když spotřebovávají většinu svého paliva, dochází k explozi známé jako supernova. Během tohoto mohutného výbuchu dochází k extrémně vysokým teplotám a tlakům, což umožňuje tvorbu ještě těžších prvků. Zlato je přítomno i ve vesmírném prachu a asteroidech.

Poté, co je zlato vytvořeno v jádrech hvězd nebo během supernov, je rozptýleno vesmírem a může se dostat do mezihvězdného prachu a plynu. Následně se gravitačními silami a interakcemi těchto částic může za určitých podmínek formovat planetární systémy, včetně naší Země. Zlato se vyskytuje v různých geologických formacích, včetně žil, ložisek a sedimentů.

Čtěte také: Jak funguje koloběh uhlíku?

Naleziště zlata pochází z různých dob, nejstarší vznikla před třemi miliardami let a nejmladší rozsypy před necelými třiceti tisíci. Horninu, která obsahuje užitečnou látku v takovém stavu, že se vyplatí vytěžit, nazýváme rudou. Rudy začaly na Zemi vznikat před 3,8-2,8 miliard let.

Zformovala se zlatonosná ložiska nejstarších štítů: Kerkland-Like na Kanadském štítu, rudná pole v Z a J Africe, atd. Před 3,2 - 2,5 mld let vzniklo nejhojnější naleziště naší planety v krajině Witwartersrand v jižní Africe. Poté nastala téměř půlmiliardy let dlouhá pouza ve vývoji a prudký rozvoj se obnovil před 400 - 250 miliony let a byl velmi produktivní. Další cyklus rudných nalezišť nastal před 250 lety.

Než se však zlato stane roztokem, musí nastat unikátní podmínky. Konkrétně se ve vodě musí vytvořit aktivní sloučeniny, např. se zlato dobře rozpouští za přítomnosti kyanidu draselného a sodného, příp. K značné koncentraci zlata dochází také v zonách hydrotermální aktivity na obloucích ostrovů a kontinentů. Zde tato koncetrace probíhá v podobě horských proudů, gejzírů či bahenních sopek (př.

V místech, kde se stýkají oceánské a kontinentální desky, se hutnější oceanská deska ponoří a zasune se pod kontinentální. Zároveň na povrchu pevniny vzniknou řetězy sopek, tzv. vulkanické oblouky (např. Plyny a přehřáté roztoky, které se z lávy uvolní, zlato rozpouští a vynesou k povrchu. Křemenné žíly obsahující zlato se vyskytují i v mnoha horských pásech.

Tyto žíly tíhnou hlavně k zonám prastarých zlomů. Výskyty žil lze zaznamenat běžně ve vulkanických pásmech - např. na předvěkých štítech Kanady, Austrálie, Brazílie či Zimbabwe. Obdobná naleziště se vyskytují i v mnoha pozdějších horninách, jejichž vznik lze datovat cca před 500 miliony let, např.

Čtěte také: Kyslík v přírodě

Poprvé lidé objevili zlato v zlatonosných rozsypech - promývání dna řek a pobřežního písku je poměrně jednoduché. Rozsypy se vážou na pásma hor. Čím výš se hory zvedají, tím intenzivněji se rozpadají. Produkty rozpadu odnášejí řeky a pak zapádají do údolí.

Za zmínku také stojí informace, že zlato putuje z hornin a z vody i do rostlin a živočichů. Bylo zjištěno, že v biosféře klesá obsah zlata od jednoduchých k složitějším formám života. V rostlinách se hromadí zlato hlavně v semenech, kořenech, dřevině a kůře.

Na zobrazené mapě můžeme vidět největší oblasti světových těžišť zlata na světě. Pravděpodobně k nejstarším nalezištím zlata patří oblast dnešní Indie přibližně v období kolem roku 5000 př. n. l., odkud se vyváželo do obchodních míst Babylonu a Persie. Také staří Egypťané kolem roku 3100 př. n. l. zahájili těžbu zlata. Také v České republice můžeme najít oblasti naleziště zlata, které jsou známé již od dob Keltů.

Witwatersrand, někdy zkráceně Rand, je horský hřeben v Jihoafrické republice, který patří k největším nalezištím zlata na světě. Svůj název, v originále „pohoří bílých vod“, dostal podle množství vodopádů, které se zde nacházejí. Witwatersrand leží přibližně 70 km severozápadně od města Johannesburg, kterému se přezdívá „město zlata“, jelikož leží na ložiscích zlata, které městu přinesla své bohatství. Podle odhadů se v oblasti nacházejí ložiska o objemu 31.000 tun.

V okrese Bodaibo v Irkutské oblasti se nachází Sukhoi Log. Tato oblast na Sibiři bude zřejmě patřit k největším ložiskům zlata v Evropě a Asii. Podle odhadů společnosti Polyus, která zahájila proces těžby zlata v tomto dole, se k 31. 12.

Čtěte také: Cyklus Antonína Dvořáka

Čína jako největší producent drahého kovu na světě těží své zdroje prostřednictvím několika společností. Například korporace China Gold International Resources Corp. je jedním z nejvýznamnějších producentů.

Surové zlato se následně zpracovává v rafinériích. Přední evropské rafinérie se nacházejí ve Švýcarsku, resp. v Německu. Zlato se zpracovává do výsledné podoby slitků, drátů, popř.

Bez ohledu na názor výhodnosti investic do zlata, zaznamenáváme nárůst zlatých rezerv u národních bank mnoha zemí. Mnozí z nás si pamatují poznámku uvedenou na bankovkách Československé republiky: „BANKOVKY JSOU KRYTY ZLATEM A OSTATNÍMI AKTIVY STÁTNÍ BANKY ČESKOSLOVENSKÉ“. Každá centrální banka by měla mít svoji měnu takto zabezpečenou.

„Ke konci ledna 1922 činily zásoby zlata 19,9 tun, v roce 1925 pak 40,8 tun, v roce 1929 již 56,2 tun a k 15. září 1938 cca 96,6 tun. O téměř 45,5 tuny zlata centrální banka přišla v důsledku německé okupace. Po skončení II.

Česká národní banka (ČNB) k datu vzniku republiky v roce 1993 na základě rozdělení federace měla v držení 70 tun zlata, tedy v přepočtu přibližně dva a čtvrt milionu troyských uncí. Avšak za období 1997 a 1998 ČNB odprodala 56 tun zlata z devizových rezerv a ponechala si pouze 14 tun. Dodnes se vedou spory o opodstatněnosti tohoto kroku (zlato přestalo vyhovovat potřebám ČNB a bylo použito jako devizová rezerva na podporu české koruny).

Řada národních bank přistoupila k dokupování svých zlatých rezerv, a i současný guvernér ČNB Aleš Michl se rozhodl k tomuto kroku. Aktuálně ČNB disponuje přibližně 30 tunami zlata a guvernérův cíl je 100 tun. „Zlato je relevantní investiční komoditou a spousta centrálních bank do něj investuje.

tags: #cyklus #zlata #v #prirode

Oblíbené příspěvky:

• Připojení myčky k odpadu
• Průvodce tříděním odpadu
• Zkušenosti a aktivity středních škol v Maďarsku
• Efektivní hutnění odpadu s Bomag
• Obnovitelné zdroje energie podle Havlíčka