Druhy terorismu a ohrožení v České republice

Terorismus je násilná forma prosazování politických zájmů stoupenců určité radikální ideologie (politické, náboženské, nacionalistické, separatistické, ekologické a jiné), cílem násilností je zpravidla civilní obyvatelstvo. Vzhledem k tomu, že v současnosti je terorismus především mezinárodním jevem, před kterým není v bezpečí žádná země, je základem činnosti BIS v této oblasti zejména mezinárodní spolupráce.

Česká republika, ačkoliv patří mezi několik málo evropských zemí, které ve své novodobé historii nezažily klasický teroristický útok, není imunní vůči hrozbám spojeným s terorismem. V uplynulých letech došlo na našem území k nejméně dvěma případům napadení ze strany samostatně jednajících aktivních útočníků s tragickými následky. Jedním z nich byla střelba v Uherském Brodě v únoru 2015, která si vyžádala osm obětí na životech. Ačkoliv v tomto případě nebyl podle dostupných informací útočník motivován ideologicky, a o teroristický útok ve vlastním slova smyslu tedy nešlo, modus operandi se fakticky nelišil např. od střelby v redakci časopisu Charlie Hebdo, ke které se přihlásila mezinárodní teroristická organizace.

V rámci typologie terorismu často dochází k nepřípustnému slučování kritérií motivace, aktérů, rozsahu a způsobů provádění akcí teroristů. Z hlediska základního stanovení hrozeb a jejich předcházení je třeba stanovit především motivaci teroristů:

• Terorismus politický, resp. ideologický: akce provedené z kolektivních pohnutek bez hledání přímých materiálních výhod.

Co do rozsahu působení terorismu existuje kategorie domácího terorismu a mezinárodního terorismu, související s počtem zemí, v nichž terorismus působí anebo získává prostředky a logistiku pro svoji činnost. Nepřehlédnutelná je vazba terorismu na jiné negativní jevy, jakými je například obchod z drogami (ze kterého jsou teroristické akce nezřídka financovány) nebo obchod se zbraněmi.

Nový systém hodnocení ohrožení terorismem

Nový systém hodnotící ohrožení terorismem v Česku schválila na zasedání vláda. Bude mít čtyři stupně od nízkého po kritické ohrožení a nahradí dosavadní soustavu, která od začátku roku 2016 počítala s nultým stupněm pro ideální stav a třemi stupni ohrožení. Novinářům to řekl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Kabinet současně rozhodl, že do konce roku 2025 bude platit druhý stupeň, tedy mírné ohrožení. Změny nejsou reakcí na zhoršení bezpečnostní situace či aktuální ohrožení, ale jde o aktualizaci systému a jeho přizpůsobení dnešním podmínkám. Nový systém má zajistit větší flexibilitu a podle návrhu reaguje na zhoršující se bezpečnostní situaci ve světě. Systém nestanoví u jednotlivých stupňů závazná opatření, úřady je vždy zvolí podle okolností. Podle Rakušana také bude systém lépe odpovídat těm, které využívají zahraniční partneři.

Čtěte také: Přehled druhů křemene

Stupně ohrožení se budou nově vyhlašovat na dobu určitou. Jejich vyhlášení bude projednávat vláda na návrh Společné zpravodajské skupiny. "V případě nebezpečí z prodlení provede vyhlášení stupně ohrožení terorismem nebo zvýšeného stupně ohrožení terorismem ministr vnitra na návrh Společné zpravodajské skupiny," stojí v návrhu. Kabinet pak bude mít 72 hodin na to, aby takové rozhodnutí potvrdil, nebo zrušil.

Vyhlášený druhý stupeň podle návrhu zahrnuje například plošné zvýšení výkonu služby policie na celém území ČR. Tím se rozumí například vyčlenění adekvátního počtu hlídek s balistickou ochranu a dlouhými zbraněmi, zvýšení dohledu na místech s vysokým počtem lidí či u dlouhodobě více ohrožených budov.

"Stupeň B odpovídá aktuální bezpečnostní situaci a opatřením, přesně tomu stupni, který v ČR platil doteď. Nezvyšujeme stupeň ohrožení proti dosavadní realitě, pouze používáme novou klasifikaci," řekl Rakušan.

Dosavadní systém měl tři stupně ohrožení. První znamenal nutnost zvýšené bdělosti, druhý blíže neurčené riziko, třetí pak vysokou míru jistoty, že se v ČR něco stane či už stalo. Kabinet loni pověřil ministerstvo vnitra, aby systém posoudilo a v případě potřeby navrhlo revizi. "Cítili jsme potřebu systém aktualizovat, aby byly lépe popsány všechny případy, jednotlivá možná nebezpečí. A také šlo o to, aby systém lépe odpovídal tomu, který používají naši zahraniční partneři," uvedl Rakušan.

Stupně ohrožení terorismem

První stupeň nového systému znamená nízké ohrožení, znázorňuje ho žlutý trojúhelník s písmenem A. Má upozornit na obecné ohrožení ve chvíli, kdy zároveň není známa konkrétní hrozba teroristických aktivit v ČR. Druhý stupeň označuje oranžový trojúhelník s písmenem B. Jde o stav, kdy není známa konkrétní hrozba v ČR. "Došlo však k výraznému zhoršení mezinárodní situace, a to do takové míry, že její projevy mohou výrazně ovlivnit bezpečnostní situaci v ČR," uvádí ministerstvo.

Čtěte také: Ohrožené děti a znečištění ovzduší

Třetí stupeň C, znázorněný červeným trojúhelníkem, označuje stav, kdy je známa konkrétní hrozba teroristických aktivit nebo útoku na území ČR a její možné či předpokládané projevy objektivně potvrdily bezpečnostní složky. Čtvrtý stupeň označuje černý trojúhelník doplněný písmenem D.

Nový systém hodnotící ohrožení terorismem bude mít čtyři stupně od nízkého po kritické ohrožení. Vyplývá to z návrhu, který má ČTK k dispozici a ve středu ho projedná vláda. Nový systém nahradí dosavadní soustavu, která počítá s nultým stupněm pro ideální stav a třemi stupni ohrožení. Ministerstvo vnitra dříve uvedlo, že změny nejsou reakcí na zhoršení bezpečnostní situace či aktuální ohrožení, ale jde o aktualizaci systému a jeho přizpůsobení současným podmínkám.

Vláda současně bude rozhodovat o návrhu, aby zatím do konce roku 2025 platil v tuzemsku druhý ze stupňů ohrožení, označený písmenem B. Ten je podle materiálu definovaný jako stav, kdy není známa konkrétní hrozba teroristických aktivit na území Česka, ale výrazně zhoršená mezinárodní situace může významně ovlivnit bezpečnostní situaci. Podle dosavadního systému platí v Česku od března 2016 první stupeň, který znamená potřebu zvýšené bdělosti a například i doporučení vyhýbat se místům s vysokou koncentrací lidí.

Vnitro v návrhu uvedlo, že stávající systém už dostatečně nereflektuje aktuální bezpečnostní situaci a její proměny. Nová úprava dle něj zajistí větší flexibilitu, a to zejména v reakci na obecně se zhoršující bezpečnostní situaci ve světě. „Změnu stupně ohrožení terorismem je potřeba vnímat nejen jako způsob zavedení přísnějších bezpečnostních opatření, ale také jako zprávu pro veřejnost ve smyslu politického sdělení a případné upozornění na nutnost zvýšené bdělosti také občanů samotných,“ stojí v návrhu.

Úprava podle vnitra odráží fakt, že řada okolních a dalších evropských zemí, se kterými Česko sdílí řadu společných charakteristik, je terorismem ohrožena výrazně. „Není realistické vycházet z toho, že by se Česku teroristické útoky vyhýbaly navždy,“ stojí v dokumentu. Systém nestanoví u jednotlivých stupňů pevná a závazná opatření. Počítá s tím, že při vyhlášení konkrétního stupně úřady posoudí situaci a navrhnou odpovídající opatření. „Systém tak umožní vládě vyhlašovat citlivě opatření ‚šitá na míru‘ dané bezpečnostní situaci,“ nastiňuje materiál.

Čtěte také: Třídění odpadu z koupelny

Hrozby terorismu

Teroristickou hrozbu jako celek je možné rozčlenit do několika dílčích oblastí, z nichž každá si žádá samostatné zhodnocení relevance pro ČR. Následující text člení teroristickou hrozbu ze tří hledisek:

1. z hlediska původce hrozby;
2. z hlediska cíle útoku;
3. z hlediska nástrojů terorismu.

Při hodnocení relevance hrozby pro ČR byla použita kritéria pravděpodobnosti a závažnosti dopadu, jejichž kombinací je následně relevance hodnocena na škále nízká-střední-vysoká.

Původci hrozeb

V současné Evropě je s teroristickou hrozbou spojován nejčastěji islámský radikalismus. Řadu z těch útoků, které si v poslední době získaly největší veřejnou pozornost (neboť právě tou, a nikoliv reálnými dopady či počtem obětí, lze nejlépe měřit význam daného útoku), spáchaly osoby hlásící se k radikálně islamistické ideologii, případně přímo napojené na mezinárodní teroristické organizace.

S pravicovým (PEX) a levicovým (LEX) extremismem má ČR dlouholeté zkušenosti. V ČR působí množství skupin, které je možné označit za extremistické, přičemž některé z nich mají mezinárodní vazby. Členové těchto skupin se dopouští trestné činnosti, v některých případech i násilného charakteru. Přes vyšší četnost výskytu tohoto fenoménu ve srovnání s islámským radikalismem lze konstatovat, že riziko spáchání teroristického útoku členy PEX a LEX skupin není vyšší, než je tomu u islámských radikálů. Je tomu tak především proto, že aktivity PEX a LEX scény jsou dlouhodobě monitorovány ze strany bezpečnostních složek a v současnosti je pravděpodobnost, že tyto skupiny zahrnou do svého úsilí o systémové změny teroristické metody, spíše nízká.

Fenomén zahraničních bojovníků se týká cizinců zapojených v různých ozbrojených konfliktech (např. i v bojích na Ukrajině), ale v poslední době je skloňován zejména v souvislosti s ozbrojenými střety v Sýrii a Iráku. V tomto komplikovaném a krvavém konfliktu je zapojena řada hráčů a skupin, z nichž mnohé mají významnou zahraniční podporu. Této nepřehledné situace a mocenského vakua využily i některé teroristické organizace k ovládnutí poměrně rozsáhlého území a získání nových prostředků pro vlastní činnost (např. tzv. Islámský stát, fronta al-Nusra - přejmenována na Jabhat Fateh al-Sham, aj.). Tyto skupiny prostřednictvím propracované propagandy verbují nové sympatizanty k tomu, aby se do konfliktů na straně teroristických organizací rovněž aktivně zapojili. Nábor zahraničních bojovníků probíhá i v zemích EU, odkud již do konfliktních zón (k Sýrii a Iráku lze připočíst také Libyi či Jemen) odešly bojovat tisíce osob.

Cíle útoků

Ochrana vlastní kritické infrastruktury je jedním z klíčových úkolů každého státu. V ČR je tato oblast poměrně kvalitně legislativně ošetřena. Tato oblast zahrnuje i problematiku kyberterorismu, za který lze v užším pojetí považovat politicky, nábožensky nebo ideově motivované aktivity v kyberprostoru, jako je např. úmyslné a rozsáhlé narušení počítačových sítí a zařízení se závažnými až fatálními dopady a důsledky.

Jako tzv. měkké cíle (soft targets) se obvykle označují místa s vysokou koncentrací osob (nákupní centra, nemocnice, školy, prostředky hromadné dopravy, sportovní, kulturní a společenské instituce a události, instituce pečující o národní kulturní poklad atd.), které nejsou nijak významně chráněné. V kontrastu s dobře zabezpečenými tzv. hard targets (letiště, jaderné elektrárny atd.) bývá míra jejich zabezpečení obecně nižší a útok na ně může mít potenciálně tragické následky pro fyzické osoby.

Kromě tzv. měkkých cílů a prvků kritické infrastruktury se mohou pravděpodobným cílem útoku stát objekty, které mají pro konkrétní teroristickou skupinu (či jednotlivce) vysokou symbolickou hodnotu. Rizikové jsou v tomto ohledu zejména únosy českých občanů, ke kterým již v minulosti opakovaně došlo (v posledních 10 letech byly zaznamenány případy únosů občanů ČR radikálními skupinami na území Iráku, Pákistánu, Libanonu a Libye). Útočníci se v těchto případech obvykle nezaměřují specificky na české občany, častěji se jedná o náhodně vybrané oběti „ze Západu“, které se pohybují bez dostatečné ochrany v rizikových oblastech, a mohou se proto stát snadným cílem. Ohrožené mohou být i české objekty, zejména budovy zastupitelských úřadů v zahraničí. Zvýšené riziko útoku hrozí českým diplomatickým zastoupením zejména v zemích, kde aktuálně probíhá válečný konflikt, ve kterém se angažují teroristické skupiny (např. Sýrie, Afghánistán, Irák atd.).

Nástroje terorismu

Využití zbraní hromadného ničení pro teroristické účely je hojně diskutovanou otázkou. Ve skutečnosti existuje v historii jen velmi málo příkladů, kdy by k útoku s jejich využitím skutečně došlo (např. útok sekty Óm šinrikjó nervovým plynem v tokijském metru v roce 1995). Jejich následky ovšem mohou být velmi rozsáhlé a jejich psychologický dopad obrovský (a to dokonce i v případě nezdařeného útoku). Některé mezinárodní teroristické organizace přímo deklarovaly snahu o získání zbraní hromadného ničení, obecně ale platí, že stále převládá soustředění se na „konvenční“ formy útoků. Využití jaderných, chemických a biologických zbraní vyžaduje expertní znalost a může být organizačně, finančně i logisticky náročné, a to i v případě konstrukce tzv.

Možnosti zneužití ČR teroristy

Ač se ČR nemusí stát přímo terčem teroristického útoku, může svou nečinností či nedůsledností neúmyslně přispět ke zvýšení ohrožení terorismem v jiných zemích. Teroristé mohou využívat ČR při získávání či převodu finančních prostředků, české území může sloužit jako tranzitní pro přesun osob s napojením na teroristické skupiny, případně může být vnímáno jako „bezpečný přístav“ pro úkryt před bezpečnostními složkami jiných států či přípravu teroristického útoku. V roce 2015 se v médiích objevily zprávy, že někteří teroristé vnímají Prahu jako bezpečné tranzitní místo, neboť se zde lze údajně snáze vyhnout pozornosti bezpečnostních složek. Jakkoliv může být takové přesvědčení mylné či nepodložené, nelze vyloučit, že teroristé mohou české území dále využívat.

Jak se chránit?

Buďte vždy ostražití a nepodceňujte závažnost situace. V případě, že uvidíte či uslyšíte jakoukoli podezřelou činnost, kontaktujte policii.

Obecné zásady v případě teroristického útoku nebo vážného ohrožení

S teroristickým útokem nebo ohrožením se můžeme v dnešní době setkat zejména v zahraničí. Pokud navštívíte stát, kde jsou tyto hrozby aktuální, je třeba důsledně dbát pokynů místních bezpečnostních složek a v případě jakéhokoliv problému požádat o pomoc naše zastupitelství nebo zastupitelství jakéhokoliv státu Evropské unie.

Jinak vždy dodržujeme tyto obecné zásady:

• Zůstaňte v klidu a buďte trpěliví.
• Uposlechněte instrukcí záchranných a bezpečnostních sborů.
• Poslouchejte rádiové nebo televizní vysílání pro bližší instrukce.
• V případě, že jste přímými účastníky incidentu, co nejdříve opusťte ohrožený prostor a v případě možnosti poskytněte první pomoc zraněným. První pomoc se poskytuje nejprve osobám, které jsou zraněné vážně.
• V případě, že je incidentem postižena i budova, ve které se nacházíte, opět urychleně a bezpečně opusťte ohrožený prostor, v případě možnosti poskytněte pomoc zraněným, malým dětem nebo starým lidem. Nepoužívejte otevřený oheň a nezapínejte elektrické spotřebiče.
• Nepřetěžujte telefonní síť více, než je nezbytně nutné ke kontaktu se záchrannými složkami a vašimi příbuznými.

Anonymní oznámení o bombě

Pokud se k vám dostane anonymní oznámení o uložení bomby, výbušniny či výbušniny s použitím nebezpečné látky, tak ihned vše oznamte na tísňovou linku 158 (Policie ČR) nebo 150 (Hasičský záchranný sbor ČR) nebo 112 (tísňové volání), kde bude prověřeno, zda je anonymní oznámení skutečné nebo falešné.

Pokud došlo k anonymnímu oznámení o uložení bomby, výbušniny nebo výbušniny s použitím nebezpečné látky v budově, v níž se nacházíte, opusťte budovu a následujte ostatní evakuované osoby do předem vyhrazených prostor nebo se vzdalte co nejdále od tohoto místa. V žádném případě se nezdržujte v blízkosti možného ohrožení i přesto, že vás zvědavost nutí zůstat v blízkosti tohoto nebezpečného místa. Při odchodu z budovy si vezměte s sebou osobní doklady a dodržujte pokyny bezpečnostních složek.

Velmi důležité je vědět, že jakékoliv anonymní oznámení o uložení bomby nebo výbušniny je trestným činem, a to i v případě, že se nejedná o skutečné ohrožení, ale o tzv. ?legraci?. Pro Policii ČR není velký problém oznamovatele dohledat!!!

V každém případě je důležité nácvik evakuace pro takovéto případy procvičovat, zvláště ve škole nebo v prostorách, kde se pravidelně setkává větší množství lidí. Ve škole by pak každý žák měl vědět, jak se vyhlašuje evakuace, kudy vedou ve škole evakuační trasy, že k evakuaci se nemá používat výtah a kde se všichni shromažďují v případě evakuace.

Nález podezřelého předmětu

Může se stát, že v prostředku hromadné dopravy, na nádraží, čekárně nebo zastávce městské dopravy, na volném prostoru, u domu, v parku nebo i jinde narazíte na podezřelý předmět - zavazadlo, ke kterému se nikdo nehlásí a u kterého dojdete k názoru, že by mohl být nebezpečný.

Jestliže narazíte kdekoliv na takovéto podezřelé zavazadlo, munici, předmět, který se vám zdá podezřelý a přípomíná vám bombu či jiný výbušný nástražný systém, v žádném případě s tímto předmětem nemanipulujte a nedotýkejte se ho.

Okamžitě přivolejte Policii ČR (linka 158) nebo Hasičský záchranný sbor ČR (linka 150) nebo volejte tísňovou linku 112. Předmět podrobně popište (vzhled, nápisy, chemické značky či číslice na obalu?), o předmětu informujte i další osoby v místě nálezu (řidiče prostředku hromadné dopravy, personál nádraží, úřadu, nemocnice, školy).

Podezřelá zásilka

Je velice těžké určit, zda jde o podezřelou poštovní zásilku, či ne. Než zavoláte na tísňovou linku, seriózně zvažte skutečnosti, které mohou vést k názoru, že se jedná o podezřelou zásilku. Takovým znakem může být to, že se jedná o předmět od neznámého či anonymního odesílatele s podezřelým rukopisem či výhrůžným textem na zásilce, zapáchající zásilku nebo zásilku, z níž trčí dráty nebo se ozývá podivné tikání. Při otevření zásilky to může být např. podezřelá sypká hmota nebo jakýkoliv podezřelý předmět.

tags: #druhy #terorismu #a #ohrozeni

Oblíbené příspěvky:

• Odpadkové koše Flying Tiger – recenze
• Znečištění oceánů a řešení
• Příroda a vzdělávání v Jižních Čechách
• Studie o dopadu e-cigaret na ovzduší
• Zjistěte více o ekologických médiích