Papír pro recyklaci je významnou komoditou, zvláště nyní, kdy narůstá po celé Evropě včetně ČR poptávka po papírových výrobcích a obalových materiálech z druhotných vláken (preference před plastovými výrobky).
Dopad omezení dovozu odpadu do Číny
Za kritickým propadem ceny stojí nejen dřívější uzavírání některých papíren v EU, ale zásadní vliv na propad cen a prohloubení krize mají zejména změny v oblasti exportu papíru pro recyklaci z Evropy do Číny. Čína v rámci ochrany vlastního trhu začala omezovat přijímání papíru pro recyklaci od konce roku 2017. Nejprve zavedla přísné kontroly kvality, následně zakázala import smíšeného papíru, snížila limit nepapírových příměsí dováženého papíru, uvalila 25% clo na import z USA apod. Všechny tyto skutečnosti způsobily, že papír pro recyklaci přesytil sběrný trh v celé Evropě.
Značné přebytky sběrového papíru se tak vrší v přeplněných evropských přístavech, ale i v provozovnách po celé Evropě. S očekávaným absolutním zákazu vývozu papíru do Číny hrozí, že v evropských přístavech zůstanou další 3 mil tun papíru pro recyklaci. Snaha o export sběrového papíru do jiných asijských zemí prozatím nevychází tak, jak se předpokládalo.
V měřítku celého světa se jedná o cca 7 000 000 tun druhotných surovin, které byly do Číny každoročně importovány a jejichž dovoz se nyní omezil. Citelně se omezení projevilo např. na plastových fóliích, jejich výkupní cena za několik měsíců klesla na nulu a následně dokonce i do záporných čísel.
Důsledky pro odpadové firmy a obce
Hlavní dopad pocítily odpadové firmy i obce a města, která provozují své odpadové společnosti zejména na výkupní ceně vytříděných surovin a reálných možnostech odbytu. Cena vybraných komodit viditelně poklesla a s tím i možnosti odbytu. Některé obce a města pak pocítily dopad i na změně cen služeb. Dalším důsledkem je dočasné zvýšení skladových zásob druhotných surovin v areálech zpracovatelských a třídících linek. Lze ale reálně předpokládat, že tato situace se v čase opět ustálí.
Čtěte také: Dovoz odpadu a české spalovny
Podobně tomu bylo v roce 2009 v době světové ekonomické krize. Je to prostě tržní výkyv cen vybraných komodit, podobně jako tomu bývá např. u ropy. Uvidíme, jak se přijaté opatření Číně osvědčí. Není vyloučené, že nyní nově velmi přísně nastavené omezující podmínky budou v čase upraveny. Čína spotřebuje obrovské množství surovin pro výrobu. Aktuálně chce sama využít více ze své vlastní produkce odpadů.
Evropská legislativa a oběhové hospodářství
Pozitivní je, že se v zemích EU plánují a realizují nové papírenské kapacity pro recyklaci papíru. Aktuální stav, nedostatečné kapacity pro zpracování papíru pro recyklaci do finálních výrobků a pouze pozvolna se navyšující poptávka po recyklovaných výrobcích - po produktech recyklace, řeší Evropa legislativou a cíli pro zodpovědnější nakládání s odpady jako se zdroji surovin. Přispět mají závazné evropské recyklační cíle vyplývající z balíčku cirkulární ekonomiky (směrnice CEP - circular economy package) a ze zákazu používání jednorázových plastů (směrnice SUP - single use plastics).
Přispět mají také požadavky na eko a bio design, aby byla navýšena mimo jiné i poptávka a spotřeba papírů a lepenky z druhotných materiálů.
Recyklační cíle a situace v ČR
Česká republika, stejně jako zbytek států Evropská unie, se připravuje na splnění recyklačních cílů a požadavků vyplývající z unijních směrnic CEP a SUP. Systém třídění obalových odpadů má ČR velmi kvalitně nastaven a dosahuje celoevropsky velmi dobrých výsledků. Povinný sběr odpadů papíru spolu s plasty, sklem a kovy byl v obcích zaveden už před několika lety. V roce 2018 byla podle dat MŽP míra recyklace odpadu papíru, skla, plastů, kovů pocházejících z domácností a podobného odpadu 52,1 procentní. Splňovala tedy cíl v oblasti komunálních odpadů dle Plánu odpadového hospodářství ČR na zvýšení celkové úrovně přípravy k opětovnému použití a recyklaci u odpadů z materiálů jako je papír, plast, kov, sklo.
CR se přitom, stejně jako ostatní státy, zavázala, že do roku 2035, tedy již za necelých 15 let, bude systematicky využívat minimálně 65 % svých komunálních odpadů ve finální recyklaci, tedy v recyklovaných výrobcích a v recyklátech.
Čtěte také: Výdělek z nelegálního dovozu odpadu
Nová odpadová legislativa a její kritika
Situaci nepomáhá ani aktuálně navrhované znění nové odpadové legislativy, které sice již prošlo, byť s problémy a napodruhé, projednáním ve vládě. Celý balík čtyř zákonů nové odpadové legislativy, ani obsažený změnový zákon, však bohužel reálnou podporu finální recyklaci prakticky neřeší. Jak již opakovaně padlo i na půdě Sněmovny, Senátu, i na odborných akcích, návrhy neobsahují potřebné nástroje na podporu recyklace. Aktuálně navrhovaný balík nové odpadové legislativy tak zatím bohužel nemá potenciál vést ČR směrem ke splnění evropských cílů.
Odborníci a recyklační firmy sdružení v rámci odborné pracovní skupiny RecHelp dali dohromady souhrn 11 konkrétních nástrojů a opatření, která je nutné co nejdříve doplnit buď do stávajícího balíku nové odpadové legislativy, nebo do související národní legislativy (daňové zvýhodnění, zelené veřejné zakázky, apod.).
Aktuálně již není čas na to, říkat, proč by to nešlo nebo že je to příliš náročné, a podobné další známé komentáře politiků. I pro obce je nepochybně náročné platit stále vyšší poplatky za odpady, je tedy zřejmé, že systém je třeba funkčně nastavit co nejdříve. Závazné cíle jsou stanoveny, aktivně je podpořily všechny evropské státy do jednoho. Čas na jejich splnění nám již běží.
Důležitost oběhového hospodářství
Je potřeba zdůraznit, že nutnou změnu neděláme z obavy z finančních sakncí a že to není jen o nějakém plnění „vymyšlených umělých“ cílů. Celoevropská snaha o změnu dosavadního neudržitelného nastavení kontinuální spotřeby surovin, bez jejich systémového navracení do oběhu, je objektivně nutná. I nová Evropská komise zdůraznila, že myšlenky a cíle oběhového hospodářství jsou jednou z nejvyšších priorit jejího mandátu.
Objektivně není vhodné hledat cestu jak tuto evropskou snahu o funkční recyklaci obejít, bylo by spíše vhodné najít reálnou a funkční cestu, jak jí naplnit.
Čtěte také: Vietnam a dovoz plastového odpadu
Změna vyhlášky ohledně skládkování
Novelizovaná vyhláška jednoznačně uškodila možnostem lepšího nakládání s odpady. Byly zastaveny všechny projekty třídících linek v ČR. Je to velká škoda, protože zde byla připravena řada projektů moderních třídících linek na směsné komunální odpady. Příkladem je třeba plánovaná velkokapacitní moderní linka městské společnosti OZO Ostrava, která měla zajištěné dokonce již i financování. Vše bylo zastaveno.
Vyhláška byla kupodivu nastavena tak, že nově lze na skládky bez jakéhokoli omezení ukládat veškeré směsné komunální odpady. Dříve byly alespoň omezeny parametrem výhřevnosti v hodnotě 8 MJ/kg v normálním vzorku (nikoli v sušině). Vyhláška nově nastavuje omezení nepochopitelně jen pro výstupy z třídících linek. Je tedy zaměřena nikoli proti skládkování, ale pouze proti technologiím třídících linek.
Firmy jsou tak de-facto nuceny odpady hlavně nijak technologicky netřídit a rovnou je jako celý obsah černé popelnice vysypat na skládku. Bez jakéhokoli omezení. Je to skutečně podivné. Kritizují to jak nevládní ekologické organizace, tak naprostá většina odborných svazů.
Řešení je přitom jednoduché. Nastavit parametr na dříve i ministerstvem doporučovanou hodnotu 6 MJ/kg (nikoli v sušině, ale v normálním vzorku). Velmi rychle by se opět spustily práce na projektech třídících linek a odpady by se začaly zpracovávat, podobně jako v jiných evropských zemích.
Dopady na ČR jsou zejména v tom, že firmám není umožněno odpady dále zpracovávat tříděním a přispívat tak k plnění budoucích vysokých separačních a recyklačních cílů. Těch reálně není možné dosáhnout bez technologického třídění.
Opakovaně k této věci v médiích zaznívá názor, že takto extrémní zdražení je navrhované pouze s cílem vytvořit ekonomický prostor pro nové spalovny odpadů (ZEVO). Ty však ani EU nepodporuje. EU naopak cílí jednoznačně na redukci množství směsných odpadů, na separaci a na recyklaci. Dokonce konkrétně uvádí, že odpady by neměly být přesouvány ze skládek do spaloven (ZEVO), ale měly by být využívány jako zdroj surovin pro další výrobu.
Oborové svazy (ČAOH, SVPS, SKS) jsou pro určitou míru navýšení poplatku, ale pouze pro takovou, která je nezbytná pro splnění evropského cíle omezení skládkování. Skládkování se přitom v ČR daří každoročně omezovat již sedmým rokem, bez potřeby zdražení. A trend ke splnění evropského cíle je již nyní velmi příznivý.
Je třeba si také uvědomit, že tuto ekologickou daň platí zejména obce a města, a proto by zájmem státu mělo být jejich co nejmenší zatížení. Samotná recyklace přitom v žádném případě čtyřnásobné zdražení nepotřebuje.
Stanovisko odborníků
Zdeněk Horsák, generální ředitel SUEZ Využití zdrojů a.s., vnímá „čínský“ zákaz jako velmi důležitý podnět a také pochopitelný krok ze strany Číny. Pro ČR je to jasný signál, že musíme hledat řešení pro méně kvalitní plastový odpad. V otázce prevence se zaměřit na ecodesign - tedy nevyrábět komposity, ale pokud možno výrobky z jednoho druhu plastu. Dále musíme podpořit výrobu produktů ze směsných odpadních plastů. A rozhodně se do třetice zaměřit na zvýšení efektivity třídění komunálního odpadu, kde musí sehrát hlavní roli systém EKO-KOM.
Soňa Jonášová, ředitelka Institut Cirkulární Ekonomiky, z. s., doufá, že čínská kauza je dalším stimulem pro rozvoj recyklačního průmyslu v Evropě. V tomto konkrétním případě týkajícím se plastů je však nutné zvážit, zda-li současně produkované problémové materiály skutečně recyklovat chceme. Jejich recyklace je enormně technologicky náročná a často nedává ekonomický smysl. Můžeme je využít k jinému účelu tam, kde nebudou škodit zdraví obyvatel ani životnímu prostředí nebo je alespoň energeticky využít.
Česko-německé vztahy v odpadovém hospodářství
Patrik Luxemburk, jednatel společnosti Stabilplastik, která vyrábí přepravní palety z recyklovaných plastů, uvedl, že „Stali jsme se přepracovací kapacitou Spolkové republiky Německo. Česko je z osmdesáti procent závislé na dovozu pro průmysl ze zahraničí. To množství materiálů, které končí předčasně, a dovoz nových surovin, to je lineární ekonomika.“
Nicméně kvůli zvýšené poptávce po surovinách, ze kterých pak vzniká přebytečný odpad, se v Česku nestíhá recyklovat. Tuzemská poptávka po recyklaci odpadů přitom roste, napomáhá k tomu legislativa Evropské unie o oběhovém hospodářství z roku 2018.
Materiálovým recyklátorům se to podle Vandrovce ani finančně nevyplatí. „Ti, kteří se do toho pustí, nemají jistotu slušné návratnosti. A brzdí se i využití toho, co se roztřídí,“ připomněl. „Pro recyklátory je důležité, aby věděli, jestli lze ty materiály recyklovat. Je tedy třeba nastavit pravidla pro výrobce, jak by to měli dělat,“ doplnil.
„Zdražme primární zdroje a zvyšme odpovědnost výrobců nějakou finanční penalizací, popřípadě finanční bonifikací. Kdyby se u telefonů dával zálohovací poplatek dvě stě korun, tak by za pět telefonů dostali tisíc korun. Co je drahé, s tím se neplýtvá,“ dodal.
Od července platí v Česku poplatek pro výrobce a dodavatele za uvedení vybraných výrobků na trh. „Ekologicky balené nebo vyráběné výrobky se mohou zlevnit, za ty neekologické zaplatí firmy více,“ uvedl Charvát za rezort životního prostředí.
Finance jako motivátor k recyklaci jsou však z dlouhodobého hlediska nefunkční, namítl Vandrovec z Remy. „Musíme dát lidem vnitřní důvod. Pokud odpady budeme vyvážet ven, výrobky z nich bude vyrábět někdo jiný.
Zákon o odpadech
Účelem zákona o odpadech je zajistit vysokou úroveň ochrany životního prostředí a zdraví lidí a trvale udržitelné využívání přírodních zdrojů předcházením vzniku odpadů a nakládáním s nimi v souladu s hierarchií odpadového hospodářství za současné sociální únosnosti a ekonomické přijatelnosti tak, aby bylo dosaženo cílů odpadového hospodářství stanovených v příloze č. 1.
tags: #dovoz #zbozi #z #ciny #recyklace #odpadu
Oblíbené příspěvky:
Kontakt
Zelaná Hrebová, z.s.
[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000
Bc. Jana Veclavaková, DiS.
tel. 774 454 466
[email protected]
Jaena Batelk, MBA
tel. 733 595 725
[email protected]