Oceňování ekologické újmy ovocných stromů: Metodika a legislativa

Právní úprava ochrany dřevin je řešena zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, a prováděcí vyhláškou k tomuto zákonu č. 189/2013 Sb., o ochraně dřevin a povolování jejich kácení, ve znění pozdějších předpisů. Podle zákona jsou dřeviny rostoucí mimo les chráněny před poškozováním a ničením a péče o ně je povinností vlastníků.

Kácení dřevin: Kdy je potřeba povolení?

Aktuálně lze zcela bez povolení kácet všechny dřeviny, které nejsou součástí významného krajinného prvku nebo stromořadí a mají ve výšce 130 cm nad zemí obvod kmene menší než 80 cm. O povolení kácení nemusí žádat ani majitel ovocných dřevin, které rostou na pozemcích v zastavěném území evidovaných v katastru nemovitostí, konkrétně na druhu pozemku zahrada, zastavěná plocha a nádvoří nebo ostatní plocha se způsobem využití pozemku zeleň.

Naopak ostatní dřeviny, tj. především vzrostlé dřeviny na jiných typech pozemků a vzrostlé neovocné dřeviny v zahradách, lze kácet pouze na základě vydaného rozhodnutí o povolení kácení, stejně jako souvislé keřové porosty o ploše větší než 40m². O povolení pokácet takové dřeviny je zapotřebí žádat u orgánu ochrany přírody, kterým je obecní či městský úřad. Správní úkon není nijak zpoplatněn.

Platná právní úprava ochrany stromů obsahuje obecnou zásadu - bez povolení lze stromy kácet pouze ve výjimečných případech. Kdy se kácet smí a za jakých podmínek? Ke kácení dřevin rostoucích mimo les je nezbytné povolení orgánu ochrany přírody. Správním orgánem, který rozhoduje o žádosti o kácení (mimo národní parky, mimo maloplošná chráněná území), je obecní úřad obce I. stupně. O stromech rostoucích na území CHKO a zároveň v národní přírodní rezervaci, národní přírodní památce a jejich ochranných pásmech rozhoduje AOPK ČR.

O povolení ke kácení nikdy nerozhodují orgány vykonávající samosprávu - např. zastupitelstvo nebo starosta obce. Fakticky může vykonávat agendu obecního úřadu starosta, který je v jeho čele. Povolení ke kácení může být podle § 8 odst. 1 zákona o ochraně přírody vydáno jen ze závažných důvodů po vyhodnocení funkčního a estetického významu dřevin. Orgán ochrany přírody musí ve správním řízení objektivně posoudit a náležitě odůvodnit, zda zájem vlastníka na pokácení dřevin převyšuje konkurující veřejný zájem na jejich zachování.

Čtěte také: Česká republika a OZE

Výjimky z povinnosti povolení ke kácení

Povolení není třeba ke kácení dřevin, je-li jejich stavem zřejmě a bezprostředně ohrožen život či zdraví nebo hrozí-li škoda značného rozsahu. Za stav dřevin, který zřejmě a bezprostředně ohrožuje život či zdraví, resp. zřejmě bezprostředně hrozí škoda značného rozsahu (kácení v krajní nouzi), se považuje takový stav, kdy hrozí akutní nebezpečí pádu celého jedince nebo jeho významné části (např. staticky nestabilní, částečně vyvrácený nebo nakloněný strom, popř. strom, u kterého byla hrozba akutního pádu detekována, a kácení tudíž nesnese odkladu).

Zřejmost je stav, který je lehce zjistitelný bez dlouhotrvajícího zkoumání (na znalecký posudek v takových situacích není čas). Bezprostřednost je stav, kdy existuje nebezpečí z prodlení, kdy akutně hrozí závažné následky. Pro definování škody značného rozsahu lze podpůrně využít definici obdobného pojmu v zákoně č. 40/2009 Sb., trestní zákoník.

Povolení není třeba ke kácení dřevin se stanovenou velikostí, popřípadě jinou charakteristikou. Tuto velikost, popřípadě jinou charakteristiku stanovuje vyhláška č. 189/2013 Sb. Ovocné dřeviny jsou dřeviny, které jsou člověkem záměrně vysazeny a pěstovány za primárním účelem sklizně a konzumace jejich plodů. Při rozhodování, zda se jedná o druh ovocné dřeviny, lze pro uvažování o volném kácení využít seznam ovocných dřevin v Metodickém doporučení MŽP (viz Věstník MŽP z ledna 2015). Měl by být ale zároveň splněn účel sklizně a konzumace plodů.

Režimu volného kácení by tak neměla podléhat např. zeleň plnící izolační funkci podél komunikací, i když je tvořena dřevinami ze seznamu ovocných dřevin (ořešáky, lísky).

Vegetační klid a termín kácení

Vyhláška č. 189/2013 Sb. stanoví, že kácení dřevin se provádí zpravidla v období jejich vegetačního klidu (§ 5). V případě povolování kácení by měl úřad přihlédnout k tomuto pravidlu a povolit kácení mimo dobu vegetace stromů. V jiném případě musí být v odůvodnění rozhodnutí termín kácení zdůvodněn. Častým důvodem bývá například dodržení harmonogramu stavebních prací v souladu se stavebním rozhodnutím.

Čtěte také: České supermarkety a bio

Kácení dřevin menších než je stanovená velikost nebo stromů rostoucích v zahradách v době vegetačního klidu je na etickém uvážení vlastníků pozemku, ovšem nelze je obecně doporučit, protože v období vegetace hrozí poškození dalších zájmů chráněných zákonem - zejména ochrany hnízdících ptáků. Přesné datum vegetačního klidu dřevin není právními předpisy stanoveno a ani stanovit nelze, vyhláška pouze říká, že jde o období, období přirozeného útlumu fyziologických a ekologických funkcí dřeviny. V praxi se povoluje kácení nejčastěji od 1. listopadu do 31. března. Každý druh dřeviny dosahuje vegetace v jiné době a rovněž je nutné počítat s výkyvy počasí.

Oceňování dřevin a ekologická újma

Internetová kalkulačka dle metodiky AOPK ČR slouží k výpočtu hodnoty dřevin, resp. ekologické újmy vzniklé kácením či poškozením dřevin a k následnému výpočtu kompenzačních opatření.

Posouzení významu dřevin zároveň poslouží ke stanovení náhradní výsadby za kácení. Náhradní výsadba totiž má kompenzovat ekologickou újmu způsobenou kácením a tu nelze prakticky odvodit jinak, než z posouzení významu dřevin. Zároveň se ale posouzení nemůže omezit na pouhé kritérium pro určení rozsahu náhradní výsadby - na pouhé finanční ocenění dřevin. Finanční hodnotu přitom netvoří jen „cena dřeva“, ale i ekologických a estetických funkcí.

Význam dřevin je nutné posoudit pro danou lokalitu nebo i širší rámec krajiny. Tím je myšlena schopnost stromu zlepšovat klima a mikroklima, poskytovat útočiště dalším organizmům a esteticky zhodnocovat okolí. Funkční a estetický význam přitom nelze zaměňovat se sadovnickými kritérii. I poškozený či dožívající strom může být esteticky hodnotný a být cenným biotopem. Porost zahradnicky bezcenných náletových dřevin může výrazně zlepšovat mikroklima. Podstatný je i kontext dřeviny.

Náhradní výsadba jako kompenzace ekologické újmy

Ukládání kompenzačních opatření k odstranění ekologické újmy způsobené povoleným kácením upravuje § 9 zákona o ochraně přírody. Náhradní výsadba by neměla být vnímána jako trest za kácení, kompenzuje se jí legálně vzniklá ekologická újma (na rozdíl od ukládání tzv. nápravných opatření podle § 86 odst. 2 zákona o ochraně přírody). Pokud se úřad rozhodne uložit jen minimální kompenzaci (nebo výsadbu na jiném místě, než se kácí, a bez povinnosti péče o vysazené dřeviny), musí o to pečlivěji a zcela exaktně svoji úvahu vysvětlit a v rozhodnutí popsat důvody, které jej k němu vedly.

Čtěte také: Jak podporovat projekty

Náhradní výsadba by měla být úměrná vzniklé újmě. To není možné zajistit ukládáním výsadby metodou „kus za kus“, protože ekologická funkce mladého stromu je nesrovnatelně nižší, než stromu vzrostlého. Kalkulačka a metodika pro oceňování dřevin AOPK ČR slouží k výpočtu hodnoty dřevin, resp. ekologické újmy vzniklé kácením či poškozením dřevin a k následnému výpočtu kompenzačních opatření (rozsahu náhradní výsadby a následné péče o ní).

Podmínkou úspěšnosti výsadby je vhodná volba druhu, případně kultivaru dřeviny. Například pro stromořadí je vhodné vybírat stromy s vysoko nasazenou korunou kvůli zajištění dostatečné podchodné výšky. V zástavbě nejsou vhodné dřeviny se silně alergizujícím pylem, v blízkosti komunikací pak stromy, ze kterých padá množství plodů. Geograficky nepůvodní druhy a všechny křížence je možné do krajiny rozšiřovat jen s povolením orgánu ochrany přírody. Druhy, které mohou být hostiteli chorob a škůdců, je za určitých okolností stanovených rostlinolékařskými předpisy zcela zakázáno vysazovat. Smyslem náhradní výsadby je zachování zeleně na daném stanovišti, včetně zachování její estetické, biologické a funkční hodnoty.

Zákon o ochraně přírody (§ 9 odst. 1) umožňuje uložení následné péče o nově vysazené dřeviny na dobu až 5 let. Péče, zejména výchovné řezy, je naprosto nezbytná pro dobrou perspektivu vysazených dřevin. Součástí náhradní výsadby a následné péče by mělo být zabezpečení stromků proti vývratu, instalace ochrany proti poškození kmene a kořenů (např.

Častým problémem bývá nedostatečná kontrola vykonávání péče o náhradní výsadby. Nedostatečné zalévání, poškození kmenů nebo kořenů stromů parkováním, prováděním výkopů nebo sečením trávy mají za následek znehodnocení celé výsadby a nakonec i plýtvání penězi jak veřejnými, tak soukromými.

Za neprovedení náhradní výsadby je možné uložit správní trest za přestupek [§ 87 resp. § 88 zákona o ochraně přírody]. Pokuty ukládají obecní úřady obcí s rozšířenou působností (obce III. stupně), resp. správy NP/CHKO, anebo Česká inspekce životního prostředí, která by měla provádět obecnou kontrolu výsadeb v rámci své dozorové pravomoci (§ 80 odst. 1 zákona o ochraně přírody). Obecní úřady, které výsadbu uložily, by ale měly samy evidovat, zda na jejich správním území nedochází k porušení zákona [což vyplývá i z povinnosti vést ve svém správním území přehled informací podle § 72 písm. f) zákona o ochraně přírody].

Obecní úřady, které rozhodovaly o kácení a náhradní výsadbě (bez ohledu na to, zda probíhalo odvolací řízení), pokud rozhodnutí nabylo právní moci a je vykonatelné (uplynula lhůta pro provedení výsadby), mohou přikročit k exekuci na nepeněžitá plnění. Spočívala by buď v pověření k provedení náhradní výsadby jinou osobou, nebo v ukládání donucovacích pokut - viz § 107 a násl. správního řádu.

tags: #ocenovani #ekologicke #ujmy #ovocnych #stromu #metodika

Oblíbené příspěvky:

• Třídění odpadu v ČR
• Udržitelný život
• Testy pro školáky
• Srovnání pohonů aut a zdraví
• Průvodce likvidací komunálního odpadu v ČR