Dotazník klimatu pedagogického sboru: Příklady a aplikace

V rámci zaměření na sociální vztahy se vedení školy rozhodlo nejdříve podrobně zmapovat situaci pomocí dotazníku. Jedná se o evaluační nástroj zahraničního původu, který byl přeložen a adaptován na české podmínky. Dotazník poskytl tu výhodu, že byl P. pedagogické fakulty, aby byly rozptýleny obavy učitelů, že se jejich odpovědi prozradí. Návratnost dotazníků byla velmi vysoká (více než 90 %).

Celkové klima učitelského sboru je počítáno z prvních čtyř proměnných. Celkové klima sboru mělo relativně vysokou hodnotu (27,4; průměr = 18,1), takže vyšlo jako příznivé. Z grafu však vyplývá, že celkové klima ZŠ sv. ZŠ i nadále velmi příznivé. Červené kroužky označují výsledky na ZŠ sv. Voršily.

Proč se zabývat klimatem pedagogického sboru?

Proč tedy cítí škola potřebu se klimatem zabývat, když je klima sboru v České republice poměrně příznivé? V prvním případě to znamená, že škola je řízena poměrně nedirektivně, tedy bez zvyku něco direktivně přikazovat. Někteří učitelé mohou mít pocit, že by jim více vyhovovala „vláda silné ruky“, což může být jedna z příčin jejich frustrací.

Zjištění a rozdíly ve vnímání klimatu

Zajímavým zjištěním také bylo, jak vedení školy odhadovalo výsledky vnímání klimatu sborem. Zjistilo se, že se odchýlili od většinového vnímání ve sboru. Rozdíly jsou i mezi nimi navzájem. Jen v odhadu ne-direktivnosti ředitelky se oba vzácně shodli. Dalším významným zjištěním byla identifikace výrazných rozdílů ve vnímání klimatu mezi učiteli.

Srovnání s jinými školami ukázalo, že učitelé vnímají každodenní školní realitu velmi odlišně. Obzvláště markantní rozdíly se projevily v hodnocení přátelských vztahů. Někteří učitelé cítí ve škole velmi dobře a udržují se svými kolegy velmi přátelské vztahy. Naopak, mezi učiteli se našlo i několik jedinců, kteří vyjádřili, že školu jako přátelské prostředí nevnímají.

Čtěte také: Budoucnost třídění v Teplicích

Následné kroky a evaluační nástroje

Výsledky dotazníku byly diskutovány na poradě pedagogického sboru. Učitelé uváděli důvody, proč takto hodnotili. Ke každému z nich pak byly stanoveny konkrétní evaluační nástroje a realizace celoškolního projektu.

Ve školním roce 2008/2009 bylo opětovně realizováno šetření Mapa školy, jehož cílem porovnání výsledků za dvě sledovaná období 2006/2007 a 2008/2009. Byl určen pedagogický pracovník, který byl vedením školy pověřen koordinací autoevaluace školy. Mnozí z nich také přiznali, že výsledkům neporozuměli, což vedlo k možným chybám, které vedly k následným vyjasněním s firmou poskytující tyto služby (SCIO). Cílem bylo porovnat, jak se klima změnilo od posledního měření.

Pokles direktivity nemusí působit jako špatný výsledek, protože klima ZŠ sv. snížila se míra direktivity.

Klima školní třídy

Školní třída je nedílnou součástí školy, má své jedinečné a originální třídní klima. Každá třída, kterou navštěvují stejně staré děti a získávají zde vědomosti, dovednosti, postoje a vznikají v ní vzájemné interakce mezi žáky a učiteli a žáky navzájem, je odlišná, protože do školní třídy vstupují děti z různého rodinného prostředí, s rozdílným socioekonomickým zázemím, z odlišného kulturního, případně jazykového prostředí. Do školní třídy si žáci přinášejí své dovednosti, zkušenosti, postoje, komunikační vzorce, vzorce chování ze své základní sociální skupiny, tedy rodiny. Na základě tohoto můžeme říci, že klima školní třídy ovlivňuje mnoho faktorů, společností počínaje, přes rodinu a další sociální skupiny až po školu, s přihlédnutím k jednotlivcům, kteří jsou členy sociální skupiny zvané školní třída.

Pokud chceme hovořit o klimatu školní třídy, je nutné si upřesnit jednotlivé termíny, které s tímto pojmem souvisejí:

Čtěte také: Výzvy v třídění odpadu

• Prostředí školní třídy Jedná se o obecný termín, který zahrnuje nejen sociálněpsychologické aspekty, ale také aspekty architektonické (řešení učebny, vybavení učebny, velikost), ergonomické (uspořádání pracovních míst, vhodnost nábytku), estetické (výzdoba učebny, výmalba), hygienické (větrání, osvětlení), akustické (hlukový práh, odraz zvuku), ale i typ školy (základní, střední).
• Atmosféra třídy Jedná se o krátkodobý jev podmíněný momentální situací a měnící se během dne, případně i během vyučovací jednotky. Většinou jde o emočně vypjatější situace, ve kterých se klima školní třídy může, ale také nemusí projevit. Atmosféra třídy se mění podle požadavků na práci žáků, podle momentální nálady, druhu práce, ovlivňuje ji jakákoliv mimořádná situace.
• Klima školní třídy Klima školní třídy zahrnuje dlouhodobé jevy, které jsou po několik let, případně měsíců typické pro konkrétní školní třídu. Toto klima vytvářejí všichni žáci ve školní třídě, je ovlivněno primárními neformálními skupinkami, jednotlivci a učiteli, kteří do dané třídy vstupují. Zároveň je ovlivňováno klimatem školy a klimatem pedagogického sboru. Pobyt, učení a chování žáků jsou ovlivňovány mikrosociálním prostředím, v němž se žáci pohybují. Jedná se zejména o prostředí dané třídy a interakci se spolužáky a učiteli, kteří ve třídě vyučují. Obecně je klima školní třídy popisováno jako trvalejší sociální a emocionální naladění žáků ve třídě, které vytvářejí a prožívají učitelé a žáci v interakci, a jako ustálený způsob vnímání, hodnocení a reagování všech aktérů na to, co se ve třídě děje, co se dříve stalo, co je očekáváno, že se odehraje. (Čáp, Mareš, 2001)

Třídní klima má zásadní vliv na chování, jednání a studijní úspěšnost žáků ve třídě. Jde o subjektivní hodnocení prožitků a emocí, které nelze objektivně změřit pouhým pozorováním nebo testováním. Skutečný obraz o klimatu třídy si utvoříme na základě přímé konfrontace s žáky a učiteli.

Čapek (2010) definuje klima školní třídy jako souhrn subjektivních hodnocení a sebehodnocení vnímání, prožitků, emocí a vzájemného působení všech účastníků, které v nich jako ve spolutvůrcích a konzumentech vyvolávají edukační a jiné činnosti v daném prostředí.

Typy třídního klimatu

Rozlišování třídního klimatu na jednotlivé druhy není úplně jednoduché. Nejjednodušší rozdělení je uváděno v Pedagogickém slovníku (Průcha, Walterová, Mareš 2013):

• Aktuální klima školní třídy - je klima, které se v dané třídě v dané chvíli nachází. Aktéři ho mohou vnímat negativně či pozitivně, přičemž ho nemusejí všichni účastníci vnímat stejně.
• Preferované klima školní třídy - jedná se o požadované klima každého člena sociální skupiny školní třídy.

Piťha, Helus 1993 in Kalhous, Obst a kol. 2002 uvádějí následující druhy třídního klimatu:

• Pozitivní klima - pokud ve školní třídě převládá pozitivní klima, jsou žáci a učitelé motivování k lepší spolupráci a k celkově vyšší produktivitě školní práce s efektivnějšími výsledky. Zároveň eliminuje nepříjemné pocity úzkosti, strachu a obav. Z dlouhodobého hlediska posiluje sebedůvěru a sebevědomí jednotlivých žáků. V neposlední řadě poskytuje žákům a učitelům kladné a vhodné vzorce chování, které si odnášejí do dalšího života. Pozitivní klima zvyšuje otevřenost, spolupráci, kooperaci všech účastníků výchovně vzdělávacího procesu.
• Negativní klima - ovlivňuje práci ve třídě ve smyslu ztráty motivace, chuti do školní práce, někdy vede až k apatii a v některých případech až k somatickým, případně psychickým obtížím.
• Neutrální klima - je přijímáno členy skupiny bez emočních výkyvů. Není mnoho motivující, ale neškodí. Žáků se dění ve třídě netýká.

Činitelé ovlivňující klima školní třídy

Na otázku, kdo je hlavním zdrojem utváření klimatu ve školní třídě, odborníci odpovídají odlišně. Průcha (2002) uvádí: Někteří míní, že hlavním zdrojem jsou žáci - jejich jedinečná struktura, vlastnosti, chování, které jsou odlišné od jedné třídy k druhé. To rozpoznává každý zkušený učitel a stává se často, že v jedné třídě vyučuje rád, těší se na ni, kdežto v jiné třídě na téže škole vyučuje nerad, s nechutí a je často stresován. Žáci v těchto třídách mohou vytvářet odlišné klima tím, jak se chovají, jaké postoje mají k učení, k učitelům apod.

Čtěte také: Odpady a Ministerstvo životního prostředí

Jiní odborníci soudí, že hlavním tvůrcem klimatu ve třídě je učitel, neboť tento subjekt svými vlastnostmi a především rolí, kterou má ve vyučování, může významněji ovlivňovat klima třídy.

Nejvíce se pravdě přibližuje tvrzení, že na tvorbě klimatu se podílejí oba aktéři výchovně vzdělávacího procesu, tedy učitel a žáci společně. Je ovlivněno prostředím třídy, klimatem školy, klimatem pedagogického sboru, rodiči.

Měření klimatu třídy

Klima třídy nelze vnímat nahodile, přestože jeho neuchopitelnost k tomu svádí. Klima třídy lze měřit a na základě výsledků měření dále klima třídy zkvalitňovat a pracovat s ním v průběhu výchovně vzdělávacího procesu.

Mareš (1998) ve své přehledové studii uvádí následující shrnutí měření klimatu školní třídy:

• Sociometrický přístup - objektem studia je školní třída jako sociální skupina. K měření se používá sociometrický dotazník. Na jeho základě se zjišťuje, jak je třída strukturovaná, jestli se struktury uvnitř třídy mění, jakým způsobem se vyvíjejí sociální vztahy a jaký má třída vliv na výkony a pocity žáků.
• Interakční přístup - hlavní důraz se klade na interakci mezi učitelem a žákem v průběhu hodiny. Metodou je pozorování, případně počítačové metody, popis a rozbory nahrávek z interakce.
• Pedagogicko-psychologický přístup - zkoumá především spolupráci žáků ve třídě, kooperace, nejčastěji pomocí posuzovací škály (Clasroom Life Instrument - CLI).
• Školně-etnografický přístup - objektem studia je školní třída, učitelé a celkový přirozený život školy. Zkoumá se, jakým způsobem klima funguje, jak jej vnímají, hodnotí a popisují jeho aktéři. Středem zájmu je sociokulturní konstruování klimatu.
• Vývojově-psychologický přístup - předmětem zkoumání je žák jako osobnost a školní třída jako sociální skupina, ve které se žákova osobnost vyvíjí. Sleduje se ontogeneze žáků v období prepuberty a puberty, nejčastěji v období 5.-8. ročníku školní docházky.
• Sociálněpsychologický a environmentalistický přístup - objektem je školní třída jako prostředí pro učení, žáci dané třídy a pedagogové působící v dané třídě. Zkoumá se kvalita klimatu, jeho struktura, aktuální podoba klimatu a podoba ve stavu očekávání (preferovaná forma klimatu třídy).

tags: #dotaznik #klimatu #pedagogickeho #sboru #priklady

Oblíbené příspěvky:

• Jak projít emisemi?
• Pěstování pomerančů ekologicky
• Informace o ČIŽP
• Ekologické organizace hodnotí Magistrát
• Chip a Dale v kanceláři