Ministerstvo zemědělství a environmentální politika v České republice

Česká republika na včerejším jednání Rady EU pro zemědělství a rybolov požadovala s šesti dalšími státy, aby i pro rok 2024 byly významně omezeny zásadní ekologické podmínky pro čerpání dotací ze Společné zemědělské politiky (SZP). Důvodem má být nepříznivé počasí, které negativně ovlivňuje hospodaření v některých evropských zemích a přetrvávající dopady války na Ukrajině. Podobné výjimky byly přitom jako údajně výjimečné vydány již v minulém a letošním roce.

Zemědělské dotace SZP jsou podmíněny souborem pravidel, které mají omezit negativní vlivy zemědělství na životní prostředí (tzv. Dobrý zemědělský a environmentální standard, DZES). Jedna z výjimek v rámci podmínky DZES 8 by umožnila i v roce 2024 na půdě ležící ladem pěstovat potraviny a používat pesticidy. Půda ležící ladem je přitom spolu s biopásy, mezemi, mokřady nebo remízky zásadní pro zastavení úbytku biodiverzity nebo ochranu půdy. Podmínka DZES 8 požaduje po zemědělcích, čerpajících dotace, vyčlenit alespoň 3 % půdy pro tyto tzv. neprodukční plochy.

Podobně navrhuje ministerstvo zemědělství zneplatnit podmínku střídání plodin (DZES 7). To je přitom základní způsob, jak snižovat spotřebu pesticidů nebo chránit půdu před degradací, a v ČR jsou často nevhodné plodiny pěstovány i několikrát po sobě. Analýza VÚMOP přitom odhalila, že více jak 60 % zemědělců pěstuje tzv. zlepšující plodiny pouze na 0-5 % výměry půdy, ačkoli dle dobré praxe by se mělo zastoupení pohybovat na 20 %.

Na jednání Rady EU se proti udělování výjimek postavil komisař Janusz Wojciechowski, který v souladu s vědeckým poznáním upozornil, že “negativní dopad výjimek zdrží přechod na odolnější zemědělství”. Proti udělování výjimek se také postavilo přes 110 ekologických organizací, které poukázaly mj. na to, že např. v roce 2022 bylo na zrušených úhorech pěstováno v naprosté většině krmivo pro dobytek a ne potraviny pro lidi.

Odklady DZES nejsou jediným krokem, kterým ministerstvo zemědělství oslabuje ekologické ambice nových zemědělských dotací. V březnu umožnila zemědělcům obejít povinnost vyčlenit část orné půdy pro přírodu a biodiverzitu tím, že zemědělci mohli tzv. neprodukční plochy vyčlenit v rámci luk a pastvin. Oslabena byla také podmínka omezení velikosti monokultur na 10 ha na silně erozně ohrožených plochách.

Čtěte také: CIM Ministerstvo Emise: Vysvětlení

Martin Rexa, koordinátor zemědělské kampaně Hnutí DUHA, řekl: “Ministerstvo zemědělství prokazuje velmi krátkozraký přístup, když potřebnost výjimek odůvodňuje zhoršeným počasím v některých zemích. S prohlubující se klimatickou krizí už totiž nelze očekávat, že zažijeme mnoho let bez výjimečného počasí. To se stane spíše pravidlem. Naopak se ukazuje velká nepřipravenost naší i evropské krajiny na dopady klimatické krize. Právě proto potřebujeme vytvářet nové plochy pro přírodu, právě proto potřebujeme lépe pečovat o půdu.

Zemědělská expertka WWF Central and Eastern Europe Alžběta Procházková k tomu dodává: “Zemědělská politika i politika životního prostředí sice z různých pozic, ale obě zásadním způsobem ovlivňují zemědělskou krajinu. Úzká spolupráce těchto resortů je proto nezbytná. Pan Marek Výborný se právě ujímá vedení Ministerstva zemědělství. Co asi chce MZe tímto návrhem vzkázat Ministerstvu životního prostředí? Své environmentální požadavky na zemědělskou krajinu si strčte zase na rok za klobouk? Tento přístup by neměl ministr Hladík akceptovat.”

Václav Zámečník, zemědělský specialista České společnosti ornitologické, řekl: “Pokud chceme udržitelně zemědělsky hospodařit v krajině, musíme se začít lépe starat o přírodní zdroje - půdu, vodu a biodiverzitu. Pouze zdravá a funkční krajina dokáže produkovat potraviny i v nových podmínkách, kterým čelíme v důsledku klimatických změn. I proto se v roce 2020 27 zemí EU přihlásilo k tzv. Zelené dohodě, jejíž součástí je do roku 2030 zajistit na 10 % zemědělské půdy neprodukční prvky s vysokou rozmanitostí nebo navýšení výměry ekologického zemědělství na 25 % celkové zemědělské plochy.

Nové vedení Ministerstva zemědělství (MZe) upravuje podle koaličního programu konečnou podobu Strategického plánu Společné zemědělské politiky do roku 2027. Cílem je ochrana přírody, půdy, vody a podpora druhové rozmanitosti. V rámci pracovních skupin je při tom do spolupráce zapojeno Ministerstvo životního prostředí i zástupci ekologických nevládních organizací.Nové vedení MZe mění Strategický plán do roku 2027, který je mnohem ambicióznější než současné nastavení zemědělských dotací.

Aktivně materiál upravuje, aby odpovídal koaličnímu programu a v příštích letech byla podpora pro zemědělce podmíněna ještě šetrnější péčí o přírodu a krajinu. MZe při tom jedná se zástupci odborných i ekologických organizací. Poslední jednání s vybranými organizacemi proběhlo včera, tj. 28. prosince, další pracovní schůzky budou následovat v příštím roce.

Čtěte také: Mluvčí Ministerstva životního prostředí

Začátkem ledna 2022 se sejdou zástupci MZe se zástupci Ministerstva životního prostředí (MŽP), aby se dohodli na řešení dostatečně účinném pro ochranu přírody a krajiny a zároveň realizovatelném v zemědělské praxi. Nastavení dotací musí být motivační, aby zemědělci nové postupy v dobrovolném režimu praktikovali.

Strategický plán doplněný o připomínky zašle MZe k posouzení Evropské komisi (EK) v průběhu ledna. Už si dojednalo posun termínu, který byl původně do 1. 1. 2022. Prodloužení MZe využije k úpravám materiálu i na základě připomínek a požadavků MŽP, Evropské komise, posuzování vlivů na životní prostředí i některých ekologických organizací, které se k návrhu vyjádřily.

Zástupci některých nevládních organizací v posledních dnech v médiích vyjadřují nesouhlas s pracovní verzí plánu, který ale ještě zdaleka není finální. Upozorňují například, že Evropská komise k návrhu Strategického plánu poslala 60 stran připomínek. To je však u komplexního materiálu, který má více než 500 stran, zcela běžné. Zatím tedy jde o neformální a předběžné vyjádření. Maximum možného z těchto připomínek MZe po konzultacích s Komisí už zapracovalo.

Po odeslání plánu do Bruselu v lednu 2022 bude mít Evropská komise tři měsíce na zaslání oficiálních připomínek, které MZe opět vypořádá, případně dodatečně zohlední ty, které se v omezeném časovém limitu nepodařilo zapracovat. Strategický plán Společné zemědělské politiky na období 2023-2027 pro Českou republiku stanovuje klíčové cíle a nastavení podpory do zemědělství na území ČR.

Na ministerstvu životního prostředí se ve čtvrtek uskuteční jednání s řediteli všech čtyř národních parků, které jsou na území ČR. Předmětem bude financování, řekl v Interview ČT24 moderovaném Barborou Kroužkovou vládní zmocněnec pro klima Filip Turek (za Motoristy). Vyjádřil se i k novému ministrovi životního prostředí Igoru Červeném (Motoristé). „My máme podobný pohled na svět, na ochranu životního prostředí i na průmysl, takže z pozice vládního zmocněnce pro klimatickou politiku a Green Deal jsem spokojen s naší spoluprací,“ prohlásil.

Čtěte také: Povinnosti spojené s ekologickými plaketami

Turek se domnívá, že co se průmyslu týče, budou on a nový ministr Červený mluvit jedním hlasem. „Jako zmocněnec pro klimatickou politiku a Green Deal jsem ten, kdo má více v gesci energetiku a průmysl, kterou klimatická politika poškozuje,“ prohlásil poslanec, podle něhož je ministerstvo životního prostředí resortem, který s energetikou a průmyslem souvisí. Podle Turka může být pouze bohatá průmyslová země ekologicky zodpovědná a může si dovolit drahé věci, jako je ochrana životního prostředí.

Turek prý s Červeným souhlasí v tom, že ke klimatické změně dochází a že k ní přispívá lidstvo. „Akorát říkám, že člověk, který žije v Evropě a v Česku, nemá tak velký vliv na to, že se klimatická změna děje (...). A rozhodně nemá logiku podříznout si vlastní průmysl a energetiku pro to, abychom výrobky kupovali z Asie, která vyprodukuje při té stejné výrobě dvakrát až třikrát víc emisí,“ myslí si vládní zmocněnec.

Podle Turka souvisí změna klimatu do značné míry s energetickou a průmyslovou koncepcí. „Změna klimatu jako taková je z našeho pohledu něco, co člověk žijící v Česku nemůže ovlivnit, a proto se na ni má adaptovat,“ tvrdí poslanec, který během části rozhovoru týkající se změn klimatu několikrát zopakoval, že „není vědec“.

„Jsme si plně vědomi toho, že ke klimatické změně dochází a že k ní přispívá i lidstvo. Evropská unie se na globální produkci emisí oxidu uhličitého podílí zhruba 5,6 procenta, Česká republika přibližně 0,34 procenta,“ řekl v pondělí Červený.

Turek v pořadu rovněž oznámil, že ve čtvrtek se uskuteční jednání s řediteli všech čtyř národních parků. Těm se totiž mají kvůli škrtům v rozpočtu ministerstva životního prostředí snížit finance na provoz a mají propouštět. Správa Krkonošského národního parku (KRNAP) minulý týden upozornila na dopis od zřizovatele, kterým je právě resort životního prostředí. Ten ji informoval o návrhu ministerstva financí na snížení počtu pracovních míst o čtrnáct ze současných 238.

Škrty v provozu národních parků kritizují ekologové, kteří v čele ministerstva Motoristy odmítají.„Děláme maximum pro to, aby (národní parky) nepřišly o žádné provozní peníze, které potřebují. My jen chceme, aby se tady dělo nějaké efektivní finanční řízení. To znamená, že pokud mohou mít peníze, které jsou v jejich rezervách, je pro daňového poplatníka lepší je přimět, aby používaly tyto peníze, a ne aby používaly peníze, které si stát půjčuje. Pokud tyto peníze dojdou, tak samozřejmě stát pomůže parkům, aby fungovaly dál,“ zdůraznil Turek, podle něhož mají parky v rezervách přes 726 milionů korun.

„Národní parky mají z předchozích období velké stamilionové rezervy. Pokud jim ministerstvo životního prostředí posílá ještě další peníze, navyšuje tím jejich finanční rezervu, což je v období, kdy se musíme chovat finančně udržitelně, naprosto zbytečné,“ sdělil už dříve Červený.

Turek se vrátil také ke sporu mezi Motoristy a prezidentem Petrem Pavlem, který Turka odmítl jmenovat ministrem životního prostředí mimo jiné kvůli některým jeho postojům a výrokům. Poslanec a čestný prezident Motoristů dlouhodobě čelí kritice kvůli rasistickým a homofobním příspěvkům na sociálních sítích. Za některé výroky se omluvil, u některých autorství popírá.

Reakce na projev Macinky na zasedání Valného shromáždění OSN: Právě šéf české diplomacie Macinka v úterý na mimořádném zasedání Valného shromáždění OSN k Ukrajině v den čtvrtého výročí plnohodnotné ruské invaze Moskvě vzkázal, že invaze nikdy není legitimní a je čas válku ukončit.

Turek prý s Macinkou souhlasí, avšak zopakoval, že příčinou invaze je podle něj špatná zahraniční politika supervelmocí a jejich snaha o rozšiřování sfér vlivu. V této souvislosti zmínil i rozšiřování NATO. „Rusové potřebují východ Ukrajiny, ze strategických důvodů potřebují Sevastopol (přístavní město na jihozápadě Krymu, pozn. red.), potřebují přístup k nemrznoucímu moři. To jsou všechno geopolitické a strategické důvody pro Rusko. A samozřejmě mají strach z NATO, protože historicky mělo mnoho věcí, které nebyly čistě obranného charakteru,“ prohlásil.

Podle něj to ovšem neznamená, že si supervelmoci mohou v rozporu s mezinárodním právem dojít pro vše, co chtějí. „Já říkám, že supervelmoci se bohužel chovají podle realistické teorie mezinárodních vztahů. A to není ta idealistická. My bychom si představovali, že to bude jinak, ale supervelmoci se chovají podle svých realistických možností,“ sdělil s tím, že Motoristé celou dobu říkají, že je Rusko agresorem.

V souvislosti se zahraniční politikou hovořil Turek také o výdajích na obranu, které nový kabinet v návrhu rozpočtu oproti návrhu předchozí vlády Petra Fialy (ODS) snížil. Podle vládního zmocněnce se americký prezident Donald Trump baví na přátelské úrovni jen s několika politiky, mezi nimiž je podle něj premiér Andrej Babiš (ANO). „A my bychom situace měli využít a začít říkat Američanům realitu naší ekonomiky,“ dodal Turek.

Důležitá je ale podle poslance hlavně reálná obranyschopnost. „Je jedno, jestli utratíte dvě a půl procenta blbě, nebo jedno a půl procenta chytře,“ míní.

tags: #ministerstvo #zemedelstvi #environmentalni #politika

Oblíbené příspěvky:

• Odpad Trnávka u NJ
• Tipy pro kempování v Itálii
• Postup betonování patek
• Praktické odpadkové koše
• Ekologické Dopady Spotřeby