Ze zákona o požární ochraně (zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů) vyplývá všem fyzickým, právnickým a podnikajícím fyzickým osobám povinnost počínat si vždy takovým způsobem, aby nevznikl požár, a v případě jeho vzniku učinit nezbytná opatření proti jeho šíření.
Dále je v tomto zákoně stanoveno, že fyzická osoba nesmí provádět vypalování porostů, jinak se dopustí přestupku (lze uložit pokutu do výše 25 000 Kč), právnická a podnikající fyzická osoba nesmí provádět vypalováni porostů (lze uložit pokutu do výše 500 000 Kč).
Vypalováním porostů rozumíme plošné ničení trávy, plevele či křovin např.
Od 1. března roku 2025 je pálení biologického odpadu zakázáno. Je však možné na otevřeném ohništi spalovat výlučně suché rostlinné materiály, které nejsou znečištěné nebo jinak kontaminované chemickými látkami (např. dřevo při táboráku).
Naopak je zakázáno pálení navlhlé trávy, listí nebo čerstvých větví, které bylo doprovázené doutnáním či hustým dýmem.
Čtěte také: Budoucnost třídění v Teplicích
Ohniště by mělo být bezpečně ohraničené, nejlépe z nehořlavého materiálu např.
Ohlásit rozdělání ohně pro rekreační účely je nejvhodnější na webových stránkách příslušného hasičského záchranného sboru kraje: paleni.izscr.cz. Tím je rozdělání ohně evidováno operačním a informačním střediskem, které v případě oznámení požáru v čase a v blízkosti místa, kde bylo rozdělání ohně nahlášeno, ověří s kontaktní osobou uvedenou v oznámení, zda došlo opravdu k požáru či probíhá pouze předem nahlášená situace.
Odpady ze zahrad, jako je posečená tráva, listí, větve, uschlé části rostlin jako květiny, plevele nebo zbytky ze sklizně by se měly buď kompostovat doma nebo odevzdat na místa určená obcí pro sběr biologicky rozložitelného komunálního odpadu.
Cílem je, aby byl tento odpad především kompostován, ať již v domácím kompostéru nebo v obecní kompostárně po předání na místo určené obcí.
Je potřeba odlišit dvě situace - takovou, kdy se chceme zbavit zeleného odpadu, který je možné kompostovat, a situaci, kdy chceme pálit materiál, který se běžně používá jako palivo, zejména dřevo jako palivo na otevřeném ohni.
Čtěte také: Výzvy v třídění odpadu
Proschlé dřevo, větve, případně jiné materiály používané běžně jako palivo je možné v otevřeném ohništi pálit - běžný rekreační oheň.
Pokud se ale bude jednat o odpad, kterého bych se pálením zbavoval (odstraňoval ho), je třeba ho dát na kompost, do hnědé popelnice, sběrného dvora a podobně.
Například shrabané listí či posečenou trávu je nejlepší uložit na domácí kompost, obdobně čerstvé větve po jejich nadrcení ve štítkovači, nebo odložit do hnědé popelnice, přistaveného kontejneru, sběrného střediska odpadu a podobně.
Obce mají povinnost nabídnout místo pro odkládání bioodpadu po celý rok.
Případná porušení povinností budou kontrolovat obecní úřady obcí s rozšířenou působností. Vždy samozřejmě zaleží na konkrétním případu.
Čtěte také: Odpady a Ministerstvo životního prostředí
V některých případech zvláštní předpisy (např.) umožňují odstraňovat rostlinné odpady spálením mimo zařízení určená pro nakládání s odpady.
Ne, nejedná se o novou legislativu. Ze zákona o odpadech již před aktuální novelou zákona o ochraně ovzduší (č. 42/2025 Sb.) vyplývalo, že listí, větve nebo posečená tráva, kterých se osoba zbavuje, jsou odpadem a jejich odstraňování (i pálením) mimo zařízení k tomu určená zákon o odpadech vždy zakazoval.
Zákon o ochraně ovzduší však tím, že dosud dával obcím možnost vydat obecně závaznou vyhlášku ke stanovení podmínek pro odstraňování rostlinných odpadů spálením v otevřeném ohništi, takovou činnost zdánlivě umožňoval, pokud obec obecně závaznou vyhlášku nevydala.
Zákon č. 86/2002 Sb. o ovzduší stanovuje:
§ 18 Spalování odpadu a odpadních olejů
(1) Odpad podle zvláštního právního předpisu včetně odpadních olejů podle tohoto právního předpisu může být provozovateli spalován nebo spoluspalován jen ve spalovnách odpadů nebo ve zvláště velkých nebo velkých stacionárních zdrojích povolených pro spoluspalování odpadu příslušným orgánem ochrany ovzduší podle § 17 odst. 2 písm. c) nebo f).
Poznámka: Odkaz na zákon o odpadech a definici odpadních olejů: odpadní oleje jsou jakékoliv minerální nebo syntetické mazací nebo průmyslové oleje, které se staly nevhodnými pro použití, pro které byly původně zamýšleny, zejména upotřebené oleje ze spalovacích motorů a převodové oleje a rovněž minerální nebo syntetické mazací oleje, oleje pro turbíny a hydraulické oleje (§ 28 zákona č.185/2001Sb. o odpadech)
§ 2 Pro účely této vyhlášky se rozumí:
§ 3 Druhy paliv
(3) Za kapalná paliva se považují:
Podle našeho názoru zákon o ovzduší nebrání výrobě kamen na řepkové nebo jiné topné oleje (paliva). Zákon pouze zakazuje spalování odpadních olejů v malých a středních zdrojích.
Úpravu, zda materiál je palivem z hlediska zákona o ovzduší řeší vyhláška č. 357/2002 Sb., kterou se stanoví požadavky na kvalitu paliv z hlediska ochrany ovzduší.
Doporučujeme Vám obrátit se na výrobce řepkového oleje s žádostí o stanovisko (a příslušné doklady), že řepkový olej je palivo určené ke spalování ve spalovacích zdrojích.
Více informací naleznete v publikaci Průvodce podnikového ekologa nebo v publikaci Povinnosti firem v podnikové ekologii. Dalším řešením je integrovaný produkt Příručka pro oblast životního prostředí (elektronická či tištěná verze).
tags: #dotaznik #o #spalovani #odpadu