Druhotné využití odpadu: Příklady a strategie pro Českou republiku

12.04.2026

S ohledem na ochranu životního prostředí a šetření primárních zdrojů je nevyhnutelné se snažit o minimalizaci produkce všech druhů odpadů bez ohledu na to, zda je lze recyklovat. Nejlepší odpad je ten, který nevznikne, a pokud už vznikne, pak má být zdrojem.

Zjednodušeně můžeme komunální odpady rozdělit na směsný komunální odpad a tříděný odpad. Směsný komunální odpad (SKO) nelze dále vytřídit a končí na skládce nebo v zařízení pro energetické využití odpadů (ZEVO). Podle ČSÚ je průměrná produkce komunálních odpadů z obcí cca 350 kg na jednoho obyvatele za jeden rok.

Legislativa a cíle v oblasti odpadového hospodářství

Nakládání s odpady upravuje zákon č. 541/2020 Sb., o odpadech, který je účinný od 1. 1. 2021. Zákon stanovuje práva a povinnosti osobám v oblasti odpadového hospodářství a prosazuje základní principy oběhového hospodářství, ochrany životního prostředí a zdraví lidí při nakládání s odpady. Nakládání s výrobky s ukončenou životností upravuje zákon č. 542/2020 Sb., účinný od 1. 1. 2021. Nakládání s odpady z obalů upravuje zákon č. 477/2001 Sb., o obalech, ve znění pozdějších předpisů.

Evropská unie stanovila ambiciózní cíle pro recyklaci. Například do roku 2035 bude potřeba materiálově recyklovat nebo kompostovat 65 % veškerého komunálního odpadu. V roce 2035 má být na skládky ukládáno maximálně 10 % z celkové produkce komunálního odpadu.

Aby průměrná obec v roce 2025 vytřídila 60 % odpadů, musí k materiálovému využití předat 210 kg surovin, odstranit může pouze 140 kg (směsný odpad, objemný odpad, část nebezpečného odpadu).

Čtěte také: Odpad a recyklace v Česku

Analýza odpadů v ČR

Dle údajů ČSÚ Česká republika v roce 2023 vyprodukovala 38 mil. tun všech odpadů, tedy asi 3,5 tuny na obyvatele. Přibližně 60 % tvoří stavební a demoliční odpady a zeminy nebo odpad ze spalování, dalších asi 15 % odpadu tvoří odpad komunální. Na skládkách skončilo 14 % všech odpadů.

Z komunálních odpadů bylo materiálově dále využito 38 % (26 % recyklováno a 12 % formou kompostování), 21 % bylo využito energeticky a na skládkách skončilo 41 % komunálních odpadů.

Možnosti a strategie pro zlepšení

Z pohledu třídění je v současnosti největším problémem bioodpad, který stále tvoří přibližně 40 % z celkového množství komunálních odpadů, a přitom ho lze jednoduše zpracovat jak v průmyslové kompostárně či bioplynové stanici anebo v domácím kompostéru. Pro správné nastavení svozu odpadů je tedy nevyhnutelné znát data (současný stav), a dle nich dále nastavovat systém odpadového hospodářství.

Pro nastavení funkčního a ekonomicky únosného systému je nutné znát naplněnost vyvážených kontejnerů (některé kontejnery jsou přeplněné, jiné se vyváží poloprázdné), zda je jejich počet dostačující a jejich rozmístění vyhovující. Na základě dat z Ročního hlášení o produkci a nakládání s odpady dle § 95, odst. (5) zákona č. 541/2020 Sb; o odpadech (často zabezpečuje pro zadavatele svozová společnost) lze zjistit, jaký podíl na celkové produkci odpadů má směsný komunální odpad, tříděný odpad a bioodpad.

Doporučuje se, aby dodavatel 1-2 x ročně provedl fyzickou kontrolu kontejnerových stání a rovněž i kontrolu obsahu nádob na směsný komunální odpad za účelem zjištění míry třídění. Pokud dodavatel zjistí, že nádoby na SKO obsahují odpady, které tam nepatří, nádobu nevyveze a označí nálepkou, která informuje o tom, že byla provedena kontrola a nádoba obsahuje nevhodný odpad.

Čtěte také: Odpady a recyklace

Zadavatel by měl každý rok vyhodnocovat data o produkci a nakládání s odpady. Na základě těchto výsledků by pak společně s dodavatelem provedli optimalizaci sběru a svozu odpadů. Dalším požadavkem by mělo být přesné vážení popelnic, aby zadavatel poznal reálný objem odpadů.

Příklady dobré praxe

Příklad Masarykovy univerzity: zadavatel deklaroval mj. omezování vzniku odpadů u objednatele a preference materiálového využití odpadů. Dalším příkladem je město Žďár nad Sázavou, kde zadavatel veřejnou zakázku rozdělil na dvě části: odstranění směsného komunálního odpadu jeho uložením na skládce (skládkování) a energetické využití směsného komunálního odpadu.

Inspirativním příkladem je město Jihlava, které spustilo i Program zodpovědného nakládání s odpadem s cílem motivovat obyvatelé ke zlepšení třídění a získání tak slevy na poplatku za směsný odpad. Zapojení principů třídění do jednotlivých akcí (např. třídění na akcích pro veřejnost, pravidelné osvětové aktivity s přímým i nepřímým zapojením tématu třídění a odpadového hospodářství) je další účinný nástroj osvěty.

Oběhové hospodářství a udržitelnost ve firmách

Pro fungování principů cirkulární ekonomiky je třeba, aby firmy navrhovaly své výrobky tak, aby byly trvanlivé a dobře recyklovatelné a tím se bude minimalizovat použití jednorázových nebo obtížně recyklovatelných materiálů. Při výrobě by se měla používat co největší míra recyklovaných materiálů a čímž se minimalizuje poptávka pro primárních surovinách. Veškeré vzniklé odpady by měly být znovu zpracovány a použity jako surovina nebo energie pro další výrobu.

Místo nahrazování vadných výrobků novými by se měly podporovat opravy a znovupoužití. Tím se prodlouží životnost výrobků a sníží se nutnost nové výroby. Důležité je také provádět osvětu o výhodách a důležitosti cirkulární ekonomiky a podporovat investování do výzkumu a vývoje v oblasti udržitelných technologií.

Čtěte také: Definice a využití obnovitelných a druhotných zdrojů tepla

Závěr

Efektivní nakládání s odpady a podpora oběhového hospodářství jsou klíčové pro udržitelný rozvoj a ochranu životního prostředí. Důsledné třídění, recyklace a energetické využití odpadů, spolu s legislativními opatřeními a osvětou, mohou vést ke snížení skládkování a efektivnějšímu využití druhotných surovin.