Konflikt v Sýrii jako důsledek klimatických změn a širší souvislosti

Vize 97 oceňuje myslitele, kteří překračují hranice svých oborů a k poznání přistupují nekonvenčně. Každý historik vám, poví, že se vydáváme do minulosti s otázkami z naší doby. Podle mě je důležité zacházet s minulostí jako s minulostí a se současností jako se současností a pamatovat, že jako historikové máme šanci porozumět minulosti. Jako historikové máme čas studovat minulosti, čas, který ke studování přítomnosti nemáme, protože přítomnost vám stále utíká. Historik se dívá na všechny dostupné zdroje ze všech možných úhlů. To opět v přítomnosti nemůžete. Dívám se na to tak, že jako historik máte příležitost porozumět něčemu, co se odehrálo v minulosti, protože v přítomnosti nemůže věcem opravdu rozumět nikdo. Lidé v současnosti navíc vždy mluví o minulosti - politici, novináři… A tak si myslím, že historikové musí plnit roli obrany. Musíme se snažit chránit lidí před mýty, které vytvářejí jejich lídři.

Holocaust jako důsledek ekologické krize

V Praze zároveň představujete Vaší novou knihu Černá zem, která v Česku vyjde na konci října. Holocaust v ní interpretujete jako důsledek ekologické krize a o Adolfu Hitlerovi, kterého mnoho z nás vnímá jako prototyp diktátora, mluvíte jako o „rasovém anarchistovi“. Tvrzení, že Hitler byl zkrátka diktátor, je nedostačující k vysvětlení zločinů nacistického režimu. Tradiční diktátor může utlačovat nebo i zabít některé ze svých vlastních občanů, jít za hranice do Evropy a zabít okolo deseti milionů lidí je něco zcela jiného, a proto potřebujeme jiné vysvětlení. Druhý důvod je v samotných zdrojích. Takže když Hitlera označuji jako „biologického“ nebo „rasového anarchistu“, říkám tím to samé, co Hitler. Hitler říkal, že jedinou skutečnou věcí na světě je rasový zápas, a vše, co nám brání se do tohoto zápasu zapojit, jsou židovské vynálezy. Tyto vynálezy musí být odstraněny, a proto musí být odstraněni i Židé.

Vytváření anarchie na dobývaných územích bylo tedy pro Hitlera prostředkem na oslabení odporu a zároveň kýženým cílovým stavem? Řekněme, že nejste novinář, ale gangster, a chcete terorizovat bytový dům. Začnete u sebe doma? Ne. Vezme baseballovou pálku a půjdete do cizího bytu. Kdyby Hitler rozpoutal anarchii v Německu, nemohl by využít německý národ a stát k vytváření teroru a chaosu v zahraničí. Hitlerovým plánem proto bylo vyvolat napětí v NSDAP, což se mu po roce 1933 podařilo. Někteří nacisté říkali: „Teď, když jsme u moci, měli bychom dokončit revoluci. Měli bychom zrušit armádu a místo ní vytvořit nějaké masové vojsko a tak dále.“ Hitler a SS se ale namísto toho rozhodli využít německé instituce a vyslat německé síly za hranice, aby v zahraničí vyvolali rasový zápas. Hitler měl představu, že Němci jsou příliš zdomácnělí a civilizovaní, a jediný způsob, jak jim vrátit „původní rasovou podstatu“, bylo poslat je do války, která je „uzdraví“.

Ne. V základu byl Hitler anarchistou, který věřil, že státy by měly být zničeny. Nemyslel si ale, že by neměl existovat žádný stát. Předpokládal vznik německých institucí všude tam, kam bude sahat jeho moc. Stát podle něj není legitimní, je to jen artefakt rasové kreativity, stejně jako hudba nebo technologie. Politika existuje jen jako výsledek rasové aktivity, nemá svoji vlastní legitimitu. Jeho cílem nebylo šířit úplnou anarchii. Když Hitlera označuji za anarchistu, myslím tím, že nevěřil, že stát nebo právo mají svojí vlastní legitimitu.

Hitler podle Vaší analýzy považoval Židy za něco „nepřirozeného“? Kladl si otázku, kde se vzali? To ne. Mluví o lidské přirozenosti, která je v zásadě stejná jako zvířecí přirozenost. Měli bychom se tedy vnímat jako příslušníci rasy a měli bychom zabíjet příslušníky ostatních ras a brát si jejich půdu. To je naše přirozenost. Jakékoli jiné úvahy jsou nepřirozené.

Čtěte také: Environmentální výchova a konflikty

Ano. V německém myšlení se objevují tendence říkat, že za špatné věci mohou Francouzi, v myšlení Slovanů panují stejné tendence vůči Němcům, v ruském myšlení je tendence tvrdit, že špatné věci přicházejí ze Západu. Židé se ale odlišují tím, že se nesoustředí na jednom území, v Hitlerově době ještě méně než dnes. Mohli jste říci, že jsou všude na světě a bylo to tak. Samozřejmě nebyli v Číně nebo Indii, ale i tak bylo snadné tvrdit, že představují globální sílu. Stejné je to dnes s homosexuály.

Ano. V Rusku se mluví o „modré lobby“, což má být mezinárodní konspirace gayů, před kterou tyto zákony chrání tradiční křesťanské hodnoty. Hitler o Židech mluvil jako o síle ovládající celý svět, zároveň ale předpokládal, že Sovětský svaz po německém útoku rychle zkolabuje právě proto, že to je stát ovládaný Židy. Byl přesvědčený, že Židé jsou mocní díky svým myšlenkám. Vyhrávají, protože dokážou ostatní oklamat. Říkal, že Rusku dominují díky tomu, že zmátli Slovany, přesvědčili je, že komunismus je osvobodí. Z toho vychází Hitlerova základní myšlenka, že pokud Židy k přirozenějšímu způsobu boje, tedy boji vedenému silou, tak je zničíte. Prvotní myšlenkou bylo vystěhování Židů na Madagaskar - pokud osídlíte celý ostrov Židy, nebudou mít koho oklamat.

Hitlerovi a nacistickým institucím bylo vlastně jedno, zda dojde k deportaci nebo masovému vyvražďování. O Madagaskaru se uvažovalo jako o snadném řešení. Ukázalo se ale, že by to tak snadné nebylo, a že střílení Židů tam, kde žijí, je snazší. Nevnímám to přímo jako eskalaci, protože myšlenka úplného vyhlazení zde byla přítomna od samého počátku. Fakt, že se rozhodli zabíjet, protože to bylo jednodušší, než deportace, považuji za morální smrt. Hlouběji už klesnout nemůžete. Nebylo to postavené tak, že zabíjení je horší, než vystěhování, bylo jim to jedno.

Představujeme si, že přijdeme a svrhneme zločinného vůdce. Ve své knize poukazujete na historické zkušenosti, že jakmile zanikly státní instituce, obyvatelé byli vydání na pospas nepřátelům, zatímco pokud stát přežil, i když pod nadvládou okupantů, dařilo se mu obyvatele poměrně účinně chránit. Nezáleží na tom, jestli je stát silný nebo slabý. Můžete mít i velmi nedokonalý stát, ale dokud není zničen někým jiným a nevydá své občany, pak je pro okupanty obtížné vyvraždit národnostní menšiny. Neříkám, že musíme všichni být vlídní liberální demokraté - já tedy doufám, že se jimi všichni staneme - doporučení knihy je v tomto ohledu mnohem skromnější.

Klimatické změny a jejich vliv na konflikty

Hitlerovu expanzivní politiku interpretujete jako výsledek nedostatku surovin a nedostatku půdy a v závěru Černé země upozorňujete, že se současný svět ocitá v podobné situaci, jaká jej vynesla k moci. Moje argumenty jsou poněkud širší. Dnes už si nepamatujeme, jak byly kdysi potraviny důležitým politickým tématem, protože na Západě se přibližně od 50. let nemusíme obávat jejich nedostatku. Proto se naše analýzy národního socialismu soustředí na jeho ideologii. Ta ale získala na významu pouze díky tomu, že se lidé v Německu 30. let obávali nedostatku potravin a nedostatku půdy. Proto se ptám: Pokud se kvůli klimatickým změnám stane z této obavy realita nejen ve Rwandě, Súdánu nebo Sýrii, ale i v mnohem mocnějších zemích, jako Čína, neměli bychom se obávat, že tato země použije sílu ve snaze získat půdu? A co můžeme ve velmi vzdálené budoucnosti čekat od Spojených států, pokud jídlo už nebude jistotou?

Čtěte také: Environmentální hrozby a bezpečnost

Bylo by tedy logické, abychom se snažili zabránit ekologické panice. Protože pokud se budeme soustředit jen na ideologie a zločinné vůdce, tak tyto ideologie a vůdci přijdou. A čím bude ekologická krize horší, tím spíše ji budou schopni zneužít. Není jednoduché změnit způsob, jakým lidé uvažují a není ani snadné zastavit špatné lídry. Představujeme si, že prostě přijdeme a svrhneme zločinného lídra. Právě to se snažím říct. Nejlepší je prevence. Říkáte, že řešením je předcházení skutečné krizi. Zároveň ale upozorňujete, že spouštěčem paniky může být i jen mírné zhoršení dostupnosti potravin.

Ano. Na jednom konci spektra máte úplný nedostatek - lidí umírající hlady. Pak tu jsou lokální konflikty jako ten ve Rwandě nebo Súdánu, kde stát straní části populace na úkor zbytku a kde opět hraje svou roli hladomor. Pak tu máte situace jako v Sýrii, kde hlad vyhnal lidí z venkova do měst a vyvolal občanskou válku s mezinárodními důsledky. V Česku je každý posedlý uprchlíky, ale nikdo neříká, že přicházejí v důsledku změn klimatu. Měli byste s tím něco udělat. Pokud se tak nestane, tak je migrace z jihu na sever vaší budoucností. A pak může nastat situace, že se rozvinutější stát odhodlá k činům ne kvůli přežití, ale kvůli způsobu života. A to je hlavním smyslem konceptu Lebensraum. Hitler vyvolával existenciální obavy, říkal „buď my, nebo oni“, ale ve skutečnosti tím myslel „buď náš způsob života, nebo oni“. A myšlenkou Lebensraum je, že je v pořádku, když někde mimo dohled, třeba na Ukrajině, v Africe, zemřou miliony lidí, abychom my mohli být šťastní. A já si myslím, že tato myšlenka není až tak vzdálená od způsobu, kterým se mnoho z nás dívá na svět.

Nemluvil bych o světové válce. Abych byl fér, všechny světové mocnosti dělají něco špatně, všechny se nějak podílejí na tom, abychom se zapomněli lekce, které nám udělil holocaust. Hitler odmítal vědu. Popírače vědy, kteří tvrdí, že světové změny klimatu nejsou skutečností, máme i ve Spojených státech. Další lekcí holocaustu, jak jsme již zmínili, je význam státu - ruská zahraniční politika se zaměřuje na zničení ukrajinského státu. To je ve světle historie velmi špatná věc.

Čína je podle mě nejpravděpodobnějším kandidátem pro revival myšlenky Lebensraum. Velká čínská populace očekává stále vyšší životní úroveň. To zahrnuje i konzumaci většího množství masa a kvůli tomu Čína potřebuje více půdy. Čína má jak nedostatek obdělávatelné půdy, tak nedostatek vody. Číňané už nyní při hrozbě neúrody v panice nakupují velké množství potravin na mezinárodních trzích, což jinde vyvolává nedostatek. Jako mocný stát myslí dopředu a pronajímají si půdu na Ukrajině, v Africe. A v dlouhodobém výhledu se obávám, že jak se krok za krokem snaží kontrolovat více africké půdy, mohou vyvolat konflikt. Beru to jako důkaz, jak snadné je vyvolat obavy z nedostatku zdrojů.

Navrhujete, aby vyspělý svět bojoval proti změnám klimatu. Budu se opakovat. Hlavním problémem jsou klimatické změny. Z Mexika se stává poušť, Blízký východ již vyschl. Sucho v Libyi bude trvat 200 dní v roce na místo současných sta dní. Nilu hrozí vyschnutí. Český prezident by se třeba mohl obrátit na ruského prezidenta a přesvědčit ho, aby neshazoval bomby na syrské civilisty. Ne, to také nečekám. Zdá se, že český prezident si myslí, že Rusko v Sýrii pomáhá.

Čtěte také: Sýrie a klimatické změny

Boj se změnami klimatu je během na dlouhou trať. Právě teď se musíme začít zabývat změnami klimatu, protože přijdou další krize. Sýrie nyní vypadá důležitě, ale budou následovat další „Sýrie“. Západ ale může ihned udělat mnoho, například co se týká sdílení zemědělských technologií. Západní země také odmítly platit za uprchlické tábory v zemích jako Libanon. Když ale nechcete, aby uprchlíci přicházeli, musíte pomoci s péčí o ně v zemích blíže jejich domovů. Ironii této krize je, že stejné země, které si nejvíce stěžují na uprchlíky, nechtějí těmto uprchlickým táborům pomoci.

Zdůrazňujete, že důsledkům klimatických změn budou čelit stamiliony muslimů. Klimatické změny jako první postihují muslimské země. O Sýrii jsme už mluvili, podobným hrozbám čelí Irák, v Egyptě může vyschnout Nil, Bangladéš má naopak potíže se stále většími záplavami. Muslimské země přitom klimatické změny, s výjimkou Saúdské Arábie, nezpůsobují. Ano, ale proč vyzdvihujete právě muslimské země? Právě muslimské země jsou ale mezi těmi, které klimatické změny postihují jako první. Snažím se na tu situaci dívat očima tamních lidí. Vidí, že muslimské země jako celek trpí klimatickými změnami, které samy nezpůsobily, za něž mohou jiné země. Snažím se proto upozornit, že se může objevit nějaký politický vůdce, který těchto nálad využije.

Co mají sucho a klimatické změny společného s válkami či migračními vlnami? Čeští vědci varují: víc, než si myslíme. Podle geologa Václava Cílka je nejvíce ohrožena celá středomořská oblast. Destabilizace hrozí například Španělsku či jižní Francii, a to i v podobě pokračování migrační vlny ze severní Afriky. Sucho hrozí taky zemědělským oblastem USA. V Česku začíná změny pociťovat jižní Morava.

Závlahové hospodářství je podle geologa Václava Cílka v některých regionech už dnes mimořádně přetěžováno. Je tedy jen otázkou času, kdy v nich prudce stoupne cena potravin a nastanou sociální nepokoje. Podle Cílka je nejvíce ohrožena celá středomořská oblast. Destabilizace tudíž hrozí například Španělsku nebo jižní Francii. Nejvíce se pak otepluje ve východním Středomoří (0,65 °C za dekádu). Dopady pociťuje zejména Levanta (oblast východního pobřeží Středozemního moře) a východní Turecko. Suchem jsou však ohroženy i desítky milionů lidí s vyhlídkou další fáze občanských válek v Afghánistánu a Pákistánu.

Egyptologa Bártu doplňuje ve společné publikaci "Na rozhraní" i expert na mezinárodní válečné právo a důstojník generálního štábu Otakar Foltýn. I podle Foltýna může být vysychání častým spouštěčem - a mnohdy i jednou z hlavních příčin - současných válek. Důstojník navíc upozorňuje, že většina zemí severní Afriky a Středního východu je dlouhodobě potravinově nesoběstačná. Vysychání jejich produkční schopnosti ještě snižuje. Také Spojené státy, jeden z největších vývozců potravin, budou podle něj mít v důsledku vysychání v budoucnu potravin stále méně. A méně jich budou moct logicky i vyvážet.

Domnívali jsme se sice, že to přijde až v desítkách následujících let, už teď je ale jasné, že v některých oblastech planety (zejména ve značné části Afriky, Středního východu, ale třeba i jihoamerického Peru) se ukazuje, že vysychání pokračuje mnohem dramatičtěji, než se předpokládalo. I z velmi vodnatých oblastí se tam voda ztrácí doslova před očima. Přičemž na těchto územích žijí stovky milionů lidí, kteří nebudou řešit, že mají vody málo, či hodně. Změny klimatu hrozí v některých regionech planety přerůst v natolik dramatické poměry, že dnešní migrační krize v Evropě je podle ministra pouhou kapkou v moři.

Sucha nebudou přicházet jednou za deset let, ale v pravidelných a velmi krátkých intervalech. Důsledky klimatických změn a vysychání krajiny považují oslovení experti za jedno z největších rizik současnosti a nic na tom prý nemění ani pár desítek centimetrů sněhu navíc, které letos v Česku napadlo.

tags: #konflikt #v #syrii #dusledek #zmeny #klimatu

Oblíbené příspěvky:

• Dopad zábavní pyrotechniky na zvířata
• Politika ochrany přírody
• Ideální místo pro školní výlety na Šumavě
• Správné třídění obalů od mléka
• Rozptylová studie