V České republice je nakládání s odpady, včetně dřevního odpadu, regulováno řadou právních předpisů. Dle přílohy 1 Vyhlášky č. 93/2016 Sb., o Katalogu odpadů, se postupuje krok za krokem při zařazování odpadu podle jeho druhu.
Pokud chceme přiřadit námi vyprodukovaný odpad do Katalogu odpadů podle jeho druhu, postupujeme postupně:
Katalog odpadů je uveden v příloze č. 1 k vyhlášce č. 93/2016 Sb. (1) Odpad se zařazuje pod šestimístná katalogová čísla druhů odpadů uvedená v Katalogu odpadů, v nichž první dvojčíslí označuje skupinu odpadů, druhé dvojčíslí podskupinu odpadů a třetí dvojčíslí druh odpadu. (3) Podle odvětví, oboru nebo technologického procesu, v němž odpad vzniká, se nejdříve vyhledá odpovídající skupina, uvnitř skupiny potom podskupina odpadu. (6) Pokud se nenalezne žádné vhodné katalogové číslo ani ve skupině 16, přidělí se danému odpadu katalogové číslo končící dvojčíslím 99 ze skupiny odpadů vyhledané postupem podle odstavce 2. V názvu se uvede technický nebo běžně užívaný název odpadu.
Dřevní odpad může pocházet z různých zdrojů, jako jsou:
Pro účely evidence se odpady zařazené podle Katalogu odpadů jako odpady nebezpečné označují „N“, odpady zařazené jako odpady ostatní se označují „O“ a odpady, kterým byla kategorie nebezpečný odpad přiřazena v souladu s § 7 odst. 1 písm. a) a c) zákona a nemají v Katalogu odpadů katalogové číslo označené symbolem „*“, se označují jako „O/N“.
Čtěte také: Nejlepší odpadkové koše 60l
Většina odpadních pražců je ošetřena látkami, které mohou být karcinogenní. Koncentrace látek je závislá na stáří a na době vystavení takto ošetřeného dřeva povětrnostním podmínkám apod. Bez znalosti obsahu výše uvedených látek v odpadních pražcích nelze tyto odpady využít jako stavební materiál či k stavebním účelům.
(3) Nebezpečná vlastnost odpadu se posuzuje porovnáním koncentrace látek v odpadech nebo výsledků zkoušek odpadu podle odstavce 4 s kritérii a limitními hodnotami ukazatelů stanovených pro tyto vlastnosti v přímo použitelném předpisu Evropské unie o nebezpečných vlastnostech odpadů4) nebo doplňujícími limitní hodnotami a kritérii pro hodnocení nebezpečných vlastností pod označením kódem HP 9, HP 14 a HP 15 v příloze č. (4) Pro posouzení nebezpečných vlastností odpadů, nestanoví-li přímo použitelný předpis Evropské unie o klasifikaci, označování a balení látek a směsí3) jinak, lze použít pouze zkušební metody, které jsou uvedeny v přímo použitelném předpisu Evropské unie o zkušebních metodách5) nebo v jiných mezinárodně uznávaných zkušebních metodách a pokynech. Zkoušky prováděné na obratlovcích jsou zakázány. Pro posouzení nebezpečné vlastnosti HP 14 Ekotoxický se použije metoda uvedená v příloze č.
Základní myšlenka nakládání s dřevním odpadem vychází z teorie zachování funkčních lesních ekosystémů, kdy je důležité zachovat národní přírodní zdroje a recyklovat surovinu, protože separace odpadního dřeva a jeho recyklace má smysl a šetří peníze.
Efektivní postupy při nakládání s dřevním odpadem aplikuje Německo. Ukládání odpadního dřeva na skládky je zakázáno od roku 2003. Německý dřevotřískový průmysl každoročně spotřebuje 4 mil. tun dřeva. Dřevní recyklát pak představuje 33 % z tohoto množství. Dalším státem, který si zakládá na recyklaci odpadního dřeva, je Belgie. Propracovaný systém pro nakládání s odpadním dřevem má také Velká Británie (UK).
V roce 2010 bylo v Británii vyprodukováno více než 4,3 mil. tun odpadního dřeva, z čehož 74 % bylo znovu využito. Také sousední Rakousko přistupuje k recyklaci odpadního dřeva velmi systematicky.
Čtěte také: Stylový dřevěný koš na odpadky: Zkrášlete si zahradu vlastnoručně
Materiály na bázi dřeva se uplatňují v konkurenci se substitučními výrobky, které jsou vyráběny na bázi silikátů, plastů a kovů. Stejně, jako v polovině minulého století narůstal poměr umělých hmot a výrobků na bázi ropných produktů, tak jsou v současnosti vyžadovány výrobky ze dřeva.
Uvádí se, že zhruba 40 % investorů v západní Evropě uvažuje při výstavbě o dřevěných technologiích. Materiály na bázi dřeva mohou být použity v celém spektru budov bytových i nebytových. Z dostupných dat je patrné, že české stavebnictví má k dispozici dostatečné množství domácích zdrojů obnovitelných surovin, které jsou ve všech směrech vhodné k náhradě silikátů, oceli a pálených cihel ve většině budov.
V rámci zaručení kvality, bezpečnosti a environmentální ochrany je nutné se při výrobě aglomerovaných desek řídit směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU ze dne 24. listopadu 2010 o průmyslových emisích (integrované prevenci a omezování znečištění) a prováděcím rozhodnutím Komise (EU) 2015/2119 ze dne 20. listopadu 2015, kterým jsou stanoveny závěry o nejlepších dostupných technikách (BAT) podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU pro výrobu desek na bázi dřeva, které se týkají výroby v průmyslových zařízeních jednoho či více následujících druhů desek na bázi dřeva.
Cílem efektivního zpracovatelského procesu je účinné využívání energie vycházející ze zásad Čl. 11 směrnice 2010/75/EU. Jedním z postupů jak tohoto cíle dosáhnout je právě recyklace odpadního dřeva a jeho využití do DTD a OSB. Recyklované dřevo je sušší než přírodní vláknina a obsahuje již přidanou energetickou hodnotu, která se při výrobě aglomerovaných materiálů využije.
Níže uvedená tabulka uvádí příklady odpadů kategorie "O" (ostatní) a "N" (nebezpečný) s příslušnými katalogovými čísly:
Čtěte také: Inspirace pro dřevěný box na tříděný odpad
| Kat. číslo | Druh odpadu | Kategorie odpadu |
|---|---|---|
| 12 01 17 | Materiály z otryskávání | O |
| 15 01 01 | Papírové a lepenkové obaly | O |
| 16 06 01 | Olověné akumulátory | N |
| 17 01 01 | Beton | O |
| 17 03 01 | Asf. směsi s dehtem | N |
| 17 02 01 | Dřevo | O |
tags: #dřevěný #odpad #druhy #klasifikace