Delfíni a Stupeň Ohrožení: Komplexní Pohled

Delfíni, fascinující mořští savci, čelí v současnosti mnoha hrozbám, které ovlivňují jejich populace po celém světě. Tento článek se zaměřuje na stupeň ohrožení delfínů, včetně nemocí, které je postihují, a na snahy o jejich ochranu.

Rozšíření a Charakteristika Delfínů

Delfín obecný (Delphinus delphis) je rozšířen téměř ve všech mořích od tropického po mírné pásmo. Žije zejména v pobřežních vodách, kde je dostatek potravy. Je to společenský živočich, žije tedy v hejnech. Délka jeho těla činí 1,8-2,6 m, hmotnost asi 75-115 kg. Je tedy menší než delfín skákavý.

Delfín skákavý (Tursiops truncatus), někdy také označovaný jako delfín obecný, patří mezi nejznámější a nejoblíbenější druhy delfínů, a to díky své inteligenci a přítulné povaze. Delfín skákavý měří na délku obvykle mezi 2 až 4 metry, samci bývají větší než samice. Hmotnost jedince může dosahovat až 650 kilogramů. Zbarvení je tmavě šedé s břichem světlejší barvy, což napomáhá k přirozenému maskování v mořském prostředí.

Komunikace a Chování

Delfíni obecní jsou také známí svou hrou a zvídavostí. Často skáčou z vody, plavou vedle lodí nebo balancují na vlnách. Mají silnou ocasní ploutev, ta jim umožňuje dlouhé skoky nad hladinu i poskakování ve vzpřímeném postoji za pomoci jejích rychlých úderů o hladinu. Tento trik je často využíván v delfináriích. Pod vodou je schopen zůstat 3-4 minuty bez nadechnutí. Domlouvá se pomocí takzvané echolokace ve velmi vysoké frenkvenci pohybující se mezi 2-10 kHz tj.

Hrozby pro Delfíny

Ačkoli nejsou delfíni obecní přímo ohroženi, jejich populace jsou ovlivňovány několika hrozbami. Patří sem především znečištění oceánů, nadměrný rybolov, který ničí jejich zdroje potravy, a nárazové vlny z podmořských výzkumů, které mohou poškodit jejich citlivý sluch. Také jsou často uvězněni v rybářských sítích. I přes svou popularitu a oblíbenost jsou delfíni skákaví stále ohroženi. Hlavní hrozbou pro ně je ztráta přirozeného prostředí, nadměrný rybolov, který ničí jejich zdroje potravy, a také znečištění oceánů. Delfíni, včetně druhu skákavého, jsou také často chytáni do sítí rybářů, což může vést k jejich smrti.

Čtěte také: Definice znečištění

Záhadné Onemocnění Kůže

Delfíni po celém světě už několik let umírají na záhadné onemocnění kůže. Nemoc postihuje hlavně delfíny žijící u pobřeží a projevuje se lézemi, které mohou pokrývat většinu jejich těla a velmi často vedou k úmrtí. Poprvé byla nemoc zaznamenána blízko New Orleans po hurikánu Katrina v roce 2005. Nyní se vědcům konečně podařilo příčinu tohoto onemocnění objasnit. Studie byla zveřejněná v žurnálu Scientific Reports.

Po příčině nemoci pátral patolog Pádraig Duignan se svými kolegy z kalifornského Centra mořských savců. Skupině se podařilo zjistit, že za úhynem delfínů stojí změny v mořském prostředí, kde tito kytovci žijí. Nemoc sice byla poprvé zaznamenána v USA, ale klíčovým vodítkem při pátrání po jejích příčinách se pro vědce staly události v Austrálii. Tam totiž v roce 2007 a 2009 došlo k úhynu delfínů, jejichž kůže vykazovala stejnou nemoc jako tomu bylo u těch amerických. Jednalo se o úmrtí delfínů burrunských v jezerech v oblasti Gippsland a delfínů skákavých v říčním systému řek Swan a Canning. V obou případech je voda slaná, případně brakická a delfíni v ní běžně žijí.

Zdá se, že se onemocnění objevuje v souvislosti s velkými bouřemi jako jsou hurikány a cyklony. Ty s sebou přinášejí obrovské množství sladké vody, která odtéká do řek a pobřežních vod. V nich ale výrazně snižuje slanost. Delfíni ji mohou do určité míry zvládat. Po hurikánech a cyklonech je ale úroveň slanosti velmi nízká na týdny až měsíce. A to je pro delfíny příliš dlouhá doba. Čím déle jsou jí vystaveni, tím větší vliv má na jejich kůži a na složení krve.

Na kůži se projevuje dermatitidou, kterou navíc často doprovází napadení různými bakteriemi, řasami, rozsivkami či plísněmi. „Poškozením kůže delfín ztrácí ionty a proteiny. Jakmile jich ztratí velké množství, sladká voda mu potom lehce může způsobit otoky a vředy. Poškození kůže, které delfíni mají, se dá přirovnat k lidským popáleninám třetího stupně - je to otřesné zranění, které může velmi rychle vést ke smrti. A podle vědců není špatným zprávám konec. Očekávají, že kvůli globální změně klimatu bude k velkým bouřím jako jsou hurikány a cyklony docházet čím dál častěji. Delfíni tak budou i nadále v ohrožení.

Historický Vývoj Delfínů

Delfíni se poprvé objevili v miocénu (tj. asi před 25 mil. let). Jejich předchůdci jsou prakytovci (Archeoceti), kteří obývali naši planetu v eocénu (tj. před 60 mil. let). Dosud se archeologům nepodařil nalézt mezičlánek mezi prakytovci a pravými kytovci. Prakytovci nejspíše vznikli z primitivních savců v období křídy před 100 mil. let.

Čtěte také: Jak se stát učitelem přírodopisu?

Během této dlouhé doby prošli delfíni složitými změnami. Původní prakytovci měli oddělené nozdry na konci horní čelisti. Dnešní kytovci mají praktičtější dýchací otvor na vrcholu hlavy. To jim umožňuje snadnější dýchání. Zuby dnešních delfínů jsou prakticky všechny stejné. Mají kónický tvar. Stejný tvar zubů měli prakytovci pouze v přední části čelisti. Ostatní zuby po stranách čelisti byly oploštělé. Jejich tvar svědčí o tom, že sloužily k rozdělování potravy na jednotlivá sousta. Dalším vývojem prošla kostra, hlavně lebka, kostra končetin, ale také osová kostra.

Vědci se domnívají, že z původních primitivních savců se vyvinul společný předek, z něhož potom vznikly prakytovci (Archeoceti), kytovci ozubení (Odontoceti) a kytovci kosticonosní (Mysticeti). Velkým vývojem prošel i mozek. U zubatého prakytovce rodu Prozeuglodon byla kapacita mozkovny asi 800ccm, při délce těla 20m. Předchůdce člověka Australopithekus, který se vyvinul asi o 50 mil. let později, měl kapacitu mozku o 200ccm menší (tj.600ccm). Velikost mozkovny dnešního vorvaně Physter catodon je okolo 9000ccm,při téže délce těla (20 m).

Zařazení Delfína v Systému

Řád kytovci (Cetaceae) se skládá ze dvou podřádů: kosticoví (Mysticeti) a ozubení (Odontoceti). Ozubení se dále dělí na čeledě narvalovití, vorvaňovcovití, vorvaňovití, delfínovcovití, delfínovití. Do čeledě delfínovitých patří běluhy, delfín obecný (Delphius delphis) a delfín skákavý (Tursiops truncatus), který se nejvíce hodí k vědeckým účelům. Jeho latinský název je poněkud humorný. Tursiops truncatus totiž v překladu nosaté mořské prase.

Další Druhy Delfínů a Stupeň Jejich Ohrožení

• Delfín pruhovaný (Stenella coeruleoalba): Hojně rozšířený druh, dorůstá délky až 2,5 m a hmotnosti okolo 100 kg.
• Delfín pobřežní (Stenella attenuata): Pantropicky rozšířený druh, dorůstá délky 2 - 2,5 metru a hmotnosti 110 - 140 kg.
• Delfínovec amazonský: Žije jednotlivě nebo v párech.
• Delfínovec ganžský (Platanista gangetica): Žije v severní Indii ve vodách Brahmaputry, Gangy, Indu a v dolních tocích jejich větších přítoků. Je téměř slepý.
• Delfínovec čínský (Lipotes vexillifer): Sladkovodní delfín, který se nalézá pouze v řece Jang-c'-ťiang a v jezeře Tung-tching-chu v Číně. Pravděpodobně funkčně vyhynulý druh.
• Delfínovec laplatský (Pontoporia blainvillei): Žije v ústí jihoamerické řeky Río de la Plata. Je to nejmenší kytovec vůbec.

Ochrana Delfínů v Evropě

Mnoho kytovců je v Evropě považováno za místní, pravidelně se objevující, což jsou například delfíni obecní (Delphinus delphis), vorvaň obrovský ( Physeter macrocephalus) a plejtvák myšok (Balaenoptera physalus). Celosvětový zákaz lovu velryb platí od roku 1986, nicméně kvůli své dlouhověkosti, rozsahu obývaného území a nízkému počtu jedinců se všechny druhy kytovců stále vzpamatovávají.

Delfín skákavý, delfín obecný a sviňucha obecná jsou jediní tři mořští savci, kteří se pravidelně vyskytují v Černém moři. Delfíni indočínští (nazývaní i delfíni růžoví) obývají deltu Perlové řeky, přes kterou se most táhne. Společně s dalšími projekty výstavby - třetí ranvejí Hongkongského mezinárodního letiště a série umělých ostrůvků, které budou hostit obchodní čtvrť v Lantau - tak vytváří nadměrný hluk a znečištění, které ohrožují zdejší populaci delfínů. Podle oficiálních dat počet delfínů ve vodách Hongkongu klesl od roku 2004 na pouhou čtvrtinu. V roce 2017 zdejší vody obývalo jen 47 jedinců tohoto druhu.

Čtěte také: Rezervace Askanija-Nova

Spánek Delfínů a Coriolisova Síla

Na severní polokouli krouží delfíni opačným směrem než na jih od rovníku. Delfín si nemůže na rozdíl od ryb nebo suchozemských savců dopřávat spánku „na plný mozek“, protože by se utopil. Spí tedy vždycky jen jedna jeho mozková hemisféra, zatímco druhá bdí a hlídá. Výsledky pozorování jsou jasné - za směr kroužení spících delfínů nemohou hemisféry delfíního mozku ale hemisféry naší planety. Na sever od rovníku dávají delfíni přednost kroužení proti směru hodinových ručiček, na jižní polokouli krouží opačným směrem.

tags: #delfín #stupeň #ohrožení

Oblíbené příspěvky:

• Budík JVD s přírodními zvuky – recenze
• Bezpečná likvidace odpadu
• Udržitelná výroba lahví s potiskem
• Recyklace odpadu v České republice
• Chladná recyklace asfaltových vrstev