Pokud si připravujete alespoň část jídel doma, jistě víte, kolik odpadu při vaření vzniká. Ne vše ale musí skončit v koši. Zkuste kompostování. Mnohé kuchyňské zbytky se díky němu dají proměnit v něco, co se dá znovu a velmi prakticky použít. Kompostování kuchyňského odpadu není nic složitého a nepotřebujete k němu žádné odborné znalosti.
Kompostování je proces přeměny organických materiálů, jako jsou zbytky jídla, listí, tráva a další rostlinný materiál, na kompost. Kompost je bohatý, tmavý, země podobný materiál, který se používá jako přírodní hnojivo a vylepšovač půdy. Pro úspěšné kompostování je důležité zajistit správnou rovnováhu mezi „zelenými“ materiály, které jsou bohaté na dusík (např. trávník, zbytky zeleniny), a „hnědými“ materiály, které jsou bohaté na uhlík (např. suché listí, piliny). Kompostování probíhá díky aktivitě mikroorganismů, jako jsou bakterie a houby, společně s většími organismy, jako jsou červi a hmyz, kteří materiál rozkládají.
Historie kompostování sahá tisíce let zpět a je spojena s raným zemědělstvím a snahou o zlepšení úrodnosti půdy.
První věc, kterou potřebujete vědět, je, jaký druh kuchyňského odpadu se do kompostu může přidávat a jaký ne. Ne každé zbytky jídla jsou pro kompostování vhodné. Do kompostu patří téměř veškerý bioodpad z kuchyně. Především různé slupky a odřezky z ovoce a zeleniny. Do kompostu můžete dát i plody, které jsou zkažené nebo začínají plesnivět. Kompostovat se dají i neuvařená zrna, jako je rýže, kroupy nebo pšenice, také ovesné vločky, semínka nebo kousky starého pečiva. U těch ale pozor, protože zbytečně přitahují nevhodné konzumenty v podobě různých škůdců. Vhodné jsou i vaječné skořápky, když je trochu podrtíte. Nevadí ani různé rostlinné polotovary, například mandlové nebo sójové mléko, tofu nebo tempeh.
Pokud jde o odpad z vařeného jídla, můžete ho v menším množství na kompost také dát a platí pro něj stejná pravidla - je-li na zeleninové bázi, mělo by to být v pořádku. Pokud ale jídlo obsahuje nějaké živočišné produkty, nebo je v něm hodně oleje (je například smažené), raději ho do kompostu nedávejte. Naopak se nemusíte bát do kompostu přidat i vlasy nebo chlupy (lidské i zvířecí).
Čtěte také: Jak kompostovat ruličky od toaletního papíru
Naopak se vyvarujte živočišných zbytků, jako je maso, uzeniny a kosti, snažte se nepřidávat ani zbytky jídel jako například těstoviny, brambory, knedlíky a podobně. Vyvarujte se taktéž slupek od chemicky ošetřeného ovoce, například citrusů či banánů. Do správné zakládky by se neměl dostat ani žádný tuk, olej a další mastné látky.
Aby se váš odpad co nejrychleji změnil na kompost, pomůže vám nakrájet kuchyňské zbytky na menší kousky. Tyto druhy odpadu se rozkládají příliš pomalu a důsledkem je, že kompost nepříjemně zapáchá. Když je přidáte do kompostu, mohou také zpomalit proces rozkladu ostatních složek a vytvořit v kompostu nerovnováhu. A v neposlední řadě přitahují různé hlodavce nebo jiné škůdce.
Je častým omylem myslet si, že zbytky z vaší kuchyně stačí k tomu, abyste si vyrobili bohatý kompost. Organický odpad z domácnosti má vysoký obsah dusíku a je známý jako „zelený “ kompostovací materiál. Pro úspěšné kompostování je ale potřeba ho ještě smíchat ve vyváženém poměru s „hnědým“ materiálem, který má vysoký obsah uhlíku. To je například sláma, seno, dřevěné třísky nebo piliny. Skvělým a snadno dostupným „hnědým“ materiálem je shrabané suché listí. A pokud právě nemáte žádnou organickou hnědou hmotu k dispozici, můžete použít papírové ubrousky nebo kapesníky, lepenku nebo popel ze dřeva.
Zelené kuchyňské zbytky nebo mladé části rostlin jsou plné dusíku a měly by být smíchány se suchými, uhlíkatými rostlinnými materiály - tzv. hnědým materiálem - jako jsou větve, sláma a dřevní štěpky. Dobrý kompost vzniká při správném poměru uhlíku k dusíku (25:1 nebo 30:1). Převládá-li podíl uhlíku, rostlinné zbytky se rozkládají pomaleji.
Pokud jde o způsob kompostování, z velké míry závisí na vašich možnostech a prostoru, který máte k dispozici. Kompostování lze klasifikovat podle různých kritérií, jako je místo provádění, metody a typy použitých materiálů.
Čtěte také: Kompostování krok za krokem
Toto je metoda, kterou lidé často používají ve svých domovech nebo zahradách k recyklaci kuchyňského a zahradního odpadu. Domácí kompostování může zahrnovat jednoduché hromady, kompostovací boxy nebo speciální kompostéry (otáčecí kompostéry).
Pokud žijete v bytě ve městě a nemáte žádný venkovní prostor, nejlepší volbou je speciální nádoba zvaná vermikompostér, ve kterém se o zpracování vašeho odpadu postará speciální druh žížal. Pokud nechcete utrácet za vermikompostér, máte alespoň balkon a nehodláte kompostovat ve velkém, můžete využít i starší kyblík, do kterého vyvrtáte po stranách a na dně několik otvorů. Aby mohl pod kyblíkem cirkulovat vzduch, je dobré ho umístit kousek nad zemí a dát pod něj například starší tác. Do něj bude odtékat voda vznikající během kompostovacího procesu (takzvaný kompostový čaj), která je skvělá na zalévání rostlin. Do kbelíku střídavě dávejte vrstvu zelené hmoty (vhodného kuchyňského odpadu) a hnědé hmoty (suché listí, natrhané ubrousky...). Obsah jednou nebo dvakrát týdně promíchejte, aby se hezky provzdušnil. Pokud je hodně mokrý, přidejte suché listy nebo natrhané ubrousky, je-li naopak příliš suchý, trochu ho pokropte vodou. Když kbelík celý naplníte, můžete začít plnit další nebo jen čekat, až se vše uvnitř rozloží, což trvá přibližně dva měsíce.
Na zahradu nebo dvorek můžete pořídit speciální kompostér, případně si nějaký vyrobit sami například ze starých palet. Umístěte ho ideálně tam, kde není přímé slunce a kde nebude vystavený přímému dešti a větru. Na jeho dno dejte vrstvu vzdušného hnědého odpadu, ideálně větvičky a listí, a na ni přidejte tenčí vrstvu zeleného odpadu. Že je kompost správně založený, poznáte podle toho, že se po pár dnech začne zahřívat. Pomoci tomu ještě můžete přidáním trochy chlévského hnoje. Hlavně ale kompost dál pravidelně zásobujte vhodným odpadem a pamatujte na to, že by měl mít pestré složení, dostatek vláhy a vzduchu. Pro urychlení celého procesu do něj můžete přidat menší množství hlíny, hotového kompostu, červy nebo žížaly. Za pár měsíců se pak můžete těšit na výborné hnojivo, díky kterému budou vaše rostliny prosperovat.
Jedná se o větší projekty, které slouží skupině domácností, sousedstvím nebo obcím. Komunitní kompostování pomáhá snížit množství odpadu, které se musí odvézt na skládku, a zároveň poskytuje kompost, který může být použit v místních zahradách a veřejných prostranstvích.
Vermikompostování využívá specifických druhů červů, obvykle červů červených nebo kompostových červů, k rozkladu organického odpadu. Tento proces probíhá obvykle v nádobách a je ideální pro zpracování kuchyňského odpadu. Vermikompostování je efektivní a produkuje vysoce kvalitní kompost a červí čaj, který je vynikajícím hnojivem.
Čtěte také: Kompost v permakultuře
Aerobní kompostování zahrnuje rozklad organického materiálu za přítomnosti kyslíku. Tento proces je rychlejší než anaerobní rozklad a obvykle vede k produkci tepla, což pomáhá zabíjet semena plevelů a patogeny. Aerobní metody zahrnují hromadné kompostování, otáčecí kompostéry a větrané statické hromady.
Anaerobní kompostování je proces rozkladu materiálu bez přístupu kyslíku. Tento proces je pomalejší a může produkovat nepříjemné pachy, ale je užitečný v situacích, kde není možné zajišťovat pravidelné obracení kompostu. Anaerobní kompostování může probíhat v uzavřených nádobách nebo speciálních zařízeních.
Tento typ kompostování se provádí na velké komerční nebo průmyslové úrovni a může zpracovávat velké objemy organického odpadu.
Bokashi kompostování je metoda fermentace organického odpadu, která umožňuje rychlou přeměnu kuchyňských zbytků na kompost. Tento proces se liší od tradičního aerobního kompostování tím, že probíhá za anaerobních podmínek (bez přístupu vzduchu), a s použitím specifických mikroorganismů.
Ať už zvažujete kompostovaní proto, abyste přispěli k záchraně naší planety nebo se chcete zbavit bakterií a vinných mušek ve vašem odpadu, elektrický kompostér je ideálním řešením, jak si poradit se zbytky potravin i v bytě bez balkónu či terasy. The Food Cycler od značky Sage kompostuje zbytky ovoce, zeleniny, slupek i jader, masa, mléčných výrobků, rybích kostí i měkkýšů. Vložit do něj lze i chleba, kávovou sedlinu nebo vaječné skořápky. Během relativně krátké doby zredukuje kompostér Sage váš bioodpad až o 80 %. Pro představu - ze 2 litrů organického odpadu se sušením a mletím vytvoří zhruba 0,34 l ekologického substrátu EcoChips, který můžete využít jako hnojivo pro květiny. Ve vzduchotěsné nádobě je možné ho skladovat až 1 rok.
Fungování a údržby kompostéru Sage The Food Cycler se nemusíte bát. Jeho provoz je velmi tichý a energeticky nenáročný. Spotřeba energie se pohybuje kolem pouhých 0,8 kWh za jeden cyklus kompostování, což je méně, než spotřebuje běžná rychlovarná konvice. Doba zpracování vždy záleží na celkovém objemu odpadu, ale většinou se pohybuje mezi 4 až 6 hodinami. Díky uhlíkovým filtrům probíhá proces kompostování téměř bez zápachu. Filtry mají navíc i indikátor, který vás upozorní na jejich výměnu. Údržba kompostéru je jinak nenáročná - kbelík, ve kterém probíhá proces zpracování odpadu, tedy sušení, mletí a chlazení, je vyjímatelný a můžete ho umýt i v myčce na nádobí.
Kompostování přináší řadu environmentálních, ekonomických a zahradnických výhod, díky kterým je to prospěšná aktivita jak pro jednotlivce, tak pro komunity.
Vytváření klasického domácího kompostu a jeho využití pro obohacení půdy je poměrně rozšířená záležitost. Jak ale postupovat v případě moderní hydroponie? Během Bokashi kompostování vzniká tekuté hnojivo, které se skvěle hodí pro hydroponii. Složení Bokashi hnojiva ale silně závisí na druhu kompostovaného odpadu, proto nelze obecně určit, jakým způsobem jej do hydroponie dávkovat. Nevhodné dávkování hnojiva přitom může vést k řadě růstových poruch rostlin.
tags: #kompostování #kuchyňského #odpadu #jak #na #to