Dovoz plastového odpadu do Vietnamu: Podmínky a globální souvislosti

Během jednoho roku vznikne globálně kolem 350 milionů tun plastového odpadu. Představa, že plasty, které jednou použijeme a poté je vyhodíme, končí z velké části v rozvojových zemích, je tak mylná. Na světě se totiž obchoduje s pouhými dvěma procenty vyhozených plastových obalů, syntetických textilií, technologických součástek a dalších plastových výrobků.

98 procent takového odpadu zůstává v oblasti svého vzniku, kde se následně recykluje, spálí nebo skončí na skládce. Dvě procenta jsou pak importována v rámci obchodování s odpadem - v roce 2020 to bylo pět milionů tun.

Globální trendy v obchodování s plastovým odpadem

Množství odpadu, s nímž jednotlivé země obchodují, navíc v poslední dekádě výrazně pokleslo. V roce 2010 se číslo vyšplhalo na 15,4 milionu tun, pak začala křivka klesat a loni se dostala na 4,5 milionu tun. K nejdramatičtějšímu poklesu došlo po tom, co Čína v roce 2017 zakázala dovoz plastového odpadu na své území.

V roce 2020 se z vyspělých zemí do zemí s nižším a středním příjmem dovezlo 1,6 milionu tun plastového odpadu - mezi vyspělé země se v tomto případě řadí státy z Evropy, Severní Ameriky, Japonska, ale také Hong Kong a země, které spadají pod Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj.

Evropa jako významný hráč na trhu s plastovým odpadem

Evropa je sice největším vývozcem plastového odpadu, ale zároveň také největším dovozcem: ročně vyveze 3,9 milionu tun plastu, ale doveze 2,8 milionu tun. Stejně tak i plastový odpad ze Severní Ameriky zůstává z velké části na území, kde vznikne. Ročně se v rámci obchodu s odpadem vyveze 751 tisíc tun a 484 tisíc tun zůstane právě na severoamerickém území.

Čtěte také: Vietnam a dovoz plastového odpadu

Z regionů Evropy a Severní Ameriky se do oceánů dostává pouhých pět procent ze světového plastového odpadu. „Většina plastů, které se dostanou do oceánů z pevniny, pochází z řek v Asii. Jde o více než 80 procent. Pouze menší podíl pochází z řek v Evropě a Severní Ameriky,“ uvádí průzkum.

Dopad na životní prostředí a konkrétní případy

Podle studie publikované ve vědeckém periodiku Science Advances se nejhůře s odpadem nakládá na Filipínách - odhaduje se, že sedm procent plastů, které se do této země dostanou jako výsledek obchodování, skončí v oceánech. Do vod oceánů se ročně dostane asi jeden milion tun plastu, k čemuž odhadem vyspělé země přispívají v tom lepším případě z 1,6 procenta, v tom horším pak z 11 procent.

Kdyby se tak zcela zastavil obchod s odpadem a vyspělé země by ho přestaly vyvážet do zemí rozvojových, znečištění oceánů plasty by se snížilo přibližně o pět procent.

I zmíněná dvě procenta ale znamenají, že mají státy Evropy, Severní Ameriky, ale také Japonsko a další vyspělé země stále co zlepšovat, když přijde na infrastrukturu nakládání s odpady. Chudé státy totiž nejsou naším odpadkovým košem, i když do nich neproudí tolik odpadu, kolik by si možná jeden myslel.

Asijské země jako nové skládky plastového odpadu

Plastový odpad ze západních zemí se hromadí v asijských zemích. Například Malajsii, Vietnamu nebo Thajsku. Evropské země by si měly svůj plastový odpad zpracovat samy, požaduje německá ministryně životního prostředí Svenja Schulzeová.

Čtěte také: Dovoz odpadu a české spalovny

Jen Německo loni vyvezlo do Malajsie 100 tisíc tun plastů, což je asi desetina plastového odpadu, který se v zemi vyprodukuje. V menší míře také do Thajska, Indonésie a Vietnamu.

Ekologické organizace upozorňují, že se plastový odpad, částečně také ilegálně dovezený, hromadí v chudších zemích, které samy nemají kapacity pro recyklaci. Často je spalován a zamořuje okolní vzduch, půdu i vodu, napsal deník Süddeutsche Zeitung. Německá ministryně je přesvědčena, že evropské země by si měly samy plastový odpad zpracovat.

Německá vláda tvrdí, že exportovaný odpad pochází hlavně z průmyslu, ale částečně i z odpadu domácností. Pro asijské země se stává velkou ekologickou zátěží. I když je export plastového odpadu legální, mělo by jít o odpad vytříděný a vhodný k recyklaci. V praxi je ovšem kontaminovaný dalšími nebezpečnými látkami. Tomu by měly zamezit přísnější kontroly. Německo společně s Norskem navrhují, aby smíšené a kontaminované plastové odpady spadaly do zvláštní skupiny se zákazem vývozu mimo země OECD.

Regulace a mezinárodní dohody

Podpisem Basilejské úmluvy, která upravuje nakládání z nebezpečnými odpady a podepsalo ji 187 zemí, se signatáři zavázali k tomu, že odpad v cílových zemích nebude ohrožovat lidské zdraví a životní prostředí. Čína zakázala dovoz plastového odpadu v roce 2018, letos totéž učinila Indie, kde opatření vstoupí v platnost na konci srpna. Miliardová země argumentuje tím, že nemá dostatečné kapacity na recyklaci plastů. Thajsko i Vietnam už oznámily, že dovoz tohoto odpadu omezí.

Změny v destinacích vývozu odpadu

Například Velká Británie svůj problém s odpady řešila od ledna tak, že změnila destinaci vývozu. Tuny plastového odpadu z ní míří do Vietnamu nebo Malajsie. Tyto jihoasijské země se tak staly během několika měsíců novou skládkou Evropy i USA. Dovoz odpadů do Vietnamu se od zákazu dovozu do Číny zvýšil o polovinu, v Thajsku vzrostl pětinásobně. Malajsie oznámila trojnásobný nárůst. Zmíněné země figurují v žebříčku zemí, které mají nejznečištěnější vody a pláže plastovým odpadem.

Čtěte také: Výdělek z nelegálního dovozu odpadu

Problémy s recyklací a legislativa v Evropě

Podle Plastics Recyclers Europe (PRE) dosáhl dovoz PET v letech 2021 - 2022 dvojnásobného objemu, a to 1,9 mil. tun. Největšími exportéry jsou Indie, Čína a Turecko, následují je Indonésie, Egypt a Vietnam. Oproti tomu rPET evropského původu je pod přísnou legislativou. Pro zajištění požadované přísné kvality a stále se zvyšující poptávky po rPET vznikají v EU nové nákladné investice. Cena evropského rPET není ale tak nízká jako ten importovaný. Podle Van den Dungena, ředitele PRE, tento stav ohrožuje dosažení evropských cílů v oblasti recyklace plastů a zlepšení nakládání s odpady, současně demotivuje investovat do recyklačních kapacit a technologií.

V roce 2022 tvořil import PET 30 % celkové poptávky po PET v Evropě, v roce 2020 to bylo 23 %. Na růst poptávky má výrazný vliv i nová legislativa. Od loňského roku platný Zákon o omezení dopadu vybraných plastových výrobků na životní prostředí (Single Use Plastics) určuje v nových PET lahvích od roku 2025 minimálně 25 % recyklátu. Od roku 2030 je to minimálně 30 %, a to nejen pro nápojové lahve z PET, ale i pro další druhy plastů.

Podmínky pro pracovníky v oblasti recyklace ve Vietnamu

Na okrajích Hanoje, hlavního města Vietnamu, se nacházejí vesnice, které jsou pokryty hromadami odpadu. Místní obyvatelé, kteří nemají jinou možnost obživy, třídí tento odpad ručně. Podle zpráv Organizace spojených národů (OSN) je ruční třídění plastového odpadu v těchto vesnicích spojeno s riziky, která mohou ohrozit zdraví pracovníků. Ačkoli zatím nebyl prokázán přímý vztah mezi tímto způsobem nakládání s odpadem a zvýšenými výskyty rakoviny, varování OSN naznačuje, že tyto praktiky mohou mít vážné důsledky.

V těchto oblastech se často nacházejí hromady plastových lahví, obalů a dalších materiálů, které byly vyhozeny a následně shromážděny pro další zpracování. Místní obyvatelé, včetně dětí, tráví hodiny tříděním odpadu, přičemž se spoléhají na své ruce a jednoduché nástroje. Podle odborníků na životní prostředí je situace ve Vietnamu symptomem širšího problému s nakládáním s odpady v rozvojových zemích. Mnoho z těchto zemí čelí výzvám spojeným s rostoucím množstvím plastového odpadu, který je často dovážen z bohatších zemí. Vláda Vietnamu si je vědoma problémů spojených s odpady a snaží se implementovat různé strategie pro zlepšení situace. Nicméně, nedostatek zdrojů a infrastruktury v mnoha oblastech ztěžuje efektivní řešení.

V rámci mezinárodních snah o ochranu životního prostředí se objevují iniciativy zaměřené na zlepšení podmínek pro pracovníky v oblasti recyklace. Tyto iniciativy zahrnují vzdělávací programy, které mají za cíl informovat obyvatele o rizicích spojených s manipulací s odpady a o možnostech, jak se chránit.

Zatímco se situace v oblasti recyklace ve Vietnamu vyvíjí, je jasné, že je třeba nalézt udržitelné a bezpečné alternativy pro místní obyvatelstvo. V současnosti se však zdá, že obyvatelé vesnic na okrajích Hanoje budou i nadále čelit těžkým podmínkám, které s sebou nese ruční třídění odpadu. Bez jasného plánu a podpory ze strany vlády a mezinárodních organizací zůstává jejich budoucnost nejistá.

tags: #dovoz #plastových #odpadu #do #vietnamu #podmínky

Oblíbené příspěvky:

• Tipy pro svatbu v přírodě
• Odvoz odpadu Děčín – harmonogram
• Křišťálová popelnice pro Mníšek pod Brdy
• Socialistická solidarita: Co to je?
• Emise dluhopisů: Průvodce pro investory