Divoká příroda Rokytné: Skrytý klenot jižní Moravy

Údolí říčky Rokytné u Moravského Krumlova, ačkoli není tak známé jako Pálava, nabízí autentický zážitek v srdci jižní Moravy. Tato oblast, chráněná jako Národní přírodní rezervace Krumlovsko-rokytenské slepence, představuje unikátní kombinaci skalnaté krajiny, rozkvetlých stepí a geologické historie.

Řeka Rokytná, dominantní prvek této oblasti, se hluboce zařezala do podloží a vytvořila fascinující kaňon s vysokými skalními stěnami. Krumlovsko-rokytenské slepence, dávné nánosy řek a moří, dodávají krajině specifický ráz a barvu. Tyto sedimenty uchovávají valouny křemene, drob a dalších hornin staré zhruba 300 milionů let.

Geologický unikát: Krumlovsko-rokytenské slepence

Říčka Rokytná se u Moravského Krumlova zakusuje do masy permokarbonských slepenců, usazené horniny staré zhruba 300 milionů let, která vyplňuje část Boskovické brázdy. Do této obří jizvy v krajině vodní toky naplavovaly vrstvy materiálu z vyšších poloh. Dostaly se sem takto valouny vápence, drob, pískovců či břidlic.

Slepenec není příliš pevná hornina. Snadno se drolí a rozpadá, takže si jeho vrstvami během mnoha tisíciletí prorazil tok Rokytné. Vytvořila zde hluboké zaříznuté údolí se strmými a členitými svahy - takzvané údolí profilu „V“.

Flóra: Pestrobarevný koberec a vzácné druhy

Jakmile nastane jaro, rezervace se promění v pestrobarevný koberec. Díky specifickému mikroklimatu a podkladu se zde daří druhům, které jinde v Česku potkáte jen zřídka. Koniklec velkokvětý otevírá své fialové kalichy mezi prvními.

Čtěte také: Česká stopa na Zakarpatské Ukrajině

Naprostým unikátem je hvozdík moravský, místní endemit, který svými růžovými květy zdobí skalní štěrbiny a nikde jinde na světě jej ve volné přírodě nespatříte. Společnost mu dělá řeřišničník skalní, vzácná rostlina vyhledávající právě tyto specifické slepencové podklady.

Na jižně orientovaných svazích nalezneme řídké porosty kostřavy sivé (Festuca pallens) a vytrvalých bylin. Řada z nich patří mezi vzácné druhy. Například devaterka poléhavá (Fumana procumbens) nebo tolice rozprostřená (Medicago prostrata). Jen na několika místech rezervace roste křivatec český (Gagea bohemica).

V květnu můžeme spatřit na některých místech vlající bílé „vlasy“ několika druhů kavylů (Stipa sp.), chráněných suchomilných trav. Později, v létě, kvete na několika skalních hřbetech a výchozech supervzácný druh trávy dvouřadec pozdní (Cleistogenes serotina).

Fauna: Útočiště pro fascinující živočichy

V členitém terénu a rozmanitých biotopech nachází útočiště celá řada fascinujících živočichů. Na sluncem vyhřátých skalních římsách se často vyhřívá ještěrka zelená, která svými smaragdovými barvami připomíná spíše exotické kraje.

Nad hlubokým údolím Rokytné krouží dravci, mezi nimiž vyniká včelojed lesní nebo ostříž lesní, zatímco ve skalních dutinách hnízdí vzácný výr velký. Pokud se ke břehu řeky přiblížíte dostatečně potichu, můžete zahlédnout záblesk tyrkysového peří ledňáčka říčního, který loví v čistých vodách pod skalami.

Čtěte také: Vlna a divoká příroda

Svět hmyzu zde hojně zastupuje kudlanka nábožná, z vzácní motýli, jako je pestrokřídlec podražcový, nebo kriticky ohrožený krasec uherský, kteří obývají neporušené lesní partie na dnech roklí.

Turistika v údolí Rokytné

Pokud se sem vydáte, čeká vás síť dobře značených cest, které propojují ty nejzajímavější body. Nejoblíbenější je naučná stezka, která vás provede hranami kaňonu i stinnými úseky u hladiny řeky. Připravte se na to, že místy vás trasa trochu zadýchá, ale odměna v podobě výhledů na nekonečné lesy a křivky Rokytné za tu námahu rozhodně stojí. Je to ideální cíl pro ty, kteří hledají ticho a chtějí na chvíli zmizet z moderního světa do lůna divočiny.

Do krumlovské části, která se vypíná přímo nad městem, vyjdete nejsnáze z centra Moravského Krumlova. Od zámku nebo z náměstí vás červená turistická značka dovede strmějším stoupáním až ke kapli svatého Floriána. Tato cesta nabízí ty nejznámější pohledy na město sevřené v meandru řeky.

Ke druhé části u osady Rokytná se nejlépe přiblížíte autem nebo autobusem přímo do této vísky. Odtud vychází naučná stezka, která vás provede lesními partiemi a skalními vyhlídkami nad řekou.

Trasa podél Rokytné z Šemíkovic

Prozkoumejte divoké údolí Rokytné na trase, kterou Kotel prozkoumal již v roce 2004. Tato trasa, zejména v okolí Šemíkovic a Tavíkovic, patří k nejatraktivnějším částem Rokytné.

Čtěte také: Svět divoké přírody

• Šemíkovice (0 km, 360 m.n.m.)
• Texlův (Loupalův) mlýn (1 km)
• Šabatův (Piruchtův) mlýn (2 km)
• soutok Rouchovanky a Rokytné (4 km)
• Bendův mlýn rozc. (5 km, 297 m.n.m.)
• pod Výrovou skálou
• Tavíkovický most (8 km)
• Nový mlýn (9 km)
• Vilímův mlýn (12 km, 330 m.n.m.)
• pod Cibuluškou (12,5 km, 410 m.n.m.)
• Šemíkovice (16 km)

Trasa začíná v Šemíkovicích, vede podél Rouchovanky a poté proti proudu Rokytné. Míjíte Texlův mlýn a pokračujete k ruinám Šabatova mlýna. Cesta dále vede lesem podél Rouchovanky, údolí se postupně prohlubuje. Po dosažení soutoku Rouchovanky a Rokytné se napojíte na žlutou turistickou značku, která spojuje Jaroměřice a Moravský Krumlov.

Dále trasa pokračuje proti proudu Rokytné, po pravém břehu. Míjíte Bendův mlýn a pokračujete do divokých partií údolí, které se místy mění ve skalnatý kaňon. Cesta vede podél skalnatých srázů a kamenných moří. Po dosažení Tavíkovického mostu můžete odbočit na Šemíkovice, nebo pokračovat k Novému mlýnu a Vilímovu mlýnu.

Tipy pro návštěvu

• Doprava: Na Rouchovansko o víkendu nejezdí veřejná doprava, proto je nutné se tam dopravit autem.
• Občerstvení: V Rouchovanech se nachází hospoda "Radnice" s dobrou a levnou domácí kuchyní.
• Mapy: K orientaci poslouží mapa KČT č.

Tabulka: Mlýny na řece Rokytné

Divoká příroda Rokytné nabízí nezapomenutelné zážitky pro milovníky přírody, turistiky a geologie. Prozkoumejte tento skrytý klenot jižní Moravy a objevte jeho krásy a tajemství.

tags: #divoká #příroda #Rokytná

Oblíbené příspěvky:

• Digitalizace v ČR a EU
• Život lišky obecné: Příroda a město
• Život a dílo Grety Thunbergové
• Rizika pro životní prostředí v arabském světě
• Mód přežití: Jak funguje a jak se z něj dostat