Do roku 2030 přes 30 % produkce energie z obnovitelných zdrojů v České republice

Podíl obnovitelných zdrojů v Česku má do roku 2030 vzrůst na 22 %, schválila dnes vláda. Původně bylo navrhováno 20,8 %. Nyní by měl do roku 2030 stoupnout ze současných asi 18 procent na 30 procent.

Aliance pro energetickou soběstačnost porovnala návrhy Národních akčních plánů států V4, tedy Česka, Slovenska, Maďarska a Polska a dále Německa, Nizozemska a Litvy. Přístup vybraných států se významně liší jak ve ztotožnění se s cíli, tak v míře rozpracování a konkrétnosti opatření.

U vybraných států je zajímavé srovnat, jaké cíle zvolily pro horizont roku 2030. Například sousední Polsko bude navyšovat svůj závazek ze současných 15 % na 29,5 %.

Srovnání plánů rozvoje obnovitelných zdrojů

„Pokud srovnáme plány rozvoje obnovitelných zdrojů pro produkci elektřiny v zemích V4, pak má Česko jednoznačně nejmenší ambice. Daleko před námi je i uhelné Polsko. Ze zemí V4 plánuje Maďarsko do roku 2030 instalovat obnovitelné zdroje až na cílovou hodnotu 4 600 MW, přičemž více než 4 000 MW lze připsat fotovoltaickým elektrárnám,“ komentuje aktuální stav české energetiky Martin Sedlák, výkonný ředitel AliES, který také působí jako programový ředitel Svazu moderní energetiky.

Plán počítá se zvýšením podílu obnovitelné elektřiny ze současných necelých 13 % na pouhých 16,9 % do roku 2030.

Čtěte také: Inovace v energetice a ekologii

Férový příspěvek České republiky ke splnění společného celounijního cíle (nejméně 42,5% podíl obnovitelných zdrojů na celkové konečné spotřebě energie ve 2030; pozn. redakce) vychází ve studii Technické univerzity ve Vídni, Energy Economics Group a European Renewable Energies Federation (EREF) na úrovni nejméně 33 %. To je v podstatě zdvojnásobení současného podílu obnovitelných zdrojů na výrobě respektive spotřebě energie.

Predikce Komory OZE očekávají v roce 2030 podíl obnovitelných zdrojů na spotřebě elektřiny na úrovni 35,3 % a na spotřebě ve vytápění 36,5 %.

Technologický vývoj a legislativní změny

Ceny fotovoltaických modulů klesly od roku 2010 o více než 80 %. V posledních dvou letech se daří EU oživovat růst solární energetiky. Celkový instalovaný výkon fotovoltaických elektráren ke konci roku 2019 dosáhl 132 GW, tedy více než jedna šestina celosvětového množství solárních panelů. Meziročně narostl výkon fotovoltaik v EU o 14 %.

Rok 2024 přinesl celou řadu legislativních změn a novinek, které mají pomoci dalšímu rozvoji OZE. Kromě spuštění Elektroenergetického datového centra, které zajišťuje možnost sdílení elektřiny, se počátkem roku očekává schválení Lex OZE 3, který by měl konečně zavést akumulaci a flexibilitu do české legislativy. Lze zmínit i představenou metodiku pro zavádění akceleračních zón a s tím spojené zrychlení povolovacího procesu pro elektrárny s větším instalovaným výkonem. Podpořit takový typ elektráren se bude snažit i MPO, a to vypsáním provozní podpory během let 2025 až 2027 pro až 350 MW nového instalovaného výkonu ročně.

Výzvy a příležitosti

Pro Česko může být ekonomický potenciál rozvoje obnovitelných zdrojů mnohem vyšší. Studie Deloitte zpracovaná pro Svaz moderní energetiky počítá s růstem až 9 000 MW solárních parků z navrhovaných 1 900 MW.

Čtěte také: Změny v Zákoně o Ovzduší

Pro restart rozvoje obnovitelných zdrojů bude klíčové oživení investičního prostředí. Jako efektivní nástroj se jeví využití úspěšného schématu aukcí, ve kterých soutěží zájemci o výstavbu nových projektů obnovitelných zdrojů o podporu.

Česko stále na restart rozvoje obnovitelných zdrojů čeká. V posledních dvou letech se daří EU oživovat růst solární energetiky.

I přes rychlý rozběh investic do obnovitelných zdrojů v minulosti je česká elektroenergetika stále přibližně z poloviny závislá na spalování uhlí. Během posledních pěti let přibyl pouze jediný velký větrný park, téměř žádná bioplynová stanice a solární panely rostly jen na rodinných domech. Loni tak dokonce podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů klesl pod 13 %.

Přitom dekarbonizace ekonomiky sebou přináší prostor pro inovace, které mohou pomoci českým firmám vstoupit na nové trhy.

V Polsku jsou hlavními řešeními, které mají vytvořit stabilní prostředí, zejména energetické klastry, aukční systém podpory, dočasná řešení týkající se systému zelených certifikátů, net metering pro malé výrobce a také celá řada pravidel a podmínek pro výkon činnosti v oblasti výroby elektřiny, zemědělského bioplynu, tepla a biokapalin. V oblasti elektroenergetiky sází Polsko na výstavbu větrných elektráren, ale také fotovoltaických elektráren, kde díky výstavbě překročilo v září 2019 symbolickou hranici instalovaného výkonu 1 GWp a do konce roku tato hodnota mohla narůst o dalších 20 až 30 %. Tento růst fotovoltaik byl zajištěn mimo jiné snížením daně pro malé elektrárny z 23 % na 8 % a státní dotační program těchto projektů.

Čtěte také: Předpisy pro kotle v ČR

Polsko vkročilo v posledních letech do rozvoje solárních a větrných parků pomocí aukcí nových kapacit. Úspěšně se tak inspirovalo v Německu.

Budoucnost obnovitelných zdrojů v ČR

Česko se po letech stagnace začíná vracet k obnovitelným zdrojům. Přes milion tepelných čerpadel, jejichž hlavním akcelerátorem rozvoje bude náhrada starých, neefektivních plynových kotlů a výměna neekologických kotlů na tuhá paliva.

Zkrácené stavební řízení a povolování podpoří vznik zhruba pěti stovek větrných elektráren. U nových fotovoltaik by ale stát měl pohlídat, aby nejméně polovina vznikla na budovách či v místě spotřeby vyrobené elektřiny. Komora OZE se obává ztráty důvěry veřejnosti v případě masivního rozvoje fotovoltaiky převážně v solárních parcích. Všem novým zdrojům budou krýt záda bioplynové, biometanové, vodní a další řiditelné zdroje a rovněž flexibilita včetně řízení spotřeby a akumulace nejen do baterií.

V sektoru bioenergetiky lze očekávat výrazné navýšení výkonu a to především v podobě biometanu a spotřeby disponibilního tepla z existujících bioplynových stanic. Očekáváme rovněž vznik prvních geotermálních výtopen a tepláren.

„Zrychlení stavebního řízení včetně správně metodicky nastavené zonace zahrnující standardní území s dvouletým povolováním i akcelerační zóny, kde bude stačit rok, bude klíčové. Oceňuji, že se do zjednodušování rozvoje obnovitelných zdrojů ministerstva - po dekádě praktické stagnace OZE v Česku - pustila. Komora OZE očekává také vznik přibližně pěti tisíc nových solárně termických systémů každoročně a to i na bytových domech: pomáhají v přechodovém a letním období zajistit kompletní potřebu teplé vody a pomoci přitápět dům. V této dekádě vzniknou i první pilotní projekty geotermálních zdrojů. Jejich vzniku by velmi pomohlo zavedení podpory vrtání hlubokých geotermálních vrtů, o kterém se uvažuje v rámci Národního plánu obnovy.

tags: #do #roku #2030 #přes #30 #%

Oblíbené příspěvky:

• Známka STK a emise
• PCR v české krajině
• Parametry ekologických kotlů na uhlí
• Ekologický význam vegetačního období
• Benelux a životní prostředí