Eco Fashion: Kniha o módě šetrné k přírodě

Karolína Břinková a Veronika Ohrádková píšou už čtvrtým rokem o pomalé módě a všem, co je s ní spojené. Změna módního průmyslu ale podle dvojice není pouze na zákaznících. „Největším problém je, v jakém množství se oblečení vyrábí. Produkujeme hrozně moc všeho. Tím, že chceme vyrábět tolik věcí, musíme pěstovat hodně bavlny a vyrábět hodně polyesteru.

Veronika: K pomalé módě jako takové mě to táhlo už od dospívání. Naučila jsem se šít a vyzkoušela jsem si, jaké je to sedět hodiny za strojem. Karolína: Koncept slow fashion mi byl vždy hrozně blízký. Šetrný přístup k věcem, nejen oblečení, máme doma, vyrůstala jsem v něm. Veronika: Na Karolínu jsem natrefila díky Instagramu a tam začala naše společná cesta. Ve Slow Femme chceme podávat čtenářům komplexní informace.

Ukazujeme různé problémy módního průmyslu, nabízíme investigativní články, ale i praktické tipy. Snažíme se svým čtenářům ukázat krok zpět a fakt, že vlastně už všechno mají. Nakupování je až na vrcholu buyerarchy neboli nákupní pyramidy, která stojí na používání věcí, které už jsou vyrobené. Je hodně různých kroků, které mohou udělat čtenáři před tím, než půjdou do obchodu.

Jak se oblékat opravdu šetrně k přírodě?

Karolína: Úplně jsme ztratili zkušenost s kvalitním oblečením. Zvykli jsme si na to, že si za půl roku musíme koupit nové tričko, protože to staré se rozpadne a je dobré jen jako hadr na podlahu. Problémem totiž nejsou lidé, kteří kvůli nedostatku financí nosí trika z módních řetězců dlouhé roky. Malý rozpočet vás totiž automaticky staví do pozice, kdy se o to, co už vlastníte, staráte. Mám pocit, že naopak potřebujeme řešit lidi, kteří nakupují kvanta věcí a hned je vyhazují.

Veronika: Tito lidé se často k problémům spojeným s rychlou módou ani nedostanou a nevědí o nich. Chceme jim je ukázat. Móda se nás týká všech. Karolína: Myslím si, že roli hrají nejen zákazníci, ale také samotné firmy a státy. Přijde mi nefér přenášet odpovědnost jen na nás s tím, že máme méně nakupovat.

Čtěte také: Inspirace pro udržitelnou módu

Kdy se fast fashion naplno rozjela?

Karolína: Je to jiné v Čechách a v zahraničí. Na Západě se fast fashion začala postupně rodit už v osmdesátých letech, kdy značky jako Levi’s začaly ze svých „domovských“ států továrny přesouvat do zemí třetího světa. Na začátku devadesátých let dostala značka Zara oblečení z módního mola během čtrnácti dnů do výloh obchodů. Česká republika je zpožděná přechodem z plánované ekonomiky do otevřeného trhu. Značky se k nám postupně dostávaly až po roce 2000. Posledních dvacet let ale začínáme zpoždění dotahovat. Mezi nově otevřenými obchody vzniká čím dál větší konkurence a značky jsou nucené ceny neustále snižovat. Současně je zajímavé sledovat vývoj cen oblečení.

Veronika: Pojem slow fashion poprvé použila univerzitní profesorka Kate Fletcher v roce 2004. Připodobnila koncept pomalé módy ke slow food, které reagovalo na fast food. Hlavní vlna zájmu o slow fashion ale přišla až po katastrofě v bangladéšské textilní továrně Rana Plaza. Pracovní podmínky v textilních továrnách šokovaly lidi v Evropě natolik, že se začali zajímat o to, odkud pochází jejich triko ve skříni.

Karolína: Módní značka je aktuálně zodpovědná pouze za předvýrobní design a povýrobní marketing. Ten v zemích třetího světa hledá továrnu, která bude schopna splnit zakázku. Textilek je ale mnoho a panuje mezi nimi obrovská konkurence. Do šití zapojují i sweatshopy. Jde o dílny lidí z nižších kast, kteří za práci dostávají velmi malou částku.

Podmínky práce v sweatshopech už nikdo neohlídá, protože na papíře vlastně ani neexistují. V magazínu popisujete, že se v posledních letech přesouvají továrny pryč z Asie. Karolína: V Asii musí v současnosti společnosti zvedat platy dělníkům. Firmy pak kvůli udržení nízkých cen přesouvají továrny do Afriky.

Jako příklad může sloužit Etiopie, jejíž vláda si dala za cíl dostat textilní průmysl do Afriky, a tím zlepšit ekonomickou situaci v zemi. Prvním krokem byla výstavba průmyslového areálu Hawassa Industrial Park. V této zemi zasažené chudobou chce místní vláda rozjet multimiliardový průmysl tím, že bude vyrábět oblečení pro západní značky. To se může podařit, protože pracovní síla v Etiopii je obrovská. Díky tomu si firmy mohou dovolit mzdy držet extrémně nízko.

Čtěte také: Cesta do Compostely: Recenze

Druhý rozměr je, že se firmy současně přesouvají zpátky do Evropy a USA. My jako zákazníci tlačíme tak moc na rychlost doručení objednávky, že je pro firmu o hodně praktičtější mít továrnu v dané zemi než vozit zásilky přes půlku světa. Bojí se také narušení dopravních řetězců, ať už kvůli pandemii, vojenských konfliktů a narušených logistických řetězců. Nové továrny stojí například ve Velké Británii nebo v Kalifornii. Pracují v nich hlavně uprchlíci a lidé, kteří si nemohou jinak najít práci.

Materiály a udržitelnost

Veronika: Přírodní i umělé materiály mají své klady i zápory. Nejpoužívanějším materiálem současnosti je polyester. Umělá vlákna jsou přitom hnacím motorem fast fashion. Momentálně se využívají ve dvou třetinách všech vyrobených textilií. Na výrobu umělých vláken firmy spotřebují víc ropy, než je roční spotřeba Španělska. Z přírodních vláken se pak hodně využívá bavlna, která je pro změnu náročná na vodu.

Karolína: Dalším hojně využívaným materiálem je klasická viskóza, která se vyrábí ze speciálně zpracované dřevní buničiny, což může znít poměrně neškodně. Na její výrobu se využívají rychle rostoucí stromy eukalyptu, buku a borovice, nebo rostliny jako bambus, sója a cukrová řepa. Tento materiál je sice rostlinného původu, ovšem protože je dnešní trh s oděvy a textilem pořád větší, většina viskózy vzniká rychle s obrovskou spotřebou vody a energie, a zatěžuje tak životní prostředí. Buničina se kromě toho zpracovává chemickými látkami. V ohrožení zdraví se pak ocitají jak pracovníci továren, tak lidé žijící v jejich blízkosti.

Ve Slow Femme se snažíme propagovat právě je. Jde o například o lněné nebo konopné oblečení, existuje Ecovero z celulózy stromů pěstovaných v udržitelných bučinách v Bavorsku a Rakousku. Dobrý je také Tencel z eukalyptu nebo biobavlna.

Na sociálních sítích jsou populární „fashion influenceři“, kteří často spolupracují s asijskými internetovými obchody, jež mají až mnohamilionovou nabídku módních kousků. Začíná se o nich mluvit jako o obchodech s ultra fast fashion. Veronika: Ultra fast fashion značky už nečekají na módní mola, která by okopírovaly. Využívají místo toho virtuální realitu.

Čtěte také: Werther – kniha o přírodě

Jejich algoritmy neustále sledují sociální sítě a hledají, co je nejpopulárnější. Například internetový obchod Fashion Nova je velmi aktivní na sociálních sítích, kam každých třicet minut přidává obrázek nového zboží. Dennodenně naskladňuje stovky nových produktů. Vůbec se nestydí za to, že se zákazníci v jejich oblečení mají jen jednou vyfotit a kousek pak vyhodit a koupit zase nový.

Greenwashing a jak se mu vyhnout

Když chceme nakupovat udržitelně, „zelenou“ kolekci mají i běžné řetězce. Veronika: Většinou ne. Greenwashing, česky malování na zeleno, vychází z marketingových snah firem. Značky přímo nelžou zákazníkovi, ale spíš vyzdvihují konkrétní vlastnosti produktu, které ve výsledku důležité nejsou. V obchodech a na visačkách používají zelené barvy, aby přesvědčili zákazníka, že je jejich oblečení ekologické.

Veronika: Dobré je začít se zjišťováním informacích o značkách, které podporujeme svými nákupy. Nesmíme jim věřit všechno. Dobrá je k tomu aplikace Good On You. Poskytuje hodnocení konkrétních značek a současně také nabízí lepší a udržitelné alternativy. Směrodatné je také například sledovat textilní certifikáty. Karolína: Důležité je podle mě používat selský rozum a nenakupovat to, co nepotřebuji. Hledat si informace je skvělé, ale 99 procent lidí na to nemá čas a energii.

Karolína Břinková vystudovala Mezinárodní obchod na Vysoké škole ekonomické v Praze. Pracuje v marketingu módních firem. Věnuje se také osvětě o fungování módního průmyslu například v Českém rozhlasu či Seznamu. Veronika Ohrádková vystudovala umění na Univerzitě Karlově a následně dokončila magisterské studium na Maastrichtské univerzitě. Věnuje se marketingu.

Biomóda: móda z biologických materiálů

Móda z biologických materiálů, respektující etická pravidla, je "in" a s klidem obstojí i na červeném koberci, jak ukázalo letošní předávání Oscarů. Důkazem je nositelka ceny za nejlepší herecký výkon - Meryl Streepová. Novináře i publikum doslova oslnila ve zlaté róbě značky Lanvin, která byla pro tuto příležitost vyrobena na zakázku za dodržování přísných podmínek a z certifikovaného ekologického materiálu.

Roli při klasifikaci "biomódy" hrají dva faktory: na jednu stranu jsou to podmínky, za kterých se oblečení vyrábí. Jsou-li používány chemikálie škodlivé pro přírodu, či výrobní procesy škodící zdraví těch, kteří se na výrobě podílejí. Například jde o drhnutí džínsů pískem, což má zajistit obnošený vzhled kalhot. Dělníci textilních továren jsou vystaveni riziku smrtelného plicního onemocnění, které jemný písek způsobuje.

V trendu ekomódy jde ale také o to, z jakých materiálů se vyrábí. Původ a produkce materiálu má vliv nejen na přírodu a životní podmínky, ale také na jeho uživatele a komfort při nošení. Jedním z prvních symbolů šetrných látek byla před lety biobavlna, při jejímž pěstování se nesmějí používat umělá hnojiva, pesticidy a geneticky modifikované rostliny. Šetrná vůči životnímu prostředí je i její sklizeň.

Dnes na trh proudí stále další a další novinky, variant je nesčetně - počínaje vlákny z bambusu, lotosových květů až po eukalyptové dřevo. Látky se vyrábějí například také z konopí, jsou více savé než biobavlna. Materiály z banánových vláken se zase hodí na výrobu oblečení do deště, protože jsou voděvzdorné.

Jednou z inovací je například výroba tkanin z mléka, kterou se zabývá osmadvacetiletá Němka Andrea Domaske. Ta vyvinula materiál nesoucí název Qmilch (v němčině se jedná o slovní hříčku narážející na "Kuhmilch" neboli kravské mléko). Podle agentury Reuters jde o první oděvní "laktomateriál" vyrobený bez chemických přísad. Látky z mléka se sice využívají již od 30. let minulého století, dosud ale byly produkovány neekologickým způsobem, za využití velkého množství chemikálií. Na rozdíl od nich je Qmilch vyráběna téměř výhradně z kaseinu.

Tato součást mléčné bílkoviny je extrahována ze sušeného mléka, posléze zahřáta a smíchána s jinými přírodními přísadami. Výsledkem je vlákno, které je spředeno do příze. "Na omak látka připomíná hedvábí a nijak nezapáchá. Navíc ji lze prát stejně jako cokoli jiného," tvrdí Andrea Domaske. Bývalá studentka mikrobiologie zároveň připomíná zdravotní výhody tohoto materiálu.

Těchto užitečných vlastností mléka se snaží využít také italská značka Back Label, kterou v roce 2008 založili manželé Amy a Filippo Perriconesovi. Bývalá modelka původem z USA navrhuje především takzvané loungewear, neboli oblečení na doma či volný čas, a to ve třech barvách (béžové, černé a bílé). Blahodárné účinky na pokožku nositelů má podle Back Label také látka vyrobená z mořských řas zvaná Seacell. Ta má pleti dodávat vlhkost, vápník a hořčík (někteří tomuto trendu proto přezdívají také "health wear" neboli zdravé oblečení).

Podobně jako látka z mléka se i tento materiál na první pohled od běžných textilií nijak výrazně neodlišuje. Na omak je podobný bavlně a má neutrální vůni. Šetrní jsou Italové ale i vůči zvířatům a nabízejí oblečení z "peace silk" neboli "mírového hedvábí". Při jeho produkci mohou housenky bource morušového dokončit své kuklení.

Jakkoli okrajové se některé trendy mohou zdát, "zelená móda" je dnes u většiny velkých firem standardem, i velké módní firmy mají v nabídce výrobky z biomateriálů. Podle odhadů společnosti Textile Exchange celosvětový trh s biobavlnou v roce 2011 stoupl o 20 procent na 6,2 miliardy dolarů (115,8 miliardy korun). Orientaci zde může usnadnit značka GOTS neboli "Global Organic Textile Standard".

Do večerní módy s etickým jádrem se pustil koncern H&M. Mnoho výrobců si ale také klade otázku, čím vlastně životní cyklus "ekologické" módy končí. Co se stane, když se kus oblečení jeho majiteli už nelíbí nebo je zkrátka donošený. Odborníci tomuto principu říkají také "cradle to cradle" neboli "od kolébky ke kolébce".

Cílem proto je, aby donošené oblečení bylo zpracováno tak, aby nezbyl žádný odpad. Přírodní vlákna lze kompostovat, a umělá opět zpracovat do surovin na nové látky. PET lahve má většina z nás zřejmě v ruce alespoň jednou denně, ale kdo skutečně ví, že je nosíme i na těle? Z nevyužitých plastových lahví neboli polyethylentereftalátu (PET) se dá relativně snadno vyrobit látka.

Nejdříve se musejí lahve řádně vyčistit, posléze se třídí a rozemelou na vločky. To usnadňuje jejich přepravu. Rozdrcené vločky je třeba zahřát a pak z nich lze vyrobit vlákno. Mezi velké zpracovatele PET lahví patří Čína, jejíž průmysl, a tím i poptávka po umělých vláknech, neustále roste.

Náklady na zpracování jedné tuny vloček z PET jsou zde navíc zhruba čtyřikrát levnější než například v Německu (v Asii je to 60 eur za tunu). Jedna tuna odpovídá přibližně 23 500 lahvím, na jeden svetr se spotřebuje kolem 16 lahví. Fleece z recyklovaných PET lahví jako jeden z prvních začal v roce 1993 používat například výrobce sportovního a outdoorového oblečení Patagonia.

Snaží se přesvědčit známé osobnosti, aby nosily oblečení z recyklovaných látek či z ekologických materiálů. Vlákna z mléka vyrobená bez využití chemikálií. Tak zní recept na další inovativní materiál, s nímž se snaží prosadit německá návrhářka a bioložka Andrea Domaske. Látku, která na omak připomíná hedvábí, vyrábí z kaseinu, součásti mléčné bílkoviny. Na výrobu jedněch šatů je zapotřebí zhruba šesti litrů mléka.

Nové vybavení brazilského týmu, jehož hlavním sponzorem je Nike, je totiž téměř o čtvrtinu lehčí než to předchozí. Nová trika, zvaná také Amarelinho (přeloženo "to malé žluté") jsou vyrobená z recyklovaného polyesteru. Na výrobu jednoho kusu je zapotřebí 13 PET lahví.

Deset tipů, kde pořídit udržitelnou dětskou módu

Udržitelnost se ve spojení s dětskou módou jeví spíše jako protimluv. Průměrně miminko vyroste ze sedmi velikostí oblečení během pouhých prvních dvou let života. Jak nakupovat oblečení pro děti v souladu se zásadami slow fashion, když rostou tak rychle? Současnou jedničkou v online prodeji a výměně secondhandového oblečení na evropském trhu je Vinted. Milovníci velkých módních značek, kteří šetří kapsu a životní prostředí, mohou zkusit štěstí ve výběrovém dětském second handu Elvinka.

Výměna oblečení zažívá zlaté časy. Ať už se jedná o výměnu mezi kolegyněmi v práci či komunitní bleší trh, pořizování dětského oblečení touto formou pročistí a oživí nejen šatník vašich ratolestí, ale příznivý dopad má i na životní prostředí a společenské vztahy. Najděte si nějaký v okolí bydliště, nebo ho rovnou zorganizujte. Pořídit si darované dětské oblečení a navíc podpořit dobrou věc můžete i v dobročinných obchodech organizace Cesta domů, která provozuje hospic a nabízí poradenství v oblasti péče o nevyléčitelně nemocné.

Textilní průmysl je zodpovědný za produkci až osmi procent veškerých emisí skleníkových plynů, přičemž nakupovat výhradně nové oblečení, byť z certifikovaných přírodních materiálů, udržitelné není. Stejně tak jako vyroste vaše děťátko z krásného designového bodýčka, vyrostou z nich každý druhý měsíc i miliony dalších dětí.

Pomůckou pro snadnější orientaci při odpovědných nákupech jsou certifikáty Global Organic Textile Standard (GOTS), Organic Exchange nebo Soil Association. Umělým materiálům a konvenčně pěstované bavlně se raději obloukem vyhněte. Šetrnější k přírodě jsou přírodní materiály, které současně nejsou náročné na pěstování.

Další cesta za odpovědnějším nakupováním vede přes tržiště s handmade výrobky, jako jsou online portál Fler nebo několikrát ročně pořádaná tržiště s designovými kousky Dyzajn Market či Mint Market. Pořídit tam můžete nejenom pečlivě ušité dětské oblečení, ale i kousky z materiálů ohleduplných k přírodě.

Řídit se při pořizování dětského oblečení zásadami slow fashion není jednoduché. Uvědomělý rodič musí zapojit i vlastní kreativitu a překročit konvenční uvažování o módě. Módní trendy částečně pozbyly pro spotřebitele na významu a vystřídala je touha pročistit si šatník, vyřadit nepotřebné věci a upcyklovat starší kousky. O tom, zda spotřebitelé v umírněnějším chování vytrvají, se dá pouze spekulovat.

Reklamní dárky a bio promo předměty

Staňte se propagátory udržitelnosti a pozitivní změny s naší pestrou škálou ekologických reklamních dárků a bio promo předmětů. Naše produkty jsou navrženy tak, aby respektovaly životní prostředí a zároveň poskytly efektivní marketingový nástroj pro vaši značku. Rozšiřte svou značkovou viditelnost pomocí originálních reklamních dárků s potiskem, které jsou nejen krásné, ale i praktické a šetrné k přírodě.

Vyberte si z naší nabídky na potisk reklamních dárků, které jsou ideální pro korporátní akce, veletrhy nebo jako firemní dárky:

• Sportovní tritanová láhev značky Schwarzwolf v transparentní barvě o objemu 850 ml.
• Dobíjecí čelovka značky Schwarzwolf s XPE diodou.
• 4dílná sada steakových příborů z nerezové oceli s rukojetí z akáciového dřeva (2 steakové nože, 2 vidličky).
• Dvoustěnná, vakuově izolovaná láhev na vodu z nerezové oceli s certifikací RCS s diskrétním silikonovým uchem zabudovaným ve víčku.
• Pero X3 Smooth touch s diamantovým vzorem.
• Pero Amisk z RCS recyklovaného hliníku.
• Výjimečné pero z pšeničné slámy.
• Jednostěnná láhev z recyklované nerezové oceli s karabinou.
• Zápisník s pevnou obálkou A6 Spectrum z kvalitního PU plastu.

Kde nakupovat pomalou módu

A protože u nás stále vznikají nová a nová místa, kde lze pomalou módu nakupovat, vytvořila jsem seznam obchodů, který budu průběžně doplňovat. Máte tip na obchůdek nebo e-shop s etickou módou?

• E-shop, ve kterém najdete hlavně trička vyrobená z biobavlny, s ohledem na životní prostředí a férové pracovní podmínky (certifikát GOTS, Fair Wear Foundation a PETA).
• Značka Bohempia nabízí oblečení pro ženy i muže z udržitelných materiálů (konopí a bavlny).
• Česká značka Summer & Myles šije oblečení v České republice, a to výhradně z materiálů v bio a fairtrade kvalitě. Za každou prodanou věc vysadí 10 stromů.
• Freshlabels.cz je obchod s pečlivě vybranými kousky, které splňují kritéria jako originální design, kvalitní materiály, férová cena a v neposlední řadě udržitelnost.
• Eco Fashion Labels je marketplace s udržitelnou módou, který funguje dokonce i za hranicemi Česka.
• Kamenný a internetový obchod NILA s etickou módou a originálními bytovými doplňky.
• E-shop, který se zaměřuje na dámskou i pánskou etickou módu.
• Internetový obchod COPE vybírá do své nabídky jen módní značky využívající materiály a postupy, které v co nejmenší míře škodí naší planetě.
• Malý plzeňský obchůdek se zaměřuje na etické a udržitelné oblečení pro ženy.
• Německá značka Dr. Oska udržitelné módy, která většinu své produkce šije v České republice.
• Reparáda je česká značka, která vznikla v Brně už v roce 2013.
• Kamenný obchod v Praze i e-shop LOCAL LABELS prodává zboží od značek z Česka a Slovenska.
• MOLO7 je internetová prodejní galerie, kde najdete to nejlepší od českých módních designérů a malých značek.
• Fler je komunitní místo pro prodej originálních výrobků, nejen ze světa módy.
• Place store má nyní Několik obchodů v ČR a na Slovensku.
• Internetový obchod, který prodává fairtrade módu a doplňky z celého světa.
• V duchu slow fashion můžete samozřejmě nakupovat v jakémkoliv second handu.
• RemixShop je původně bulharský on-line sekáč, ale už nějakou dobu funguje i v ČR a v dalších zemích střední Evropy.

Veganská móda

Veganské a ekologické alternativy živočišných materiálů v módě rostou jako houby po dešti. Podle oxfordských vědců by přijetí veganského životního stylu mohlo být řešením, jak zlepšit životní prostředí.

• Organická bavlna je pěstovaná bez pesticidů a herbicidů.
• Korek je ideální náhražkou kůže.
• Konopí roste přirozeně bez pesticidů a chemických hnojiv.
• Len je tradiční textilií.
• Tencel® se vyrábí z eukalyptového dřeva.
• Viskóza z přírodní celulózy.
• Sójové hedvábí připomíná pravé hedvábí.

Tipy na veganské, etické a eko značky:

• Treefactory.cz - e-shop s férově vyrobeným oblečení ze šetrných materiálů.
• Dr. Oska - německá značka udržitelné módy, která většinu své produkce šije v ČR.

Užitečné organizace:

• veganskaspolecnost.cz - organizace pomáhající šíření veganství v ČR.
• veganskavyzva.cz - vyzývá ke 30 dním života zcela bez krutosti na zvířatech.
• www.svobodazvirat.cz - nezisková organizace, která se tématu ochrany zvířat věnuje více než 20 let.
• www.obrancizvirat.cz - neziskovka věnující se aktivní ochraně zvířat.
• www.zviratanejime.cz - sdružení lidí bojujících za osvobození zvířat.
• kolektivprozvirata.cz - aktivistická skupina z Brna usilující o zodpovědný přístup lidí ke zvířatům.
• otevrioci.cz - je spolek usilující o zlepšení postavení zvířat ve společnosti prostřednictvím podpory a propagace veganství.

Shrnutí

Textilní průmysl je podle autorů filmu True Cost druhým nejvíce znečišťujícím odvětvím na světě. Podle sekce s oblečením a doplňky se zdá, že se v Praze dá obléknout podle pravidel slow fashion od spodního prádla až po bundu. Takové oděvy jsou už ze své podstaty lokální a férové (tedy pokud sami sebe nenutíte pracovat v nedůstojných podmínkách). Začněte svou osobní revoluci již dnes!

tags: #eco #fashion #kniha #o #mode #setrne

Oblíbené příspěvky:

• Změna klimatu: Akademie věd
• Obnovitelné zdroje v ČR: Konference
• Orientace v Přírodě pro Začátečníky
• Historie znečištění ovzduší Louny
• Test ekologických tablet do myčky