Pátrání po dětech v ohrožení je komplexní problematika, která vyžaduje rychlou a koordinovanou akci. Podle národní legislativy je pohřešovanou osobou jakákoliv fyzická osoba, o níž se lze důvodně domnívat, že je ohrožen její život nebo zdraví, místo jejího pobytu není známo a policií bylo po ní vyhlášeno pátrání. V případě dětí je tato definice obzvláště důležitá, protože jejich zranitelnost vyžaduje okamžitou reakci.
Dítětem se rozumí osoba mladší osmnácti let, pokud trestní zákon nestanoví jinak. Dítě mladší patnácti let není trestně odpovědné, tj. nemůže být stíháno za spáchání trestného činu, o jeho činu mluvíme jako o činu jinak trestném. V tomto řízení musí mít dítě opatrovníka. Účastníkem řízení bude vedle dítěte také příslušný orgán sociálně-právní ochrany dětí, zákonní zástupci dítěte, osoby, kterým bylo dítě svěřeno do výchovy nebo jiné obdobné péče (pěstouni), jakož i další osoby, o jejichž právech a povinnostech má být v řízení jednáno (např. prarodiče mající dítě u sebe).
Mladistvý je osoba, která v době spáchání provinění dovršila patnáctý rok a nepřekročila osmnáctý rok svého věku. Mladistvý je již trestně odpovědný. Trestní odpovědnost mladistvého začíná spácháním provinění v den, který následuje po dni, kdy dovršil patnáct let a končí v den dovršení osmnáctého roku jeho věku. V trestním řízení ve věcech mladistvých musejí všechny zúčastněné osoby dodržovat pravidla ochrany osobních údajů mladistvých, tj. mohou být zveřejňovány jen takové informace, které nemohou vést k odhalení totožnosti mladistvého. Všechny zúčastněné orgány, tj. policejní orgány, státní zástupce, soudci, úředníci probační a mediační služby či sociální pracovníci musejí mít zvláštní průpravu pro zacházení s mládeží. Podle zákona projednávají trestní věci mladistvých soudy pro mládež.
Ve většině případů pohřešování dětí, se jedná o děti, které samovolně utečou od rodiny nebo ze zařízení pro výkon ústavní/ochranné výchovy, nebo o děti, které jsou „uneseny“ jedním z rodičů. Se zvláštním zřetelem jsou řešeny případy zmizení dětí, při kterých je bezprostředně ohroženo zdraví nebo život dítěte.
Z důvodu zvýšení rychlosti a efektivity pátrání spustilo Ministerstvo vnitra v roce 2010 projekt Národního koordinačního mechanismu pátrání po pohřešovaných dětech. Jedná se o systém včasného varování v případech, kdy život nebo zdraví pohřešovaného dítěte je v ohrožení (cca 20 případů ročně). O aktivaci mechanismu a zařazení dítěte do něj rozhoduje Policie ČR. Systém je založen na rychlém přenosu informací o pohřešovaném dítěti od policie k veřejnosti, zejména prostřednictvím médií. Tento systém včasného varování fungující v některých evropských i mimoevropských státech již pomohl zachránit mnohé dětské životy. Pro stejný účel byl vytvořen také v ČR.
Čtěte také: Jak řešit neklidný spánek u dětí?
Pro ochranu života a zdraví dětí a seniorů je klíčové nalézt ztracenou osobu v co nejkratším čase. Proto MV společně s PČR roku 2010 aktivovalo NKMPPD, který byl určen ztraceným dětem a v roce 2024 rozšířilo využití tohoto účinného mechanismu i na seniory. Senior totiž v určitém věku a za jistých zdravotních či mentálních potíží může být stejně vážně ohrožen na životě a zdraví jako dítě, když se ztratí.
Rychlé zveřejnění pátrání v širokém mediálním prostoru a okamžité zobrazení v aplikaci ECHO podstatně zvyšuje šance na rychlé nalezení pohřešovaného dítěte. Aplikace ECHO je v současnosti jediná mobilní aplikace, která takto pomáhá Policii ČR v pátrání po dětech. Pomoci při pátrání po pohřešovaném dítěti či seniorovi může každý z nás. Stačí se přihlásit k odběru upozornění o vyhlášeném pátrání po osobě v ohrožení. První hodiny od zmizení jsou totiž zásadní a s každou další minutou šance na nalezení dítěte či seniora výrazně klesá. V Aplikaci ECHO jsou k dispozici vždy aktuální informace.
Informujte o tomto projektu a o způsobu, jak se do něj zapojit členy své rodiny, přátele, kolegy, ...
Velkým pomocníkem je také výstražný systém AMBER Alert, který upozorní na pohřešované dítě v rámci Evropy a umožní tak rychlou a efektivní mezinárodní spolupráci.
Policie ČR je aktivním účastníkem mezinárodní sítě EU CULTNET. Tato síť se zaměřuje na ochranu kulturního a historického dědictví a policisté odboru pátrání se pravidelně účastní jejích jednání. Také se v rámci ochrany kulturního dědictví zapojují do mezinárodních operací směřujících k boji s nelegálním obchodem s předměty kulturní a historické hodnoty (např.
Čtěte také: Podmínky účasti: Neočkované dítě a škola
Při pátrání po totožnosti lidských pozůstatků nebo ostatků je důležitá spolupráce se specialisty z různých oborů, jako je např. Kromě klasických postupů pří pátrání nám vracet jména mrtvým pomáhá i možnost porovnat profily DNA nebo daktyloskopické otisky v národních a mezinárodních databázích (systém Prüm). Nově lze porovnávat profily DNA i v informačním systému Interpolu s názvem I-FAMILIA. V současnosti je to jediný informační systém, který umožňuje automatické celosvětové porovnání DNA biologických příbuzných pohřešovaných osob s DNA neznámých mrtvých v případě, že není k dispozici DNA pohřešované osoby. Tento systém není propojen a neprovádí porovnání DNA se zločineckými databázemi. Vložení záznamu DNA biologicky příbuzného pohřešované osoby je dobrovolné a je podmíněno souhlasem, který lze kdykoliv odvolat.
Policie slouží veřejnosti. V případě ohrožení nebo porušení vnitřního pořádku a bezpečnosti, k jehož odstranění je příslušný jiný orgán veřejné správy a hrozí-li nebezpečí z prodlení, je policista ve službě nebo zaměstnanec policie v pracovní době povinen přijmout vhodné opatření k odstranění bezprostředně hrozícího nebezpečí a v případě potřeby vyrozumět příslušný orgán veřejné správy.
Při provádění úkonu je policista povinen prokázat svou příslušnost k policii služebním stejnokrojem, služebním průkazem nebo odznakem policie, na kterých musí být zřetelně viditelné identifikační číslo. Pokud povaha nebo okolnosti úkonu neumožňují prokázat příslušnost způsobem podle odstavce 1, prokáže policista svou příslušnost k policii ústním prohlášením „policie“; to neplatí, brání-li povaha nebo okolnosti úkonu také ústnímu prohlášení. Policista je povinen před provedením úkonu poučit osobu dotčenou úkonem o právních důvodech provedení úkonu, a jde-li o úkon spojený se zásahem do práv nebo svobod osoby, také o jejích právech a povinnostech.
Policista je v rozsahu potřebném pro splnění konkrétního úkolu policie oprávněn požadovat od orgánů a osob uvedených v § 14 věcnou a osobní pomoc, zejména potřebné podklady a informace včetně osobních údajů. Tyto orgány a osoby jsou povinny požadovanou pomoc poskytnout; nemusí tak učinit, brání-li jim v tom zákonná nebo státem uznaná povinnost mlčenlivosti anebo plnění jiné zákonné povinnosti.
Pokud síly a prostředky policie nebudou dostatečné k zajištění vnitřního pořádku a bezpečnosti, může vláda České republiky povolat k plnění úkolů policie vojáky v činné službě a příslušníky Vězeňské služby České republiky nebo Celní správy České republiky. Vojáci a příslušníci povolaní podle odstavce 1 prokazují svou příslušnost k plnění úkolů policie svým předepsaným stejnokrojem s vnějším označením „POLICIE“, průkazem potvrzujícím oprávnění k plnění úkolů policie, popřípadě i ústním prohlášením.
Čtěte také: Krize ve vazbě
Osoba omezená na svobodě policistou nesmí být podrobena mučení nebo krutému, nelidskému anebo ponižujícímu zacházení a nesmí s ní být zacházeno takovým způsobem, který nerespektuje lidskou důstojnost. Policie na žádost osoby omezené na svobodě vyrozumí o této skutečnosti osobu jí blízkou nebo jinou osobu, kterou osoba omezená na svobodě určí. Jedná-li se o osobu nezletilou, osobu, jejíž svéprávnost byla omezena, vyrozumí také zákonného zástupce nebo opatrovníka této osoby. Jedná-li se o osobu mladší 15 let, vyrozumí také orgán sociálně právní ochrany dětí. Jde-li o vojáka v činné službě, vyrozumí také Vojenskou policii.
Osoba omezená na svobodě má právo zajistit si právní pomoc46) a mluvit s právním zástupcem bez přítomnosti třetí osoby. Osoba omezená na svobodě má právo nechat se vyšetřit nebo ošetřit lékařem podle svého výběru; to neplatí pro vyšetření lékařem ke zjištění, zda ji lze umístit do policejní cely nebo je nutno ji z ní propustit.
Policista po pominutí důvodu zajištění osobu neprodleně propustí, nestanoví-li tento zákon jinak. Zajištění může trvat nejdéle 24 hodin od okamžiku omezení osobní svobody. Zajistí-li policista osobu nezletilou nebo osobu, která není trestně odpovědná, je povinen informovat o této skutečnosti neprodleně jejího zákonného zástupce, opatrovníka nebo školské anebo výchovné zařízení, ze kterého osoba utekla, nebo jiné obdobné zařízení, ve kterém je tato osoba umístěna na základě rozhodnutí soudu anebo na základě souhlasu zákonných zástupců anebo opatrovníka. Zákonný zástupce, opatrovník nebo uvedené zařízení jsou povinni bez zbytečného odkladu zajistit odvoz této osoby z útvaru, v němž je osoba zajištěna. Zajistí-li policie výjimečně převezení osoby sama, má tato osoba, její zákonný zástupce nebo opatrovník povinnost uhradit náklady převozu.
Zajištění cizince podle odstavce 1 policista bez zbytečného odkladu informuje orgán, který rozhoduje o ukončení pobytu na území České republiky nebo o správním vyhoštění. Zajištění podle odstavce 1 může trvat nejdéle 24 hodin od okamžiku omezení osobní svobody. Zajištění podle odstavce 2 může trvat nejdéle 48 hodin od okamžiku omezení osobní svobody.
Před umístěním osoby do cely je policista oprávněn přesvědčit se, zda tato osoba u sebe nemá zbraň nebo jinou věc způsobilou ohrozit život anebo zdraví a takovou věc odebrat. Za tímto účelem je oprávněn provést prohlídku osoby. Policista sepíše seznam odebraných věcí a kopii seznamu předá osobě.
Jestliže osoba umístěná v cele onemocní, utrpí jinou újmu na zdraví nebo se pokusí o sebevraždu, policista, který vykonává ostrahu cely, učiní potřebná opatření směřující k ochraně jejího života nebo zdraví, zejména jí poskytne první pomoc a přivolá lékaře, od něhož vyžádá stanovisko k dalšímu setrvání osoby v cele nebo k jejímu umístění ve zdravotnickém zařízení. Pokud podle stanoviska lékaře brání zdravotní stav osoby dalšímu setrvání v cele, policista osobu neprodleně z cely propustí. O případu podle odstavce 1 nebo o úmrtí osoby umístěné v cele policista bezodkladně vyrozumí svého nadřízeného; ten neprodleně vyrozumí příslušného státního zástupce. Osoba umístěná v cele má právo na přiměřený odpočinek včetně spánku, na poskytnutí nezbytných léků a zdravotních pomůcek, dostatečný přístup k vodě a toaletě, jakož i na provedení základní hygieny.
V trestním řádu lze nalézt ustanovení, které se týkají jen určitého okruhu poškozených nebo svědků. U nich vyžaduje trestní řád specifický postup. Trestní řád zakotvuje odchylky výslechu osob mladších osmnácti let v případě, že jsou vyslýchány o okolnostech, jejichž oživování v paměti by vzhledem k věku mohlo nepříznivě ovlivňovat jejich duševní a mravní vývoj. K výslechu se přibere pedagog nebo jiná osoba mající zkušenosti s výchovou mládeže, která by se zřetelem na předmět výslechu a stupeň duševního vývoje vyslýchané osoby přispěla k správnému vedení výslechu. Přítomnost rodičů u výslechu osoby mladší osmnácti let je tedy jen fakultativní a nemůže nahradit nezbytnost přibrání pedagoga nebo jiné osoby uvedené výše. Přítomnost rodiče či rodičů je vyloučena naopak v případě, že rodiče zároveň ve věci mají postavení svědka, jsou na věci zainteresováni jako poškození anebo dokonce by mohlo přicházet v úvahu jejich trestní stíhání.
Výslech osoby mladší osmnácti let musí být proveden tak, aby již výslech nebylo nutné v dalším průběhu řízení opakovat. Zvláštní pozornost, kterou trestní řád věnuje výslechu osob mladších osmnácti let, se dále promítá i v dalších ustanoveních trestního řádu (např.
Trestní řád stanoví, že nikdo nesmí v souvislosti s trestným činem spáchaným na poškozeném jakýmkoli způsobem zveřejnit informace umožňující zjištění totožnosti poškozeného, který je osobou mladší osmnácti let. Stejná ochrana se poskytuje i poškozenému staršímu osmnácti let, jestliže byl vůči němu spáchán trestný čin kuplířství nebo šíření pornografie nebo některý z trestných činů proti životu a zdraví, svobodě a lidské důstojnosti nebo proti rodině a dětem. Zveřejnění obrazových snímků, obrazových a zvukových záznamů nebo jiných informací o průběhu hlavního líčení nebo veřejného zasedání, které by umožnily zjištění totožnosti takového poškozeného je zakázáno. Zemřela-li nebo byla-li tato osoba prohlášena za mrtvou, souhlas se zveřejněním informací je oprávněn udělit její manžel, partner nebo její děti, a není-li jich, její rodiče, v případě osoby mladší osmnácti let nebo s omezenou svéprávností pak její zákonný zástupce nebo opatrovník. Nerespektování těchto ustanovení může být postiženo jako přestupek s peněžitou sankcí až 1.000.000,- Kč, resp.
| Mechanismus | Cíl | Účastníci | Funkce |
|---|---|---|---|
| Národní Koordinační Mechanismus Pátrání po Pohřešovaných Dětech (NKMPPD) | Rychlé nalezení pohřešovaných dětí v ohrožení | Policie ČR, média, veřejnost | Systém včasného varování, rychlý přenos informací |
| Aplikace ECHO | Zvýšení šance na rychlé nalezení pohřešovaného dítěte | Policie ČR, veřejnost | Mobilní aplikace s aktuálními informacemi o pátrání |
| AMBER Alert | Upozornění na pohřešované dítě v rámci Evropy | Policie ČR, mezinárodní partneři | Mezinárodní systém varování |
| EU CULTNET | Ochrana kulturního a historického dědictví | Policie ČR, mezinárodní síť | Boj s nelegálním obchodem s kulturními památkami |
| I-FAMILIA | Celosvětové porovnání DNA biologických příbuzných pohřešovaných osob s DNA neznámých mrtvých | Interpol, mezinárodní spolupráce | Automatické celosvětové porovnání DNA |
tags: #patrani #dite #v #ohrozeni #definice