Neexistuje mnoho materiálů, které by měly tak široké uplatnění jako dřevo. Díky svým nesporným výhodám našlo své uplatnění téměř ve všech kulturách a ve všech obdobích vývoje lidské společnosti. Hojně se využívá jak v interiéru, tak i v exteriéru.
V interiéru je dřevo vystaveno zejména vlivům způsobeným aktivitou člověka. V exteriéru je mnohem výraznější vliv jiných degradačních činitelů, obzvláště povětrnosti a různých druhů škůdců z řad dřevokazných hub a hmyzu. Zvláště atak dřevokazných hub může být pro nesprávně uložené a neošetřené dřevo naprosto zničující.
Vůči biotickým škůdcům může být ve většině případů dostačujícím, i když ne nejlevnějším řešením, využití druhů dřeva s vysokou přirozenou trvanlivostí. Jedná se o různé exotické dřeviny a z běžně vyskytujících se domácích dřevin například dub, akát, případně modřín jako zástupce jehličnatých dřevin. Dalším možným řešením je využití dřeva chemicky ošetřeného nebo modifikovaného.
Všeobecně ne zcela známým faktem však je, že i dřeviny s vysokou přirozenou trvanlivostí vůči biotickým škůdcům jsou v exteriérové aplikaci trvale poškozovány vlivy povětrnosti v podobném rozsahu jako dřeviny netrvanlivé. Degradace povrchové viditelné vrstvy (do hloubky několika mm) způsobují atmosférické činitele a to hlavně sluneční záření, déšť a vlhkost obsažená ve vzduchu, emise a prachové částice unášené větrem.
Sluneční záření a v největší míře jeho UV složka způsobuje chemický rozklad složek dřeva ovlivňujících jeho barvu a odstín - ligninu a extraktivních látek. Ty jsou pak následně vyplavovány srážkovou vodou a do „odbarveného“ dřeva s jeho pórovitou mikroskopickou strukturou se usazují prachové částice a nečistoty z emisí. V některých případech může změnu barvy způsobit růst mikroskopických hub (plísní a dřevozbarvujících hub). Výsledkem je viditelný šedivý odstín dřeva vystaveného v exteriéru.
Čtěte také: Invazní nepůvodní dřeviny a jejich stanoviště
Na Fakultě lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity v Praze probíhá testování několika druhů v ČR pěstovaných dřevin z pohledu jejich barevných změn v exteriéru. Zástupci jehličnatých testovaných dřevin jsou smrk, borovice, modřín a douglaska. Zástupci testovaných listnatých dřevin jsou dub, akát, javor, olše a topol. U všech uvedených druhů dřeva jsou opět viditelné výrazné barevné změny.
Jak je možné dřevo chránit před barevnými změnami v exteriéru? Nejdůležitější a nejpoužívanější metoda je aplikace vhodné povrchové úpravy, dále použití správných konstrukčních řešení, které dokáží výrazně ovlivnit intenzitu působení povětrnosti. V západní Evropě se stále více rozšiřuje trend brát barevné změny dřeva (šedivění v exteriéru) jako přirozený proces.
Čtěte také: Suchomilné dřeviny: Kompletní průvodce
Čtěte také: Rostliny pro nepříznivé půdní a klimatické podmínky
tags: #dreviny #odolne #na #emise #seznam