Ekolist Beskydy: Ochrana přírody a mapování velkých šelem

Ochránci přírody spolu s dobrovolníky zahájili pravidelné mapování výskytu velkých šelem v Beskydech. Letošní rok je již posedmatřicátý, kdy se v pohoří hledají stopy rysů, vlků a medvědů.

Výsledky mapování budou využity při ochraně těchto vzácných šelem, sdělila mluvčí Agentury ochrany přírody a krajiny ČR Karolína Šůlová.

První mapování výskytu velkých šelem v CHKO Beskydy se uskutečnilo v roce 1984.

„Podle stop ve sněhu či blátě a dalších pobytových znaků, jako je trus či kořist, zjišťujeme, kolik šelem se v území pohybuje. Sledujeme také, které lokality šelmám aktuálně vyhovují a jaké migrační trasy využívají při svém pohybu krajinou. Data jsou ukládána do Nálezové databáze ochrany přírody,“ vysvětluje Václav Tomášek z Agentury ochrany přírody a krajiny ĆR, který mapování koordinuje.

Výskyt šelem v Beskydech

Zatímco vlka a rysa mohou lidé v tuzemsku spatřit i jinde, medvěda lze pravidelně vystopovat jen v lesích Beskyd, do nichž přichází ze sousedního Slovenska. Rys ostrovid, medvěd hnědý a vlk obecný jsou v České republice chránění.

Čtěte také: Česká energetická koncepce: role jaderné energie

V Beskydech žije okolo deseti dospělých rysů plus mláďata a zhruba stejný počet vlků. Občas se tam vyskytuje i medvěd, který dočasně přijde ze Slovenska.

Výskyt vlků byl během "sčítání" potvrzen v Javorníkách a v centrální části Moravskoslezských Beskyd. Vlci se v CHKO Beskydy vyskytují častěji než dříve. Kromě vlčích smeček se tu vyskytuje jeden vlčí pár a minimálně jeden vlk samotář. Vyjádřeno čísly - v CHKO Beskydy se objevuje v průběhu jednoho kalendářního roku asi 20-25 vlků. Z tohoto počtu se tu pouze asi 10 zvířat vyskytuje celoročně, z toho jsou jen čtyři rezidentní dospělí. Mimo chráněnou krajinnou oblast Beskydy - ve Slezských Beskydech se pak během letošní zimy pohybovali asi tři vlci.

Medvěd hnědý se v posledních letech objevuje v CHKO Beskydy sice pravidelně, ale spíše jen přechodně. Přítomnost této šelmy byla na moravskoslovenském pomezí v Javorníkách zaznamenána naposledy koncem října loňského roku.

Podle posledních odhadů ochránců přírody je v Beskydech včetně přilehlé pohraniční oblasti Slovenska kolem deseti rysů. „Převážně na slovenské straně Javorníků se zdržuje větší vlčí smečka, zatímco v Beskydech se pohybují spíše jednotliví vlci. O medvědici Emě, která se loni přesunula z Beskyd na Slovensko, nyní nemáme žádné zprávy. Ale na podzim 2019 o sobě dával vědět mladý medvědí samec, který opakovaně působil škody na včelstvech v horách v blízkosti Rožnova pod Radhoštěm.

Vlci a rysi v Beskydech jsou, přítomnost medvědů se nepotvrdila. Takové jsou výsledky únorového mapování výskytu velkých šelem v Beskydech, které pravidelně organizuje Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, regionální pracoviště Správa CHKO Beskydy. Ve stejném termínu probíhal monitoring velkých šelem také v CHKO Kysuce a v CHKO Bílé Karpaty. Potvrdila se přítomnost rysů a vlků, pobytové znaky medvěda se nalézt nepodařilo.

Čtěte také: Světelné znečištění a Česká republika

Pobytové znaky rysa (stopy, vzácně kořist) byly pozorovány v Moravskoslezských Beskydech, Veřovických vrších a Javorníkách. V posledních letech se rys opět pravidelně vyskytuje také ve Vsetínských Beskydech. V termínu mapování se podařilo některé jedince zachytit i na fotopastech. Loni byl rys zjištěn i ve Slezských Beskydech, které nejsou součástí CHKO Beskydy, letos se ho tam prokázat nepodařilo. Naopak na fotopastech Hnutí DUHA byl v termínu mapování zdokumentován rys v Hostýnských vrších.

Rys ostrovid je jedinou velkou šelmou, která se v CHKO Beskydy pravidelně rozmnožuje. Podle dlouhodobého monitoringu (fotopasti, telemetrie, pobytové znaky, analýza DNA) se v zimě v Beskydech zdržovalo sedm samostatných rysů a několik odrostlých mláďat. V Javorníkách se na moravskoslovenském pomezí pohybovalo šest rysů.

Stejně jako v předešlých letech mapovatelé procházeli přidělené trasy a dokumentovali pobytové znaky rysů, vlků, případně medvědů (stopy, trus, kořist). Akce se za účasti více než sedmdesáti profesionálních a dobrovolných ochránců přírody konala ve spolupráci s Hnutím DUHA.

Při akci se kromě velkých šelem zaznamenává i výskyt ostatních druhů zvířat. Při letošním mapování byli zjištěni další vzácní a chránění živočichové - vydra říční, bobr evropský, jeřábek lesní, datlík tříprstý, strakapoud bělohřbetý, datel černý, puštík bělavý, sýc rousný, kulíšek nejmenší, jestřáb lesní, káně lesní, krkavec velký. Z běžnějších obratlovců byli zaznamenáni srnec, jelen evropský, prase divoké, zajíc polní, veverka obecná. Z menších šelem byly na mnoha místech pozorovány stopy lišky obecné, méně často stopy jezevce lesního, kuny lesní, kuny skalní a lasice hranostaje.

Během akce účastníci hledají na předem určených trasách stopy šelem a dalších vzácných druhů obratlovců - především lesních kurů, tedy tetřeva či jeřábka, shromažďují se také informace o výskytu šplhavců, sov či dravců a jejich hnízd. Mapovatelé zaznamenávají i běžné savce, jako jsou veverky či lasice. Všechny nálezy zdokumentují, a pokud se najde genetický materiál, jako je trus, chlupy nebo pera, odeberou jej pro DNA analýzy.

Čtěte také: Příroda vs. lidé v Providence

V loňském roce se během mapování podařilo získat 157 nálezů pobytových stop vlka obecného. Ve většině případů šlo o nálezy trusů a stopních drah. V jednom případě se podařilo dohledat také kořist v podobě divokého prasete, v Javorníkách byl dokonce jeden vlk zpozorován přímo. Méně časté byly nálezy pobytových znaků rysa ostrovida - těch mapovatelé objevili 59. Nejméně častým byl medvěd - jeho stopy a trus byly nalezeny v Kysuckých Beskydech a v Kysucké vrchovině.

Stopaři se v terénu pohybují pěšky, na běžkách nebo sněžnicích. K dispozici mají zákresové mapy a pomůcky pro dokumentaci.

Výsledky mapování, které vyhodnocuje Správa CHKO Beskydy, budou k dispozici asi za měsíc.

Ochrana přírody v Beskydech

„Velké šelmy někdy způsobují konflikty, například škodami na hospodářských zvířatech, a získávají tak značnou pozornost všech obyvatel i návštěvníků Beskyd," říká Václav Tomášek z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. "Vzhledem k obavám lidí z přítomnosti šelem je zapotřebí mít o jejich pohybu co nejvíce poznatků. „Díky velkému zapojení mapovatelů se i letošní rok podařilo získat cenná data o aktuálním výskytu velkých šelem a dalších chráněných živočichů na moravskoslovenském pomezí. Mezi nejcennější údaj letošního "sčítání" patří potvrzení výskytu rysa v Hostýnských vrších, které se nachází už mimo chráněnou krajinnou oblast Beskydy.

Ochrana Beskyd potřebuje změny. Je třeba regulovat výstavbu i návštěvnost, zachytit vodu v krajině a chránit druhovou rozmanitost. ČTK to řekl zástupce vedoucího Správy CHKO Beskydy Jiří Lehký.

„Snad v žádné jiné CHKO není tak obrovský tlak na výstavbu jako u nás. Tuto problematiku by měly řešit územní plány. Na deset let stanovit co, kde a jak se může stavět. Jak se má krajina využívat. Ale územní plánování selhává. Sotva se jeden plán schválí, už se začne pracovat na jeho změně. Vidí v tom i jeden z hlavních úkolů správy CHKO Beskydy. "Musíme zachránit beskydské louky a pastviny jako jedny z nejohroženějších biotopů Beskyd. Hrozí jim přirozený zánik, když se o ně nikdo nestará. A právě i to, že budou zastavěny. Ale představte si Beskydy, kde je samý les, a tam kde není, tak jsou ploty a baráky.

Největší CHKO v Česku vznikla v roce 1973. Tehdy nastavená pravidla ochrany území dnešním podmínkám podle Lehkého už ale nevyhovují. "Od doby vyhlášení CHKO došlo k tolika změnám, že náš zřizovací výnos je prakticky nepoužitelný," řekl. Podle něj je potřeba změnit rozdělení Beskyd do jednotlivých zón. "Některé části Beskyd by si zasloužily přísnější ochranu. Naopak třeba ve věcech výstavby by bylo na místě zbavit nás povinnosti se vyjadřovat úplně ke všem stavbám v CHKO.

Mezi další úkoly, na které se správa oblasti musí podle Lehkého soustředit, je zadržení vody v horách, ozdravení a zprůchodnění vodních toků. "Odjakživa šlo o pramennou oblast, v minulosti však řadou brutálních zásahů, jako bylo hrazení bystřin či meliorace zemědělských pozemků, došlo k těžkému poškození vodního režimu. S vodou částečně souvisí i mizení řady vzácných a ohrožených druhů či jejich společenstev. "Špatně jsou na tom obojživelníci nebo obecně druhy vázané na nějaké malá či málo zastoupená stanoviště jako prameniště či rašeliniště.

Beskydy se vyznačují výskytem velkých šelem. Žijí tam vlčí smečky, rysi a občas se tam objeví i medvěd. "Je to fenomén, na který jsme trošku pyšní. Jen v Beskydech lze potkat jak vlky, tak rysa a vzácně i medvěda či kočku divokou. Na druhou stranu už to po těch letech bereme trošku jako samozřejmost. Přítomnost šelem má ale kromě pozitiv, jako je například zdravější les či zvěř, i stinnou stránku. Tou jsou škody na hospodářských zvířatech. "Málokdo v regionu zpochybňuje, že do Beskyd patří jak ovečky, tak vlci. Rys je pro většinu lidí prakticky neviditelný a tudíž bezproblémový," řekl Lehký. Nejvíce rozporů podle něj vyvolává výskyt medvěda, který se do Beskyd občas zatoulá především ze Slovenska. "Část lidí si myslí, že sem nepatří, že jsou Beskydy už moc zalidněné či civilizované.

Právě proto byly ve spolupráci s kolegy z polského Tatranského národního parku, kteří mají s odchyty medvědů dlouholeté zkušenosti, připraveny dvě speciální klece. Pokud se zvíře podaří polapit, dostane telemetrický obojek. "Medvěda, který se tu pohybuje už více než dva měsíce, mohou spatřit i místní obyvatelé. Chová se na jednu stranu tak, jak je u medvědů běžné - pokud to jde, vyloupí včelí úl, uloví jelena nebo prase divoké, ale k lidem se nechová agresivně. Na druhou stranu se nechová vždy plaše. Pokud se medvěda podaří odchytit, dostane telemetrický obojek, takže pracovníci agentury a CHKO budou vědět, kde se zhruba zrovna pohybuje. "Víme také, že jsou na území CHKO Beskydy medvědi nejspíše dva, takže o jednom z nich budeme mít přehled.

Zadržování vody v krajině

Zcela inovativní přístup, jak zadržet vodu v krajině, byl experimentálně vyzkoušen v chráněné krajinné oblasti Beskydy. Na severním svahu Velkého Javorníku byla těžkou technikou narušena nepoužívaná přibližovací linka na stahování dřeva. Po ní odtékalo při každém dešti velké množství vody do nedalekého potoka. Podobných cest jsou v České republice tisíce. Dnes v Beskydech důmyslný systém tůní zpomaluje povrchovou vodu a vrací ji zpět pod povrch.

Na nepoužívané sedmdesát metrů dlouhé přibližovací lince bylo vyhloubeno 28 tůní. Každá má rozměr 3x4 m a hloubku od 0,1 do 0,6 m. V tůních bylo zadrženo přibližně 150 000 litrů vody. Lesy jsou tak ochráněny před erozí, rychlým odtokem vody a nadměrným vysoušením. To pomůže jejich rychlejší obnově, útočiště tu najdou vzácní obojživelníci.

Unikátní opatření realizoval lesní dělník Ondřej Brož z Bordovic po vzoru Štefana Vaľa z Košic, který se podobnými realizacemi zabývá již 10 let. Akce byla provedena ve spolupráci s vlastníkem pozemku, kterým je Biskupství ostravsko-opavské, a pod odborným dohledem a za finanční podpory Agentury ochrany přírody České republiky, Správy chráněné krajinné oblasti Beskydy.

„V našem zájmu není rušit všechny přibližovací linky. Vybíráme pouze ty, které dlouhodobě nebudeme využívat. Potřebujeme zadržet dešťovou vodu v lese a toto opatření nám částečně může pomoci. Zhutněné přibližovací linky fungují jako drenáže, dokonale vysušují krajinu a les a opatření tohoto charakteru by vysušování měla zabránit,“ sdělují biskupští lesníci.

Ondřej Brož, který zrealizoval toto opatření z prostředků AOPK ČR, říká: „Les ze mě udělal člověka s velkým srdcem. Nyní, když to nejvíc potřebuje, mu chci vrátit to, co jsme mu jako lidi vzali, vodu.

„Protože Biskupství ostravsko-opavské již v minulých letech hledalo i další efektivní možnosti, jak ve vyprahlých holinách, které byly znovu osázeny stromy, vodu co nejdéle udržet, bude již letos vybudováno dalších cca 70 tůní a zasakovacích pásů, dodává Miroslav Kubín z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, Správy CHKO Beskydy. Na vytipování lokalit, kde budou tůně zbudovány, se podíleli lesníci spolu s pracovníky AOPK ČR. Zdrojem financí bude Operační program Životní prostředí. Další akce, které pomohou vrátit vodu do beskydských lesů, se chystají i z Programu péče o krajinu.

Ohrožení ochrany přírody

Poslanec Martin Kolovratník podal do Hospodářského výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR (PsP) větší množství pozměňovacích návrhů k tzv. změnovému zákonu, který je projednáván společně s návrhem nového stavebního zákona. Pan poslanec mj. navrhuje, aby k povolení staveb v národních parcích (NP) a chráněných krajinných oblastech (CHKO) nebylo třeba souhlasu správy národního parku (v NP) nebo Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (v CHKO). Napříště by tak bylo možné, aby v území vymezeném v platných územních plánech jako zastavitelná plocha bylo povoleno postavit prakticky cokoli, aniž by na to správy NP nebo AOPK měly vliv. Jednalo by se přitom o povolování nejen rodinných a bytových domů, ale také hotelů a penzionů, a dokonce i nových přehrad.

V platných územních plánech v NP i v CHKO je mnoho lokalit, které jsou v rámci tzv. rozptýlené zástavby vymezeny jako zastavitelné plochy. Např. proto, že na pozemku stojí stará roubenka nebo tam na samotě nějaká usedlost stála v minulosti. Typické jsou takové lokality nejen v NP Šumava (známá je v tomto smyslu například lokalita Zhůří), ale i v CHKO Beskydy, Bílé Karpaty či Jeseníky. Neznamená to, že by na těchto lokalitách nemohla vyrůst nová stavba. Pouze to znamená, že tam nemůže vyrůst jakákoli stavba.

Povolování staveb bez souhlasu správ NP a AOPK ČR není jediný útok na oslabení ochrany životního prostředí ze strany tohoto pana poslance. Navrhuje také, aby v případě záboru zemědělské půdy na ploše menší než 1 ha vůbec nemusel proběhnout proces tzv. odnětí ze zemědělského půdního fondu. Proces odnětí přitom určuje, za jakých podmínek lze zemědělskou půdu z pozemku odstranit, jak lze nakládat s cennou vrstvou ornice a jak má být případně v budoucnu provedena rekultivace takového pozemku. Současně také platí, že pokud nedojde k odnětí, nebude muset investor platit odvod do státního ani obecního rozpočtu. Nic z toho zřejmě pan poslanec nepovažuje za důležité.

Uvedené dva pozměňovací návrhy nejsou jediné, které poslanec Kolovratník podal a které bezprostředně souvisí s ochranou životního prostředí. V naprosté většině případů se přitom jedná o návrhy, které v rámci mezirezortního připomínkového řízení přinesli a prosazovali zástupci Hospodářské komory ČR a které MŽP odmítlo. Ostatně i vládou schválený věcný záměr stavebního zákona jednoznačně deklaroval, že nedojde k oslabení ochrany veřejných zájmů. Nedivím se, že se Hospodářská komora ČR snaží na poslední chvíli uplatnit své neúspěšné návrhy přímo v PsP, je to ostatně její právo a ona tím prosazuje pouze zájmy svých členů (mezi něž patří i developerské společnosti) na maximalizaci jejich zisků.

tags: #ekolist #Beskydy #ochrana #přírody

Oblíbené příspěvky:

• Ekologické využití nášlapných kamenů
• Kurzy jógy Ústí nad Labem
• Udržitelné květiny z Pardubic
• Vyhláška k zákonu o ochraně přírody
• Hmoždinky z obnovitelných zdrojů