Dokumentární letecké záběry odhalují hospodaření a ekologický stav české krajiny

15.03.2026

Dokumentární filmy hrají klíčovou roli v upozorňování na nezdravý stav české krajiny v souvislosti s probíhající klimatickou změnou. Zabývají se problematikou vodního režimu a hospodaření s vodou v Čechách a akcentují podceňované nebezpečí sucha. Bleskové záplavy i vysychání krajiny jsou projevem proměn globálního klimatu i důsledkem našeho zacházení s přírodou. Film zdůrazňuje dlouhodobý a dalekosáhlý důsledek špatného nakládání s českou krajinou.

Krajina v tísni

Dokumentární film KRAJINA V TÍSNI vyrobila společnost Člověk v tísni v souvislosti s masivní pomocí, kterou opakovaně poskytuje při povodních v ČR. Jako zjevný a viditelný symptom problematického vodního režimu a hospodaření s vodou je ve filmu použit fenomén českých a moravských povodní posledních desetiletí, které jsou stále v živé paměti obyvatel naší země. Celou problematiku pak předkládá v globálních, celosvětových souvislostech.

Jednou ze záměrně vybíraných cílových skupin diváků jsou vlastníci zemědělské půdy, tedy přibližně 2,5 milionu lidí. Jen malá část z nich na vlastních pozemcích sama hospodaří, většina svou půdu pronajímá za nevýhodných podmínek velkým zemědělským holdingům. Vzpomínky na povodně před několika lety odešly s velkou vodou a dnes spíš Česko řeší problém sucha. Nový film z produkce Člověka v tísni ukazuje, jak spolu obojí souvisí. Jedná se o mezigenerační dialog akcentující dopad našeho jednání na životy našich dětí.

Neviditelné ticho

Režisér Jan E. Svatoš, autor čtyřnásobně oceněného dokumentu o zrození africké filmové divočiny Archa světel a stínů, dokončil v produkci České televize dokumentární film Neviditelné ticho. Diváci v něm uvidí unikátní záběry např. rorýsů nebo dramatický odchyt tajemného chřástala. Film původně vznikl jako zamyšlení nad plíživým úbytkem ne příliš atraktivních ptačích druhů zemědělské krajiny, která z biologického hlediska stále více připomíná poušť.

Autoři se v dokumentu ale věnují i tématu soužití ptactva s lidmi, ve filmu je např. kontroverzní příběh havraní kolonie v jihočeském Táboře. Tvůrci spolupracovali s odborníky z České společnosti ornitologické, Univerzity Karlovy ale také např. s Národní galerií a kunsthistoriky. Režisér Jan E. Svatoš dodává: „Když něčeho ubývá, vydává to zákonitě i méně zvuku. A protože žijeme v době audiovizuálního smogu, je to téměř nepostřehnutelné. Náš film se na tento fenomén snaží upozornit.“

Čtěte také: Budoucnost přírody

Planeta Praha a Planeta Česko

Zatímco mnohačlenné štáby nemohou zatím v souvislosti s opatřeními zavedenými proti šíření nového koronaviru natáčet a herci nesmí před kameru bez roušek, v Praze vzniká jedinečný dokument s pracovním názvem Planeta Praha. Přírodu české metropole, v níž se jeho zvířecí a ptačí hrdinové mohou díky liduprázdnému městu cítit už několik týdnů téměř jako v opravdové divočině, natáčí miniaturní štáb pod vedením režisérů Mariána Poláka a Jana Hoška.

Marián Polák ale svou Planetou Česko dokázal, že tuzemská příroda nabízí vzrušující prostředí, které si co do pestrosti a dobrodružnosti v ničem nezadá s exotickými krajinami. Planeta Česko bude opět velkolepou a zároveň poučnou podívanou pro celou rodinu. Natáčení začalo v dubnu letošního roku a potrvá do konce roku následujícího. Jako „herci“ v něm figurují špačci, kosi, sokoli, vodní ptáci, nutrie, brouci roháči, hrobaříci, motýli, netopýři, křečci nebo mufloni a mnoho dalších druhů.

Nový film režiséra a kameramana Mariána Poláka Planeta Česko má ze sebou první slavnostní předpremiéry a reakce na film samotný více než naznačují, že jde o dílo zdařilé, na něž je žádoucí do kina zajít. Jedná se o první český celovečerní film, který mapuje naši přírodu, tedy místa, která máme tak říkajíc „za humny“ a přece unikají pozornosti. Inspirací k natočení filmu o české přírodě byla pro režiséra Mariána Poláka její velká rozmanitost na relativně malém území a také natáčení, která absolvoval v zahraničí. Planeta Česko vstupuje do českých kin ve čtvrtek 22. března.

Ochrana dravců a film

Koncem devadesátých let minulého století hnízdilo na Slovensku 60 - 70 párů poštolky rudonohé (Falco vespertinus). Drastické změny zemědělské krajiny měly na tento druh takřka fatální dopad. Poštolky se na Slovensku dostaly na pokraj vyhynutí, například v roce 2012 nebyl zjištěn jediný hnízdící pár. Právě alarmující situace těchto sokolíků byla podnětem pro zahájení záchranného programu LIFE REDFOOT. Jednou z možností, jak veřejnosti představit ohroženého dravce, je filmový dokument „Bol to takmer bežný druh“, který roce 2017 produkovala Ochrana dravcov na Slovensku.

Jméno režiséra, kameramana, scénáristy a ornitologa Mariána Poláka vnímá nejen filmová, ale i ornitologická veřejnost jako jednoho z nejvýznamnějších současných českých režisérů filmů o přírodě. Spolu s Janem Hoškem natočil řadu filmů pro Českou televizi, ekologické neziskovky (mj. Česká společnost ornitologická), pražskou ZOO, apod. V severočeských hnědouhelných dolech a výsypkách, (mimochodem v v místech, kde se před třiceti lety natáčel Svěrákův oscarový fiktivní dokument Ropáci), připomínajících měsíční krajinu, v opuštěných průmyslových komplexech, bývalých vojenských cvičištích nebo v šumavských hvozdech sežraných kůrovcem. To jsou pro přírodu divoká místa, která přinášejí ozdravný a sebezáchovný proces.

Čtěte také: Ochrana přírody v ČR

Naslouchat lesu

V loňském roce byl dokončen dokumentární film „Naslouchat lesu“ s tematikou přírodě blízkého lesnického hospodaření v Česku. Po uvedení na několika festivalech v ČR a na Slovensku bude film odvysílán v neděli 24. března 2024 v 17:35 v České televizi (repríza ve středu 27. března v 10:15) na kanálu ČT2. Kdybych to měl trochu rozvinout, řekl bych, že film je o hledání nové rovnováhy mezi lidskými potřebami a přírodou, o hledání cesty, jak skloubit všechny funkce lesa (mimoprodukční, ale i ty produkční) na cestě k udržitelnější budoucnosti a krajině odolnější vůči klimatickým změnám.

Filmem prostupuje osobní linka lesníka Milana Hrona, který se v jemu svěřených lesích již přes 20 let snaží o změnu hospodaření z klasického pasečného hospodaření na hospodaření přírodě blízké. Spolek Pro Silva Bohemica, který byl spoluřešitelem projektu, nás oslovil s přípravou těchto videí, a když jsme viděli, o jak zajímavá témata se jedná, hned nás napadlo pokusit se je zpracovat i jako samostatný dokumentární film a zpřístupnit tak téma i široké veřejnosti. Naší snahou bylo nejenom přinést informace o lese a možnostech přírodě blízkého hospodaření v něm, ale i ukázat, co všechno obnáší práce lesníka v jeho každodenní praxi. Film je určen pro širokou veřejnost, hlavně diváky, kteří mají zájem o přírodu, krajinu nebo ekologii.

Ekologické dokumenty na Netflixu

Netflix se stal významným hráčem v oblasti ekologie. Významně investuje do “zelené produkce” a nabízí řadu dokumentů zaměřených na životní prostředí. Znečištěné ovzduší je jedním z hlavních problémů, kterému dnes musíme čelit. Kiss the Ground je inspirativní dokument, ve kterém je řešení klimatické krize právě půda, jež “umí” kromě mnoha jiných věcí vázat uhlík, a tudíž snižovat emise.

Seaspiracy nás zasvěcuje do kontroverzních praktik rybolovného průmyslu a přináší důležité otázky o odpovědnosti lidského jednání. Špinavé zlato z dokumentární série Dirty Money se zaměřuje na temnou stránku ilegální těžby v peruánské džungli nebo ve Venezuele, která má velký dopad na tamní životní prostředí a komunity. Seriál Rotten se zaměřuje na potravinářský průmysl a jeho negativní dopady spojené s půdou, kdy honba za zisky ničí přírodu a odpírá chudým lidem něco tak základního, jako je voda. The Avocado War. Vizuálně působivý dokumentární seriál Night on Earth ukazuje noční život organismů z různých koutů světa. Great Barrier Reef je korálový útes, který se nachází blízko Austrálie. Bikers vs Cars objasňuje, skrze rozhovory s urbanisty a studie dopravních problémů, výhody masového využití cyklistiky ve velkých městech.

Letiště Václava Havla Praha a ekologie

Letiště Václava Havla Praha leží na severozápadním okraji Prahy, v městské části Praha 6. S rokem 1989 se Československo vrátilo k demokracii a letiště, které se tehdy jmenovalo Letiště Ruzyně, se stalo konečně skutečnou branou do zahraničí. Letiště se od roku 1989 zásadně změnilo, proběhlo jeho rozšíření, přibyly terminály, administrativní budovy, parkoviště i nezbytná infrastruktura. Rozšířené letiště bylo v roce 2012 přejmenováno na Letiště Václava Havla Praha na počest prvního prezidenta demokratického Československa.

Čtěte také: Ekologická témata v Powaqqatsi

Dokumentární film z roku 2017 přináší také informace o plánech na budoucí rozvoj komplexu. Návrhy na ambiciózní rozšiřování kapacity přepravy musely být přehodnoceny z důvodu ekologické zátěže, kterou provoz letiště přináší. Globální oteplování, uhlíková stopa či ekologie jsou všechno témata, která dnes den co den řeší prakticky celý svět. I proto je vhodné být v nich dostatečně informovaným a vědět, které informace v jejich rámci jsou založeny na pravdivých faktech a které spíš na dojmech. Oneplay vám skrz dokumenty o ekologii či změně klimatu pomůže zůstat v obraze a mít o těchto věcech mnohem víc jasno.

Další dokumenty a aktivity

Sir David Attenborough (98) patří k nejslavnějším přírodovědcům a geologům na světě. Už více než šedesát let je jeho hlas průvodcem nespočtu dokumentů a pořadů o přírodě, jejichž cílem je přiblížit tento svět běžným lidem a použit je o tom, proč je pro nás příroda důležitá nebo jak ji správně chránit. Šestidílný dokumentární seriál Na chvíli na zemi divákům nabízí zcela unikátní pohled do zákulisí toho, jak v moderní zoologické zahradě, konkrétně Zoo Ostrava, probíhá chov ohrožených zvířat. Arthur Sniegon je mladý muž pocházející z Třince, který však drtivou většinu svého života aktuálně tráví na afrických savanách. Je totiž aktivistou, snažícím se na vlastní pěst a skrz svou organizaci Save-Elephants bojovat za ochranu těchto suchozemských obrů před jejich možným úplným vyhynutím.

Málokdo ví, že do boje s globálním úbytkem pitné vody se aktivně pouštějí také čeští vědci. Ti se rozhodli zkonstruovat přístroj, který by dokázal vytvářet vodu ze vzduchu a mohl by tak pomoci vytvářet v pouštích nepostradatelné oázy. Režisér Marián Polák se však rozhodl vytvořit dokument plný stejně úžasných záběrů, avšak zaměřený primárně na přírodu České republiky. Řada z nás totiž ve skutečnosti vůbec netuší, jak pestrá a neuvěřitelná stvoření v našich luzích a hájích žijí.

Hlavní hrdina, zkušený obchodník Steve (Mat Damon), dostává od nadřízených na první pohled lehký úkol - vyrazit do ekonomicky zbídačeného městečka na venkově a získat od zdejších obyvatel těžební práva na jejich zemědělských pozemcích. Celá věc vse však začne komplikovat, když se obyvatelé městečka rozhodnou nabídku zvažovat společně pod vedením zdejšího váženého učitele. Původně čistě byznysové záměry Steva navíc dostanou trhlinu, když se zakouká do jedné z místních dívek.

Vzdělávací cíle

Žák si zapamatuje základní fakta o změně vlastnictví a zacházení se zemědělskou krajinou v období kolektivizace v 50. letech a v době politické a ekonomické transformace po r. 1989.
Žák porozumí hloubce a závažnosti změn, jež venkov a jeho obyvatele v minulosti postihl, a nutnosti jejich řešení.
Žák aplikuje svoje znalosti z historie na vysvětlení problematiky zacházení s krajinou v Česku.
Žák uvede souvislosti mezi stavem české krajiny a odolností krajiny vůči klimatické změně.

Komparace leteckých map pohraničí

Promítněte žákům letecké snímky pohraničních oblastí a nechte je porovnat krajinu u nás a u našich sousedů. Žákům můžete pokládat tyto otázky:

V čem se liší zemědělská krajina v pohraničí v jednotlivých státech?
Je pro tyto rozdíly vysvětlení v rozdílném geografickém rázu krajiny?
Pokud ne, čím mohou být viditelné rozdíly v krajině způsobeny?
Mohou tyto rozdíly souviset se způsobem zacházení s krajinou? Jak?

Kolektivizace a její důsledky

Po zhlédnutí ukázky položte žákům následující otázky:

Jaké období 20. století ukázka popisuje?
Jak se změnil ráz krajiny v souvislosti s nucenou kolektivizací na počátku 50. let?
Proč došlo ke scelení (sloučení) polí a rozorání mezí?
V čem byl tento proces kolektivizace problematický a negativní pro samotnou krajinu a zacházení s ní?
Jaké důsledky kolektivizace můžeme v krajině vidět dodnes?

Exkurz do historie: od listopadu 1989 do současnosti

Pusťte žákům další část dokumentu Krajina v tísni. Po zhlédnutí položte žákům následující otázky, odpovědi je nechte nejprve zpracovat v menších skupinách a pak společně shrňte:

Co podstatného se ve vztahu k zemědělské krajině událo po listopadu 89?
Jakými způsoby byl vrácen vyvlastněný majetek majitelům či jejich potomkům a jak s ním většinou naložili?
Jak moc byl „návrat ke kořenům“ úspěšný a v jakém ohledu se jej nepodařilo zcela naplnit?
Proč je česká zemědělská půda pořád v tak špatném stavu? Jaké užívané zemědělské postupy půdu dále znehodnocují?

Česká krajina a klimatická změna

Nyní položte žákům nejprve otázky a nechte je se o nich pobavit jen ve dvojicích či menších skupinách, odpovědi si mohou zapisovat na papír:

V jakém stavu je naše krajina dnes a jaká rizika jí hrozí v souvislosti s klimatickou změnou?
Jakým dalším negativním dopadům měnícího se klimatu bude muset naše krajina čelit?
Jak lze negativní dopady klimatické změny na naši krajinu minimalizovat?