V rámci zaměření na sociální vztahy se vedení školy rozhodlo nejdříve podrobně zmapovat situaci pomocí dotazníku. Jedná se o evaluační nástroj zahraničního původu, který byl přeložen a adaptován na české podmínky. Dotazník poskytl tu výhodu, že byl P. pedagogické fakulty, aby byly rozptýleny obavy učitelů, že se jejich odpovědi prozradí. Návratnost dotazníků byla velmi vysoká (více než 90 %).
Celkové klima učitelského sboru je počítáno z prvních čtyř proměnných. Celkové klima sboru mělo relativně vysokou hodnotu (27,4; průměr = 18,1), takže vyšlo jako příznivé. Z grafu však vyplývá, že celkové klima ZŠ sv. ZŠ i nadále velmi příznivé. Červené kroužky označují výsledky na ZŠ sv. Voršily.
Proč tedy cítí škola potřebu se klimatem zabývat, když je klima sboru v České republice poměrně příznivé? V prvním případě to znamená, že škola je řízena poměrně nedirektivně, tedy bez zvyku něco direktivně přikazovat. Někteří učitelé mohou mít pocit, že by jim více vyhovovala „vláda silné ruky“, což může být jedna z příčin jejich frustrací.
Zajímavým zjištěním také bylo, jak vedení školy odhadovalo výsledky vnímání klimatu sborem. Zjistilo se, že se odchýlili od většinového vnímání ve sboru. Rozdíly jsou i mezi nimi navzájem. Jen v odhadu ne-direktivnosti ředitelky se oba vzácně shodli. Dalším významným zjištěním byla identifikace výrazných rozdílů ve vnímání klimatu mezi učiteli.
Srovnání s jinými školami ukázalo, že učitelé vnímají každodenní školní realitu velmi odlišně. Obzvláště markantní rozdíly se projevily v hodnocení přátelských vztahů. Někteří učitelé cítí ve škole velmi dobře a udržují se svými kolegy velmi přátelské vztahy. Naopak, mezi učiteli se našlo i několik jedinců, kteří vyjádřili, že školu jako přátelské prostředí nevnímají.
Čtěte také: Budoucnost třídění v Teplicích
Výsledky dotazníku byly diskutovány na poradě pedagogického sboru. Učitelé uváděli důvody, proč takto hodnotili. Ke každému z nich pak byly stanoveny konkrétní evaluační nástroje a realizace celoškolního projektu.
Ve školním roce 2008/2009 bylo opětovně realizováno šetření Mapa školy, jehož cílem porovnání výsledků za dvě sledovaná období 2006/2007 a 2008/2009. Byl určen pedagogický pracovník, který byl vedením školy pověřen koordinací autoevaluace školy. Mnozí z nich také přiznali, že výsledkům neporozuměli, což vedlo k možným chybám, které vedly k následným vyjasněním s firmou poskytující tyto služby (SCIO). Cílem bylo porovnat, jak se klima změnilo od posledního měření.
Pokles direktivity nemusí působit jako špatný výsledek, protože klima ZŠ sv. snížila se míra direktivity.
Školní třída je nedílnou součástí školy, má své jedinečné a originální třídní klima. Každá třída, kterou navštěvují stejně staré děti a získávají zde vědomosti, dovednosti, postoje a vznikají v ní vzájemné interakce mezi žáky a učiteli a žáky navzájem, je odlišná, protože do školní třídy vstupují děti z různého rodinného prostředí, s rozdílným socioekonomickým zázemím, z odlišného kulturního, případně jazykového prostředí. Do školní třídy si žáci přinášejí své dovednosti, zkušenosti, postoje, komunikační vzorce, vzorce chování ze své základní sociální skupiny, tedy rodiny. Na základě tohoto můžeme říci, že klima školní třídy ovlivňuje mnoho faktorů, společností počínaje, přes rodinu a další sociální skupiny až po školu, s přihlédnutím k jednotlivcům, kteří jsou členy sociální skupiny zvané školní třída.
Pokud chceme hovořit o klimatu školní třídy, je nutné si upřesnit jednotlivé termíny, které s tímto pojmem souvisejí:
Čtěte také: Výzvy v třídění odpadu
Třídní klima má zásadní vliv na chování, jednání a studijní úspěšnost žáků ve třídě. Jde o subjektivní hodnocení prožitků a emocí, které nelze objektivně změřit pouhým pozorováním nebo testováním. Skutečný obraz o klimatu třídy si utvoříme na základě přímé konfrontace s žáky a učiteli.
Čapek (2010) definuje klima školní třídy jako souhrn subjektivních hodnocení a sebehodnocení vnímání, prožitků, emocí a vzájemného působení všech účastníků, které v nich jako ve spolutvůrcích a konzumentech vyvolávají edukační a jiné činnosti v daném prostředí.
Rozlišování třídního klimatu na jednotlivé druhy není úplně jednoduché. Nejjednodušší rozdělení je uváděno v Pedagogickém slovníku (Průcha, Walterová, Mareš 2013):
Piťha, Helus 1993 in Kalhous, Obst a kol. 2002 uvádějí následující druhy třídního klimatu:
Na otázku, kdo je hlavním zdrojem utváření klimatu ve školní třídě, odborníci odpovídají odlišně. Průcha (2002) uvádí: Někteří míní, že hlavním zdrojem jsou žáci - jejich jedinečná struktura, vlastnosti, chování, které jsou odlišné od jedné třídy k druhé. To rozpoznává každý zkušený učitel a stává se často, že v jedné třídě vyučuje rád, těší se na ni, kdežto v jiné třídě na téže škole vyučuje nerad, s nechutí a je často stresován. Žáci v těchto třídách mohou vytvářet odlišné klima tím, jak se chovají, jaké postoje mají k učení, k učitelům apod.
Čtěte také: Odpady a Ministerstvo životního prostředí
Jiní odborníci soudí, že hlavním tvůrcem klimatu ve třídě je učitel, neboť tento subjekt svými vlastnostmi a především rolí, kterou má ve vyučování, může významněji ovlivňovat klima třídy.
Nejvíce se pravdě přibližuje tvrzení, že na tvorbě klimatu se podílejí oba aktéři výchovně vzdělávacího procesu, tedy učitel a žáci společně. Je ovlivněno prostředím třídy, klimatem školy, klimatem pedagogického sboru, rodiči.
Klima třídy nelze vnímat nahodile, přestože jeho neuchopitelnost k tomu svádí. Klima třídy lze měřit a na základě výsledků měření dále klima třídy zkvalitňovat a pracovat s ním v průběhu výchovně vzdělávacího procesu.
Mareš (1998) ve své přehledové studii uvádí následující shrnutí měření klimatu školní třídy:
tags: #dotaznik #klimatu #pedagogickeho #sboru #priklady