Druhy tygrů v ohrožení a informace o jejich ochraně

27.12.2025

V červenci 2018 se otázka ochrany tygrů (Panthera tigris) a jejich další přežití ve volné přírodě dostala do popředí zájmu široké veřejnosti v České republice v souvislosti s možným zapojením občanů ČR nebo občanů jiných států žijících v ČR do ilegálního obchodu s tygřími produkty. Tygr (Panthera tigris) patří k nejkrásnějším savcům.

Tygr - největší a nejsilnější žijící kočkovitá šelma, predátor, který nemá konkurenci ani přirozeného nepřítele. Přesto se jeho populace snižuje a je stále více ohroženým druhem. O kočkách (čel. Felidae), a zejména pak o velkých kočkách (Pantherinae) se uvádí, že to jsou zvířata elegantní, krásná a inteligentní.

V současné době tygři žijí na méně než 6 % svého historického areálu rozšíření, jenž se přitom od roku 2006 zmenšil o plných 42 % (WWF 2016, Knoka et al. 2018). Celkový počet tygrů ve volné přírodě až do roku 2016 dramaticky klesal. Nyní se celková početnost těchto velkých koček ve volné přírodě odhaduje na 5 060-5 200 jedinců, z nichž je ale jen 1 500 dospělých samic. IUCN (Mezinárodní unie ochrany přírody) proto nadále hodnotí tygra jako celosvětově ohroženého (EN) - Goodrich et al. (2015).

Situaci navíc významně ztěžuje skutečnost, že areál rozšíření tygra je fragmentován do té míry, že v současnosti žádná populace zmiňované šelmy nečítá jeden tisíc rozmnožování schopných jedinců, nezbytných pro udržení dlouhodobě životaschopné populace (Walston et al. 2010). Odborníci navíc přičítají hlášené zvyšování početnosti tygrů ve volné přírodě zdokonaleným metodám sčítání, jako jsou fotopasti, telemetrické sledování, analýza DNA z trusu a dalších biologických stop či značení jedinců a jejich zpětný odchyt, postupům sčítání nadhodnocujícím početnost (Karanth et al. 2016, Harihar et al. 2017) a snahám vlád uvádět vyšší abundanci jako důkaz úspěšné ochrany a péče (Darimont et al. 2018).

Ve svém areálu tygr vytvořil devět poddruhů lišících se velikostí, zbarvením i znaky na lebce. Z nich tři jsou již vyhubeny - tygr turanský na pevnině (podle některých názorů jde jen o variantu tygra ussurijského) a tygr balijský a jávský na stejnojmenných indonéských ostrovech. Také tygr čínský je s největší pravděpodobností vyhubený, i když IUCN ho zatím stále ještě vede jako poddruh kriticky ohrožený. Zbývajících pět poddruhů je v různé míře ohroženo.

Čtěte také: Přehled druhů křemene

Pouze tygra indického lze v přírodě počítat na tisíce, zbývající poddruhy přežívají v počtech desítek nebo nanejvýš stovek jedinců. Zvláště ve 20. století se populace tygra výrazně snížila. V roce 1920 se počet tygrů odhadoval na 100 000, v roce 1970 bylo odhadováno pouze 4 000 tygrů.

Poddruhy tygrů a jejich současný stav

Tygr ussurijský: Ve 40. letech 20. století přežívalo ve volné přírodě pouze 20-30 tygrů ussurijských (Panthera tigris altaica), proto se vyznačuje současná mnohem početnější populace vysokým stupněm příbuznosti jedinců (efekt hrdla lahve). Na druhé straně se ve východosibiřské tajze masově kácejí stromy, čímž se tomuto největšímu poddruhu tygra zmenšuje přirozený biotop.
Tygr jihočínský: Žil na jihu Číny, ale přes 20 let už nebyl v přírodě zaznamenán. Jeho osud je nejspíš zpečetěn. Jihočínský tygr (Panthera tigris amoyensis) je ve volné přírodě funkčně vyhynulý - poslední ověřené záznamy pocházejí z 90. let 20. století
Tygr indočínský: Žije v Barmě, Thajsku, Kambodži, Laosu, Vietnamu a v jižní Číně.
Tygr malajský: Žije ve střední a jižní části Malajského poloostrova. Dříve byl tygr malajský řazen jako regionální forma tygra indočínského, ale roku 2004 byl na základě mitochondriální DNA uznán jako samostatný poddruh. Patří k méně prozkoumaným poddruhům, protože obývá odlehlé oblasti. Tygr malajský je kriticky ohrožený druh. Podle posledních odhadů přežívá ve volné přírodě už jen 80 - 120 jedinců.
Tygr sumaterský: Nejmenším v současnosti žijícím poddruhem tygra se stal ostrovní poddruh tygr sumaterský (Panthera tigris sumatrae). Nejmenší poddruh tygra, žijící na ostrově Sumatra. Tygr sumaterský je z pěti dosud přežívajících poddruhů tygra jediný, který se vyvinul na ostrově. Ještě poměrně nedávno byl rozšířen takřka po celé Sumatře, dnes však v přírodě žije jen několik set jedinců, z toho většina v národních parcích.
Tygr indický: V současnosti nejrozšířenější. Vyskytuje se na rozsáhlém území v oblasti Indie a Indočíny, ale v malých izolovných slupinkách. To není pro udržení přírodní populace bohužel příznivý stav. K tomuto poddruhu patří i tzv. „bílí tygři“, chovaní v některých zoologických zahradách. Jejich chov pochází od jednoho bílého samce, odchyceného v roce 1951 v přírodě. Ten se křížil s normálně zbarvenými samicemi a bílí potomci byli dále používání k chovu. Podle informací z Indie tygři ročně zabijí 60-100 lidí, ale většinou se útoky připisují vyrušeným samicím s mláďaty. Pokud člověk překročí útěkovou vzdálenost a tygřice chránící mláďata nemá šanci uprchnout, zaútočí. Nejde o lidožroutství čili zabití člověka jako zdroje potravy, ale o instinktivní projev s cílem zachránit mláďata před nebezpečím. Tygr se ovšem výjimečně může stát lidožroutem v pravém smyslu slova.
Tygr jávský: Patřil k menším poddruhům a byl vyhuben pravděpodobně v 70. letech.
Tygr balijský: Také patřil mezi menší poddruhy, žil na ostrově Bali.
Tygr kaspický: Žil ve střední Asii a byl vyhuben v 70. letech minulého století. Byl označován také jako tygr kaspický. Podle genetických analýz se ale nejednalo o samostatný poddruh, nelišil se od tygra ussurijského.

Činitele ohrožující tygry ve volné přírodě

Činitele ohrožující tygry ve volné přírodě se nemění. Pytlačení pro nelegální obchod s vysoce ceněnými tygřími produkty, jako je kožešina, kosti, maso, tonikum a další, představuje pro tygry zdaleka největší hrozbu. Ačkoli všechny země nepovolují tygří kosti využívat, k jejich nelegálnímu zpracovávání dochází zejména v Číně, Malajsii a Vietnamu.

V Číně existuje celá řada farem zabývajících se intenzivním chovem tygrů, přičemž populace v zajetí čítá více než 6 000 jedinců: odtud se žádaná komodita dostává na černý trh (EIA 2017). Ve Vietnamu celkově narůstá objem obchodování s částmi těl volně žijících živočichů včetně tygrů: v současnosti má 54 milionů tamějších obyvatel přístup na internet (Indenbaum 2018a, 2018b). Tygři jsou zabíjeni místním obyvatelstvem také ve snaze chránit vlastní život a hospodářská zvířata, i když počet konfliktů mezi lidmi a tygry výrazně poklesl (Goodrich 2010, Kartika & Koopmans 2013).

Jen v letech 2000-2015 byly v celém světě konfiskovány produkty pocházející přinejmenším z 1 755 tygrů, přičemž uvedené číslo podle všeho představuje jen zlomek skutečné úrovně nezákonného obchodu (Stoner et al.). Na mnoha místech, kde tygr dosud žije, je přísně chráněn a za jeho usmrcení jsou vysoké pokuty. Bohužel pytláci za nelegálně uloveného tygra dostanou na černém trhu 50 000 USD (Vesmír 86, 571, 2007/9). Moc ohledů na mizející druh proto neberou.

O ulovené tygry se zajímají hlavně Číňané; jednak kvůli kůži, jednak pro vnitřní části těla, jako jsou tygří kosti, které podle tradiční čínské medicíny mají léčivé účinky. Ty sice nikdy nebyly potvrzeny, přesto tomu lidé pořád věří. V Číně je prodej takových částí v obchodech a lékárnách zakázán, ale černý obchod bují ve velké míře, protože ho státní orgány nejsou schopny kontrolovat, natož vymýtit. Dalším limitujícím faktorem pro tygry je úbytek životního prostoru vinou rozpínavosti člověka.

Čtěte také: Ohrožené děti a znečištění ovzduší

Chov tygrů v České republice a ilegální obchod

Od roku 2013 zaznamenává Česká inspekce životního prostředí nárůst záchytů částí tygřích těl a produktů z nich: jedná se o vývozy či záchyty zboží obchodovaného v ČR. Zabaveny byly celé tygří kostry, zuby, drápy, vousy, vývary, masoxy a další.

Bližší analýza záznamů v Registru CITES (elektronická databáze dokladů CITES spravovaná MŽP) ukázala, že v ČR bylo v roce 2015 oficiálně chováno na 174 živých tygrů ― 130 v soukromých chovech (celkem 19 subjektů), přičemž největší chovatel vlastní kolem 40 jedinců, a dalších 44 v zoologických zahradách. Záznamy jednoznačně vykazovaly velký pohyb tygrů, celkem chovy v ČR prošlo v posledních letech 404 tygrů. Inspektoři postupně provedli kontroly všech tygrů. Nepřekvapilo, že byly zjištěny rozsáhlé nesrovnalosti v dokladech, zejména neohlášené úhyny, deponace, přesuny nebo změny majitelů.

Docházelo k záměnám zvířat, někteří tygři zmizeli, jiní měli podle dokladů dvojí historii. Snímek tygra zabitého v České republice pro ilegální obchod přinesla řada českých i zahraničních hromadných sdělovacích prostředků. K možným machinacím přispívá skutečnost, že fyzický odečet mikročipů, kterými jsou tygři v chovech většinou individuálně označeni, je u nekontaktních zvířat prakticky neproveditelný bez celkové anestezie zvířete. Navíc pro kontrolu identity tygrů lze jen obtížně použít fotografie. Při zásahu zabavili policisté a celníci i tygří kožešinu pocházející z chovu v ČR.

Provedená šetření odhalila také velmi podivnou vysokou úmrtnost tygrů chovaných v České republice v zajetí mimo zoologické zahrady. Normální doba dožití tygrů v zajetí se při dobré péči pohybuje v rozmezí 15-20 let, zatímco tygři v privátních chovech v ČR vykazují nejvyšší mortalitu kolem pátého roku, kdy by mladá zvířata měla být v plné síle. Vysoká mortalita svědčí buď o naprosto nevhodných podmínkách chovu, obrovské genetické zátěži zvířat např. vlivem inbreedingu (příbuzenská plemenitba využívaná k cílené selekci na bílou či zlatou barvu), nebo o možnosti záměrného zabíjení tygrů pro nelegální obchod.

Členové organizované skupiny připravovali ze zabitých tygrů i tzv. masox a další produkty. Podle záznamů bylo v letech 2015―2017 prodáno z/do ČR v rámci EU 71 tygrů. V letech 2006―2017 bylo z ČR do zemí mimo EU exportováno 57 tygrů. Jednalo se mj. Na základě výše uvedených podezření podala ČIŽP v říjnu 2016 trestní oznámení a předala veškeré informace Celní správě jako orgánu činnému v trestním řízení.

Čtěte také: Třídění odpadu z koupelny

Trvalo více než rok, než se podařilo získat dostatečné množství informací ukazujících, že na území ČR skutečně operuje organizovaná skupina, která se zabývá zabíjením tygrů a výrobou a distribucí produktů z uvedených velkých koček např. vývarů, tygřího vína apod. Další rok si pak vyžádalo rozkrývání a dokumentování její činnosti. Řetězec zahrnoval jak chovatele tygrů, tak zprostředkovatele, zpracovatele/preparátora a vietnamského překupníka s navazující klientelou.

Zjištěná cena tygřího masoxu dosahovala asi 1 500 Kč/g, za kůži byli zájemci ochotni zaplatit 60 000 až 100 000 Kč a cena jednoho drápu činila 2 500 Kč. Je zřejmé, že nelegální obchod s tygry bude rozsáhlejší, než se původně myslelo. Zásadní je zjištění, že se neodehrává pouze v Asii, ale je skrytě rozšířen i v Evropě. Přitom se neobchoduje pouze s kůžemi, drápy, zuby a kostmi, ale i s hůře rozeznatelnými typy zboží, jako jsou vývary, pasty či prášek.

Podle zjištění z vyšetřování v ČR mohou tygři chovaní v zajetí představovat významný zdroj suroviny pro černý trh. Příslušníci vietnamské komunity vykupují od soukromých chovatelů tygry, přičemž opracované kosti a tygří masox se spotřebovávají jednak v EU, jednak je kurýři nelegálně přepravují letecky v zavazadlech do Vietnamu či jiných asijských zemí. Proto by měl být obchod s tygry, jedince odchované v lidské péči nevyjímaje, výrazně omezen a měla by být zavedena přísnější pravidla pro podmínky a účel soukromého chovu a požadavků na jejich provozovatele.

V tomto duchu ostatně hovoří i aktualizovaná rezoluce, přijatá na 17. zasedání konference smluvních stran CITES v Johannesburgu na přelomu září a října 2016 (CITES 2017). 26. července 2018 oznámil ministr životního prostředí Richard Brabec zákaz exportu tygrů z ČR mimo EU (MŽP 2018, CITES 2018b). Pouze zařízení typu licencovaných a důvěryhodných zoologických zahrad nebo primárně vědeckých institucí mohou být zárukou, že se exempláře tygrů nedostanou na černý trh, kde by stimulovaly další poptávku po produktech z nich získávaných.

Ochrana tygrů a budoucnost druhu

Situace přežívajících populací různých poddruhů tygra bohužel není nijak růžová. Na počátku nového tisíciletí se výrazně zmenšuje areál jejich výskytu i početní stav. V poslední monografii o savcích světa, v dílu věnovaném šelmám (Wilson & Mittermeier 2009), se uvádí, že se území obývané tygrem za poslední desetiletí zmenšilo o 41 % a celosvětová populace tygra se odhaduje na 3402-5140 dospělých jedinců žijících v přírodě. Podle současných zpráv početní stavy tygrů dále klesají a obrazně lze konstatovat, že se tygr ocitá ve vzduchoprázdnu. Přitom r. 1900 žilo podle seriózních odhadů ještě 100 000 jedinců. Za sto let poklesla početnost celosvětové populace o víc než 95 %.

Názory některých laiků, že stávající populace tygra by se mohly podporovat vypouštěním zvířat odchovaných v zajetí do volné přírody, se jeví jako irelevantní. Tygr odchovaný v zajetí, který se od rodičů nenaučí lovit, je zcela neschopný ve volné přírodě přežít. V přirozených podmínkách tygřice vychovává mláďata až tři roky, protože naučit tygře lovit je činnost opravdu velmi náročná a zodpovědná. Tuto výchovu nelze v zajetí nahradit.

Pokud bylo tygří mládě odkojeno umělou výživou z láhve a zvyklo si na člověka, chová se po vypuštění do přírody nepřirozeně a navíc nebezpečně pro člověka i domácí zvířata. Nemá z lidí přirozený respekt a velmi pravděpodobně začne lovit v blízkosti lidských sídel domácí zvířata, která jsou pro inteligentní šelmu snadněji ulovitelná než přirozená kořist. Tím se dostane do konfliktu s člověkem a nejspíš jej potká smrt v podobě kulky. Pokud by tygr tento „souboj“ vyhrál, velmi snadno by poznal, že člověk je ještě snadnější kořist než velká domácí zvířata, a stane se z něj lidožrout.

Pokud se situace nezmění, musíme se o osud této šelmy obávat. Sice v zajetí máme dost tygrů chovaných v zoologických zahradách, ale z mnoha důvodů - vědeckých, estetických, etických a dalších - je povinností člověka zachovat tygra tam, kde má přirozený domov.