Pro udržení půdní úrodnosti má obzvláště v ekologickém zemědělství zásadní význam vhodný osevní postup a zařazování meziplodin. Ing. Procházková proto ekologickým zemědělcům připomněla známá biologická, pěstitelská i organizační pravidla sestavování osevních postupů.
V ekologickém zemědělství plní osevní postup mnoho funkcí a proto musí být sestavený mnohostranně. Zdůraznila význam zařazování jetelovin a luskovin a význam zařazování využívání zeleného hnojení (podsevy, strništní meziplodiny) jako zdroje organických látek a zajištění co nejdéle trvajícího vegetačního krytu, pokud možno i přes zimu.
Podle ing. Procházkové jsou meziplodiny „konzervami dusíku“. Jak dále objasnila, meziplodiny (především letní strniskové meziplodiny a strniskové podsevy) jsou zdrojem snadno rozložitelné organické hmoty, která stimuluje organické pochody v půdě. Organická hmota z kořenů a nadzemních částí rostlin zlepšuje fyzikální vlastnosti (zejména strukturální stav půdy), před zaoráním přispívá k ochraně půdy před vodní větrnou erozí a k lepšímu využití srážek v meziporostním období.
Neopomenutelný význam meziplodin spočívá v poutání živin z půdy v biomase rostlin a jejich postupném zpřístupňování a omezování jejich vyplavováním (především dusíku). Z přednášky dále vyplynulo, jak významné jsou v ekologickém zemědělství jejich fytosanitární účinky - potlačování chorob, škůdců a plevelů. Zejména při specializaci rostlinné výroby, především při hospodaření bez chovu skotu, plní meziplodiny na zelené hnojení funkci zlepšujících plodin a přerušovačů obilních sledů.
Ing. Procházková jmenovala ve svém vystoupení některé vhodné meziplodiny. Z ozimých meziplodin jsou to např. jílek mnohokvětý, vikev huňatá, inkarnát, peluška, žito ozimé či řepka ozimá. Z letních a strniskových meziplodin jsou to slunečnice roční, bob koňský, řepice, pohanka, vikev setá, svazenka, peluška, vikev setá či hořčice bílá.
Čtěte také: Ekologické centrum a proměny Mostu
„Ekologické zemědělství chrání půdní úrodnost lépe než konvenční zemědělství, neboť obsah organické půdy je obvykle vyšší v ekologicky obhospodařované půdě. Organicky obhospodařované půdy vykazují vyšší biologickou aktivitu. Před erozí chrání ekologické půdu ekologické zemědělství lépe než konvenční,“ shrnul odborník svoji přednášku.
Do nedávna bylo jednou z hlavních výzev ekologického zemědělství omezení intenzivního zpracování půdy za účelem omezení tlaku plevelů. To v praxi představuje zejména hlubokou podzimní orbu bez následného setí ozimé plodiny a časté zpracování půdy, což může mít negativní dopad na půdní život, strukturu půdy a být zdrojem emisí skleníkových plynů díky zvýšené mineralizaci organické hmoty v půdě.
Redukované zpracování půdy, které znamená minimalizaci zásahů do půdy ve formě omezování orby a snižování počtu následných operací umožňuje řešení těchto problémů. Redukované zpracování půdy musí být přizpůsobeno konkrétnímu stanovišti. Při přechodu na tuto technologii je cílem méně hluboko a méně často zpracovávat půdu, tím zvyšovat mikrobiální aktivitu v půdě a utvářet lepší půdní strukturu.
Neméně důležité je zohlednit sociální a ekonomické aspekty přechodu na redukované zpracování půdy a bezorebné obdělávání. Aby bylo v ekologickém zemědělství možné úspěšně přejít od hluboké orby k redukovanému zpracování půdy, je nezbytné modernizovat zemědělské nářadí a nástroje i rozvíjet znalosti pěstitelů.
Proto je zapotřebí cílit investiční podpory a vzdělávání na tyto nové technologie a praktiky tak, aby byli ekologičtí zemědělci schopni udržet si konkurenceschopnost, zlepšit udržitelnost svého hospodaření a naplňovat podmínky standardů dobrého zemědělského a environmentálního stavu.
Čtěte také: Získejte dotaci na nové vytápění
Rozvoj EZ je v plánu řešen v pěti prioritních oblastech od ekonomické životaschopnosti ekofarem, přes výrobu a marketing, po spotřebu biopotravin. Čtvrtou oblastí je hodnocení přínosů EZ na životní prostředí a welfare zvířat.
Až čtvrtina veškeré zemědělské půdy by do roku 2030 měla být v členských státech Evropské unie obhospodařována ekologicky. Vedle toho by se měla posílit poptávka po biopotravinách například prostřednictvím odbytu ve veřejném stravování.
Podle údajů Ministerstva zemědělství z Ročenky Ekologické zemědělství 2023 (publikováno 2025) hospodařilo v České republice ke konci roku 2023 ekologicky 5 345 farem, které obhospodařovaly plochu 595 190 hektarů. To představuje podíl 16,8 % na celkové zemědělsky obhospodařované půdě.
Plocha využívaná pro ekologickou zemědělskou produkci v roce 2022 bezmála dosáhla 17 mil. hektarů. To podle údajů Eurostatu znamená, že více než desetina zemědělské půdy je obhospodařována ekologicky.
Podle zprávy Eurostatu vede evropský žebříček ekologického zemědělství Francie s 2,9 mil. hektarů, což představuje 17% na celkové rozloze půdy, na níž je v EU provozováno ekologické zemědělství. Následuje Španělsko (2,7 mil. hektarů), Itálie (2,3 mil hektarů) a Německo (1,6 mil hektarů).
Čtěte také: Materiály pro ekologickou stavbu
Zeměmi s nejvyšším podílem ekologicky obhospodařované plochy byly Rakousko (27 %), Estonsko (23 %) a Švédsko (20 %), následované Portugalskem, Itálií, Českem a Lotyšskem, přičemž v každé z nich se podíl ekologicky obhospodařované plochy pohyboval mezi 15 a 20 %.
Ekologické a regenerativní zemědělství jsou dva přístupy, jejichž cílem je zlepšovat zdraví půdy a zajišťovat udržitelnost zemědělských systémů. Moderní ekologické zemědělství dokáže být regenerativním, ale s tím rozdílem, že nepoužívá herbicidy.
Ekologické zemědělství představuje udržitelnou alternativu ke konvenčnímu zemědělství, protože vyloučením syntetických chemických látek ve formě syntetických pesticidů minimalizuje negativní dopad na životní prostředí, včetně snížení rizika kontaminace vody, degradace půdy a poškození necílových organismů.
Regenerativní zemědělství sice sdílí některé postupy s ekologickým zemědělstvím, ale nevylučuje používání syntetických pesticidů. Ačkoli jeho principy upřednostňují zdraví půdy a odolnost ekosystému, syntetické pesticidy, tedy včetně herbicidů, mohou být stále používány, pokud je to nezbytné.
Spolek Ekovín poskytuje vzdělávací programy, které pomáhají zemědělcům přejít na ekologické hospodaření. Programy zahrnují teoretické i praktické kurzy zaměřené na ekologické postupy a technologie, které se používají nejen v ekologickém vinařství, ale i v jiných oblastech ekologického zemědělství.
Svaz Ekovín, původně známý jako SIPHV, se zaměřuje na podporu integrované a ekologické produkce hroznů a vína. Cílem svazu je propagace šetrných technologií k životnímu prostředí a podpora přechodu na ekologickou produkci.
Čtvrtá hodnotící zpráva IPCC (The Intergovernmental Panel on Climate Change) doporučuje bránit půdní erozi a mineralizaci uhlíku pomocí půdoochranných technologií, např. minimálním zpracováním půdy, bezorebnými technologiemi, obděláváním půdy po vrstevnicích, pěstováním plodin v pásech, budováním teras.
tags: #jak #dosáhnout #ekologického #zemědělství #postupy