Stav českého ovzduší je dlouhodobě tristní. Plošně vyhlášená smogová situace rozvířila v České republice jinak stojaté vody diskusí o ochraně ovzduší. Částečně ožil zájem veřejnosti a tím pádem i tlak na vládu, aby se tématem zabývala.
Ministerstvo životního prostředí České republiky vydalo souhrnnou Zprávu o životním prostředí ČR 2017. Ta informuje, že zátěž životního prostředí nadále klesá - v souhrnu se snížily emise znečišťujících látek do ovzduší jak z průmyslu, energetiky, tak i dopravy a zlepšilo se například nakládání s obaly.
Za špatnou kvalitu ovzduší mohou, krom přirozených jevů, především průmyslové podniky, doprava či tradiční výroba elektřiny a tepla. Na stav ovzduší v Česku má vliv i přeshraniční přenos znečištění, především z Polska.
Ač například emise oxidů dusíku (NOx), těkavých organických látek (VOC), CO a jiných částic z dopravy od roku 2000 poklesly, celkově se kvalita ovzduší nezlepšuje. Na nejzatíženějších lokalitách byly v minulém roce pravidelně překračovány imisní limity a vliv lokálního znečištění na lidské zdraví je nadále prohlubován.
Dopady na lidské zdraví
Výzkumů dopadu kvality ovzduší na lidské zdraví existuje mnoho. Varují například před vznikem dýchacích potíží, rakoviny plic, bolestmi hlavy nebo ohrožením plodu dítěte. Minulý měsíc publikovaná studie časopisu Science propojuje znečištění ovzduší se vznikem Alzheimerovy choroby nebo demence. Čtyřletý výzkum Ústavu experimentální medicíny akademie věd zase poukázal na hrozbu poškození dětského DNA.
Čtěte také: Problémy zemědělské půdy
Nejvíce přitom trpí ti nejzranitelnější - těhotné ženy, děti, starší lidé, lidé s dýchacími a srdečními potížemi. Evropská agentura pro životní prostředí dokonce mluví o více než dvanácti tisících. Tato čísla jsou natolik alarmující, že je s podivem, jak slabý zájem téma vzbuzuje.
Více než polovina obyvatelstva považuje znečištěné ovzduší za jeden z hlavních ekologických problémů, minimum se však v tématu aktivně angažuje.
Konkrétní příklady znečištění
„Tady je ráj na zemi. Nebýt špatného ovzduší, je tu všechno,“ vypráví Vladimír Burda o ostravské části Radvanice, kde vyrostl a prožil většinu svého života. Kontrolujeme hodnotu prachových částic na stránkách Českého hydrometeorologického ústavu, právě měřenou na blízké stanici. Počet dnů, kdy jsou v Radvanicích překročeny limity hrubého prachu, je nejvyšší v České republice. Loni jich bylo devětaosmdesát. Zákon přitom povoluje jenom pětatřicet dní v roce. Roční statistiky navíc v lokalitě ukazují až téměř osminásobné překročení limitů rakovinotvorné látky benzo(a)pyrenu. Jeho výskyt je zde až pětkrát vyšší než v jiných nejvíce znečištěných místech České republiky. Popsaná kombinace z Radvanic činí nejznečištěnější místo v republice.
Ostravské Radvanice jsou nejznečištěnejším městem v republice. Pan Burda si už odmala všímal, jak se ostravská krajina důsledkem znečištěného ovzduší mění, vzpomíná na stromy posypané vrstvou popela. Problém, který se v regionu táhne již z dob minulého režimu, se nedaří uspokojivě řešit a navzdory dílčím příznivým změnám je zdraví obyvatel nadále každodenně v ohrožení. Důvodem znečištění je kombinace emisí z průmyslu, z dopravy a z lokálního vytápění tuhými palivy.
Snahy o zlepšení situace
Český stát dlouhodobě není schopen připravit kvalitní strategický dokument, který by nastínil detailní plán kroků vedoucích k dýchatelnějšímu ovzduší. Měl jím být Program zlepšování kvality ovzduší, který vznikl v reakci na požadavek Evropské komise, jež chce přimět členské státy k plnění emisních limitů. Dokument, jenž připravilo Ministerstvo životního prostředí, je však aktivisty i experty kritizován jako nedostatečný. „Program zlepšování kvality ovzduší jsme připomínkovali, a pak napadli, protože je to jen další z řady dokumentů, který nepovede ke zlepšení situace. Přitom měl velký potenciál,“ komentuje kroky spolku ředitelka Čistého nebe Anna Plošková.
Čtěte také: Čínské ovzduší
Žalobu ze stejných důvodů podalo i sdružení DejchejBrno, zabývající se kvalitou brněnského ovzduší. Ta je společně s Ostravou a Prahou jedna z nejhorších v České republice. V porovnání s Radvanicemi a Bartovicemi je ale situace v Brně a v Praze u benzo(a)pyrenu podstatně lepší. Největším znečišťovatelem je zde, podobně jako v hlavním městě, doprava.
Evropský kontext a mezinárodní spolupráce
Že volání po čistém ovzduší není jen nářkem několika aktivistů a aktivistek, dokazuje i Evropská komise, která v roce 2015 zahájila s Českou republikou řízení kvůli porušení povinností státu pro překračování limitů stanovených Evropskou unií. Podle Evropské agentury pro životní prostředí způsobuje znečištěné ovzduší v Evropské unii přes půl milionu předčasných úmrtí ročně. Že se jedná skutečně o globální problém, ukazuje i nedávná studie Světové zdravotnické organizace. Podle ní žije až osmdesát procent světové populace ve městech, která monitorují kvalitu ovzduší, v místech, kde jsou překračovány přípustné limity.
Limity stanovené Evropskou komisí totiž nedodržuje dalších devatenáct zemí EU. Na domácí půdě oslavil ClientEarth první úspěchy, když v roce 2015 britský nejvyšší soud nařídil státu vytvořit nový, efektivnější program zlepšení kvality ovzduší. Původní systém totiž neobsahoval potřebná opatření k dosažení zákonných limitů. Podobné výsledky si organizace slibuje také od dalších žalob.
V České republice však byly zatím tři ze čtyř žalob Městským soudem v Praze zamítnuty. Aktivní občané a občanky - v České republice se v hnutí za ochranu ovzduší angažují hlavně ženy - tak plánují podávat kasační stížnosti k Nejvyššímu správnímu soudu. Vladimír Burda na výsledek své žaloby zatím čeká, v případě neúspěchu se plánuje odvolávat až k evropským soudům.
Možnosti zlepšení a opatření
Rozpaky nad ministerskými postupy však nevzbuzuje jenom sporná kvalita zmiňovaného dokumentu. Kroků, které mohl ministr Richard Brabec ve svém volebním období pro lepší ovzduší podniknout, je více. Jediným příznivým momentem v současné smogové krizi tak je, že vyvolala alespoň drobné změny na úrovni měst. Brno plánuje v čase vyhlášené smogové situace zbezplatnit veřejnou dopravu, Praha krok aspoň zvažovala. Prostějov ukázal, jak je možné o problému kvalitně informovat veřejnost. Doporučení, jak se chovat během smogové situace, rozesílal školám i sociálním zařízením, vyhlašoval rozhlasem a informoval na internetu i skrze hromadnou korespondenci.
Čtěte také: Zánik Mezopotámie: Role životního prostředí
Výrazný posun mohou přinést až opatření, která ovlivní životní způsoby obyvatelstva - například omezení užívání automobilů, případně používání automobilů s alternativními pohony, ústup od topení tuhými palivy a podobně. K takovým krokům se však dá dospět, až společnost uzná vztah mezi individuálním jednáním, stavem životním prostředím a jeho dopady na veřejné zdraví.
Data Státního zdravotního ústavu ale dokládají, že se situace zlepšuje. V posledních dvou letech dýchají lidé v Česku nejzdravější vzduch za desetiletí, experti ovšem varují, že trend se může rychle zpomalit či zastavit.
V roce 2020 jsme nevyhlásili v Česku žádnou smogovou situaci, ač byly několikrát podmínky na hraně," říká Václav Novák z Českého hydrometeorologického ústavu. Meteorologové zaznamenávají velké změny zejména v posledních dvou letech. Zdůvodňují je ale spíš počasím než opatřeními zavedenými vládou a městy.
Problémem ale nadále zůstává například koncentrace benzo(a)pyrenu, který vzniká především v kotlích v domácnostech. Přestože došlo ke zlepšení, i díky dotacím na pořízení nových, ekologičtějších kotlů, o které mohou lidé žádat posledních šest let, hodnoty jsou stále vysoko nad limitem.
Novák uvádí, že vítr tu fouká spíše směrem z Česka do Polska. "V inverzní situaci, kdy se začnou zhoršovat rozptylové podmínky, začíná vítr foukat opačným směrem - z Polska k nám. Přináší další škodliviny k tomu, co si tady zhoršujeme sami," říká Novák.
Podle odhadů vycházejících z modelů Světové zdravotnické organizace (WHO) zemřelo za posledních deset let v českých městech průměrně asi 3,5 tisíce lidí předčasně kvůli špatnému ovzduší. I tato statistika má ale pozitivní vývoj. V roce 2019 už to byly pouze necelé tři dny života za rok.
Vedoucí Oddělení hygieny ovzduší a odpadů Státního zdravotního ústavu Bohumil Kotlík však upozorňuje, že jde pouze o odhad, založený na následcích zdravotních problémů, ke kterým mohl špinavý vzduch přispět. Podle jeho zástupců to výrazně přispělo ke změně. "Současné emise prachu z průmyslových zdrojů poklesly na asi pět procent stavu z doby před 30 lety.
Budoucí výzvy a plány
Novák z Českého hydrometeorologického ústavu očekává, že skokové zlepšování ovzduší už v příštích letech nebude. "Tyto dva roky byly extrémní. Příští vládu a sněmovnu tak čeká těžký úkol.
Jako prioritu zmiňuje větší podporu alternativních pohonů. "Diskutuje se o elektromobilitě, o CNG vozidlech, o vodíkových vozidlech. Novák má za podstatné snížení hodnot oxidu dusíku ve městech. "Udělat zelené bariéry, odklonit dopravu tam, kde lidé nežijí. U dopravních tepen znečištění porušuje limity. Je potřeba také pokračovat ve výměně vozového parku a zemědělské techniky," navrhuje.
Vláda by podle něj měla také pokračovat v započatých projektech. "Určitě je třeba dokončit kotlíkové dotace. Začínat bude rok 2022, do kterého musí být nahrazeny všechny neekologické kotle. Zpřísnění kontrol žádá i starosta Dolní Lutyně Pavel Buzek. "Taky bych rád, aby vnímání kvality životního prostředí bylo stejné v celé Evropě. Nejen u nás, ale i v Polsku," dodává.
Do zlepšení životního prostředí investujeme v příštích letech rekordní částku přesahující 350 miliard korun, kterou naše vláda vyjednala v EU. Připravíme podmínky pro ukončení spalování uhlí v ČR nejpozději do roku 2038 s tím, že budeme usilovat o dřívější datum ukončení za předpokladu zajištění energetické soběstačnosti státu a minimalizace sociálních dopadů. Optimistický scénář je konec uhlí kolem roku 2033.
Nová fotovoltaická zařízení na sto tisících střech do roku 2025. Vlastníkům se zjednoduší instalace zařízení na domech, získanou energii budou moci sdílet nebo prodávat.
Názory politických stran
Piráti: Je nutné zejména vytvořit skutečně účinné plány zlepšování kvality ovzduší, snížit počet výjimek pro nadlimitní vypouštění a finančně motivovat k výměně starých topných zařízení. Každoročně předčasně umírají tisíce lidí na respirační onemocnění a Evropská Komise zahájila proti ČR řízení o nesplnění povinnosti kvůli překračování limitů kvality ovzduší, takže nám hrozí vysoké pokuty.
STAN: Následující vláda a Poslanecká sněmovna by měla z mého pohledu především začít uvažovat systémově a na základě toho provádět i systémové změny. Vypsání neurčitých dotací na různé projekty nedává smysl, pokud nám nezapadají do uceleného konceptu, který je pro kýženou efektivitu klíčový. Nová vláda by se měla začít věnovat cirkulární ekonomice, podpoře elektromobility a konečně by měla začít investovat i do inovací.
Prosazujeme postupné snižování emisí. Toho chceme dosáhnout postupným a uvážlivým uzavíráním elektráren, tepláren a podniků spalujících uhlí. Boj za lepší ovzduší považujeme za velice složitý. Bohužel, snižování emisí je náročnou a dalo by se říci i značně sociálně citlivou záležitostí.
Každopádně i období pandemie ukázalo, že snížením dopravy díky opatřením se zlepšilo i ovzduší u nás, takže určitě jedním z bodů je, jak dlouhodobě tvrdíme, podpora hromadné dopravy - motivace lidí cestovat hromadnými dopravními prostředky, ať již formou sníženého jízdného, motivačních navazujících služeb atd. Co se týče lokálního vytápění, určitě je stále nutná podpora výměny kotlů.
Je zapotřebí nastavit správný energetický mix tak, aby ČR zůstala soběstačná ve výrobě energie, ale nebyla závislá na spalování tuhých a tekutých fosilních paliv. Za tím účelem chceme maximálně využít 150 mld. Kč z tzv. Budeme také chtít, aby se dál pokračovalo v úspěšných kotlíkových dotacích a Nové zelené úsporám podporujícím lokální obnovitelné zdroje.
Zpráva o životním prostředí 2020
CENIA každoročně vytváří a publikuje Zprávu o životním prostředí České republiky. Výrazným faktorem posledních let, který se promítá do stavu životního prostředí, jsou projevy změny klimatu, které působí jak přímo, tak nepřímo prostřednictvím ovlivnění hospodářských zátěží.
Kvalita ovzduší se nadále zlepšuje. Česko již v roce 2019 plnilo emisní stropy stanovené k roku 2020, včetně emisí suspendovaných částic PM2,5. I když regionálně stále dochází k překračování imisních limitů pro znečišťující látky v ovzduší, v roce 2020 znovu poklesl podíl území i podíl obyvatel zasažených nadlimitními koncentracemi.
Zlepšování kvality ovzduší v posledních třech letech příznivě ovlivnily meteorologické (zejména pak rozptylové) podmínky, zřetelný však je i vliv zavádění moderních technologií ve výrobě a modernizace skladby spalovacích zařízení v domácnostech podpořené poskytováním kotlíkových dotací a postupná obnova a modernizace vozového parku silničních vozidel.
Emise skleníkových plynů z velkých stacionárních spalovacích zdrojů klesají, naopak s výjimkou roku 2020 rostou emise skleníkových plynů z dopravy a pokračuje růst emisí z odpadů.
Celková výroba elektřiny byla v roce 2020 nejnižší za posledních 18 let, což je důsledkem nižší domácí i zahraniční poptávky ovlivněné opatřeními kvůli pandemii covid-19. Doprava je nadále závislá na fosilních zdrojích energie a je tedy uhlíkově náročná, a to i přes růst využívání alternativních paliv a pohonů. Spotřeba energie v dopravě navíc s výjimkou roku 2020 rostla, největším spotřebitelem energie v dopravě je doprava silniční.
Kvalita ovzduší a vnitřní prostředí budov
Jedním z opomíjených faktorů, které ovlivňují návrh větrání a kvalitu vnitřního vzduchu, je kvalita venkovního ovzduší. Kvalita vnitřního vzduchu je závislá na mnoha faktorech, zejména na: kvalitě venkovního ovzduší, množství vzdušných škodlivin, objemu větracího vzduchu a větracím systému.
Větrání venkovním vzduchem sice odvádí škodliviny vzniklé v budově, ale přináší s sebou do interiéru škodliviny z venkovního ovzduší. Zhoršená kvalita vnějšího ovzduší je především výsledek spotřeby energie v dopravě, průmyslu a užívání budov. Škodliviny spojené s provozem budov činí cca 40 % celkové produkce škodlivin a z toho větrání představuje až 50 % produkce škodlivin.
Důležitá je poloha sání větracího vzduchu, protože na každé straně budovy může být různá úroveň znečištění. Důležité je čištění vzduchu, které sníží množství škodlivin, zejména částeček. Čištění vzduchu je ovšem komplikované u přirozeného větrání, neboť se tak sníží průtok vzduchu.
Pro stejnou kvalitu vnitřního vzduchu je tedy ve městě potřeba přivést více vzduchu a lépe ho čistit.
Znečišťující látky v ovzduší
V České republice patří mezi hlavní znečišťující látky ovzduší tuhé znečišťující látky (TZL), oxid siřičitý (SO2), oxidy dusíku (NOx), oxid uhelnatý (CO), těkavé organické látky (VOC), polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU) a amoniak (NH3). K současným nejvýznamnějším zdrojům emisí patří výroba elektrické a tepelné energie (produkce SO2 a NOx), silniční doprava (produkce NOx, TZL a VOC) a vytápění domácností (produkce TZL a PAU).
V interiéru budov je zdravotně nejzávažnějším plynem CO. Ve špatně nebo cirkulačně větraných kuchyních s neodvětranými plynovými sporáky vzniká oxid dusíku NOx, až 50 μm.m-3 s prokazatelně karcinogenními účinky.
Hlavním emisním zdrojem suspendovaných částic je silniční doprava, vytápění domácností a výrobní procesy. Znečištění ovzduší suspendovanými částicemi je tudíž problémem zejména v dopravně a průmyslově zatížených oblastech, ale i v malých sídlech v zimním období, pokud domácnosti topí tuhými palivy.
tags: #důvody #špatného #ovzduší #v #české #republice
Oblíbené příspěvky:
Kontakt
Zelaná Hrebová, z.s.
[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000
Bc. Jana Veclavaková, DiS.
tel. 774 454 466
[email protected]
Jaena Batelk, MBA
tel. 733 595 725
[email protected]