Antonín Dvořák: Cyklus příroda a inspirace

Antonín Dvořák, významný český skladatel, byl nejen pilný tvůrce, ale i člověk s mnoha zálibami. Většinu volného času věnoval rodině a svým dětem, které nadevše miloval. Našel si čas i na přátele a samozřejmě i na záliby. Odpočinek se v zálibách mísil s inspirací.

Dvořák a příroda

Příroda byla pro Antonína Dvořáka velmi důležitou součástí života a hrála významnou roli i v jeho díle. Antonín Dvořák byl velký milovník přírody, procházky byly jeho každodenním zvykem a odreagováním od náročné práce. Kdekoli se vyskytl, zvídavě prozkoumával okolí a byl vnímavým pozorovatelem. Během pobytů na svém letním sídle na Vysoké podnikal každodenní ranní vycházky do okolí, někdy i na obhlídku zahrady. Na krátké odpolední vycházky bral své syny Otakara a Antonína, někdy šel na krátkou vycházku i před večeří.

I v Praze Dvořák podnikal každodenní vycházky do blízkého či vzdálenějšího okolí svého bydliště. Nebozízek patřil k Dvořákovým oblíbeným místům procházek. Některé Dvořákovy vycházky směřovaly do Nuselského údolí, které mělo ještě vesnický ráz. Při ranních procházkách zde rád naslouchal zpěvu ptáků. Rád zašel i do parku na Karlově náměstí, kde v mládí s několika přestávkami bydlel téměř třináct let u své tety Josefiny Duškové, č. p.

Dvořák byl zdatný chodec a nadšený pěší turista. Se svými přáteli se účastnil řady výletů. Roku 1879 podnikl s Ferdinandem Lachnerem a Josefem Srbem-Debrnovem výpravu na Šumavu. S Leošem Janáčkem navštívil v roce 1883 Orlík, Prachatice, Husinec, Strakonice, Říp a Karlův Týn (dnešní Karlštejn).

Inspirace přírodou v díle

Oblíbené procházky poskytovaly skladateli vedle klidu a odpočinku také inspiraci pro díla, na kterých právě pracoval. Například cyklus skladeb pro čtyřruční klavír Ze Šumavy z roku 1884 sestává ze sugestivních hudebních obrazů vykreslujících šumavský kraj, kam Dvořák rád občas jezdil s přáteli. Obliba přírody je patrná také například ve volbě literární předlohy. Sborový cyklus V přírodě (1882) zhudebňuje některé básně s přírodní tematikou ze stejnojmenné sbírky Vítězslava Hálka a patří k vrcholům Dvořákovy sborové tvorby.

Čtěte také: Soběslavské odpadkové koše

Předehra s identickým názvem, dílo z roku 1891, byla původně součástí cyklu tří koncertních předeher souhrnně nazvaných Příroda, život a láska, zobrazujících život v jeho různých podobách. Témata lásky, radostného veselí a boží přírody tu společně odrážejí Dvořákovo chápání Boha jako tvůrce všech věcí, přítomného všude kolem nás. Krajina kolem Vysoké u Příbramě inspirovala Dvořáka během komponování jeho nejznámější opery Rusalka.

V dopise z 13. 5. 1884 z Vysoké u Příbramě Dvořák líčil nakladateli Simrockovi své okouzlení nádhernou jarní přírodou a ptačím zpěvem, který dokáže hudební skladatele inspirovat ke krásným melodiím: „Několik dní jsem tu opět v nejkrásnějším lese, kde trávím nejnádhernější dny za krásného počasí a neustále se obdivuji okouzlujícímu ptačímu zpěvu. Že přitom vůbec nemyslím na komponování, musíte mně ostatně věřit, ačkoliv to zní neuvěřitelně, neboť většina skladatelů je zpěvem ptáků v lese podněcována k práci a napadají jim nejkrásnější melodie; ale já se oddávám tomu požitku nadobro a nepracuji dřív, dokud se nezotavím a nenaberu nových sil!

Zahrada a chov holubů

Na svém letním sídle na Vysoké se věnoval zahradničení, sázel stromy, aktivně se účastnil všech prací a během nepřítomnosti stav zahrady konzultoval se správcem panem Hodíkem. Dvořákovi přátelé (Antonín Rus z Písku, jeho zeť August Bohdanecký z Čimelic a Alois Göbl ze Sychrova) mu zasílali na jeho žádost květiny, keře a stromky do zahrady. V dopise z 22. 5. 1885 Rusovi Dvořák píše: „Skoro celý boží den chodím po zahradě a koukám se na ty roztomilé stromky, křoviny a růže a nemohu se dost vynadívat. Ó, k jakým díkům jsem Vám, drahý příteli, i p.

Dvořák miloval ptactvo i jeho zpěv. Sám choval holuby a chtěl mít ve svém holubníku zástupce od každého druhu. Dvořákův syn Otakar vzpomínal na umístění holubníku v domě na Vysoké. Některé holuby dostal darem od svých přátel, jako například od třebíčského učitele hudby Jindřicha Strniště, který skladateli na jeho žádost zaslal tři páry nových holubů.

Vlaky jako vášeň

Další velkou zálibou, které se Antonín Dvořák vedle chovu holubů věnoval ve volném čase, byly vlaky. Pravděpodobně pramenila z raných dětských zážitků souvisejících se stavbou železniční trati z Prahy do Drážďan, procházející Nelahozevsí. Dvořákův zájem o vše, co souviselo se železnicí, někdy hraničil s posedlostí. Vedl si například přesnou evidenci rychlíků z Prahy do Vídně a jeho obvyklým ranním rituálem byla procházka nad tunel, kterým vyjížděly vlaky z Hlavního nádraží. Občas, když zrovna nemohl, tam posílal i své děti.

Čtěte také: Antonín Dvořák: Příroda

Dvořák jednou požádal svého studenta na konzervatoři a budoucího zetě, Josefa Suka, aby si ráno přivstal a šel mu zapsat číslo lokomotivy při výjezdu vídeňského rychlíku z tunelu u nádraží. Dvořák před cestami do zahraničí vždy pečlivě studoval jízdní řády a kombinoval různé spoje tak, aby cesta s přestupy zabrala co nejméně času. Na nádražích často debatoval se strojvůdci a měl tak dokonalý přehled o všech technických novinkách v oboru.

Tři koncertní předehry Antonína Dvořáka

Na jaře 1891 se začal Dvořák zabývat kompozicí cyklu tří koncertních předeher, které měly původně souhrnný název Příroda, život a láska. Skladatel je však později osamostatnil a každé přidělil samostatné opusové číslo a název: V přírodě, op. 91, Karneval, op. 92 a Othello, op. 93. Vzhledem k jejich deklarovanému mimohudebnímu obsahu je lze považovat za součást tzv. programní linie Dvořákovy tvorby, která nebyla - a zřejmě dosud není - považována za typicky „dvořákovskou“, ale která se prolíná celou skladatelovou uměleckou dráhou.

Předehry V přírodě, Karneval a Othello představují trojici myšlenkově provázaných skladeb, za jejichž jednotící prvek lze považovat ideu přírody ve všech jejích podobách: jako živlu životodárného, ale i zničujícího. Jedná se o hlavní téma předehry V přírodě, které se objevuje i v obou dalších předehrách.

Čtěte také: Tvorba Antonína Dvořáka

tags: #Dvořák #cyklus #příroda

Oblíbené příspěvky:

• Ekologický průvodce: Kartonová obálka A3
• Sójové svíčky a udržitelnost
• Jak Trash Hero mění jihovýchodní Asii
• Prohlášení poplatníka za odpad: podrobný návod
• Význam mladých hub v ekosystému