Divocí koně v České republice: Návrat do krajiny

Skvělé využití bývalých vojenských prostor a jejich revitalizace pomocí přírodních sil se daří na mnoha místech České republiky díky divokým koním, zubrům a praturům, kteří spásáním agresivních druhů trav pomáhají růstu vzácných rostlin a navrací přírodu opět do rovnováhy.

Začátkem prosince 2021 vyběhlo na nýřanské mokřadní louky stádo „divokých“ koní. Jde o desátou rezervaci, v níž se přistupuje k ochraně přírody tak, že se o biodiverzitu starají velcí spásači, exmoorští ponyové, zubři či pratuři. Tito mladí hřebečci se narodili v roce 2019 v rezervaci velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice.

Skupina divokých koní, která vytvořila jejich mateřské stádo, přijela do milovické rezervace na konci roku 2015. Bylo to tedy druhé stádo, které tehdy bývalý vojenský prostor osídlilo.

Exmoorští ponyové: Autentičtí divocí koně

Slovní spojení „divocí koně“ můžeme úplně klidně používat bez uvozovek. Je to autentický název, který se pro koně z Exmooru používá stovky let a přesně vystihuje, čím se odlišují od ostatních koní. Určitě je to schopnost přežít v přírodě bez péče člověka. Ale jde také o původnost, jak vzhledovou, tak danou neprokřížením s druhem, který není na daném kontinentu původní.

Tím se právě liší koně z Exmooru od mustangů. Zatímco mustangové jsou tedy typickou koňskou směskou formovanou po staletí člověkem, u koní z Exmooru hrál po staletí roli přírodní výběr. A především díky izolovanosti oblasti Exmooru unikli výraznému vzájemnému křížení, které bohužel potkalo zbytky populací divokých koní jinde v Evropě.

Čtěte také: Divocí koně ve Španělsku

Genetické výzkumy potvrdily, že právě koně z Exmooru se prakticky vůbec nekřížili s domácími koňmi, ze kterých bohužel jinde v Anglii i na evropském kontinentu vznikla postupem staletí pestrá směs, obvykle s příměsí krve v Evropě nepůvodních arabských koní. Navíc i genetické analýzy zbarvení původních divokých koní Evropy potvrdily, že koně z Exmooru odpovídají přesně zbarvením divokých koní, jak se vyskytovali před tisíci lety v celé Evropě od Pyrenejského poloostrova až po Ural.

U koní z Exmooru se spojuje vše, co by divoké zvíře mělo charakterizovat - život ve volné přírodě, autentický genetický základ i stavba těla a zbarvení, které se prokázalo při analýze DNA koní starých tisíce let.

Důležitost původních druhů

Ale snaha o maximální původnost je přesto důležitá. Není úplně podstatné, jestli nám tady podobné zvíře chybělo tisíc let, dva tisíce let nebo pět tisíc let. Prostě tady předtím stovky tisíc let žilo, a nebýt člověka, tak tu žije dodnes. Proto se snažíme vracet do krajiny nejautentičtější možné koně, jací dodnes přežili, tedy divoké koně z Exmooru. Je to i určitá forma satisfakce.

Pokud člověk vyhubil v našich zeměpisných šířkách divoké koně, měl by udělat vše pro to, aby se vrátili v nejautentičtější možné podobě. Spásat krajinu s domácími zvířaty nebo s exoty typu velbloudů nebo jaků by sice bylo pohodlnější, ale v podstatě bychom tím navázali na selhání, kterého jsme se jako lidstvo dopustili, když jsme u nás divoké koně vyhubili.

I náš projekt názorně ukazuje, jak jemné rozdíly jsou mezi divokými a domácími zvířaty. Zatímco domácí ovce často zlikvidují poslední porosty vzácných květin, divocí koně se věnují jen agresivním druhům trav a pomohou zvýšit pošty exemplářů ohrožených druh rostlin ne o stovky, ale o tisíce procent.

Čtěte také: Ochrana životního prostředí v zemědělství

Stovky a tisíce druhů květin, ptáků, brouků se statisíce let vyvíjely právě v symbióze s divokými koňmi, zubry a pratury, ne s jaky a s velbloudy. Proto i zdánlivě malé odlišnosti a jednotlivosti mohou v celkovém efektu udělat skutečně dramatický rozdíl.

Úspěšné ochranářské organizace, které desítky let zkoušely pást přírodně cenné lokality ovcemi, kozami a dalšími domácími zvířaty, začaly využívat divoké koně. A rozdíly jsou opravdu obrovské.

Rezervace a jejich role

Velikost okrsků divokých koní závisí především na úživnosti území. V Anglii se pohybuje do 312 hektarů, takže milovická rezervace s rozlohou 350 hektarů určitě poskytuje koním dostatečný prostor. Ale v ochranářsky vyspělých zemích bývají rozlohy podobných rezervací výrazně větší a počítají se často na tisíce hektarů. Ale mají výrazně delší tradici, takže v Česku nás následování tohoto trendu ještě čeká.

Ohradníky udržují divoké koně v lokalitě, kde po nich chceme ochranářskou práci. Od přírody jsou to zvířata velmi zvědavá, takže by určitě bez vymezení prostoru zkoušela objevovat vzdálenější části krajiny. I proto je rozumné, že jsou u nás rezervace ohrazené a zvířata mají v krajině vymezený prostor.

Právě kombinace divokých koní a divokých turů, tedy zubrů a praturů, výrazně zlepšuje pozitivní vliv pastvy na krajinu. Zatímco divocí koně se více věnují agresivním druhům trav, zubři a pratuři o něco málo více preferují křoviny a dřeviny. Přitom jak koně, tak tuři, žerou i to, čemu se věnují jejich protějšky, ale v trochu jiném poměru. A už tento jemný rozdíl stačí k tomu, aby se krajina nevyvíjela tím nejlepším způsobem, než pokud by v ní byli zastoupeni jenom koně, nebo jenom divocí tuři.

Čtěte také: Kůň Převalský a jeho záchrana

Naštěstí legislativa nemá s přítomností divokých koní v krajině problém. A určitě tomu pomáhá i to, že se pohybujeme na ohrazeném prostoru.

V případě divokého koně, který byl do přírody vypuštěn, by se určitě začalo řešit, kdo ho vypustil a kdo nese odpovědnost za škody. Na druhu stranu rezervace na vhodných místech mohou dosahovat tisíců hektarů, takže v těchto řádech už by byla iluze volné přírody v podstatě úplná.

Pozitivní dopady na přírodu

Na pastviny velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice se vrátil ohrožený druh motýla modrásek jetelový. Naposledy tam byl odborníky zaznamenán v roce 1967, v roce 2019 ho vědci spatřili znovu.

Díky pastvě divokých koní přibývá v několika lokalitách v České republice vzácných orchidejí. Týká se to přírodních památek Plachta v Hradci Králové a Baroch na Pardubicku, ale také Národního parku Podyjí.

Především prstantce na Barochu ukázaly, jak se dokáží na pastvu výborně adaptovat. „Přímo mezi kopyty divokých koní jich letos na jaře kvetly stovky. Vykvetly dříve, než rostliny stejného druhu mimo pastvinu, protože v pastevní rezervaci jsou v nízce spasené vegetaci dobře osluněné. Zároveň nejsou vysoké obvyklých 50 až 60 centimetrů, ale jen několik centimetrů. Perfektně zareagovaly na vliv pastvy,“ doplnil David Číp.

Vzácná vegetace se přitom začíná na Barochu, což je nebeský rybník závislý na dešťových srážkách, objevovat také na ostrovech, které byly před začátkem pastvy zcela zarostlé rákosem.

„Na Mašovické střelnici se po pastvě exmoorů populace vemeníku zelenavého dost rapidně zvedá. Ale každá lokalita je jiná. Museli bychom exaktně uchopit celou škálu vlivů, vyhodnocovat příčiny,“ uvedl Martin Škorpík, vedoucí oddělení speciální ochrany přírody a strategie plánování Národního parku Podyjí. Obdobně pozitivně reagoval na zavedení pastvy v Národním parku Podyjí další vzácný druh orchidejí, vstavač kukačka.

„Orchideje bohužel v řadě lokalit v České republiky vymírají. To, že je dokáže zachránit pastva velkých kopytníků, která je zároveň nízkonákladovým způsobem péče o krajinu, je nesmírně pozitivní.

Že málo až středně intenzivní pastva koní a jiných velkých kopytníků svědčí kromě řady jiných skupin rostlin také orchidejím podle vědců není až tak překvapivé. Většina evropských orchidejí jsou konkurenčně slabé rostliny přímo závislé na trvalém odstraňování vysoké bylinné vegetace, která by je jinak zadusila. Jejich výskyt je proto vázán na pastevní krajiny a na stanoviště, kde růst vysokých bylin brzdí sucho a jiné faktory.

Další důležitou podmínkou dobré kondice populací orchidejí je absence hnojení, na které jsou mnohé druhy citlivé. V regionech, kde v minulosti nedošlo k přerušení pastevní tradice a louky nebyly ovlivňovány hnojením jsou orchideje právě v pastevních krajinách zcela běžnou a velmi početnou součástí bylinné vegetace. Takové krajiny dnes nalezneme například na Balkáně či Iberském poloostrově, ale také v Alpách a Karpatech,“ uzavřel Miloslav Jirků.

Nové rezervace a budoucnost divokých koní

Právě vzniká první rezervace divokých koní v Karlovarském kraji nedaleko Aše, konkrétně u obce Krásná. Rezervace u Aše je třináctou lokalitou pro velké kopytníky, která vznikla v České republice

„Nově vznikající rezervace je nejzápadnější v České republice a zároveň první v Karlovarském kraji. Zároveň jde o třetí rezervaci, která vznikla díky místním samosprávám. Největším přínosem přírodních rezervací pro divoké koně je péče o krajinu, především o travnaté a mokřadní plochy a zachovávání jejich přirozeného vývoje bez zásahu člověka.

Šest divokých koní obývá novou přírodní rezervaci s názvem Meandry Lužnice u Třeboně na Jindřichohradecku. K dispozici mají plochu o rozloze téměř 17 hektarů. Koně pocházejí z rezervace u středočeských Milovic. Podle něj areál Meandry Lužnice nabízí pro divoké koně zcela jiné podmínky než Milovice. V nové rezervaci jsou pastviny dlouhodobě podmáčené. „Naopak v Milovicích je terén suchý. Ale to vůbec nevadí, protože divocí koně jsou hodně variabilní a dokáží se přizpůsobit prakticky jakémukoliv terénu.

Momentálně je v České republice devět podobných rezervací a do konce roku by měla vzniknout ještě jedna u Krnova v Moravskoslezském kraji.

Pro sebe vidím splnění historické úlohy v tom, že se divocí koně znovu vrátili lidem na dohled. A že pomáhají zachraňovat místa, která bychom v takovém rozsahu a pestrosti jinak neudrželi. Dělá nám radost, že nové rezervace zakládají jiné neziskovky, ale i města nebo kraje.

Podpora projektů na ochranu divokých koní

Na projekt rezervace velkých kopytníků v Milovicích může veřejnost přispět prostřednictvím portálu Darujme.cz/krajina a dále pak zasláním zprávy ve tvaru DMS KRAJINA 90 na číslo 87 777. Cena dárcovské zprávy je 90 korun, na projekty neziskové organizace jde 89 Kč korun. Dárcovské SMS zastřešuje Fórum dárců.

Projekt rezervace velkých kopytníků můžete podpořit nákupem zahradnických potřeb, nebo dřevěných krmítek pro ptáky a dalšími mnoha produkty na e-shopu Zelená domácnost.

tags: #divocí #koně #v #České #republice #výskyt

Oblíbené příspěvky:

• Emisní náklady
• Potenciál LPG v ekologii
• Podnebí České republiky
• Aktuální stav znečištění Středozemního moře
• Výzkum Barbory Konopáskové