Oddělení odpadového a oběhového hospodářství zajišťuje sběr, verifikaci, správu a hodnocení dat z oblasti odpadového a oběhového hospodářství.
Provozuje informační systém odpadového hospodářství (ISOH) a na něj navazující systémy a databáze specifických odpadových a oběhových toků.
Oddělení na základě projektové činnosti, vědy, výzkumu a mezinárodní spolupráce rozvíjí metodické přístupy v oblasti hodnocení odpadového a oběhového hospodářství.
Informační systém odpadového hospodářství (ISOH) - ucelený elektronizovaný informační systém, který slouží pro rozhodovací, kontrolní a statistické potřeby řízení odpadového hospodářství ČR.
Informační systém odpadového hospodářství ISOH 2 je ucelený celostátní databázový informační systém obsahující data ohlašovaná na základě zákona č. 541/2020 Sb., o odpadech, zákona č. 542/2020 Sb., o výrobcích s ukončenou životností, zákona č. 477/2001 Sb., o obalech a o změně některých zákonů (zákon o obalech) a zákona č. 243/2022 Sb., o omezení dopadu vybraných plastových výrobků na životní prostředí v platném znění.
Čtěte také: Fungování Nálezové databáze
Původci odpadů, kteří nakládali v ohlašovaném roce s více než 600 kilogramy nebezpečného odpadu nebo s více než 100 tunami ostatního odpadu, oprávněné osoby, které v kalendářním roce nakládaly s odpady, a obchodníci, kteří v ohlašovaném roce obchodovali s odpady, mají povinnost zaslat informace o produkci a nakládání s odpady do 28.
ORP provede kontrolu všech doručených hlášení podle přílohy č. 13 vyhlášky č. 273/2021 Sb., přílohy č. 4, § 5 odst. (4) vyhlášky č. 345/2021 Sb., a přílohy č. 8 vyhlášky č. 16/2022 Sb., a prostřednictvím ISOH2 zpracuje soubor dat za celé ORP (datovou sadu) nejpozději do 30. dubna.
Následně v Informačním systému odpadového hospodářství probíhá kontrola celorepublikových dat.
Z finálních dat se každoročně vyhodnocují indikátory Plánu odpadového hospodářství.
Jejich hlavním cílem je poskytování informací o stavu a vývoji v dané oblasti.
Čtěte také: Přístupnost nálezové databáze AOPK
K zajištění jednotného vyhodnocování indikátorů v oblasti odpadového hospodářství za celou Českou republiku i za jednotlivé kraje slouží metodika MŽP Soustava indikátorů odpadového hospodářství.
Metodika popisuje způsob sběru a výpočtu dat.
Tyto metodiky dále slouží k vytváření a analýze dat pro různé ukazatele, které nacházejí využití nejen ve veřejné správě, ale také ve výzkumu a odborných publikacích věnovaných problematice životního prostředí.
Mezi tyto publikace patří například Zpráva o stavu životního prostředí v České republice, Zprávy o životním prostředí v jednotlivých krajích ČR a Statistická ročenka životního prostředí.
Tento materiál vysvětluje problematiku používání IČZ, IČP, IČOB a IČS - význam těchto zkratek, vazby na legislativu a metodiku pro použití těchto údajů v souvislosti s evidencí odpadů.
Čtěte také: Odpady v obcích ČR
Od 1. července 2016 vzniknula všem evidentům a ohlašovatelům v oblasti legislativy v odpadovém hospodářství nová povinnost - identifikace provozoven a zařízení v evidenci odpadů údaji IČP a IČZ, kterou plně zavádí novela č. 83/2016 Sb. prováděcí vyhlášky č. 383/2001 Sb. o podrobnostech nakládání s odpady.
Od 1. ledna 2021 vzniknula všem evidentům a ohlašovatelům v oblasti legislativy v odpadovém hospodářství nová povinnost - identifikace obchodníků s odpady a skladů původců v evidenci odpadů údaji IČOB a IČS, kterou plně zavádí zákon č.
Nyní obecně k programu RES Plus a jak pomáhá s IČP a IČZ v EVI8.
Co všechno databáze RES Plus od 1. 7. 2016 obsahuje?
Jsou to tři základní registry a na ně navazující funkce:
Analýza datových zdrojů pro zařízení na nakládání s odpady, vytvoření systému na dolování informací z těchto zdrojů, implementace kompletní databáze zařízení s možností přehledů a dotazů.
Pomocí funkce Nedávné je možné se rychle vrátit k právě prohlíženým souborům.
Zjednodušeně můžeme komunální odpady rozdělit na směsný komunální odpad a tříděný odpad.
Směsný komunální odpad (SKO) nelze dále vytřídit a končí na skládce nebo v zařízení pro energetické využití odpadů (ZEVO).
S ohledem na ochranu životního prostředí a šetření primárních zdrojů je nevyhnutelné se snažit o minimalizaci produkce všech druhů odpadů bez ohledu na to, zda je lze recyklovat.
Podle ČSÚ je průměrná produkce komunálních odpadů z obcí cca 350 kg na jednoho obyvatele za jeden rok.
Aby průměrná obec v roce 2025 vytřídila 60 % odpadů, musí k materiálovému využití předat 210 kg surovin, odstranit může pouze 140 kg (směsný odpad, objemný odpad, část nebezpečného odpadu).
Z pohledu veřejného zadávání může zadavatel ovlivnit nastavení svozu a místo vývozu.
K tomu je však nevyhnutelné znát data: produkce odpadů, nastavení sběrné sítě, náklady na svoz.
A následně obec/město/organizace může přesněji nastavit kroky vedoucí k motivaci obyvatel a snížit tak objem směsného komunálního odpadu a zvýšit míru třídění.
Z pohledu třídění je v současnosti největším problémem bioodpad, který stále tvoří přibližně 40 % z celkového množství komunálních odpadů, a přitom ho lze jednoduše zpracovat jak v průmyslové kompostárně či bioplynové stanici anebo v domácím kompostéru.
Pro správné nastavení svozu odpadů je tedy nevyhnutelné znát data (současný stav), a dle nich dále nastavovat systém odpadového hospodářství.
Pro nastavení funkčního a ekonomicky únosného systému je nutné znát naplněnost vyvážených kontejnerů (některé kontejnery jsou přeplněné, jiné se vyváží poloprázdné), zda je jejich počet dostačující a jejich rozmístění vyhovující.
Na základě dat z Ročního hlášení o produkci a nakládání s odpady dle § 95, odst. (5) zákona č. 541/2020 Sb; o odpadech (často zabezpečuje pro zadavatele svozová společnost) lze zjistit, jaký podíl na celkové produkci odpadů má směsný komunální odpad, tříděný odpad a bioodpad.
Následně by měl zadavatel požadovat pravidelnou kontrolu efektivnosti nastavených opatření, a to formou ročního auditu.
Doporučujeme, aby dodavatel 1-2 x ročně provedl fyzickou kontrolu kontejnerových stání a rovněž i kontrolu obsahu nádob na směsný komunální odpad za účelem zjištění míry třídění.
Zadavatel by měl každý rok vyhodnocovat data o produkci a nakládání s odpady.
Na základě těchto výsledků by pak společně s dodavatelem provedli optimalizaci sběru a svozu odpadů.
Dalším požadavkem by mělo být přesné vážení popelnic, aby zadavatel poznal reálný objem odpadů.
Toho lze docílit vážením odpadu při svozu, proto je důležitým požadavkem, aby dodavatel buď měl svozová auta vybavena váhou, nebo zajistit vážení auta před vjezdem do obce/města a při výjezdu z ní.
Například je možné využít vážení formou spolupráce se zařízením, které jí disponuje (např. sběrný dvůr, zemědělské družstvo).
Pro úplné zavedení správného systému odpadového hospodářství je důležité vědět, kde jednotlivé druhy odpadů fyzicky končí.
Dodavatel by měl zadavatele informovat o způsobech konečného nakládání s odpady.
Tyto informace poslouží k hodnocení, zda je s odpady nakládáno v souladu s hierarchií odpadového hospodářství dle zákona.
V praxi se velmi často setkáváme s tím, že zadavatel neví, kde jejich odpady končí.
Správnému nastavení systému odpadového hospodářství napomáhá i zřízení technických služeb (TS), které se mohou lépe přizpůsobovat změnám při optimalizaci systému nakládání s odpady.
Navíc má zadavatel i lepší dohled nad tím, kde odpady končí.
Jednou z dalších příležitostí je zřízení (či využívání blízké) kompostárny s cílem zpracování biologického odpadu (odpady z údržby zeleně, ovoce a zelenina).
Zadavatel by neměl zapomínat i na sběr bioodpadu ze zahrádkářské kolonie.
Při nastavování funkčního efektivního systému, který je v souladu s hierarchií odpadového hospodářství, je vhodné pro výběr konečného zpracovatele odpadu využít portál Informačního Systému Odpadového hospodářství, kde mj. nalezne i elektronickou mapu - Registr zařízení.
V tomto registru nalezne zadavatel zařízení dle typu (např.
tags: #databáze #zařízení #pro #nakládání #s #odpady