Drachkov: Historie, příroda a současnost

Článek je převzat z knihy J.Veseleského Drachkov.

Příroda Drachkova a okolí

V Drachkově a v jeho okolí se setkáme nejen s běžnými druhy bezobratlých živočichů, jako jsou motýli, vážky, šídla, šidélka, raci, plovatky, okružáci, mravenci, čmeláci a další převážně hmyzí či méně zjevná měkkýší drobotina nebo nějaká ta žoužel (žížala) či ploštěnka mléčná v Drachkovském potoce. Setkáme se zde i s druhy obratlovců, kteří se u nás vyskytují hojně, ale i s druhy chráněnými.

Bezobratlí živočichové

Z bezobratlých jsou asi nejviditelnější motýli - babočka paví oko, babočka kopřivová, babočka admirál, babočka bodláková, batolec duhový a červený, perleťovec velký, okáči, bělásci, modrásci. V létě není vzácností ani otakárek fenyklový (Papilio machaon), nápadný svým třepotavým letem při kladení vajíček na miříkovité rostliny. Z brouků lze kromě běžných druhů při troše štěstí zahlédnout po cestě spěchajícího kovově zeleného svižníka polního (Cicindela campestris).

Z dalšího hmyzu potkáme u potoka jepice a pošvatky, a to v podobě jejich larev. Motýlici obecnou (Calopteryx virgo), létající nad koupalištěm nad hřištěm, pozná snad každý podle jejich tmavě modrých kouřově zabarvených křídel. Z dalšího létajícího hmyzu zde létají šídla, vážky a šidélka, čmeláci skalní, zemní, mechový, luční. V lesích ještě můžeme pozorovat velké kupy mravenišť, které poukazují na výskyt mravence lesního (Formica rufa).

Ve vodě koupaliště žijí šneci plovatky bahenní (Lymnaea stagnalis) se špičatou ulitou. V křovinách a zarostlých lemech cest se za deště šourá hlemýžď zahradní (Helix pomatia), v lesích pak jeho příbuzný plzák lesní (Arion rufus), který „ztratil“ ulitu. I do zahrad se dostal plzák španělský (Arion vulgaris), invazní živočich, se kterým si zahrádkář neví rady.

Čtěte také: Jak řešit nedostatek vody?

Z dalších bezobratlých živočichů byl v zamokřené louce tam, kde pramení levostranný přítok Drachkovského potoka, pozorován (září 2014) křižák pruhovaný (Argiope bruennichi). Samice křižáka pruhovaného se podobá přerostlé vose či sršni. Tímto mimetickým tj. ochranným výstražným zbarvením vlastně imituje vosy či sršně a kolemjdoucího upozorňuje na to, že není k jídlu. Tento druh pavouka byl do roku 1991 popisován pouze z lokalit jižní Moravy. V současnosti je tento druh rozšířen po celém našem území.

Jeho zajímavostí jsou za prvé největší rozdíl v poměru velikostí mezi samičkou a samečkem u pavouků žijících u nás. Velikostní poměr mezi samičkou a samcem je u našich druhů největší a dosahuje poměru 5:15-20 mm. Další jeho zajímavostí je tzv. „stabilimentum“, což je zrcadlovitě lesklý pruh na pavučině. Podle nejnovějších poznatků stabilimentum upozorňuje ptáky, aby pavoučici neroztrhli síť (Buchar&Kůrka, 2001).

Obratlovci

Asi nejnádhernějším skvostem drachkovské přírody je zelená rosnička zelená (Hyla arborea), která byla pozorována autory v posledním desetiletí na jejich zahradě, a to naposled v létě 2014. O přítomnosti výskytu tohoto nádherného skvostu a u nás zřejmě nejoblíbenějšího druhu žáby se můžeme přesvědčit sami, a to posloucháním jejího kvákání. Z dalších žab jsou zde slyšet občas kuňky (Bombina bombina), skokani zelení (Pelophylax cl. esculenta), skokani skřehotaví (Pelophylax ridibunda).

V lesích i na lemech luk a okrajů potoků se lze potkat se zemními druhy skokanů - skokanem štíhlým (Rana dalmanitina) a skokanem hnědým (Rana temporaria). Z ocasatých obojživelníků zde žijí čolek obecný (Lissotriton vulgaris) a mlok skvrnitý (Salamandra salamandra). S mlokem se můžeme setkat na jaře za deště v lese v údolí Drachkovského potoka. V zahradách je hojná ropucha obecná (Bufo bufo) a byla pozorována i vzácnější ropucha zelená (Bufo viridis).

Z plazů zde pak žije slepýš křehký (Anguis fragilis), ještěrka obecná (Lacerta vulgaris), v mokřinách se pak na jaře vyhřívá náš jediný jedovatý had - zmije obecná (Vipera berus), u potoka či v jeho blízkosti pak užovka obojková (Natrix natrix). Všechny druhy obojživelníků a plazů jsou chráněné, a proto by neměly být rušeny ve svých biotopech.

Čtěte také: Více o znečištění ovzduší

Z ptáků zde žijí ještě celkem hojně pěvci - kosi, drozdi, rehci, sýkory koňadry a modřinky, zvonci, zvonohlíci, hýlové, strnadi a vzácnější lejsek šedý (Muscicapa striga) či dravý pěvec ťuhýk obecný (Lanius collurio). V poslední době lze v okolí Drachkova zahlédnou či uslyšet i nejrobustnějšího z našich pěvců - krkavce velkého (Corvus corax). V obci je slyšet hlas hrdličky zahradní (Streptopelia decaocto) a občas tu křičí sojka (Garrulus glandarius), která se v současnosti rozšiřuje do vesnic, obcí a měst a celkově se více váže na přítomnost člověka, proč, to není zatím známo. Vzácně lze spatřit i létající klenot - ledňáčka říčního (Alcedo atthis). Okolní rybníky jsou domovem vodních ptáků - kachen, potápek a lysek. K nelibosti rybářů je tu častým hostem i volavka popelavá (Ardea cinerea).

Na přilehlých lukách si elegantně vykračuje čáp bílý (Ciconia ciconia) a nad rákosím se vznáší moták pochop (Circus aeruginosus). Z ostatních dravců lze kromě běžné káně lesní (Buteo buteo), známé také pod starším názvem káně myšilov, uvidět i jestřába lesního (Accipiter gentilis) či krahujce obecného (Accipiter nisus). Okolní lesy jsou domovem vzácných sov - sýčka obecného (Athene noctua) a výra velkého (Bubo bubo).

Z drobných savců lze spatřit ježka západního (Erinaceus europaeus), krtka evropského (Talpa europaea), rejska obecného (Sorex araneus), netopýry (asi netopýr vodní vznášející se nad hladinou koupaliště nad hřištěm), plcha velkého (Glis glis), myš domácí (Mus musculus), hraboše polního (Microtus arvalis), na poli i křečka (Cricetus cricetus). V zahradách a v lískových porostech se prohání veverka obecná (Sciurus vulgaris).

Z větších savců lze dále spatřit zajíce (Lepus europaeus), kunu skalní (Martes foina), tchoře tmavého (Putorius putorius), jezevce lesního (Meles meles), lišku obecnou (Vulpes vulpes), srnce obecného (Capreolus capreolus). Dokonce byly spatřeny i stopy vydry (Lutra lutra) a zbytky po její hostině - u tůňky na potoce vykousané ryby.

Současnost obce Drachkov

Obec se nachází zhruba 5 km jihozápadně od Strakonic. Leží při severním okraji Šumavského podhůří pod kopcem Kamenná bába. Podle starosty obce Miroslava Krčala bylo investičních akcí v loňském roce z důvodu nízkého rozpočtu nemnoho. „Za největší investiční akci by se dala považovat oprava kanalizačních vpustí v obci, která vyšla na 244 tisíc korun. Podstatná část byla pokryta dotací z ministerstva pro místní rozvoj. Dále byla provedena výměna dveří a oken na budově obecního úřadu za 185 tisíc korun," uvedl.

Čtěte také: Knihy a životní prostředí

Plány do budoucna

Na rok 2016 má obec naplánováno více akcí. Podle starosty ale vše záleží na úspěšnosti dotačních titulů. „Jako náhradní projekt máme schválenou opravu veřejného prostranství v obci za 2 200 000 korun. Dále bychom chtěli prodloužit kanalizaci v obci. Předpokládané náklady jsou 1,1 milionu korun a máme podanou žádost o dotace. Obec Drachkov má také podanou žádost o dotaci na ministerstvu zemědělství na prodloužení vodovodního řadu.

Ocenění obce

Obec Drachkov se také pravidelně účastní soutěže Vesnice roku. Doposud získala tři ocenění. V roce 2011 cenu naděje pro živý venkov, v roce 2012 cenu hejtmana Jihočeského kraje a v roce 2013 čestné uznání za udržení genofondu starých odrůd ovocných dřevin. „V okolí obce máme vysázeno asi 200 kusů stromů původních českých odrůd ovocných dřevin.

Kulturní život

Za tahouna kulturního života v obci by se dal označit Sbor dobrovolných hasičů Drachkov. Kromě soutěží, kterých se hasiči účastní, se značnou měrou podílejí také na pořádání kulturních akcí pro občany, jsou organizátory plesů, ale mají i velkou zásluhu na údržbě obecního majetku a veřejné zeleně. Dalším spolkem v obci je Myslivecké sdružení Jezevčiny, které má podle předsedy Tomáše Veselského v současnosti 18 členů. „Naše honitba má smíšený charakter, převažují však lesy. Honební plocha je na výměře 1260 hektarů. Mezi významnou lovnou zvěř v naší honitbě patří ze zvěře spárkaté zvěř srnčí a černá a ze zvěře drobné bažant obecný a kachna divoká.

Literatura

• Buchar, J. - Kůrka, A. (2001): Naši pavouci. - Academia, 162 str. 2. vydání. Praha.
• Pykal, J. (2005): Živočichové ve Strakonicích. - In STRAKONICE vlastivědný sborník, díl 3 kapitoly ze života města. str. 289 - 295. Strakonice.

tags: #Drachkov #historie #příroda #současnost

Oblíbené příspěvky:

• Curver Šedý 30 l: Podrobná recenze
• Ohrožení chmele
• Recenze ekologických výrobků do septiku
• Příroda Břeclavska
• Ekologické a hygienické řešení