Efektivní Teplota v Ekologii a Její Vliv na Život

Teplota hraje klíčovou roli v ekologii organismů na planetě. Geografické areály organismů jsou zřejmým odrazem hlavních teplotních pásem. V souvislosti s teplotními změnami se objevují a opět mizí druhy rostlin a živočichů.

Vliv Teploty na Rostliny a Živočichy

Necelý a konkrétní vliv teploty je mnohem složitější. Úspěch druhu je úzce ovlivněn nízkou teplotou. Protože teplota přinutí zvýšit jejich klidový energetický výdej (tj. jejich spotřebu energie) více než 2,5 krát.

Někteří živočichové mohou žít pouze v oblastech se specifickými teplotními podmínkami. Tvorů, jakými jsou ptáci, může úzce souviset s teplotou. Pták ze střední a východní Severní Ameriky ve vztahu ke klimatickým podmínkám.

Živočichů velké množství energie a proto musí více jíst. Teplota přinutí zvýšit jejich klidový energetický výdej (tj. jejich spotřebu energie) více než 2,5 krát. Teplota klesne pod -4 °C. Regulace tělesného tepla nevhodnější pro daný druh. Konci je tedy gradient teploty stále ve vlhku.

Optimální teplota pro klíčení je asi 27 °C. Stepní druh příležitost.

Čtěte také: Vztah člověka a životního prostředí

Abiotické Faktory a Teplota

Abiotické ekologické faktory zahrnují vlivy neživého prostředí. Stejně jako všechny ekologické faktory limitují výskyt organismů a podmiňují tak jejich geografické rozšíření. Do abiotických faktorů řadíme zejména: světlo, teplota (mráz), srážky, půdní vlhkost, půdní reakce, typ podloží, oheň.

Množství teploty je základním abiotickým ekologickým faktorem, který je úzce navázán na přísun sluneční energie. Teplota může být silně ovlivněna sezonalitou, a to: denní sezonalitou (vysoká amplituda teplot na denní bázi na horách a v pouštích, nízká u mořského pobřeží), roční sezonalitou (vysoké sezónní amplitudy v oblastech s kontinentálním klimatem, např. na Sibiři a jiných kontinentálních stepí).

Druhy se širokou ekologickou amplitudou pro teplotu se označují pojmem eurytermní, ty s úzkým rozsahem ekologické valence pro teplotu stenotermní.

Vliv Teploty na Rostliny

Z hlediska vlivu na rostliny je ekologický faktor teploty důležitý zejména z hlediska extrémů. A to zejména minimální teplota nejchladnější měsíce či sumy teplot (suma efektivních teplot).

Tolerance rostlin k teplotě se sezónně často mění a mnoho rostlinných druhů má například vyšší toleranci k nízkým teplotám (mrazy apod.) mimo vegetační období. Mrazy ve vegetačním obdobím pro ně pak mohou být mimořádně nebezpečné, proto ČHMÚ vydává meteorologické výstrahy pro mráz ve vegetačním obdobím.

Čtěte také: Mýty o recyklaci v Česku

Teplota má významný vliv na fenologii a dále na ztrátu vody výparem i dýcháním.

Členění Rostlin Dle Nároků na Teplo

Rostliny lze členit podle průměrných nároků na teplo (sestavil de Candolle v roce 1874) do 4 základních skupin:

• Megatermy (tropické rostliny, více než 20 °C)
• Mezotermy (subtropické a mediteránní rostliny, 15-20 °C)
• Mikrotermy (rostliny mírného pásmu, 0-14 °C)
• Hekistotermy (arktické a vysokohorské rostliny, méně než 0 °C)

V tabulce níže jsou uvedeny 3 rostliny s nízkou a vysokou Ellenbergovskou indikační hodnotou běžně se vyskytující na území Česka. V závorce je pod českým a latinským jménem druhu uvedena daná Ellenbergova indikační hodnota (EIH).

Živočichové a Vliv Teploty

Podle stálosti tělesné teploty živočicha lze rozlišit dvě základní skupiny organismů: poikilotermní (živočichové s kolísavou tělesnou teplotou), homoitermní (živočichové se stálou tělesnou teplotou).

Dle toho, jakým způsobem živočich reguluje svou tělesnou teplotu, pak naopak rozlišujeme v základu živočichy: ektotermní (živočichové regulující svou teplotu na základě vnějšího prostředí, jsou přímo limitování teplotou prostředí), endotermní (živočichové regulující tělesnou teplotu pomocí vlastního metabolismu, pro její udržení vydávají energii).

Čtěte také: Zpracování odpadu

V tabulce níže naleznete krátké shrnutí výhod a nevýhod ektotermní a endotermní strategie u živočichů.

Zelené Trávníky a Jejich Chladící Efekt

Svěží zelený trávník je naše přírodní klimatizace. Zelené trávníky snižují teplotní extrémy tím, že absorbují sluneční teplo během dne a pomalu ho uvolňují ve večerních hodinách. Tím se snižují teplotní špičky. Trávy absorbují určité sluneční záření, aby podpořily proces fotosyntézy. Nepravidelný povrch trávníků také rozptyluje světlo a záření, což výrazně snižuje odlesky.

Trávník ochlazuje sebe i své okolí procesem evapotranspirace. Každé stéblo funguje jako odpařovací chladič. Jeden metr čtverečný během letního dne ztratí 2,25 litrů vody odpařováním a transpirací do atmosféry. Zhruba 50 % slunečního tepla dopadajícího na trávník může být eliminováno tímto procesem transpiračního chlazení. Chladící účinek trávníku je tak velký, že teploty na povrchu trávníku za slunečního letního dne budou o 10 - 14 °C chladnější než u betonu nebo asfaltu.

Jinak řečeno, vezměte v úvahu skutečnost, že na ploše malého parku mají trávníky chladící účinek 70 tun klimatizace. Vědecké studie prokázaly, že celková teplota městských oblastí může být o 5 až 7 °C teplejší než teplota mimo města. Suchý, špatně kosený trávník je až o 21 °C teplejší než trávník zelený.

Účinek transpiračního chlazení zelených trávníků a krajiny může také ušetřit energii snížením spotřeby energie potřebné pro vnitřní mechanické chlazení sousedních domů a budov.

Jak Zajistit Zelený Trávník ve Městech

Celá péče o městský trávník je začarovaný kruh. Voda se do trávníku v létě, ale ani v ostatních ročních obdobích příliš nevsakuje, protože je půda značně zhutněná od těžkých sekaček a nevhodného způsobu zakládání trávníků. Voda, která se nemůže vsáknout odteče do kanalizace. Trávník ještě více vyschne. Suchý trávník zvyšuje teplotu prostředí a zvyšuje prašnost. Přeschlá půda ještě hůře absorbuje dešťové srážky, obzvláště když jsou častěji v létě přívalové deště.

Jak ze začarovaného kruhu ven? Stačí do celého systému péče o trávník přidat dvě věci, které nestojí skoro nic, oproti jejich přínosu.

První věc je provádění aerifikace trávníku dvakrát ročně (květen a září) nebo aspoň jednou ročně (září). Aerifikace je propíchání trávníku dutými trny, které vytvoří matrici děr o hloubce několika centimetrů a průměru díry cca 25 mm. Toto propíchání trávníku zásadně naruší utuženou horní vrstvu pěti centimetrů půdy, tím se výrazně zlepší vsakování vody a eliminuje nechtěný odtok vody mimo zeleň.

Druhá věc, která pomůže udržet trávníky, potažmo i další zeleň svěžími i v létě, je plošná aplikace čistého kompostu ve slabé vrstvě cca 1 až 2 cm. Živiny obsažené v kompostu dodají trávníku energii, aby rostl, houstl a byl zelený i v horkých dnech. Navíc organický kompost lépe absorbuje vodu, takže dokáže radikálně zlepšit vodní retenci trávníků. Což je znát především při přívalových deštích. Aplikaci kompostu je nejlepší provádět ihned po aerifikaci, dokud jsou vytvořené díry dostatečně velké, aby kompost díry částečně vyplnil.

Takže celé řešení je v propichování a aplikaci kompostu. Pokud se tato drobná změna podaří do každoroční péče o trávníky implementovat, budeme mít za tři roky úplně jiné trávníky - svěží a hezké, tak jako to je v obcích na západ i na jih od našich hranic.

tags: #efektivni #teplota #v #ekologii

Oblíbené příspěvky:

• Návrat k přírodě v renesanci
• Znečištění a fauna
• Co je forenzní environmentální analýza?
• Ekologické čisticí prostředky
• Wenko BRASIL: Recenze odpadkového koše