Recyklace oblečení a slow fashion: Tipy a inspirace

Udržitelnost a recyklace v módě je teď velmi aktuální téma. Slova můžete slyšet a číst v podstatě kdekoliv. Móda je krásná věc, plná barev a stylů. Spoustu lidí baví, a mnohdy nám i velmi sluší. Ale přemýšleli jste někdy nad tím, jaký dopad má móda na vaši peněženku, ale i na naši planetu? I o módě je třeba přemýšlet, jinak na to můžeme totiž šeredně doplatit.

Proč neskočit rychlé módě na lep?

Přílišná produkce textilu přírodu extrémně zatěžuje. Pesticidy nebo zplodiny z výroby v ovzduší nás jednoho dne doženou. Na levném textilu tak nelpíme, nemusíme se o něj starat nebo si snad dát pozor, aby se nám nezničil. A tak bez mrknutí oka letí do koše (ti zodpovědnější z nás ho dají na charitu). Média nás tlačí být neustále in a šik. Neustále dokola. 1 kvalitní kousek oblečení totiž dokáže nahradit 10 levných dohromady. A to pak ve výsledku leze celkem do peněz.

Nevím jak vy, ale já takovou horu z textilu za domem nechci. To, co se dá znovu využít, se rozkládá stovky let. Jednoduše takový trend nepodporovat. Stačí o tom trochu přemýšlet. Potřebuji to, jenom proto, že to do mě někdo “nahustil”? Udržitelnost na kráse mu to rozhodně neubere. Naopak. A co naše děti? No uznejte, kdo by v takovém „bordelu“ chtěl žít?

Slow fashion - pomalá móda

Slow fashion se chová jinak. Nesnaží se vás neustále kupovat nové oblečení. Naopak, klade důraz na kvalitu, ne na kvantitu. Slow fashion značky svým zákazníkům nelžou. Jejich výrobky mají sloužit dlouhou dobu a postupně se nám vrátí. Pokud se vám něco rozbije, stačí ho nechat opravit, nebo dokonce prodat. Nákup slow fashion značek se dost vyplatí. Získáte vy finanční injekci na nákup nového v second handech. Je tedy slow fashion lepší? Ano.

Na úvod můžeme říci, že jde o samotný přístup k módě a procesům, při kterých oblečení vzniká. Jde o upřednostnění kvalitnějších oděvů, které mají dlouhou životnost, a při jejich nákupu zákazník akcentuje způsob, jakým se zachází s lidmi, kteří dané oblečení vyrábí, a jak šetrná je výroba k planetě. Jde vlastně o návrat ke "starým časům", kdy byly oděvy vyráběny z lokálních zdrojů, lidé si oblečení vážili a dlouho jim sloužilo. Oděvy tak do jisté míry zrcadlily kulturu dané skupiny lidí.

Čtěte také: Jak recyklovat starý šicí stroj

V základu myšlenky pomalé módy stojí rozhodnutí, zda opravdu potřebujeme nové oblečení, jestli místo toho neupravíme nějaký kousek, který nám ve skříni už leží. Pokud se přesto rozhodneme pro nákup oděvu, je na místě využít second hand. Pakliže chceme nové oblečení, uvědomělý spotřebitel např. místo šesti levných a nekvalitních triček investuje peníze do kvalitnějšího kousku, jenž je vyroben v souladu s udržitelností, z lokálních zdrojů, může jít třeba i o designový oděv. Takové oblečení vydrží o mnoho let déle než produkty tzv. rychlé módy. V souladu s pomalou módou musí člověk také myslet na to, že oděvy je třeba vhodně udržovat, v případě poškození se je snažit opravit, upcyklovat, a případně i vhodně zlikvidovat, jestliže nám doslouží.

Co s oblečením, které už nenosíte?

Plná skříň, ale stejně nemáte co na sebe… znáte to? Možná je načase trochu provětrat šatník a staré oblečení, které už nenosíte a nedělá vám radost, poslat dál.

1. Oblečení už sice nenosíte, ale stále vypadá k světu a někomu jinému by mohlo dělat radost? Zkuste je prodat. Nejenže najde další využití, ale můžete si i něco vydělat. Můžete se zúčastnit blešáku.
2. Než oblečení vyhodíte, zkuste se poptat ve svém okolí, třeba sestry nebo kamarádek, jestli by se jim některý kousek nehodil. Darovat staré oblečení můžete také do second handu. Určitě ve svém okolí najdete sekáče, kde od vás oblečení rádi přijmou.
3. Swapování neboli výměna oblečení je skvělá možnost, jak se zbavit vyřazeného oblečení a zároveň třeba i obměnit svůj šatník ekologickým způsobem. Můžete se zúčastnit swapovací akce, kam přinesete své oblečení a na oplátku si budete moct odnést, co se vám líbí.
4. Předtím, než se s daným kouskem definitivně rozloučíte, zkuste zvážit, zda by ještě nešel opravit, vylepšit nebo pro něj doma zkusit najít jiné využití.
5. Staré oblečení, které už něco zažilo, můžete vyhodit do speciálního kontejneru na textil. Z těchto kontejnerů se oblečení protřídí a následně poputuje například na charitu, do second handů nebo se zrecykluje.

Swapování - výměna nevyužívaných věcí

Určitě se vám také stalo, že máte doma věci, které nepoužíváte, ale stále vám je líto je vyhodit. Můžete je prodat, darovat nebo vyměnit za něco, co se vám bude hodit. A právě poslední možnost je principem pro swap. Hlavní myšlenkou je nabídnout věci, které nevyužíváte a které mohou ještě posloužit někomu dalšímu. Prodloužíte tak jejich životnost a výměnou za ně získáte věci, které se vám hodí. Předejdete tak zbytečnému nakupování nových věcí a ušetříte jak finanční prostředky, tak i vodu či energii potřebnou pro jejich výrobu. Vaše přebytečné věci udělají radost a poslouží někomu dalšímu. Mohou pomoci třeba člověku, který je ve finanční tísni a díky výměně si může pořídit věci, které potřebuje, ale nemůže si je dovolit koupit.

K výměně můžete nabídnout téměř cokoli. Jedno pravidlo však musíte dodržet. Vámi nabízený předmět musí být funkční a nepoškozený a v takovém stavu, v jakém byste si jej vybrali i vy sami. A co můžete nabídnout ke swapování? Nemusí to být pouze oblečení, ale i vybavení domácnosti, knihy nebo třeba domácí marmelády a zavařeniny či sezónní přebytky ze zahrádky.

Kapslový šatník

Kapslový šatník si sestavíte na začátku jednoho ročního období a během tohoto období nosíte jen oblečení v něm zahrnuté. Milovníci kapslových šatníků se mezi sebou úplně neshodují na tom, kolik kusů by měl ideální kapslový šatník čítat: jejich doporučené množství se pohybuje mezi 10 a 50 kousky. Mnoho lidí si pochvaluje, že se díky němu daleko méně stresuje během ranního oblékání, protože otázka „Co si vezmu na sebe?“ se tím velmi zjednodušuje. Ušetřit byste prý měli i peněženku, protože během celého období nebudete nic nakupovat - svůj šatník už máte! Kapslový šatník je proto doporučován jako taková terapie pro šopaholiky, kteří jsou závislí na nakupování nového oblečení.

Čtěte také: Zodpovědný přístup k recyklaci kávových kapslí

Greenwashing v módním průmyslu

Mezi všemi ostatními značkami rychlé módy se ale vyjímá ta, která se často pyšní ekologickými kolekcemi a programy na recyklování: H&M. Jedná se o marketingovou činnost, při které organizace uvádějí spotřebitele v omyl ohledně své environmentální činnosti. Tato praktika je dnes adaptována mnoha organizacemi, ač průzkumy ukazují její neefektivnost v dlouhodobém měřítku. Ve skutečnosti více než polovina jeijch produktů obsahuje syntetické materiály jako polyester, které při každém praní do našich vod uvolňují plastové částice a pouhá čtvrtina pochází z ekologičtějších zdrojů. Puhých 1,4% oblečení odevzdaného k recyklaci je opravdu zpracováno do nového oblečení a zákazníci jsou nabádáni k další spotřebě neekologického oblečení skrz slevové vouchery, kterou jen podporují výrobu více a více neekologického oblečení.

Zero waste a šatník

Snažíte se žít zero waste? Pak oblast, kterou nesmíte opomenout, je Váš šatník. Za prvé se ze začátku nezbavujte žádných věcí, které Vám sedí a přináší Vám radost. U mnoha už většina škody byla stejně nadělána při výrobě. Čemu ale můžete dále zabránit je úniku mikroplastů ze syntetických látek do vodního oběhu. Nejjednodušším řešením je dle nás takové kousky nosit a prát jen sporadicky. Pokud se jich zbavíte, tak se nadále tyto mikroplasty budou uvolňovat (v pračce někoho jiného nebo na skládce), ale vy už toto oblečení nijak nevyužijete.

Oblečení, které Vám nesedí, nebo se Vám nelíbí, vždy zkuste poslat dál, ať jej někdo další může využít. Jak ale? Nejdříve doporučujeme vyzkoušet aplikace jako Vinted nebo Depop, kde je sami můžete prodat nebo vyměnit. Protože máte nad prodejem kontrolu a víte, kde nakonec předmět skončí. Alternativně je potom můžete prodat některým sekáčům (většinou ale přes prostředníka), nebo je darovat přátelům. Pokud chcete udělat dobrý skutek, zkuste to třeba v nějakém lokálním charitativním obchodě.

Jak získat ekologické oblečení?

1. První místo, kde Vás pravděpodobně napadne hledat ekologické oblečení, je u ekologických značek, které vyrábí z bio, přírodních nebo recyklovaných materiálů a svým zaměstnancům nabízí férové platy i pracovní podmínky. Podporovat takové businessy je vždy super investice a kvalita výrobků je vyšší než cokoli, co si koupíte v obchoďáku.
2. Oblečení z druhé ruky cenově rozhodně předčí ekologické značky, má ale ještě jednu další výhodu: nemusí se kvůli němu vyrábět nic nového. Ať jsou eko značky sebezelenější, pořád musí k výrobě používat suroviny jako bavlnu nebo vodu. A v tom je tedy „sekáče“ trumfují, jelikož se pro ně nic nového vyrábět nemusí: stačí jen doprava od původního majitele do sekáče (která málokdy překročí hranice střední a západní Evropy).
3. Určitě máte to štěstí, že někdo ve Vašem životě nosí stejnou velikost jak Vy, a tak si můžete půjčovat kousky, které potřebujete třeba jen na jednu příležitost. Kupovat pro takové příležitosti nové oblečení (i když třeba jen z druhé ruky) by bylo zbytečné, drahé a neekologické.
4. Určitě to znáte: na Vaši oblíbenou bílou košili rozlijete červené víno, pohodlné kalhoty se Vám ve švu natrhnou, nebo se Vám na mikině vytvoří žmolky. Ani jedno ale není důvod, proč oblečení vyhodit, když se takové vady můžete jednoduše zbavit. Většinu skvrn odstraníte jedlou sodou a horkou vodou, malé domácí šitíčko a základní znalost šití jsou dostatek k zašití děr a žmolky můžete z látky jednoduše oholit žiletkou.

Šijeme a přešíváme ze starého nové

Nápadů na přešívání a recyklování staršího nebo nenošeného oblečení je mnoho a snad nikdy se neomrzí. Přešívání nepoužívaného oblečení na nové je stará známá věc. Hledáte nápady na DIY co ze starého trička? Při první recyklaci starého oblečení vznikly z nenošené halenky letní šatičky.

Slow fashion a kvalita

Při nakupování oblečení je důležité sledovat nejen cenu, ale také to, jaký má výrobek dopad na životní prostředí a v jakých pracovních podmínkách je vyráběn. Slow fashion klade důraz na kvalitu a trvanlivost oblečení, udržitelnost výroby a spravedlivé podmínky pro všechny ve výrobním řetězci.

Čtěte také: Výzvy v recyklaci tvrzených plastů

Proč vyhazujeme tolik oblečení?

Nepotřebné věci totiž vyhazuje každý třetí Čech, nejvíce muži a mladší věkové skupiny. Obměňovat šatník je samozřejmě nutné a přirozené. Nemusí se však zbytečně vyhazovat po jedné sezóně! Přestože existují second handy, swapy oblečení nebo možnost sběrných kontejnerů na textil pro druhotné využití materiálů, pošle se ročně v ČR na skládky a do spaloven až 200 000 tun textilního odpadu. Děje se tak z velké části i kvůli přebytku zakoupených kusů oblečení bez většího rozmyšlení, pro zlepšení nálady nebo tzv. „do foroty“.

Kvalita, etika, originalita a přístupnost slow fashion

Slow fashion představuje pohled na módu jako na proces, který se snaží respektovat výrobce a vyrábět oblečení udržitelně a eticky. Nabízí alternativu k rychlému tempu módního průmyslu a výroby tzv. fast fashion. Ta chrlí nové výrobky každou sezónu, přičemž výroba oblečení je zaměřena na co nejnižší náklady. Výsledkem je často nižší kvalita, rychlejší opotřebení, a tudíž i větší spotřeba oděvů a plýtvání zdroji.

• Kvalita: Výrobky slow fashion jsou vyrobeny z kvalitních materiálů, jsou odolné a mají dlouhou životnost.
• Etika: V celém dodavatelském řetězci garantuje slow fashion produkt spravedlivé pracovní podmínky a ohodnocení.
• Originalita: Slow fashion se na rozdíl od masově vyráběného oblečení drobně liší kus od kusu.
• Přístupnost: Nosit věci po starším rodinném příslušníkovi, nabídnout nenošené oblečení kamarádkám, místo v butiku nakoupit přes Vinted.cz, přešít starší kousek nebo nacházet poklady v second handu.

Minimalizovat šatník

Když jsem se rozhodl svou statistiku projít detailněji, zjistil jsem, že ve většině kategoriích mám 1-3 kusy oblečení, což je dle mého ideální. Dvoje tepláky pro případ, že si jednu zašpiníte, jsou ideální. No a pak jsou tady kategorie, ve kterých mám přehršel oblečení stejného užitku. Děsně nerad vyhazuju staré oblečení a raději si ho nechám na donošení na doma nebo na práci na zahradě. Průměrné stáří jednoho kusu oblečení u mě v šatníku je 5+ let, spíš ještě víc.

Kam putuje oblečení z kontejnerů?

K lidem v nouzi/lidem ve zemích třetího světa putuje sotva 10 %. Navíc podle toho, co jsem zjistil, je ve většině charitativních organizací neskutečný přetlak v množství oblečení, prakticky jsme jím zahltili planetu.

Objem vyrobeného oblečení

53 milionů tun. Tolik váží oblečení, které se každý rok vyrobí na celém světě. Pokud takové masy oblečení budou dále zaplavovat naše skládky, brzy tu nebude k hnutí.

Dopad na životní prostředí

Oděvní průmysl je stále silnější odvětví. A ozývají se pořád výraznější hlasy, které chtějí změnit systém výroby i nákupu oblečení. Při zpracovávání textilu vznikají emise. Při praní velkého objemu oblečení se uvolňují mikrovlákna a dostávají se do vody. Ročně vypustíme do oceánu půl milionu tun těchto vláken. My, jako spotřebitelé, máme možnost postupně tuto situaci změnit.

Rychlá vs. pomalá móda

V posledních letech se objevily na scéně dva nové pojmy - pomalá móda (slow fashion) a rychlá móda (fast fashion). Rychlá móda reprezentuje většinový přístup k módě. Pomalá móda se snaží přístup k oblečení upravit. Slow fashion bojuje za to, abychom si kupovali méně oblečení a mysleli spíš na jeho kvalitu. Chce, abychom hleděli na to, z jakých materiálů oblečení je a kdo jej ušil. Dává přednost lokálním výrobcům a 100% materiálům, které se snadněji recyklují.

Second handy a swapování

Do slow fashion patří obchody s ručně šitým oblečením, a také second handy. Když nakupujete oblečení z druhé ruky, nemusí kvůli vám vzniknout nová zátěž planety. V tomto duchu se nese také tzv. swapování oblečení neboli výměna. Ve městech se pořádají akce, kam každý donese oblečení, které už nenosí a může jej vyměnit kus za kus s někým jiným.

Fashion Revolution

V duchu udržitelné módy vznikají různé projekty, které mají o problémech textilního průmyslu informovat. Jedním z nich je například Fashion Revolution. Je to uskupení lidí, kteří chtějí šířit osvětu a ptají se po celém světě na otázku: „Kdo vyrobil moje oblečení?“

Půjčování a pronájem oblečení

Ze všeho oblečení, které se za rok vyrobí, se dostane 73 % na skládku bez dalšího využití. Abychom toto číslo snížili, můžete kromě odpovědného nakupování využít například službu výpůjček nebo pronájmu oblečení. V České republice se služba pronájmu oblečení využívá především u dražších společenských šatů a pánských obleků. Společnosti si mohou pronajmout pracovní oděvy.

Co s textilními kontejnery?

Když máme doma oblečení, které dál nechceme nosit, co s ním? První možnost, která se nám nabízí, jsou textilní kontejnery. Najdete je už téměř v každém městě i vesnici a prezentují se jako sběrné kontejnery pro charitu. Pokud do něj hodíte své oblečení, část se opravdu na charitu dostane. Ostatní má ale ještě další úděl.

Z oblečení v kontejneru na textil:

• 10-20 % jde na charitu

Ze zbylého oblečení:

• 50 % se recykluje nebo downcykluje
• 40 % se prodá do rozvojových zemí
• 10 % se spálí

Když mluvíme o recyklaci oblečení, jedná se znovupoužití textilních vláken. U té je problém, že současné technologie neumí recyklovat oblečení, které není jednodruhové. Pokud tedy není vyhozené tričko ze 100% bavlny, bude mnohem těžší jej recyklovat.

Upcyklace

Téma upcyklace není Čechům cizí a od domácích šicích strojů se v posledních letech přesunulo i do záběru designérů i větších firem. Jak vnímá upcyklaci většinová populace, kde tvůrci shání materiál a má tato metoda potenciál širšího uplatnění u nadnárodních řetězců? Pojem upcyklace v diskuzích o udržitelném a uvědomělém fashion designu za poslední léta poměrně zdomácněl. Průmysl, jako jedno z odvětví s největšími environmentálními dopady, žádá řešení, ve kterém by upckylace mohla v budoucnu sehrát významnou roli. A to jak v rámci domácího přístupu, tak i nadnárodních producentů. Ani my, jako národ kutilů, jsme k předělávání a vylepšování starých věcí nikdy neměli daleko a tyto dobré zvyky vyplouvají na povrch i dnes, kdy nedostatek nahradil nadbytek.

Jaké má podle vás fashion upcyklace postavení v českém prostředí?

Nepřijde mi, že by fashion upcyklace nebo upcyklace jako taková měla v Čechách výraznější postavení. Mohli bychom se učit například od Holanďanů. Já myslím, že čím dál víc lidí řeší, kde jejich oblečení bylo vyrobeno a nenechává se již strhnout strategii fast fashion řetězců. Lidé preferují originály před kvantitou.

tags: #recyklace #oblečení #slow #fashion #tipy

Oblíbené příspěvky:

• Tipy pro mechanické čištění odpadu v domácnosti
• Emise bludných proudů z agregátů
• Účinky Kneippových lázní
• Více o bionomii bekyně vrbové
• Dopady na finance a životní prostředí