Důsledky znečištění vody

Potůčky, potoky, řeky, přehrady, rybníky, jezera (povrchovou vodu) znečišťují různé průmyslové odpadní vody, látky vyplavené z polí i nečistoty z dopravy. Jedovaté látky ničí život ve vodě a narušují, až znemožňují samočisticí procesy ve vodě.

Příčiny znečištění vody

Mezi hlavní příčiny znečištění vodních toků patří:

• Města a obce, průmyslové závody, objekty soustředěné zemědělské živočišné výroby: Nejčastější zdroje tohoto znečištění jsou především čistírny odpadních vod, odpad z domácností a továren.
• Zemědělské hospodaření: Znečištění pochází ze zemědělského hospodaření, z atmosférických látek a z erozních splachů z povrchu. Výrazným zdrojem kontaminace vody u plošného znečištění jsou látky obsazené v hnojivech, které se běžně používají při zemědělství.
• Havarijní znečištění: Jde o únik závadných látek do vody při nějaké havárii (například tanker, ze kterého unikne ropa do moře). Havárie jsou nejvíce způsobené dopravou. Nejčastěji unikají ropné látky, odpadní vody a chemické látky.

Splavování zbytků hnojiv z polí vede k přemnožení řas a vodní hladina jimi zarůstá. Tím se znemožní výměna plynů mezi vodou a ovzduším. Přitom ve vodě ubývá kyslík, protože se spotřebovává na hnilobné procesy. Voda se stává mrtvou.

Velmi nebezpečné je znečišťování podzemních vod, které má velmi dlouhodobé následky. Dochází k němu zejména při přehnojování polí, při ropných haváriích.

Ke znečišťování moří a oceánů dochází jednak námořní dopravou (zejména při haváriích ropných tankerů), jednak znečištěnými vodními toky. V takto znečištěných mořích a oceánech se snižuje odolnost a zdravotní stav organismů, často je znemožněno koupání, narušena výměna kyslíku a oxidu uhličitého mezi vodou a ovzduším, což může mít dalekosáhlé důsledky i pro život na souši a tedy i na celé Zemi.

Čtěte také: Bakalářské Práce: Environmentální Dopady

50 % chemikálií, které jsou určeny našim trávníkům, zahradám a úrodě na ochranu před hmyzem a škůdci nebo na zvýšení růstu, končí v podzemních a povrchových vodách.

Nezapomeňte, že používání solí na sypání chodníků a cest v zimě, může znečistit podzemní i povrchové vody.

Důsledky znečištění vody

Znečištění vody má závažné následky pro lidské zdraví a životní prostředí:

Dopady na lidské zdraví

Znečištění vody zabíjí a způsobuje nemoci. Vodou přenosné patogeny ve formě bakterií a virů způsobujících choroby z lidského a zvířecího odpadu jsou hlavní příčinou nemocí z kontaminované pitné vody. Mezi nemoci šířené nebezpečnou vodou patří cholera, giardia a tyfus. I plavání ve znečištěné vodě může představovat riziko.

Dlouhodobé vystavení znečištěné vodě může vést k chronickým zdravotním potížím, jako je rakovina, hormonální nerovnováha a gastrointestinální problémy.

Čtěte také: Havárie v Černobylu: Vliv na ovzduší

Ve starých domech s olověným potrubím se může v PV nacházet olovo, které představuje riziko pro těhotné ženy a malé děti, protože zvýšený příjem olova vede k poškození vyvíjející se nervové tkáně s rizikem následných poruch inteligence a chování.

Arzen v PV je dnes hlavně geologického původu. Způsobuje různorodá zdravotní postižení, např. poškození kůže, cév a oběhového systému a zvyšuje riziko některých druhů rakoviny.

U THM byl prokázán karcinogenní účinek na člověka - u mužů způsobují rakovinu močového měchýře.

Dopady na životní prostředí

Poškození kteréhokoli z organismů v ekosystému může způsobit řetězový efekt a narušit celé vodní prostředí. Znečištění vody může způsobit rozkvět řas, což snižuje hladinu kyslíku ve vodě a dusí rostliny a zvířata. Chemické látky a těžké kovy z průmyslových a komunálních odpadních vod také kontaminují vodní toky a dostávají se do potravinového řetězce.

Mořské ekosystémy jsou také ohroženy mořskými úlomky, které mohou zvířata uškrtit, udusit a vyhladovět. Hodně z těchto pevných úlomků, jako jsou plastové sáčky a plechovky od sody, je zameteno do kanalizace a bouřkových odtoků a nakonec do moře.

Čtěte také: Dopad skládek na půdu

Rizika mikrobiologická a biologická

Člověk se může nakazit, pokud dojde k mikrobiologickému znečištění pitné vody v jakékoli části systému zásobování od zdroje po kohoutek. U podzemních vod, především u malých zdrojů (studní), jsou nejčastější příčinou kontaminace nesprávně odváděné domovní odpadní vody (septiky) a nesprávně ukládané odpady z chovu hospodářských zvířat (hnojiště v blízkosti studní). U vod povrchových se jedná o znečištění odpadními vodami ze živočišné výroby, z netěsnících žump a septiků, splachy z pastvin a komunálními odpadními vody včetně odpadních vod ze zdravotnických zařízení.

Cesta nákazy, kterou se původce infekce dostane k hostiteli, neboli mechanismus přenosu infekce, je různá:

• fekálně-orální - ingesce (požití),
• vzduchem - inhalace (vdechnutí aerosolu ve sprchách či z klimatizačních zařízení) či aspirace (vdechnutí kapénky),
• přímým kontaktem (styk s pokožkou či sliznicí),
• perkutánní (při zranění).

Rizika chemická

Znečištění zdroje může mít na svědomí člověk (antropogenní znečištění - dusičnany, pesticidní látky, olovo ad.), ale i geologické podloží (přírodní výskyt - arzen, fluoridy, železo, mangan ad.). Do vody mohou být vneseny nežádoucí látky také při její úpravě, ať už jde o samotné chemické látky používané k úpravě vody (například hliník z použitého koagulantu), nebo především o tzv. vedlejší produkty dezinfekce.

Dusičnany a dusitany - jejich zdravotní riziko spočívá v tom, že se v zažívacím traktu redukují na toxické dusitany. Ty v žaludku reagují s některými látkami v potravě za vzniku sloučenin, které jsou podezřívány z karcinogenních účinků. Dusitany však hlavně způsobují tzv. methemoglobinémii - po vstřebání do krve způsobí přeměnu krevního barviva hemoglobinu na methemoglobin, který nedokáže ve tkáni uvolnit kyslík, dochází k cyanotickému (namodralému) zbarvení kůže, rtů a sliznic a vzniká riziko vnitřního (za)dušení, kterým jsou ohroženi především kojenci do 3 měsíců věku.

Historické havárie znečištění vod v ČR

Zpracováno z podkladů a evidence České inspekce životního prostředí

Co můžeme dělat?

Mnoho lidí na celém světě si uvědomuje velké problémy s vodou. S její ochranou by měl ale začít především každý sám u sebe:

• vlhčené ubrousky (ať už pro osobní hygienu, čistící, dezinfekční), vlhčený toaletní papír, hygienické potřeby, dětské pleny, separační pleny, vatové tyčinky a jiné čistící textilní materiály nepatří do záchodové mísy. Jsou v nich kromě celulózového podílu také vyztužené vrstvy tvořené plastovými foliemi, které ve vodě nepodléhají, na rozdíl od toaletního papíru, rozkladu, a to ani v čistírnách odpadních vod.
• lehkomyslná likvidace olejů, tuků, barev, ředidel, čističů a jiných chemikálií z domácností - z nichž některé jsou vysoce jedovaté a výbušné - vyléváním do našich záchodů a odpadů může způsobit rozsáhlé škody v čistírnách odpadních vod a v našich vodních tocích

tags: #důsledky #znečištění #vody

Oblíbené příspěvky:

• Emise ze Stacionárních Zdrojů
• Ekologické zemědělství
• Recyklace papírových ubrousků v Česku
• Nápady pro recyklaci svetrů
• Ochrana ovzduší a spalování