Klimatické změny, záplavy a sucho: Dopady v České republice a ve světě

23.03.2026

Klimatická změna zásadně mění nejen životní prostředí, ale i socioekonomickou stabilitu České republiky.

Dopady klimatických změn v ČR

Mezi projevy klimatické změny v ČR patří sucho a záplavy, tedy nerovnoměrné rozložení srážek.

Podle odborníků čelí Česko stejně jako zbytek Evropy prudkým změnám teplot, což přináší vyšší rizika sucha, povodní a dalších extrémních výkyvů počasí ohrožujících nejen zemědělství.

Podle dat Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) se četnost a intenzita veder a záplav bude nadále zvyšovat.

Projekce na základě klimatických scénářů IPCC pak ukazují, že se sucho a nedostatek vody projeví zvláště v oblastech s vysokou teplotou a nízkými srážkami, jako je jižní Morava.

Čtěte také: Klimatické podmínky

Příkladem může být vznik samostatné České republiky, od kterého byly v České republice zaznamenány patery velké povodně, konkrétně v letech 1997, 2002, 2006, 2013 a 2024.

Na druhou stranu Česko pravidelněji postihují dlouhodobá, až extrémní sucha, která se kumulují a vytváří dlouhodobý nedostatek vláhy v půdě.

Tento jev byl spouštěčem například i kůrovcové kalamity v letech 2017-2019, během které v mnoha oblastech, zejména na Vysočině, přestaly prakticky existovat smrkové monokultury.

Změna klimatu v ČR se výrazněji projevuje také ve vodním hospodářství, které vykazuje zásadní nedostatky ve schopnosti zadržet vodu v krajině a vyrovnávat se s výkyvy v množství srážek.

Klesající průtoky vodních toků povedou k častějším suchům a zároveň ohrozí zásobování pitnou vodou.

Čtěte také: Změny v jet streamu v důsledku klimatu

Simulace ukazují, že průměrné průtoky podle optimistických scénářů klesnou o 15 až 20 %, v těch pesimistických dokonce o 25 až 40 %.

Nasycenost půdy vodou se sníží a vytvoří podmínky pro zrychlený odtok vody.

Výrazně se zhorší i kvalita a množství povrchové a podzemní vody.

V lesnictví změna klimatu zase negativně ovlivňuje především monokultury smrku. Tyto porosty jsou náchylnější k napadení škůdci a špatně snášejí sucho.

Proto se postupně rozpadají.

Čtěte také: Luboše Motla o klimatické změně

Výsledkem je zvýšení rizika eroze půdy a narušení přirozené obnovy lesů.

Odhady hovoří o uvolnění až 10 megatun CO2e ročně z českých lesů po kůrovcové kalamitě v letech, namísto pohlcování stejného množství.

Se změnou klimatu a oteplováním navíc souvisí vyšší výskyt škůdců a chorob lesů i hospodářských plodin.

Zranitelnost české společnosti je dobře patrná ve všech scénářích vývoje změny klimatu podle EEA.

Zvýšené náklady a pokles životních standardů vynucené klimatickou změnou se v případě absence adaptačních opatření dotknou prakticky všech sociálních skupin.

Starší osoby a děti se totiž mnohem hůře vyrovnávají se zdravotními komplikacemi spojenými s extrémními teplotami.

Z akutních rizik u nás narůstá hlavně riziko povodní a vichřic.

Globální dopady klimatických změn

Extrémní meteorologické události, jako jsou vlny veder, silné přívalové deště, tornáda, bouře či období sucha, mají často významné dopady na celou společnost.

Jejich důsledkem jsou ztráta úrody či zemědělské půdy, zničení majetku, vážné narušení ekonomiky, ztráty na životech a podobně.

Klimatické výkyvy ovlivňují obyvatele zemí globálního Jihu, z nichž se velká část živí zemědělstvím.

Konkrétní dopad změn vidíme na příkladu kávy. Produkci drobných pěstitelů a pěstitelek ohrožují větší vedra a sucho v kombinaci s tzv. kávovou rzí.

Změna klimatu ovlivňuje celý obchod s kávou, protože ta je velmi citlivá na změny teploty. Mění se vhodná místa pro její pěstování.

Afghánistán je jednou z nejohroženějších zemí světa klimatickou změnou.

Pro osmdesát devět procent populace je zemědělství hlavním zdrojem obživy.

Stále častěji totiž přichází sucho i záplavy kvůli nepravidelným srážkám.

Afghánistán prošel třemi po sobě jdoucími obdobími velkého sucha v letech 2021 až 2023.

Zimy jsou nyní teplejší a je méně sněhu, což snižuje množství vody pro jarní setí.

V létě jsou teploty vyšší a urychlují erozi půdy a vysychání řek.

Když už déšť přijde, je nevyzpytatelný a často příliš silný - způsobuje bleskové záplavy a sesuvy půdy.

Etiopie, druhá nejlidnatější země v Africe a jedna z nejrychleji rostoucích ekonomik v regionu, je také extrémně zranitelná vůči změně klimatu.

V letech 2020 až 2023 zažil Africký roh pět po sobě jdoucích období dešťů.

Dopady změny klimatu umocňují stávající problémy Etiopie, jako jsou konflikty, vysídlování a chudoba.

Krajina degraduje kvůli odlesňování a zemědělským zásahům, zvyšuje se eroze a ztráta půdy.

Mezi dopady změny klimatu patří narušená vegetační období, snížená vlhkost půdy, častější záplavy, sesuvy půdy, sucha, více chorob rostlin, více škůdců, a dokonce i častější výskyt malárie, kterou přenáší komáři.

Změna klimatu nejvíc dopadá na děti, kojící a těhotné ženy, starší lidi, osoby s postižením a marginalizované etnické skupiny.

Řešení a adaptační opatření

Východiskem se tak pro Česko stává přijetí komplexních adaptačních opatření, která budou v souladu s klimatickým scénářem reflektujícím trajektorii objemu budoucích emisí skleníkových plynů.

Řadí se mezi ně nejen pochopení hrozeb, kterým bude společnost čelit, a realizace nezbytných opatření, to jest záplavy a sucha budou častější a je tak zbytečné obnovovat obydlí v oblastech náchylných k povodním bez náležité úpravy infrastruktury, zejména snižování emisí skleníkových plynů, přechod na nízkoemisní a bezemisní zdroje energie, změny ve způsobech obhospodařování půdy, opatření k ochraně biodiverzity a mnoho dalších.

S tím souvisí i sledování a analýza vývoje klimatických rizik, snižování energetické náročnost budov nebo využívání obnovitelných zdrojů energie.

Implementace principů udržitelnosti a v budoucnu i principů obnovitelnosti, například zvyšováním podílu recyklovaných stavebních materiálů, posuzováním celoživotní uhlíkové stopy nemovitosti, od instalace technologií pro výrobu energií po sekvestraci do designu, stavby i provozu budov, přináší nesporné výhody.

Z hlediska environmentálních kritérií je důležité zaměření na energetickou náročnost a odolnost nemovitostí před klimatickými riziky - již zmíněné zachycování a zasakování dešťové vody, například formou poldrů, přináší vícero pozitivních dopadů, od snižování spotřeby pitné vody (i ta má uhlíkovou stopu) nebo sucha po ochranu před záplavami, zátopami a tak dále.

Zlepšení infrastruktury a investice do udržitelných technologií - Modernizace budov (zateplení, systémy zachycování vody a příprava na chytré technologie) a infrastruktury může snížit rizika poškození a ztrát.

Vhodné může být také zavedení inteligentních energeticky úsporných řešení (rekuperace tepla, kombinace různých zdrojů vytápění, inteligentní stínění a podobně) a další opatření.

Využívání modelů pro predikci klimatických rizik - Dále je vhodné sledovat a analyzovat vývoj klimatických rizik v oblastech, kde probíhá občanský a podnikatelský život i kde se nachází nemovitosti.

Zásadní je také vytvoření krizových plánů a investice do adaptace na změnu klimatu.

Během posledních tří let náš tým pracoval s místními na obnově krajiny v oblastech Hambaricho (zóna Kembata) a Halaba ve střední Etiopii.

Farmáři budují terasy, sázejí trávy s hlubokými kořeny a využívají ekologické zemědělské metody, aby udrželi půdu na místě.

tags: #klimatické #změny #záplavy #a #sucho #dopady