Skandál s podvodným měřením emisí z naftových motorů v USA, do kterého jako první spadl Volkswagen, dolehl také na další německou automobilku. Koncern Daimler, který americké úřady vyšetřují od roku 2016, se dohodl s ministerstvem spravedlnosti ve Washingtonu, že vleklou záležitost urovná částkou 2,2 miliardy dolarů (kolem 50 miliard korun).
Evropská komise (EK) zahájila rozsáhlé vyšetřování, které má posoudit, zda automobilky BWM, Daimler a Volkswagen v rozporu s pravidly Evropské unie neuzavřely tajné dohody, jejichž cílem bylo nekonkurovat si při vývoji a zavádění technologií pro čisté emise u benzinových a naftových osobních aut. Výsledkem dohody mohlo být, že spotřebitelům byla odepřena možnost koupit si auto šetrnější k životnímu prostředí, i když takovou technologii měli výrobci k dispozici.
Po odhalení skandálu před pěti lety čelil a nadále čelí německý automobilový koncern pokutám od různých soudů či regulačních orgánů. Některé ještě nejsou uzavřeny či vypořádány.
Například v lednu polský úřad na ochranu hospodářské soutěže a spotřebitelů uložil Volkswagenu pokutu 120,6 milionu zlotých (asi 718 milionů korun). Polská instituce je tak další v pořadí, která Volkswagen potrestala v takzvané aféře dieselgate, tedy za manipulaci s testy emisí.
V prosinci 2019 se pak automobika dohodla s Rakouskem na vyplacení odškodného za negativní dopad emisního skandálu na hodnotu zhruba 2100 naftových automobilů ve vozovém parku rakouské policie. Podle Peschorna bylo dohodnuto, že výše odškodného nebude zveřejněna. Podle informací DPA je nicméně sjednaná částka výrazně nižší než 2,6 milionu eur (zhruba 660 milionů korun), která byla požadována.
Čtěte také: Skandál s emisemi VW
Loni v prosinci také uložila firmě rekordní pokutu Austrálie, a to 125 milionů australských dolarů (téměř dvě miliardy korun). O rozhodnutí soudu informoval australský úřad pro hospodářskou soutěž. Podle agentury Reuters je to největší pokuta, která kdy byla za porušení australského zákona na ochranu spotřebitelů udělena.
Ve stejnou dobu zažalovala automobilku také Kanada. Koncern podle ní dovezl v letech 2008 až 2015 na kanadský trh 128 tisíc vozů, které nesplňovaly emisní předpisy. Kanadská vláda podala po čtyřletém vyšetřování žalobu, v níž viní německého výrobce vozů z porušování zákona o ochraně životního prostředí a z podávání zavádějících informací.
V prosinci 2019 podalo hromadnou žalobu také bezmála 100 tisíc britských řidičů. Vrchní soud pak má rozhodnout dvě právní otázky: zda je software v dotčených vozech odpojovacím zařízením, jak ho definují unijní pravidla, a zda je vrchní soud vázán zjištěním německého regulátora, že o takové zařízení jde.
Podle nařízení Evropského parlamentu a rady č. 715/2007 se odpojovacím zařízením rozumí takový konstrukční prvek vozidla, který snižuje účinnost systému regulace emisí. Nařízení zároveň taková zařízení zakazuje.
Loni v březnu oznámila rovněž americká Komise pro cenné papíry a burzy, že bude žalovat Volkswagen a jeho bývalého šéfa Martina Winterkorna kvůli emisnímu skandálu. Viní je z „rozsáhlého podvodu“ na amerických investorech. Automobilka tehdy reagovala, že žaloba komise má „právní i faktické vady“ a „Volkswagen se bude energicky bránit“.
Čtěte také: Podvody v Projektu Emise
Rozsáhlé vyšetřování ve firmě Volkswagen i v jejích zahraničních zastoupeních ještě definitivně neurčilo, kdo „nejvyšší“ je za podvodný přístup odpovědný. Žalobě zatím čelí bývalý šéf koncernu Martin Winterkorn. Některé tresty na nižších úrovních však již padly.
Letos v lednu pak investoři zažalovali v souvislosti s emisním skandálem německou automobilku Daimler. Požadují odškodné 896 milionů eur (22,6 miliardy korun) za to, že jim firma neposkytla informace o používání nezákonného softwaru k manipulaci s emisemi.
Prokuratura v německém Braunschweigu obžalovala bývalého šéfa Volkswagenu Martina Winterkorna z podvodu. Spolu s Winterkornem státní zástupci obvinili i čtyři další manažery, jejichž identitu ale zatím nesdělili. Podle prokuratury se všichni provinili těžkým případem podvodu a také porušením zákona o nekalé soutěži.
„Obžalovaní jednali ve snaze zajistit firmě co nejvyšší prodejní čísla s co nejvyšším ziskem,“ konstatuje v tiskové zprávě státní zastupitelství, podle něhož s tímto cílem koncern prodal i miliony dieselových aut značek Volkswagen, Škoda, Audi a Seat s nelegálně upraveným softwarem, díky němuž vozy při emisních testech produkovaly výrazně méně škodlivin než ve skutečném provozu.
Evropa chystá výrazné změny při měření emisí aut a jejich schvalování. Nechce už, aby automobilky podváděly, jako to dělal koncern Volkswagen. Novinky ve schvalování by se podle informací mohly objevit již začátkem příštího roku. Největší změnu přinese zpřísnění testovacího režimu. Nově se bude testovat při vyšších rychlostech a s větší dynamikou. Evropská komise chce od září 2017 zavést i test v reálném provozu.
Čtěte také: Rizika dluhopisů odpadového hospodářství
„Na měření v reálném provozu se připravujeme již nyní. Zatím probíhá diskuse o takzvaných zhoršovacích faktorech," popsal David Haidinger, mluvčí Škody Auto. Zhoršovací faktor znamená, o kolik bude moct mít vozidlo více emisí například oxidů dusíku na silnici než v laboratoři.
Podle informací z Evropské komise je ale už rozhodnuto. Nakonec se podařilo najít kompromis mezi tím, co požadovali úředníci, a tím, co nabízely automobilky. Vozy budou mít na silnicích o 110 procent více emisí než v laboratoři, a to až do roku 2020. Zatímco nyní jsou auta pro evropský trh stavěná tak, aby plnila emise v laboratorních podmínkách, a na silnici místo čistého vzduchu dávají přednost nízké spotřebě a vyšší životnosti motoru, nově to tak nepůjde.
Podle Fleischhanse se budou muset automobilky přizpůsobit tomu, že vůz bude měřen i pod zátěží a za různých podmínek. Škodlivé emise oxidu dusíku lze snížit za cenu o něco vyšší spotřeby (odhaduje se, že půjde o rozdíl půl litru na sto kilometrů) a vyššího špinění motoru.
Evropská komise také bude více kontrolovat, zda při získávání homologace nedošlo k chybám či podvodům. Emise škodlivých látek se měří v laboratoři, kde se na autě simuluje jasně stanovená jízda. Vůz přesně podle šablony zrychluje a zpomaluje a udržuje stanovenou rychlost. Vše počítá jen s minimální zátěží, malou dynamikou jízdy a nízkými rychlostmi.
Německá vláda začala v důsledku soudních rozhodnutí, která povedou k zákazům jízdy části dieselových aut v některých městech, vážně diskutovat o hardwarových úpravách starších naftových vozů. Poprvé se pro tuto variantu vyslovila také kancléřka Angela Merkelová (CDU), která se jí dosud spíše bránila a podporovala alternativní opatření, jako třeba softwarové úpravy.
Majitelé naftových vozů splňujících starší ekologické normy z německých měst, ve kterých je vzduch zvláště znečištěný, by měli mít možnost si vybrat, zda využijí pobídek formou odkupu starého auta na protiúčet při nákupu nového, nebo si nechají modernizovat motorový a výfukový systém vozu. Dohodly se na tom strany německé vládní koalice. Samotné automobilky ve svých vyjádřeních dávají přednost výměně aut před úpravou motoru, která by pro ně mohla být nákladná.
Úpravy hardwaru by se v Německu mohly týkat maximálně 1,3 milionu starších dieselových aut. Reálně by se ale podle odhadu vlády měly dotknout zhruba pětiny z tohoto počtu. Celkové náklady na úpravy hardwaru, které mají vést k výraznému snížení škodlivých emisí, se odhadují na 660 milionů eur (16,9 miliardy korun).
Frankfurt nad Mohanem musí od února příštího roku v některých částech města zakázat provoz starších naftových automobilů s vysokými emisemi, aby tak zajistil zlepšení kvality ovzduší.
Problémové automobily by mohly být i mezi českými řidiči. Podle údajů Svazu dovozců automobilů a automobilek se v letech 2009 až 2013 prodalo v Česku více než 150 tisíc vozů s naftovými motory, přičemž značná část z nich disponovala agregátorem TDI typu EA 189, kterého se kauza dotýká.
České ministerstvo dopravy je připravené svolat do servisu majitele aut značky Volkswagen i Škoda. Ministerstvo zatím nemá konkrétní údaje o počtu vozidel, kterých by se revize týkala, i když si informace od výrobců vyžádalo. Návštěva servisu pak ale pro řidiče nebude povinná a motorista bude moci nezkontrolovaným autem dál jezdit. Náklady spojené s kontrolou i svoláním akce prý bude hradit výrobce.
Společnost Safe Diesel podala k Městskému soudu v Praze 8 hromadnou žalobu na koncern Volkswagen za 1050 majitelů vozů, které byly vybavené softwarem zkreslujícím výsledky emisních testů. Už dříve kvůli aféře dieselgate podala žalobu za 1375 majitelů dotčených aut.
Někteří další výrobci automobilů už na kauzu zareagovali. Například Daimler, který vyrábí vozy Mercedes-Benz, uvedl, že zařízení, které by ovlivňovalo emisní hodnoty, nepoužívá.
Obvinění totiž může znamenat ohrožení pro hodnotu akcií, jak se přesvědčil i Volkswagen, jemuž se akcie propadly od začátku týdne bezmála o třetinu. Od středy ale oživují a ztráty mírně smazávají. Podle některých obchodníků pomáhá, že firma podniká kroky, které jí mají pomoci s problémem se vyrovnat.
Aféra se nicméně negativně projevuje na celém odvětví, řada výrobců zaznamenala dvouciferné ztráty a nejistota podle analytiků vydrží ještě v říjnu. „Regulatorní zásahy či přinejmenším jejich riziko se zřejmě projeví na ochotě investorů do daných titulů investovat,“ řekl analytik J&T Banky Milan Vaníček.
Nejvíce jsou propadem kurzu akcií podle analytika společnosti Colosseum Františka Bostla postižené automobilky německé a evropské. Spíš mírněji tak klesají firmy Ford, Toyota nebo General Motors.
Naopak BMW sice dementovalo informaci časopisu AutoBild, že jeden z jeho dieselových modelů překročil v běžném provozu emisní limity jedenáctkrát, každopádně jeho akcie spadly od začátku týdne o čtrnáct procent. „Vývoj cen akcií BMW ukazuje, jak jsou investoři ohledně naftových motorů a jejich budoucí regulace nervózní,“ uvedl Arndt Ellinghorst z výzkumné společnosti Evercore ISI.
Skandál okolo Volkswagenu vypukl minulý týden, když firmu z manipulace emisních měření u naftových vozů obvinila americká Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA). Automobilka Volkswagen pak přiznala, že do jedenácti milionů svých aut instalovala software, který rozpoznává, kdy je vůz testován na emise, a až v té chvíli spustí systém, který emise při testování snižuje.
tags: #daimler #podvod #s #měřením #emisí #skandál